Andor.cz - Dračí doupě online

Odpočinek

Sensei nám oznámí, že teď máme padla, ale, že ve dvě mámebýt na cvičišti dvě.
Co má sakra s těma dvojakama.
napadne mě.
"Půjdeme na barbecue?"
zeptám se Itamiho. Už mám hlad a vzhledem k faktu, že nic jiného kromě masa nejím tak mě napadlo jen toto.
"Mohli bychom spolu jít pak ještě trénovat tu chůzi po vodě s tím."
dodám ještě a usměji se. Čekám na jeho odpověď.

Odpočinek

Sensei mi dá pilulku.
"Děkuju."
šeptnu a vezmu si piluli a sním jí. Pak si sednuna zem. Sensei mi řekl, ať to zabití nechám plavat, ale nejde to...on si mezitím jde obhldnout okolí.
Jak to mohu nechat plavat, sice jsem shinobi, ale...stejně..
pomyslím si. Říkám si, že kdybych nezabila já jeho tak on by to se mnou udělal, ale ani to nepomáhá.
Pořád jeho výraz vidím před očima, ten děs, tu hrůzu...Sedím a zírám do blba, čekám jen dokud nezavelí sensei abychom pokračovali.

Sensei


,,Výborně Eremi."
Usměji se, když jí našel.
,,Dobrý den a děkuji"
Opět jí pozdravím, poděkuji a začnu se smát, opět, když si nás prohlédnu, vypadáme komicky.
,,Dobře se vedlo... Jen by to chtělo si vzít příště náhradní oblečení a sprchu sebou."
Začervenám se.
,,Ale nakonec změna úboru nevadila ani majiteli, takže vše v pořádku. A Eremimu také nevadí, doufám, že vypadáme spíše jako sourozenci a dosti komicky, než jako tým."
Otočím se k Eremimu.
,,Ale to oblečení je opravdu pohodlné, jen ten provázek mě trochu škrtí."
Povytáhnu lehce triko, abych mu ukázala, jaká jsem chudinka a začnu se smát.
,,Jen tady mistr..."
Drknu do Shokira.
,,Nás trochu rozhodil svým přemýšlením. Ale za to mě zachránil, abych nevysypala jídlo a neskončila na zemi."
Usmívám se, jak měsíček nad hnojem, ale opravdu jsem za oba ráda. Lepší partu jsem si přát nemohla.
,,Myslím, tedy... Dle mého... Že jsme dobrý tým."
Chytnu oba kolem ramen... Jsem nějaká přítulná a mám dobrou náladu... A to je to teprve naše druhá společná mise... Nechci domýšlet, jak budou vypadat další s mojí náladou a i s jejich, pokud to bude takto dál pokračovat.

Skrytá Listová vesnice -9:40 v lesích
Kaya

Daiki stočí pohled na Kayu a mírně se nadechne.
"Je to ještě docela daleko pár hodin cesty minimálně a v tvém stavu se taky daleko nedostaneme."
Podotkne a sáhne do jedné z náprsních kapes a podává ti malou tmavou pilulku.
"Tohle sněz pomůže ti to obnovit chakru."
Pak ti položí mohutnou ruku na rameno, jeho tvář zůstává stále jako z kamene a plná respektu.
"A z toho, žes někoho zabila si nic nedělej, udělala jsi, cos jako Shinobi musela. Smiř se s tím smrt je v Shinobiho životě nedílná součást."
Mluví vážně a pak se jde ještě zkontrolovat blízké okolí.
"Na chvíli si sedni a odpočin si."
Dodá stroze mezitím.
(Volná akce)

Skrytá Listová vesnice - 12:10 Nemocnice
Eremi, Shokiru a Aimi

"Yosh tak jdeme."
Vyskočí Eremi první na střechu a ostatní jej následujete. Rychle se pohybujete kupředu a Eremi občas svým Byakuganem prohledá okolí. Nakonec se dostanete až k nemocnici, ze které kupodivu vychází právě senseika.
"Výborně stihli jste to tak, jak jsem si myslela."
Usměje se klidně a podává vám váčky s penězy kde je pro každého 50 ryo.
"A jak se jinak vedlo?"
Přelétne vás zkoumavým pohledem, když vidí ten úbor.
(Rozhovor se sensei.)

Skrytá Zemská vesnice - 11:05 Oběd
Itami a Kamia

Sensei vás přelétne klidným pohledem a kývne.
"Běžte se najíst a odpočinout si ve 2 se sejdeme na cvičišti 2."
Pokývne vám a s tím pomalu odchází po svých povinnostech, takže nyní máte skoro tři hodiny času pro své vlastní zájmy.
(Volná akce.)

Platba

Samozřejmě jak jinak, poznamenám k mysli, ale nijak to dál nekomentuji. Louka nebyla nijak daleko a tak nám cesta zpět do vesnice trvá jen chvilku. Proběhneme branou a pokračujeme dále k nemocnici. U nemocnice na nás čeká skupinka lékařských ninjů, kteří od nás převezmou bylinky a pochválí nás za ní. Viditelně jsou spokojení s množstvím, které jsme jim přinesly. Sensei převezme platbu a pak nám ji rozdělí. Vezmu si od něj svých 70 ryo a schovám si je do peněženky.
Kamia si taky vezme peníze a pak se zeptá co dál.
Nejdřív bych si skočil na oběd než budeme dělat něco dalšího. Proti dalšímu tréninku nic nemám to chození po vodě potřebuji trénovat, odpovím ji a podívám se na senseie jestli něco ještě plánuje nebo to pro dnes rozpustí a nebo pro nás má další mise.

Kluci


,,No, tak můžeme po střechách směrem do nemocnice ne?"
Usměji se, aby si všimli, že je oba poslouchám... Vezmu si ještě tašku s oblečením, abych jí tam nenechala a kam? Nahoru... Takže se dostanu na střechy, odkud pokračujeme do nemocnice.

Sensei

Dál to už nerozebírám, dorazíme na místo předaní a předáme byliny. Medici jsou z toho nadšeni. Následně nám sensei předá naši odměnu.
Převezmu si peníze.
"A co teď? Půjdeme ještě trénovat?"
ptám se senseie, následně se mi ozve můj žaludek, ve kterém mi zakručí.
Jeje, už mám docela hlad.
napadne mě, ale ještě to nějakou dobu bez jídla vydržím, snad.

Mise

Daiki sensei odpí zavrtěním hlavy a vytvořením dvou klonů, kteří odnesou kluky pryč. Pak oznámí, že budeme muset pokračovat. Já mlčky kývnu. Je vidět, že jsem trochu mimo, skoro nevnímám jeho slova. Před očima vidím toho muže, jeho vystrašený výraz, když jsem se objevila u něj...pak už jen jeho tělo, které dopadlo mrtvé k zemi.
Jsem vyčerpaná, vyplincala jsem příliš mnoho chakry, dlouho asi nevydržím to senseiovo tempo.
"Jak daleko to ještě je?"
zeptám se roztřeseným hlasem a podívám se na senseie. Promnu si oči, snažím se t obarz vyhnat ze své hlavy, ale nejde to.
V obličeji jsem dost pobledlá. Tohle bude nějakou dobu trvat, než to pořádně rozdýchám.

Skrytá Listová vesnice - 12:00 Hledání sensei
Shokiru, Aimi a Eremi

"Hmmm sensei je přece medik shinobi ne? Tedy by mohla být v nemocnici."
Usoudí Shokiru s klidem a mezitím se všichni rozloučíte s kuchařem a vyjdete ven. Samozřejme senseiku nikde poblíž nevidíte.
"Takže kam půjdeme? Osobně bych to vzal po střechách kvůli rozhledu."
Navrhne Eremi a pohlédne ke střechám.
(Hledání sensei)

Skrytá Listová vesnice - 9:35 V lesích
Kaya, Yamato a Kioshi

Daiki-sensei přelétne pohledem obě ležící těla a mírně zavrtí hlavou.
"S námi nemůžou a tady taky nezůstanou. A jak koukám na tebe další přivolávací techniku nezvládneš."
Zhodnotí klidně situaci. Což je pravda z Kaye po těch dvou technikách vyprchal dostatek chakry a je ráda, že stojí, další chakra by jí už mohla ohrožovat na tom zůstat při vědomi nebo podobně. Daiki-sensei složí jednoduchou pečeť.
"Kagebunshin no jutsu (Technika stínového klonu.)"
S pufnutím se objeví vedle Daikiho další dvě jeho přesně kopie. Každá vezme jednoho z kluků a pokývnou. Pak v dalším odskoku zmizí v lese na cestě zpět k Skryté Listové.
"Mé klony je donesou do nemocnice. My budeme muset pokračovat v misi."
Objasní.
(Rozhovor o pokračování mise.)

Skrytá Zemská vesnice - 11:00 Plnění mise
Itami a Kamia

Vyrazíte rychlým tempem zpět k vaší vesnici.
"Kdybyste se píchli hold by se vaše mise protáhla....a účinkuje to téměř okamžitě."
Odpoví klidně s pokrčením ramen za dlouhých ninja skoků. Blížíte se rychle k vesnici a brzo proběhnete i branou. Následně zamíříte k nemocnici. Když se zastavíte u ní už schází dolů skupinka mediků, kteří s úsměvem přebírají nůše.
"Výborně v takovou sklizeň jsme ani nedoufali, to nám opravdu pomůže."
Usměje se a dá senseiovi peníze.
"Nate tady máte 70 ryo každý za dokončení mise."
Předá vám peníze sensei.
(Platba)

Skrytá Mlžná vesnice - 9:45 Další E mise
Hayate, Takumi a Liu

"He? Pijavice no fuj."
Zamračí se nespokojeně Hayate. Zdá se, že se mu tohle moc nezamlouvá. Nicméně asi nebude mít na výběr.
"Yosh jdeme."
Zvedne se sensei a vydáte se za vesnici. To zabere jen trošku času. A dokonce farmička s rýží je také nedaleko ale....nikdo se nezmínil, jak sakra velká je.
"Nani?!"
Vytřeští oči Hayate a Takumi raději jen zachovává neutrální výraz.
"Hodně štěstí se sklizní mládeži jdu něco probrat s majitelem, a dávejte opzor na ty pijavice."
Usměje se a odchází. Zatímco vy jste zůstali na pospas.
(Popiště svou další akci, na vyhodnocení hodte 3x3stěnou kostkou.)

Sběr a předání

Pokračujeme ve sbírání kytiček.
A tomu říkáte není důležitý? Pak byste si ty kytky nasbíral sám zatímco my bychom odpočívali, poznamenám na senseie. Ještě nějakou dobu to trvá než se nám podaří posbírat potřebné množství kytiček. Když jich je dostatek, tak nám sensei dá dvě plátna. Já si vezmu jedno a Kamia druhý. Nikdo z nás nebyl paralizovaný což považuji za dobrou věc i když jsem se popálil o kopřivy.
Měl bych si tu kytičku zapamatovat. Kdo ví kdy se mi bude hodit paralíza, pomyslím si. Nazbírané kytky opatrně uložím do plátna a pevně ho uváži. Pak konce uváži ještě kousek nad uzlem a vytvořím tak kruh za který mohu balík bezpečně držet.
Kývnu na senseie že rozumím a vyrazíme rychlým tempem kupředu. Teď mi to tempo už nevadí, když nejsem unavený, tak ho zvládám bez problémů. Následuji senseie na místo předání. Tam složíme balíky na místa.