| |||
DEN LOVCE „Tsech.“ Odfrkla jsem si, načež jsem ucítila Dri´thovo plesknutí po zadku. „Říká někdo, kdo musel skákat až po holce.“ Zaškaredila jsem se jeho směrem, ale v dobrém mínění. Ocásek mi za zády mírně zaškubal a tváře jsem měla celé narůžovělé. Ještě, že byl ten provokatér přede mnou… |
| |||
Klan Kxaylu - Rozprava s Alexem Ani´ka Alex se lehce pousmál a zadíval se na vodní hladinu s lehkým povzdechem. "Asi se nedivím, že byl tvůj otec v tomhle opatrný. Důvěra v lidi....tedy Nebešťany je.....ošemetná věc. Nejsou, jako Na´vi....jejich minulost je předurčuje k jinému přístupu řekl bych." Když ti pomohl na nohy, tak lehce mrskl ocasem ze strany na stranu. "Chápu....určitě je na místě se s ní rozloučit, bohužel to asi nepůjde skrze Strom Duší, na našem území bohužel žádný není." Objasnil ti, samozřejmě se lze rozloučit s mrtvými i bez tohoto kroku. Taky šlo postřehnout, že Alex i když se snažil znít, co nejvíce, jako Na´vi, stále byla znatelná, jeho Nebešťanská minulost. |
| |||
Klan Kxaylu – večer před setkáním „ S nebešťany není nikdy nic, tak jak doufáme…“ Rty se mi při těch slovech zkroutili do unaveného úsměvu. Uvelebila jsem se vedle něj na okraji římsy a zadívala jsem se na jezero. „ Z našeho klanu jsem byla první a jedna z mála, kdo se s nebešťany dostal do kontaktu. Byla to legrace, ale otci se to moc nezamlouvalo. Vždy byl velmi opatrný.“ Zamyslela jsem se. Ovšem zmínka o tom, že by nás někteří z nich, chtěli vidět mrtvé, mě zneklidnila. Stáhla jsem uši k hlavě a objala jsem si kolena, ocásek se mi omotal kolem nohou a hýždí. Dívala jsem se do vody, hlavu složenou na kolenou. Zvedl se a nabídl mi ruku. Zadívala jsem se na něj, skleslé uši i koutky úst, ale ruku jsem přijala a s jeho pomocí jsem se zvedla na nohy. „ Ráda… ráda bych se rozloučila s Ra´jah.“ Zachvěla jsem se. |
| |||
Klan Kxaylu - Příprava na cestu Ani´ka Alex k tobě zabloudil pohledem a opřel se o dlaň, aby se nemusel tolik zaklánět. Dlouze se nadechl a pak zase vzduch vypustil z plic při mírném táhlém povzdechu. "Pokud to bude tak, jak doufám, tak to budou mí bývalí kolegové. Vědci a badatelé, se kterými i tento klan přišel v minulosti to mírumilovného kontaktu. Chtěli jen poznávat....je možné, že někdo z nich bude vypadat, tak jako já, aby dosáhli....většího bezpečí, nebo aby se vyhnuli nepříjemným otázkám nadřízených......pokud to nepůjde dobře, tak můžeme očekávat přítomnost méně přívětivých osob, které by nás raději viděly v řetězech, nebo mrtvé." Odtušil a zamračeně švihl ocasem ze strany na stranu, pak jej svinul opět k sobě a následně nechal zase viset přes okraj. "Nedokážu přesně říci, co nás tam čeká." Podotkl omluvně a pak se zvedl. "Asi si budeš chtít odpočinout po cestě viď? Pojď ukážu ti, kde se můžeš prospat." Nabídl ti již o dost vlídněji ruku. Klan Omatikaya - Den lovce Zi´arthe "Bála ses, že zhučíš dolů co?" Popíchl tě s úšklebkem Dri´th a pleskl tě špičkou ocasu přes zadek, načež přidal do kroku, aby byl z tvého dosahu. Jeho ostré zuby se ještě tvým směrem blýskly, než následoval vašeho průvodce, ten vás vedl po římse, která se postupně zužovala až jste museli jít za sebou a dávat dobrý pozor, kam šlapete, abyste nezhučeli dolů mezi listí. Někteří Na´vi, kteří došli až sem si mumlali nadávky, když jim občasně noha podklouzla na uvolněných kamíncích. Dařilo se ti držet s ostatními tempo, ale nebylo to nic příjemného. Závany větru byly někdy silnější, než jiné a z toho, co by se mohlo stát se ti ježily chloupky na zátylku. "A vzhůru mládeži!" Houkl starší lovec, který začal obratně šplhat tentokrát po skalnaté stěně šikmo vzhůru někam k vašemu cíli. To byla ještě nebezpečnější cesta, než dosud. Jeden z prvních, kdo se začal drápat za ním byl právě Dri´th, který se po chvíli podíval na vás dolů. "I Palulukan v posledním tažení leze rychleji, než vy!" Zazubil se na vás a pokračoval dál. Tohle popíchnutí bylo rozhodně úmyslně a mělo vás vyburcovat k většímu odhodlání, což se v případě některých skutečně povedlo. |
| |||
EUFORIE Srdce mi bilo jako splašené, když se mé tělo prodíralo při skoku mezi lupeny. Pomalu jsem se dostala do fáze, kdy se můj skok měl zlomit v dopad, případně pád, ale to jsem již pod nohama ucítila zem. Překvapeně jsem se překulila a dříve, než jsem stihla vydat ze sebe hlásku, již mě náš průvodce upozorňoval, abych byla potichu. Chvíli jsem se udiveně rozhlédla po plošině, kde jsme se nacházeli. Nezdálo se mi, že jsem letěla tak daleko a při pohledu k lupenům mi i došlo, že pro úspěšné překonání této překážky stačil i mnohem menší skok. |
| |||
Klan Kxaylu - Příprava na cestu Zadívala jsem se na Alexe, jak tam tak seděl. Byl všímavý a to je dobře. „ Mám jít zítra ne to setkání s tebou.“ Odpověděla jsem mu. „ Mohl bys mi prosím povědět něco o těch, s kterými se máme setkat?“ |
| |||
Klan Kxaylu - Příprava na cestu Ani´ka Když jsi vyšla ze stanu zahlédla jsi Alexe sedět na okraji plošiny, na které byl dům umístěn, jak houpe nohami přes okraj a dívá se dolů na vodní hladinu jezera. "Tak jak dopadlo jednání?" Optal se aniž by se ohlédl, i když jsi nevydala prakticky žádný zvuk, věděl o tom, že jsi vyšla z náčelníkova domu. "Neboj nemám tak dobré uši, ale hladina o kus přede mnou odráží dění za mnou." Usmál se spokojeně a pak se ohlédl směrem k tobě. "No...co tedy dál?" Vstal a letmo pohledem zabruslil na břehy jezera, kde si hrály Na´vijské děti a občasně se tam pohybovali rybáři, nebo jiní pracující vesničané. Bylo tu hezky a klid. Klan Omatikaya - Den lovce Zi´arthe Sebrala jsi svou odvahu a rozběhla ses kupředu. U okraje jsi skočila a najednou všude kolem tebe byly jen velké listy, které tě švihaly do obličeje, když jsi prolétala vzduchem. A pak jsi najednou ucítila pod nohama tvrdou zem a v kotoulu jsi dopadla. Když se opět rozjasnilo viděla jsi vašeho průvodce, jak se lehce usmál a a prst si přiložil na rty. Ve skutečnosti je skalní výčlenek ani ne metr od místa vašeho skoku, ale díky hustému porostu to není vidět a jedná se asi o určitý test odvahy. Aririháááááá!" Proletěl kolem tebe Dri´th div tě nepřeválcoval. Jemu stejně jako všem ostatním, kteří proskočili ukázal lovec stejný signál, abyste byli tiše a nerušili zkoušku. Když už nikdo další nepřicházel mávl na vás ať jej následujete. "Dobré, že se někdo dostal až sem. Odvaha v srdci je důležitá, ale jen ta nestačí." Oznámil vás s tajemným úsměvem, když vás vedl po římse pryč. Základna Hell´s Gate Monica Míč létá sem a tam hra pokračuje a lidé se baví. Občas se ti ve hře daří více, občas méně. Za chvíli jste všichni zpocení a zadýchání, jak získal zápas na spádu a intenzitě. Po nějaké době je hra ukončena. Padne pár pochval a vtipných hlášek zapadajících do kontextu hry. "Dobrý na to, že jsi tu nováček." Usmál se jeden chlapík tvým směrem. "Jo zase někdy zahrajem." Ozvala se žena, která hrála útočníka na protivníkově straně. "Veškerému personálu. Veškerému personálu hlaste se na pozicích. Opakuji hlaste se na pozicích. Vyhlášen Žlutý kód!" Ozvalo se s rozhlasu. Všichni se s nadávkami dali do pohybu, sbírali rychle své věci a spěšně opouštěli tělocvičnu. |
| |||
SKOK Bylo povzbudivé vidět Dri´tha se usmívat. Skoro působil, jako by vše byla pro něj jen procházka mezi poli rozkvetlých Latií, což ovšem nebyla pravda, o čemž svědčily jeho vyostřené slechy napůl přiklopené k temeni. A u jeho dalších slov jsem se začala dokonce červenat. Jen Eywa mohla tušit, proč tomu tak bylo. „Můžeš to pak zkusit.“ Prskla jsem naoko pobouřeně a se smíchem vyskočila o větev výše, abych mohla pokračovat ve stíhání svého staršího bratra, jež nás vedl. Popravdě veškerý stres ze mě v tu dobu spadl. Dokonce jsem byla ochotná i přiznat, že jsem si to přes veškerou námahu užívala, alespoň do doby, než jsme dohnali našeho průvodce. Když se mi objevil před obličejem, má tvář opět zvážněla. To, že na nás čekal, mělo pravděpodobně opodstatnělý důvod… Můj ocas začal sebou mírně poškubávat a jen těžce se mi ho dařilo krotit. Jediné mé štěstí je, že se pohyboval jen v malých smyčkách za mýma nohama, takže snad tolik zájmu mezi ostatními nevzbudí. |
| |||
Základna Hell´s Gate Na volejbalovém hřišti je docela dost hráčů kteří se sem rozhodli vybít si zde cokoliv pro co se vlastně přišli.Proto asi přišli tyto sporty typu squash atd. což je vlastně způsob jak hrát tenis vevnitř. I když tento způsob je mnohem rychlejší. A zřejmě jsem sem přišla včas protože právě se zde tvoří tým.Potom co si vyberu tým a tam mi ukáži kam se mám postavit a potom hra začne.Míč brzy létá všude všichni na sebe pokřikují a potom na mně míří míč.A tak udělám to co na mně ten zrzavý muž křičí vyrazím k tomu míči odpálím to správným směrem přes síť. |
| |||
Klan Kxaylu „ Nejde o to pomoci nám. Jde o to, aby někdo byl dost rychlý a informoval vás o tom, že to nedopadlo dobře, kdybychom se tam odtud nedostali. Stát se může cokoliv.“ Pozorovala jsem náčelníka. „ Udělám, co bude v mých silách.“ Ano otec by asi moc nadšený nebyl, z toho že by přišel o jediného potomka. Ví vlastně, co se tu děje? Asi ano. Asi jen chce, abych nabrala zkušenosti. Snad… Jakmile naznačí, že můžu odejít, zvednu se a vyrazím ke východu z náčelníkova domu. „ I s vámi.“ Mírně jsem se usmála a vyrazila jsem ven. Byl to velmi starostlivý úsměv. Protože tohle mi starosti dělalo. |
doba vygenerování stránky: 0.085501909255981 sekund