Andor.cz - Dračí doupě online

Restaurace

Všichni jsme usedly ke stolu, objednali jsme si a chvilku čekali než nám přinesou jídlo. Pak jsme se do něj tiše pustily. Z toho tréningu mi docela vyhládlo, takže jsem měl na něco pořádného už chuť. No, zdá se že jsem docela v dobrém týmu. Mohlo to dopadnout i hůř. Ušklíbnu se a pohledem přejedu oba své kolegy.

Dojím sousto a podívám se na senseie. Po jídle prý následuje další tréning. Ujistil nás že na vodu už dneska nepůjdeme, ale i tak se mi to moc nechce líbit. Určitě na nás připravil něco nepěkného. Myslel jsem že to bude obyčejný tréning, ale sensei nám vzápětí vysvětlil že to bude zároveň i naše první mise. Jedná se o přenos nákladu.

To mé kolegy moc nenadchlo. Ale mně docela ano. Výborně. Aspoň něco. Čím více takových misí uděláme, tím dříve snad dostaneme nějakou těžší. Pousměji se a pokračuji v jídle. Za chvíli mám dojedeno, ale ještě dopíjím svůj čaj. Když ho vypiji celý, tak už jsou najedeni i moji týmový kolegové. Pomalu vstanu a ujistím se že u sebe mám všechny věci. Pak se podívám na senseie. Myslím že jsme všichni připraveni. Můžeme jít?

Po druhom boji
Duhý boj dopadol o malinko lepšie ako ten prvý. Všetci členovia týmu prežili bez ujmy na zdraví, čo je docela úspech. Ja momentálne sedím na zemý a z hlboka dýcham nakoľko som dosť vyčerpaný a posledné akcie ma stáli dosť síl. ...musím zapracovať na svojej kondyčke... ...a to som si myslel že som na tom veľmi dobre...
Nechám prehovoriť Kayu ako prvú a k tomu útoku sa nevyjadrujem. Bol to jej nápad tak si zaslúži aby dostala pochvalu ona za to že podporila týmového ducha.
Ohľadne tých otázok na senseia to Kaya začala. Vskutku nejaké informácie o senseiovi by neboli zlé avšak chcelo by to vedieť čo nás čaká v budúcnosti, čo nás plánuje naučiť a kedy pôjdeme na prvú misiu. ...na také Ečko by som si trúfol aj teraz, na Dčko, po zvládnutí chôdze po stromoch tiež...
Preto na Daikiho otázku odpoviem.
"Súhlasím s Kayou, tiež by som sa rád dozvedel niečo o vás. Taktieź by ma ale aj zaujímalo či máte nejaké tipy na tú chôdzu po stromoch, aby sme vedeli na čo si máme dávať pozor prípadne nám povedať v čom robíme chyby."
Tá chôdza ma zaujíma nakoľko je to dosť užitočné a rád by som sa to naučil na dobrú úroveň čo najskôr. Taktiež rozmyšlam že mám stále dosť nedostatny čo sa Ninjutsu týka preto po chvíľi ešte dodám.
"Ako ste si mohli všimnúť mám určité nedostatky v Ninjutsu technikách a rád by som sa naučil 1-2 techniky aby som rozširil môj arzenál a mohol byť užitočnejši pre tým.

Když trapas, tak pořádný..

Ani nevíte, jak strašně jsem chtěla Eremimu pomoct. Ale nemohla jsem. Prostě to nešlo. Byla jsem si totiž vědoma faktu, že nemám skoro žádnou chakru a poslední zbytek patlám na Sharingan, který mi je teď stejně k ničemu a v chození v bahně nejsem zrovna expert. (Čti dopadla bych stejně jako Eremi.)
Leira-sensei totiž nevypadala, že by chtěla použít nějakou techniku, ale že chce Eremiho odrovnat z blízka. A já neměla možnost cokoliv udělat. Nesnáším pocit bezmoci.. Pomyslela jsem si trochu nasupeně a přemýšlela jsem, co mám dělat.
Najednou jsem si, ale všimla postavy, která se prohnala kousek za bahnem. Zpozorněla jsem. Pomyslela jsem si něco o tom, že je to Atae, který se nějak zpozdil. Ale nebyl. Byl to.. Pravděpodobně nějaký Nara. Neznala jsem ho. Ale podle věku bych typla nějakého Genina, kterého k nám dali místo Ataeho. Bůh ví, co se s tím klukem stalo.
Vytvořil pět dokonalých klonů, které působily opravdu věrohodně a měl je umístěné tak, aby nebylo poznat, který z nich je ten pravý. Chytré.. Pomyslela jsem si a lehce se pousmála. Tenhle trik si budu muset zapamatovat.. Každopádně to Leira-sensei chvilku poté, co její náhradu zasáhly shurikeny, tenhle tréning ukončila. Děkovala jsem jí, protože jsem cítila, jak se mi začíná dělat slabo. Deaktivovala jsem Sharingan a ucítila, jak se mi najednou chtěli podlomit kolena a před očima se mi udělalo na chvilku černo. Musela jsem se jednou rukou opřít o strom, za kterým jsem byla schovaná a chvilku rozdýchávat, abych k nim zvládla dojít. Takže scénu, jak Leira-sesnei pomáhá Eremimu z bahna jsem zmeškala. Každopádně jsem se tak nějak vzchopila a s lehkým motáním hlavy se vydala ke skupince.
Přesně, jak jsem typovala. Byl to Nara.
,,Uchiha Kei.." Představila jsem se tím svým plachým hláskem. A pak zase. Slabost v nohou, černo před očima. Tentokrát jsem to už, ale nerozdýchala a s černem před očima se složila k zemi. V jednoduchosti jsem omdlela. Ne, nepřipadala jsem si jako nějaký hrdina, ani vlastně nevím, proč jsem omdlela.. Měla jsem pocit, že jsem vlastně skoro nic neudělala.. Prostě jsem jen vyčerpala moc charky.. Ok, připadala jsem si trapně.

Alespoň chvíli pohov

Už jsem moc nesledovala co kluci dělají, ani jsem to neměla jak pozorovat. Musela jsem se soustředit na klon Daikiho..i když jsem pro něj nebyla vůbec soupeřem. Klukům se nakonec podařilo sesneie zasáhnout, ale byl to pouze klon.
To nevadí i klon se počítá. No ne?
pomyslím si unaveně, Daiki sensei nám oznámí, že si můžeme dát pohov. Přestanu se jakkolvi snažit, jen si dojdu pro svůj fuuma shuriken a uklidním si ho. Unaveně se svezu ke stromu a držím se za břicho. Ještě pořád to bolí a není mi moc dobře.
"Daiki-sensei, povězte nám něco o sobě, třeba jaké máte rád jídlo, jaké jsou vaše sny a tak, každý má přeci sny ne? Vy o nás jistě víte první poslední, ale my o Vás nevíme nic."
zeptám se ho unaveným hlasem.
Ano...každý máme sny.
napadne mě a na mysl mivytanou vzpomínky na rodinu, jediný kdo mi z rodiny zbyl je bráška a ani to není shinobi.
"Než nám odpovíte tak bych se chtěla omluvit za to jak jsme se s Yamatem přimíchali do boje a nechali jsme tréninku šplhu na stromy, byl to můj nápad, měla jsem pocit, že jsem v tom Kioshiho nemohla nechat. To mě učil otec---důležité je splnit misi, ale důležitejší je ochránit své přátele, své čelny týmu."
řeknu senseiovi provinilým tónem a sklopím smutně hlavu.

Long day of suprises

Skrytá Listová vesnice - Trénink s Leira-sensei
Eremi, Kei a ?

Leira-sensei se blíží ladně po bahně směrem k Eremimu, kterému se stále nepodařilo vyprostit nohy z bahna. Nakonec své vyprošťování také vzdal a rozhodl se bránit se, jak to jen půjde. Z brašničky vytáhl rychle dva shurikeny a vrhnul je ve chvíli, kdy Kei hodila svůj kunai, kvůli přesunu. Z jednoho směru tedy na Leiru-sensei letěly dva shurikeny napřímo a z druhého pak kunai. Zdá se, že si sensei stihla všimnout obojeho, ač jí to mírně zaskočilo zdá se. Její pohyby byly rychlé a ona se dokázala ladně vyhnout. Nejprve uskočila o kousek dozadu přes kunaiem a pak se prohla vzádecha shurikeny pročísly vzduch těsně nad jejími prsy. Mezitím znehybněný Eremi byl připraven na případný boj z blízka. Zatímco Kei se schovala v jiném místě a připravila se k dalšímu možnému útoku. Se svým aktivovaným Sharinganem vše sledovala, ale sensei, která se zase narovnala se zdála, že nemá v plánu útočit technikou, ale že chce spíše vyřadit Eremiho z blízka, což díky jeho Byakuganu by bylo dost obtížné, ale nyní to bude více méně snazší, když se nemůže hýbat. Zdá se, že vám docházejí možnosti ani Kei se svým Sharinganem zatím nezaznamenala slabinu ale...zahlédla něco, co potřehl i Eremi se svým Byakuganem někdo se mihnul nedaleko od Kei mezi stromy a pak přistál kousek od začátku bahna.

Očividně je to nějaký mladý Genin možná jste ho zahlédli i na akademii, měl by být z klanu Nara (Nemá cigaretu). Oba vidíte, jak složí rychlou pečeť.
"Taju bunshin no jutsu! (Technika multi klonu)"
Křikne a rázem je tu okolo bahna dalších 5 jeho kopíí, které vypadají věrohodně. Navíc vzhledem k šeru mezi stromy nelze pořádně rozeznat, který je z nich ten pravý, nedje totiž vidět stín. Pak všechny postavy vytáhnou shurikeny a vrhnou je najednou. Každý vrhá 3 shurikeny, které letí směrem na Leiru-sensei dokonce v přijatelném úhlu, aby netrefily Eremiho.
"Omlouvám se za spoždění malinko jsem se zdržel."
Přelétne sborový úšklebek po tvářích originála i klonů. Eremi se svým Byakuganem určitě ví, který je ten pravý protože vidí chakrové oběhy. Nicméně Leira sentei v poslední chvíli zmizela a zůstal po ní špalek. Vám je zase podivné, že třetí člen je někdo z klanu Nara a nikoli ten kluk, na kterého jste nečekali.
"Tak posila?"
S úsměvem přistane Leira-sensei na opačné straně bahna než jste všichni ostatní.
"Josh...myslím, že na rozehřátí by to stačilo."
Kývne a přejde po bahnu opět k Eremimu, kterému z něj pomáhá, aby tam nezůstal trčet věčně. Neznámý Nara mezitím zruší své bunshiny a přelétně sensei i své dva kolegy pohledem.
"Jsem Nara Shokiru a budu vaším třetím členem do týmu, jak jsem se před chvílí dozvěděl."
Pokrčí poklidně rameny. Eremi už zrušil Byakugan a jakmile je pryč z bahna ještě s ušpiněnýma nohama si prohlíží nově příchozího a pokývne mu na pozdrav.
"Hyuuga Eremi."
Představí se.
(Popište své případné seznámení nebo reakci na nově příchozího člena.)

Skrytá Hvězdná vesnice - První mise, úspěch?
Chinatsu, Akemi a Hikaru

Voda opět volně proudí a vy se můžete všichni radovat. Sice dost toho hnusného prachu se vám usadilo v krku a je to nepříjemný pocit a pachuť, ale hlavní asi je, že jste to zvládli no ne? Akemi ještě pohledem kontrolovala, jestli voda nebude dělat potíže, ale pravdou je, že nebude. Tok se ustálil dost rychle a je nepravděpodobné, že by dole způsobila potíže, nebo se vylila z koryta. Hikaru naproti tomu spotřeboval asi nejvíce Chakry a jeho květinové bomby jsou asi docela náročné, protože ztěžka oddechuje a otírá si pot z čela. Po chvilce se i on narovná a kývne.
"Máš pravdu Akemi."
Trošku volnějším tempem, abyste si alespoň trochu odpočali se vydáváte dolů po proudu řeky zpátky k farmě, která vás takto zaúkolovala. Stále ještě trochu od prachu všichni tři přicházíte zpět k farmě, kde čeká na lavičce u domku Aya-sensei a vedle ní sedí onen starý farmář.
"Jak vidím mládež se osvědčila...hmmm....voda zase teče, jako zastara."
Usmívá se spokojeně farmář a pokyvuje hlavou.
"Dobrá práce, v hlášení pak vše sepíšete. A co se týče vaší mise, ještě není úplně u konce. Nyní jsme pozvaní na oběd a po něm bude následovat další část vaší mise. Bude třeba zahnat ovce z pastviny do ohrady."
Vyloží Aya-sensei, co vás čeká a nemine. S tím se starý farmář zvedá a všechyn čtyři vás vede do svého domu, kde už celá jeho rodina sedí u stolu a chystá se jídlo na stůl. Kupodivu je to hezky voňavý rámen. Hikaru po sensei usedá k jídlu jako první z vaší skupiny.
(Popiště návrat na farmu, oběd v ní a pak plán případně snahu o splnění další části úkolu, v případě provádění 3 hody 3 stěnou kostkou pro vyhodnocení.)

Skrytá Zemská vesnice - První mise s Kazuki-sensei
Kira a Itami

A bylo rozhodnuto. Kazuki-sensei vzal onen napěchovaný batoh a hodil si ho na rameno, takže na každém nesl jeden batoh. Venku na vás počkal společně se starcem, než jste vyšli ven s jeho nosítky. Kazuki-sensei zavřel za vámi dveře a stařec se slaměným kloboukem usedl na nosítka a Kira a Itami jej zvedli. Stařec s nosítky nebyl moc těžký, ale i tak byla jeho váha znát. Itami vepředu, Kira vzadu a tak jste tedy pod vedením Kazukiho-sensei vyrazili. Nebylo to moc ostré tempo spíše volné, protože asi sensei počítal s tím, že budete mít větší problémy pohybovat se rychle s nosítky a nákladem, což byla trošku pravda. Nicméně i tak jste si oba docela přivykli a v přiměřeném tempu to šlo, zvláště, když jste opustili kopce, které vám dělaly největší problémy a nastala planina, která vás hostila i cestou k chatrči. Uplynula ještě asi půl hodina cesty, než Kazuki-sensei zvedl ruku v názanku, abyste zastavili a sám zůstal metr před vámi ostažitě stát a rozhlížet se. Pak jste to zahlédli i vy, i stařec svým slabým zrakem. Skryt ve vysoké trávě se někdo blížil. A po chvíli se i odhalil. Výskok a přistání na jedné z malých skalek, které trčely z trávy.

Spatřili jste Shinobiho, který vypadal, že může být ve věku vašeho senseie a na čele měl čelenku Skryté Listové vesnice, což znamenalo, že je docela daleko od domova. Taky ti bystřejší z vás si všimli, že má znak na čelence přeškrtlý.
"Kiro, Itami pozor, chraňte ho! To je Nukein, ninja, který zradil svou vesnici."
Varuje vás senei a rychle složí prostou pečeť a plivne před sebe několik kamenů.
"Doton: Iwa Bunshin no Jutsu! (Živel země: Technika Kamenného klonu)!"
Před ním stanou 4 jeho klony, které se připraví do bojového postavení.
"Chabý pokus, ale jak chcete."
Přelétne Shinobimu úsměv po tváři a vy můžete zahlédnout i jeho zaostřené špičáky. Také složí pečeť a pak rychle sáhne na záda a vytasí jednu ze svých katan.
"Raiton: Raijin! (Živel Blesk: Blesková čepel)"
Křikne a vrhne se kupředu, jeho čepel se rozsvítí bleskovou chakrou a pak příjde první rychlý sek, který rozpůlí jednoho z klonů šikmě napůl.
(Popište své počínání v této situaci, při pokusu o nějakou akci si hoďte 3x3stěnou kostkou pro vyhodnocení.)

Skrytá Listová vesnice - Tvrdý trénink s Daikim-sensei
Kaya, Yamato a Kioshi

Kaya ač nejvíce vyčerpaný člen, celé skupiny se rozhodla, že své spolubojovníky podpoří, jak jen to půjde i přes veškerou únavu a bolest, kterou si už dnes zažila. Dokázala se postavit na nohy a bez Daikiho očividného povšimnutí vytáhla svůj Fuuma Shuriken. Ten ale letí docela dost mimo, protože Kaya je opravdu vyčerpaná a v ruce už nemá takovou sílu, aby jej hodila přesně. Daikimu-sensei tedy stačí jen ukročit bokem a sledovat, jak se Fuuma Shuriken zabodne do kmene stromu. Při tom musel vše vycítit, nebo vyposlouchat, protože se na Kayu ještě neohlédl. To už ale letí Yamatův Fuuma Shuriken. Mezitím se snaží Kaya dobelhat do zad svého senseie, ale nohy se jí dost třesou únavou. Nicméně Daiki-sensei má problém s druhým objektem, který Yamato hodil, nicméně ani Yamatův spěsný hod není rovna ideální a proto mu opět stačí uhnout do strany a trochu uhnout ramenem dozadu a Fuuma proletí kolem něj a s cinkotem přistane na zemi někde za Kayou. Naštěstí letěl dost mimo její dráhu, takže jí nemohl trefit.
Kaya se mezitím konečně dokázala dopotácet do zad svého sensie ve snaze napadnout jej pomocí Taijutsu, aby získala čas, zatímco Yamato vytvořil klon a sám šel provést další část plánu společně s Kioshim.
"Kage bunshin no jutsu! (Technika Stínového klonu)"
Složí Daiki-sensei pečet, když je Kaya jen dva metry od něj a zády k jeho zádům se před ní zhmotní jeho stínový klon, který ho nyní může krýt. To už ale Kioshi háze Yamata, jako Shuriken. Kioshimu se podařilo hodit docela dost přesně na originál Daikiho-sensei (tedy myslíte si, že je to originál) z boku Yamata. Ten jako Fuuma Shuriken letí přímo na něj. Daiki-sensei v poslední chvíli uskočí bokem a Fuuma Yamato ho mine, nicméně se promění kousek za ním a rozkládá svůj Fuuma Shuriken a hází jej. Daikiho klon mezitím vykrývá chabé a unavené pohyby Kaye. Nicméně Fuuma Shuriken se přiřítí k daikimu sensei, který se jen neznatelně pohne, což postřehně v podstatě jen Yamato díky svému Sharinganu. Pak Fuuma Shuriken narazí do senseie a prosekne ho. Puf....rozplyne se na kusy a Fuuma dopadne o kus dál na zem. Byl to stínový klon. Už je to jasné v poslední chvíli použil náhradu a vyměnil si místo se svým klonem. Všichni tři jste ještě připraveni pokračovat v boji a Daiki-sensei vás přelétne zkušeným okem a mírně kývne.
"To by stačilo můžete si dát pohov. Vaše spolupráce se od ranního tréninku trošku zlepšila, ale je stále dost, co pilovat."
Promluví klidně ale docela odměřene a přelétne pohledem vaše unavené tváře.
"Nyní máte prostor pro dotazy."
Založí si ruce na prsou a všechny vás sleduje. Dá se říci, že tahle část tréninku nebyla tak těžká, jako ta ranní.
(Napište jak trávíte na cvičišti odpočinek, popřípadě jaké dotazy pokládáte vašemu sensei atd. Možná je komunikace i mezi vámi.)

Jde se na to...

Daiki-sensei na mě vážně nešel zlehka. Náhradu jsem stihl použít na poslední chvíli. Rychle si prohlédnu popáleniny. Je to bolestivé, ale nic extra vážného. Holt se budu muset stavit na ošetřovně...ale boj to významně neovlivní. Jsem vážně rád že se do boje zapojil i zbytek týmu. Za jiných okolností by mi možná vadilo že zasahují do mého boje, ale teď si nemůžu moc vybírat. Navíc na jejich argumentaci něco bylo.

Čas který mi kupují, hodlám využít co nejlíp. Trochu se vydýchám, a pak si vyvolám shurikeny. Právě v tu chvíli se Yamato odtrhne, a vyvolá klon. Ten (nebo snad sám Yamato) se ke mě rozběhne a v rychlosti mi vysvětlí svůj úmysl. Souhlas!

Ihned jak se Yamato přemění, tak ho vezmu a připravím k hodu. Použiju "Shunshin no Jutsu!" abych se dostal mimo Daikiho zorné pole. Pak Yamata vrhnu. Čekám na vásledek, ale jsem připraven použít znovu problesknutí, kdyby Yamato potřeboval pomoct. To bych se pak přesunul přímo za Daikiho a pokusil se ho zaměstnat pomocí Taijutsu.

----------------------------------------------------
(1,3,2)

Boj..?

Jsem v háji.. Ne, jsem rovnou v hajzlu. Kolem mě bahno, jehly zasáhly maximálně velký prd, protože místo sesneie padla do bláta jen náhrada. Eremi je v bahně taky a já jsem na stromě. A na zem nemůžu, protože bych skončila jako Eremi.. Fajn.. Víte co? Jsem v háji. A sensei se v tomhle očividně velmi vyžívá. Culí se jak andílek a už má v hlavě plán, jak mě do toho bahna dostat taky. Navíc, i když jsem schovaná, určitě ví, kde jsem, když jsem před tím zaútočila jehlami. Pohledem jsem sjížděla celou krajinu a přemýšlela, co můžu udělat. Nakonec jsem vytáhla kunai a hodila ho po senseii. Aby měla pár sekund na práci tomu uhnout a ne sledovat můj pohyb. Po korunách stromů jsem se dostala pár metrů za místo, kde končilo bahno a schovala se za kmenem stromu, u země, tak abych na senseie viděla a mohla okopírovat případnou techniku, kterou použije. Samozřejmě bez toho, abych nějak zranila Eremiho.