Andor.cz - Dračí doupě online

Sběr a předání

Pokračujeme ve sbírání kytiček.
A tomu říkáte není důležitý? Pak byste si ty kytky nasbíral sám zatímco my bychom odpočívali, poznamenám na senseie. Ještě nějakou dobu to trvá než se nám podaří posbírat potřebné množství kytiček. Když jich je dostatek, tak nám sensei dá dvě plátna. Já si vezmu jedno a Kamia druhý. Nikdo z nás nebyl paralizovaný což považuji za dobrou věc i když jsem se popálil o kopřivy.
Měl bych si tu kytičku zapamatovat. Kdo ví kdy se mi bude hodit paralíza, pomyslím si. Nazbírané kytky opatrně uložím do plátna a pevně ho uváži. Pak konce uváži ještě kousek nad uzlem a vytvořím tak kruh za který mohu balík bezpečně držet.
Kývnu na senseie že rozumím a vyrazíme rychlým tempem kupředu. Teď mi to tempo už nevadí, když nejsem unavený, tak ho zvládám bez problémů. Následuji senseie na místo předání. Tam složíme balíky na místa.

Odpočinek

Takumi i Hayate si sedly vedle mně a senseie. Ten se pak na mně podíval a oznámil že nás čeká další mise. Další mise? Výborně.. Pousměji se a vzápětí už nám sensei sděluje co bude našim úkolem. Jen se na senseie letmo podívám a pak se znovu zadívám na nebe a zavřu oči. Takže sklízení rýže. To nezní tak špatně. Snad to nebude horší než ten roznos novin. Usměji se a dál pokračuji v relaxaci.

Kytišky

"Stejně jste nám to měl říct. Pak byste nás měl na svědomí."
zabručím na senseie behěm sbírání. Po nějaké době máme nakonec od každého druhu, nějaké rozumné množství a sensei zavelí, že už to stačí. Pložíme byliny na plátna a zabalíme je.
"Sensei, ten jed působí hned, nebo až později?"
zeptám se ho, když se koukám na svou poškrábanou ruku od trnů.
Doufám, že to bylo jen ostružiní a ne ty hnusné fialové.
pomyslím si. Potom i s bylinami vyrážíme za senseiem na místo, kde máme ty kytky předat.

Pokec v lese

Sensei se vrátí, přičemž nadává banditům. Mě to zatím moc nedochází, neuvědomuji si, že jsem někomu vzala život. Sensei řekne, že kluci na tom nejsou takzle, ale misi s námi nedokončí, což je jasné už od pohledu.
"Tady také zůstat nemohou. Mohu vyslat jednoho vlka zpět do Konohy aby sem přivedl někoho, kdo se o ně postará."
řeknu k senseiovi. Ze své nohavice si odříznu kus látky,akže si nohavici zkrátím, ale co už. Tím kusem látky si obváži tu mojí ranku na ruce. Na ruce, ve které jsem držela kui, který propíchl toho muže mám krev, ne mojí, ale toho bandity. Zvednu si tu ruku před sebe a chvilku ji sleduji. Zhluboka se nadechnu a vydechnu, ano už si to uvědomuji, zabila jsem jednoho a moji vlci toho druhého...Potřepu hlavou jako bych se snažila ty myšlenky na to, že jsem zavraždila, vyhnat.

Sensei


Zadívám se tázavě na kluky, jestli o ní nevědí.
,,Asi nevíte, kde ji máme hledat že?"
Zeptám se majitele a stále se šklebím když se podívám na Eremiho i Shokira. Nejsem si tk úplně jista, jestli by Eremi chtěl mít právě nás dva za sourozence, ale jen ta představa mi přijde velmi úsměvná.
,,Tak kluci? Nějaký nápad, jak najít naši sensei?"
Zadívám se na ně a pak...
,,Co takhle zkusit tréningové louky? Nebo u Hokageho? Možná, že obědvá..."
Napadá mě spousty míst, ale než bychom je obešli, tak by byla noc.

Skrytá Listová vesnice - 11:55 Zpět do restaurace
Aimi, Shokiru a Eremi

Aimi se vrátila do restaurace, jako první a hned se vydala umývat a uklízet nádobí.
"Hmmm chápu, a ano máš pravdu."
Kývne kuchař a začne připravovat lístek na další den. Po chvíli přijdou i Eremi s Shokirem, je to docela vtipné vypadáte všichni ted podobně oblečeni, takže spíše, jako sourozenci. Kuchař to nikterak nekomentuje a kluci se vydají rychle pomoci Aimi.
Umývání jde mnohem rychleji a brzo je hotovo.
"Díky za pomoc mládeži nyní byste měli najít svou sensei a říci jí o dokončení mise."
Usměje se s pokývnutím muž.
(Hledání sensei)

Skrytá Listová vesnice - 9:32 Po boji
Yamato, Kioshi a Kaya

Vlci od Kaye se rozletí do stran hledat, ona mezitím jde pomoct klukům zatímco Daiki-sensei odstraňuje a prohledává mrtvá těla, aby zjistil, zdali to byli jen bandité. Všichni jsou mrtví. Byl to váš první boj, první zážitek ze smrti, jak to koho poznamená? Tedy jen Kayu kluci odpadli moc brzo.
"Hloupí banditi."
Zabručí Daiki, když se vrací k vám. Vlci se vrátili také a ohlásili, že nic nenašli a pak se rozplynuli domů. Kaya mezitím položila kluky vedle sebe. Byli v bezvědomí a popálení.
"Není to tak vážné ale misi s námi už nedokončí."
Podotkne Daiki už jen od pohledu až moc vážně.
(ROzhovor po boji.)

Skrytá Zemská vesnice - 10:45 Bylinky
Itami a Kamia

Sensei stočí pohled k Itamimu a klidně se usměje.
"Nebylo to důležité. Navíc nebojte nezabilo by vás to. Pouze paralizovalo na pár hodin."
Zašklebí se. Oba dál sbíráte a nakonec máte snad vše potřebné. Obešlo se to i bez nějaké brutální paralýzy ač Itami má spálené ruce od kopřiv při jednom neopatrném sáhnutí do trávy a Kamia podřené ruce od trní, ale to byly asi ostružiny.
"Yosh zdá se, že toho máme dostatek, takže nyní hezky zabalit a jdeme."
Podá vám dvě plátna a počká až byliny zabalíte a pak vyrazí již Shinobi tempem zpět k vesnici.
"Jakmile předáme byliny dostanete zaplaceno."
Oznámí vám za dlouhých skoků.
(Předávka)

Skrytá Mlžná vesnice - 9:25 Odpočinek
Liu, Takumi a Hayate

Hayate si unaveně sedne kus od stromu aby na všechny viděl a Takumi udělá totéž ale dřepne si. Máte takový jistý kroužek defakto. Jamiro-sensei stočí pohled na Liua a pak se podívá na nebe.
"Až trošku naberete dech čeká vás další mise."
Oznámí s úsměvem na rtech.
"Využijete při ní včerejší chození po vodě, tedy pokud nechcete být jak prasata. Je to E mise a půjdeme na jedno rýžové políčko za vesnici a budete sklízet rýži. A dávejte bacha na pijavice je jich tam hodně."
Zasměje se ač nejspíše to myslel vážně.
(Odpočinková rozprava.)

Kytky

Chodíme po louce a sbíráme kytičky. Je jich tu docela dost a oběma se nám daří sbírat slušné množství. Kamia si z toho i dělá legraci. Zasměji se s ní a pokračuji ve sbírání. Sebrané kytičky dávám do šátku, který se pak jen zaváže a přenese. Po chvíli sbírání se ozve sensei s tím, že si máme dávat pozor na ty fialové jedovaté.
A to jste nám chtěl říct kdy sensei? Zeptám se ho. Teď si dávám větší pozor a vezmu si na ně kunai. Než fialovou utrhnu, tak kunaiem odříznu trny v místě, kde ji trhám než na ni vůbec sáhnu.

Volno

Pouzdrem jsem zasáhl senseie. Další úder už ani nebyl nutný, sensei se totiž opět změnil na kus dřeva. U jednoho stromu se objevil pravý sensei a začal na nás mluvit. Zdá se že máme volno. Podívám se na kluky a pak zamířím k místu kde sensei sedí. Sednu si kousek od něj, opřu se zády o strom a pouzdro s katanou položím vedle sebe. Pak si odhrnu vlasy z čela a podívám se na nebe. "Co budeme dělat až si odpočineme?" Zeptám se. Máme toho za sebou celkem dost, ale až si odpočineme tak bych rád pokračoval.

Kytičky

Pokračuji ve sbírání kytek a extra pozor si dávám na ty s trny. Opravdu by to nebylo pěkné, se píchnout, obzvláště po tom co nám sensei řekl.
Takže jedovaté, no výborně.
napadne mě.
A prej, že nás to neohrozí na životě.
pomyslím si, ale tuhle poznámku si nechám samozřejmě pro sebe.
(1,2,1)

Výhra?

Podařilo se mi toho jednoho propíchnout, pravděpodobně jsem ho zabila, ale podcenila jsem situaci a druhý muž mi poranil ruku, ale naštěstí moji dva vlci ho dorazili.
Chvilku tam stojím a přemýšlím co teď.
"Prohledejte ještě okolí jestli tu ještě někdo nečíhá."
šeptnu vlkům a podívám se na kluky, skočím k nim a jdu zkontrolovat jak na tom jsou. Moje ruka je jako nic oproti tomu co se stalo těm dvěma.