Andor.cz - Dračí doupě online

ehm


Úžasle koukám, jak to klukům jde, ale jelikož já nic podobného, co by mi práci usnadnilo neumím, tak hold to musím vzít do rukou. Prsty nepříjemně pálí, ale nemyslím na to, spíše se soustředím na roznášení. Rozhlédnu se a začnu, poberu tři talíře a obratně roznáším svou stranu tak, abych nezakopla o nitě, které dělá Shokiru a abych se nedostala do rány Eremimu, opravdu bych neděla skončit s talířem zapíchlým v hlavně nebo s vyraženým dechem a už vůbec ne, kdyby to jídlo měla pláclé na sobě. Jsem opatrná, ale rychlá. Vyhýbám se a dělám vše tak, aby to bylo k něčemu a abych pomohla.
(1,2,3)

Skrytá Listová vesnice - 9:30 Jidlo jídlo jídlo
Eremi, Shokiru a Aimi

Aimi se dál otáčí v kuchyni a snaží se rozlévat polévku. Nervozita dělá svoje a proto si pěkně popálí prsty o hrnec, když se ho neopatrně dotkne.
Naštěstí dnes se dle všeho vydávají hlavně meníčka, takže objednávky jsou vesměs stejné se kterými přifičí Eremi.
"Tak servírujeme hoši. Běž jim pomoci děvče tady to už zvládnu."
Podotkne kuchař a dál chystá. Eremi a Shokiru mezitím vyvezou vozíček s naloženými porcemi do prostoru jídelny v restauraci.
"Tak jo roznosový plán!"
podotkne hned Shokiru. Zdá se, že se kluci už dohodli, jak budou postupovat.
"Vemte si tuhé hlavní jídla já servíruju polívky."
Slétne k vám koutkem oka Shokiru a pak s menším úsměvem zaklekne na jedno koleno. A složí ruce do rychlé pečeti.
"Kage Nui! (Stínové nitě)"
Promluví a jeho stín se začne protahovat a větvit. Šlahouny stínu rychle a opatrně ovinou misky s polévkou a začnou je stavět hostům na stůl. Shokiru se na toto musí určitě maximálně soustředit, je to vidět i na jeho výrazu.
"Yosh teď my."
Postaví se Eremi za vozík a chvíli se soustředí a nadechne se.
"Yuuken! (Vznešená pěst)"
Jednou rukou si nadhodí hlavní porci a druhou pomocí přesného úderu dlaní pošle talíř i s jídlem jeho majiteli. Je docela přesný a žádný talíř zatím nerozbil ani neminul. Shokirovi akorát vybrindlo trošku polívky, ale jinak se mu taky daří.
(Popište dál svůj roznos a pro vyhodnocení si hodte 3x3stěnou kostkou.)

Polévka


Kývnu a vše udělám i ochutnám, pak začnu opatrně nandavat. Jsem nervózní, když tam byl Eremi, ale snažím se pouze zrudnout a ne něco zkazit. Jsem rozvážná a dávám každému tak, jak to vídám v restauracích, takže ani moc ani málo, prostě tak akorát. Přitom občas zapřemýšlím nad klukama, jak jsou na tom asi oni. chtěla bych je oba vcelku vidět v zástěrách, jak se starají o hosty, nebo o mě? Sama pro sebe se musím zasmát, protože ta představa by se mi opravdu líbila. A kdo ví, třeba se jednou poštěstí.
(1,1,3)

Skrytá Zemská vesnice - 8:30 Vlnky na vodě
Itami a Kamia

Po prvním vykoupání jste vešli na vodní hladinu ještě několikrát, ne vždy bylo snadné udržet koncentraci chakry a její správné množství, abyste se nepotopili nebo si neudělali sami vlny, které by vás spláchly. Kazuki-sensei vás bedlivě celou dobu sleduje občas se směje, protože některé vaše pády, jsou opravdu komické.
Když jste se trošku zadýchali, vykoupali a naučili chodit po vodě měla přijít další část.
"Výborně už umíte jakš takš chodit po vodě, takže vyzkoušíme, jak na tom budete dál."
S menším úsměvem sáhne do brašničky, kde má uložené shurikeny.
"Tak zpátky na vodu vy dva a nyní to bude trošku těžší budete se vyhýbat letícím shurikenům a pozor jsou opravdu ostré takžé když nebudete zvládat uhnout raději sebou čáchněte do vody."
Podotkne Kazuki-sensei a pak jakmile jste na vodě rychlým pohybem ruky vrhne po každém z vás dva shurikeny.
(Popiště, jak si poradíte s náročnější částí cvičení a pokuste se jej zvládnout, pro vyhodnocení si hodte 3x3stěnou kostkou.)

Skrytá Listová vesnice - 9:15 Otvíračka
Eremi, Shokiru a Aimi

Eremi a Shokiru dál chystají stoly zatímco Aimi je už v kuchyni.
"Na kostičky."
Kývne kuchař a zatím peče maso a Aimi krájí zeleninu. Docela jí to jde sice nemá takový rychlostní gryf, jako zdejší kuchař ale s nožem jí to jde docela obstojně, dokonce si ani do polívky nepřikrájí prsty.
"Koření je už namíchané, police nalevo za tebou."
Řekne kuchař nepřítomně, když Aimi pokračuje ve vaření polévky.
"Jsou tu první hosté pane."
Nakoukne dovnitř Eremi.
"Výborně, polévka by měla být hotová, tak jí rozlij do misek děvče a vy chlapci začněte sbírat objednávky a obsluhovat."
Podotkne a Eremi zase zmizí za dveřmi.
"Tak šup šup, za chvíli budu mít i hlavní chody."
Pobídne Aimi kuchař a začne dávat na talíře maso a k tomu rýži a další ingredience včetně omáčky.
(Popiště své další snažení v restauraci. Pro vyhodnocení si hodte 3x3stěnou kostkou.)

Kluci a práce


,,Ahoj"
S úsměvem oba pozdravím taky, když se otevře restaurace a já... Já mám vařit.
,,Va... Vařit?"
Vykoktám ze sebe ale nakonec přikývnu. Opět se usměji na kluky a zalezu do kuchyně. Pomáhám mamce i jsem vařila sama, takže doufám, že mi to půjde. Vezmu nůž a ještě než začnu krájet zeleninu, tak se zeptám, jak jí chce na krájet, Jestli na kostičky, plátky, hranolky nebo jak vlastně a obratně se do toho pustím. Jsem soustředěná, abych neudělala chybu a když nevím, tak se zeptám, třeba na koření nebo tak.
(3,2,2)

První pokus chození po vodě

Onoho zachvění vody jsem si nevšiml protože jsem si zrovna v tu chvíli sundával triko a neměl jsem rozhled po okolím.
Po nahromadění chakry a víceméně uspokojivé regulace jejího toku vstoupím na hladinu. Kupodivu se hned nepropadnu do vody jako kámen a zůstanu stát na hladině. Předtím jsem si myslel, že postavit se na tu hladinu bude to nejtěžší. Až teď jsem si uvědomil jak moc jsem se s pletl.
Udržet správný tok chakry do chodidel a neustále ho měnit podle změny hladiny není vůbec tak jednoduchý jak jsem si myslel a musím se na to hodně soustředit. Podaří se mi udělat tři kroky, když mě vyruší nějaká vlnka a já zahučím do vody. Vynořím se právě včas, abych viděl, jak tam zahučela i Kamia.
Alespoň nejsem jediný kdo se tu dnes namočí. To by mi náladu rozhodně nezlepšilo, pomyslím si. Strašně nerad k sobě přitahuji moc pozornosti. A když něco děláte moc dobře nebo naopak moc špatně, tak ji na sebe člověk přitahuje. nejvíc snahy jsem dával, abych byl stejný jako ostatní při tréninku na akademii.
Bez poznámek zamířím ke břehu. Tam se postavím a zase začnu koncentrovat chakru do nohou. Už vím jak na to, ale i tak to chvíli trvá. Pak opět vstoupím na hladinu.

Itami a sensei

Zamračím se, když se pod sensieme zachvěje voda, ale mlčím. Zdá se, že máme za senseie úchyla.
Když nashromáždím dost chakry tak se vydám na vodu a chvilku po mě jde Itami, ten sletí do vody první a já hned po něm, sotva vypveme tak slyšíme smích. Doplavu ke břehu a zkouším to znovu. Nahormadím chakru a pak se vydám opět na vodu a doufám, že to tentokrát dopadne líp.
Ach jo, to zas bude trvat než uschnu..
pomyslím si.
(3 3 1)

Skrytá Listová vesnice - 9:00 Práce v restauraci
Eremi, Shokiru a Aimi

Eremi i Shokiru projednou příjdou společně, nejspíše měli část cesty stejnou, a nebo byli někde ještě před vaší nastávající misí, kdo ví. Oba Aimi téměř zároveně pozdraví a zastaví u restaurace.
Přesně v 9:00 se otevřou dveře restaurace a v nich stojí Leira-sensei, která se pousměje.
"Výborně už jste tady tak pojďte dovnitř, majitel vás čeká. Neudělejte žádný průser půjdu se ještě něco zařídit."
Mrkne na vás a jakmile vejdete ona odchází někam pryč. Za dveřmi vás přivítá malá útulná restaurace, která je nyní prázdná a v ní stojí jen muž se zástěrou ve středních letech s rukama v bok. Jeho našedlé vlasy vypovídají o jeho věku a odhodlaný výraz o tom, že restauraci vždy zvládal.
"Vítejte mládeži."
Přelétne vás všechny tři pohledem.
"Yosh, máme spoustu práce. Děvče ty mi pomůžeš vařit v kuchyni. A vy chlapci mezitím nachystáte stoly než příjdou první hosté tak šup šup vše potřebné je támhle ve skladišti."
Ukáže klukům a ti s kývnutím jdou po své práci. Zatímco Aimi vede kuchař dozadu do malé kuchyně.
"Doufám, že umíš vařit alespoň nudle děvče. Tak začni tadyhle nakrájej zeleninu začni připravovat tu nudlovou polévku, já začnu dělat hlavní chody u sporáku, kdyby něco ptej se."
Ukáže ti pult, kde je hafo různé zeleniny a nad ním je polička s noži a podobným vybavením. Sám přejde ke sporáku, který začne rozpalovat a připravovat si vedle maso, na přiměřené kousky.
(Popiště snahu o zvládnutí úkolu. Na vyhodnocení si hodte 3x3stěnnou kostkou.)

Skrytá Zemská vesnice - 8:15 Chůze po vodě
Itami a Kamia

Kazuki-sensei vás oba sleduje stojíc na vodě. Když se Kamia svlékne jen do červeného spodního prádla voda se pod ním mírně zachvěje, jako by chvilkově zakolísala jeho koncetrace v chakře. Nicméně zachová klidný výraz a slétne pohledem k Itamimu, který už je taky připraven ač svlečen jen do kalhot.
Oba tedy přistupujete k vodě, jakmile nakoncentrujte chakru a snažíte se jí udržet stabilní. Oba úspěšně uděláte pár kroků po vodě ke kterým si můžete gratulovat. Nicméně po dvou metrech už Itami koncentraci neudrží a s čáchnutím zahučí do vody. Voda se rozprskne všude kolem. Kamia rychle udělá pár poplašených kroků bokem, od Itamiho, aby nebyla moc postříkaná, ač tomu se stejně úplně nevyhne ale toto jí také vyvede z rovnováhy a po chvilce jí vezme balanc a hodí pěkného placáka na záda do vody a čáchnutím se i ona potopí. Když se vynoříte slyšíte jen smích senseie.
"Pro začátek by to šlo. Tak na břeh a znovu."
Pousměje se a dál vás poklidně sleduje.
(Popište své další pokusy o zvládnutí cvičení a pokroky v něm. Pro vyhodnocení si hodte 3x3stěnou kostkou.)

Nový den

Padnu do postele a pomalu si začínám uvědomovat všechny svaly v těle jak se uvolňují tak opět začínají bolet. Když jsem je protáhl, tak bolest ustoupila, ale teď se zase vrací. Chvíli mi trvá než se mi podaří usnout, ale zase ne tak moc zároveň jsem hodně utahaný.
Bohužel se probudím ještě v horším stavu než jsem si šel lehnout. Přes noc se svaly rozleželi a ztuhly. Z postele se zvedám jak nějaký devadesátiletý stařec. Odploužím se do koupelny a pustím na sebe teplou sprchu, abych se zbavil ztuhlosti svalů. Po sprše udělám ranní hygienu a připravím si věci. Nevím co po nás sensei bude chtít tentokrát třeba boj s ocasým démonem tu ještě nebyl.
Dorazím na cvičiště jako poslední. Sensei tu byl dávno před náma a Kamia mě předběhla o pár minut. Ranní sprcha mi velmi pomohla, takže na mě ani není moc vidět unavenost. To se však brzy změní k večeru odpadnu dřív než jindy.
Dobré ráno, pozdravím je oba a pak si od senseie převezmu svoji odměnu za včerejší misi (nedostal jsem už jednu???). Pak nám sensei oznámí co to vlastně budeme dnes dělat.
Perfektní, chození po vodě. To mě vždy tak nějak zajímalo. Ono je to přece jen zvláštní stát na hladině, pomyslím si a následuji mista k jezeru. Odupnu si vybavení a kunaie a položím je na místo, kam nedostříkne voda. Pak se svleču do půli těla a nechám si kalhoty.
Podívám se na Kamiu, která si to zamíří rovnou k vodě.
Vydám se za ní a zastavím se na okraji vody. Složím pečeť a chvíli se soustředím na tok chakry. Pak vkročím na jezero.

Noc a ráno.


Dolezu domů a ani se nesvlékám, jsem unavená a ráno... Vstanu něco málo před osmou. Když se podívám na budík jen zařvu a začnu se rychle upravovat.
,,Dobrééé ráááno."
Křiknu když vybíhám z domu a běžím k sídlu hokageho. Když tam dorazím, tak jsem poslední.
,,Dobré ráno, omlouvám se."
Pousměji se na ty dva a jdeme k hokagemu. Když nám ukáže výplatu, tak jen pomalu vezmu jeden z váčků a zase se zařadím. Když slyším úkol, tak jen povzdychnu a podívám se na kluky.
,,Omlouvám se, ale oběd bude muset nejspíše počkat. A děkuji."
Poděkuji hokagemu za výplatu. Jsem smutná, protože jsem chtěla dodržet slib, který jsem klukům v noci dala. Když vyjdeme a Leira sensei nám řekne, že v devět sraz u restaurace jen přikývnu.
,,Tak zatím kluci uvidíme se."
Vyrazím rychle do našeho domu, kde se rychle zuji a běžím do sprchy, abych se vykoupala a umyla si hlavu. Má mamka mi určitě něco chtěla, ale když se znovu obléknu a sejdu dolu jen se na ní podívám.
,,Vezmu si jen kousek ovoce, mám misi, tak promiň jo a... Pozvala jsem kluky k nám na oběd tedy... Spíše asi na večeři nebo až zítra, protože dnes máme misi v restauraci."
Vysvětlím jí a pomalým krokem se vydávám k restauraci ve které máme pomáhat. Po cestě se protahuji, ale moc svěže nevypadám i když jsem si dala sprchu, vcelku mě probrala. Ani nevím, kde byl otec, jestli byl doma a bratři, ti jsou určitě také na svých misích, takže doma je jen mamka, která čeká až se vrátíme. Nebo má také misi? To nevím.
Čekám u restaurace, jsem tam dřív a snažím se se ještě protáhnout, abych nebyla ztuhlá, jako dřevo. Těším se na Eremiho i na Shokira. Jsme dobrý tým tedy... Alespoň dle mého.