Klan Kxaylu - Setkání s náčelníkem

Sklonila jsem se, abych mohla projít pod popínavými rostlinami, které chránily vchod do náčelníkova obydlí a jakmile jsem se zase narovnala, rozhlédla jsem se po místnosti, která byla mírně osvětlená. Pohled mi sklouzl ze stěn, kde rostli světélkující květy až k náčelníkovi uprostřed, který si pohodlně hověl v mechu.
Sklonila jsem hlavu v pozdravu s rukou přitisknutou k srdci, následně jsem se ohlédla za Alexem, kterému náčelník řekl ať odejde. Trochu jsem se zachvěla. Takže tu jsem s cizím náčelníkem sama, jako vyslanec, který vlastně vůbec nemá ponětí o tom, co se přesně děje a co má dělat. Skvěle, otče…
Snažila jsem se udržet si ve tváři klid, ale moje uši už tak poslušné nejsou. Určitě poznal, že jsem nervózní. Zrovna náčelník to pozná učitě…
„ Ano, jsem to já.“
Přikývnu, když mne osloví a jakmile mi nabídne místo, usadím se naproti němu.
„ Máte pravdu, nevzpomínám si na to.“
Nohy překřížím do tureckého sedu, když si sedám a ruce položím na kolena. Neposedný ocas si omotám okolo pasu. Celkově je vidět, že jsem poněkud napjatá. Není čemu se divit. Přišla jsem o svůj doprovod, dost krutým způsobem, jsem tady sama a navíc nevím co mám dělat. Otec mě do těch povinností prostě hodil, jako do vody ať se naučím plavat sama. Asi jsem to zanedbávala až moc. Měla jsem víc dávat pozor na to, co mi říká. Víc se věnovat tomu, co se mě snažil naučit…
Znovu mnou prošlo nepříjemné mrazení. Otec to udělal schválně. Věděl, že tohle pro mě bude těžké.
„ Vysvětlíte mi prosím, co se tu děje a jak mohu pomoci?“
Zadívala jsem se na něj.
„ Proč jste rád, že otec poslal mne?"

Klan Kxaylu - Setkání s náčelníkem
Ani´ka

Alex mírně pokývne hlavou na souhlas a zamíří k náčelníkově chýši. Když vstupujete do dutiny ve stromu podrží ti odhrnuté popínavky, abys mohla vejít bez obtíží. Vevnitř je lehké přítmí a světlo zde vydávají pouze rostliny.
"Vítej."
Pozdraví tě náčelník sedící na zemi na polštářích mechu.
"Jsme rádi, že jsi dorazíla v pořádku. Alexi můžeš nás nechat o samotě?"
Alex jen uctivě kývne a vyjde zase ven.
"Hmmm ty budeš Ani´ka, dcera náčelníka klanu Omaticaya že? Je to už dlouho, co jsem tě viděl naposledy,
ale to si nemůžeš pamatovat ještě jsi mi nesahala ani po kolena."
Zazubí se vesele při té vzpomínce.
"Jsem rád, že tvůj otec vyslal právě tebe."
Načíná hovor a pokyne ti, aby ses posadila.
"Jak vidím Alexe jsi už poznala."
Zadívá se směrem k východu ze dveří.

Klan Kxaylu

Zadívala jsem se na něj. Povídal velmi zvláštní věci. Se kterými si popravdě nejsem zrovna jistá, co dělat…Jak jim já mohu pomoci?
„Asi bychom měli jít za náčelníkem Kxaylu…Opravdu si nejsem jistá, jak budu moct pomoci…“
Zamračím se a podívám se směrem, kterým jsme postupovali. Doufám, že mi někdo hodně dobře osvětlí tuhle situaci. Protože tohle je nejspíše hodně špatné.

Klan Kxaylu
Ani´ka

Alex na chvíli mlčel a hleděl někam k obzoru, než si lehce povzdychl.
"Přišli, protože se tu nachází nerost, který je pro nás....pro ně velmi cenný a chtějí jej vytěžit z této země. A ve své cestě za tím se nezastaví před ničím. Bojím se, že by to vše mohlo vyústit v krvavý konflikt, který by zpřetrhal už tak napjaté vztahy mezi námi a Nebešťany."
Vysvětlí ti a složí si ruce na prsou.
"Nechci aby tohle všechno přišlo na zmar."
Poukáže rukou na vesnici a její okolí.
"Když jsem poznal Na´vi....snažil jsem se našim nadřízeným....hmm....náčelníkům....vysvětlit, že to není správné, že na to Na´vi nepřistoupí....samozřejmě to nepochopili a mé argumenty nepřijali."
Zatne na chvíli čelist, ale pak se zase uvolní.
"Třeba je přece jen k něčemu má přítomnost dobrá."
Lehce se pousměje, než vyrazí opět dál.


Základna Hell´s Gate
Monica

Ben se lehce pousměje a soustředěně se zadívá na monitor.
"Hmmm tak současné jo..."
Začne tam zuřivě klikat myší a něco vyklepávat do klávesnice, jeho prsty se míhají sem a tam a mezitím systém vyhledává údaje, až začne zobrazovat jednotlivé složky.
"Taky jsou k dispozici všechny záznamy, které byly uloženy oficiálně a zabezpečeny s omezeným přístupem. Popisují hlavně vývoj vztahu s Na´vi v téhle době, které jsou moc dobré. Kdo by se divil, když chceme těžit na jejich posvátných místech. Je tu i pár záznamů ze střetů s nimi, pak nějaké další videa z terénu. Částečný slovník Na´vijštiny a pak nějaké ty záznamy, které zapsali ohledně poznatků o Na´vi naši vědci."
Ukazuje ti jednotlivé soubory, které obsahují podrobnější data. Není toho hodně, ale málo taky není ten správný výraz. V případě zájmu budeš mít dost podnětů ke čtení a patrně na něm bude dost pravdy vzhledem k faktu, že se jedná o utajované záznamy.

Klan Kxaylu

Kam jsem se to sakra dostala? Co se tady tak asi mohlo stát? Proč Alexe chtěli …. Co znamená oddělat?
Měla jsem spoustu otázek a bylo to na mě poznat, ale také jsem si všimla, že se o tom Alexovi mluvit nechce.
„ Nemusíme to nadále řešit, pokud je ti to nepříjemné.“
Pověděla jsem mu tiše, chápavě.
„ Proč sem vlastně nebešťané přišli? Proč jsme v tak velkém nebezpečí, jak říkáš?“

Základna Hell´s Gate
Společně s Benem vyrazíme k místu odkud jsem přišla a brzy se mi dostane zajímavého zjištění.Jistě tušila jsem že tu jsou velké bloky obytných sekcí,ale ty jsou rozděleni pouze podle pohlaví.
To znamená že vojáci a civilisté bydlí společně a taky by to vysvětlovalo koženost mé spolubydlící.
No to bude ještě zábavné i když teď už chápu proč mi nebyla schopná poradit,to co se v tom manuálu nacházelo se zároveň nacházelo i mimo její omezený rozhled.Zrovna když projdeme pod nápisem Mužské ubikace vybaví se mi sen kdy muž v levném saku vyzývá všechny aby nevstupovali do pseudogotického nebo pseudorenesančního křídla a veškeré styky mezi pohlavím probíhaly uprostřed na dalo by se říct neutrální půdě.Když nakonec vstoupím do malého pokoje který připomíná nemocniční pokoj zjistím že Ben je na tom ještě hůř.
Jasně spoustu času asi tráví v posilovně ...
Zatím co se rozhlížím tak Ben se už pustí do díla a poněkud brzo se dostane do databáze.No pokud se na mně rozhodl udělat dojem tak je poznat že se mu to podařilo.
„No ... co třeba ... nějaké ... současné ..“odpovím poněkud neurčitě,opět si natočím vlasy na prst a potom se posadím vedle něj.
Uvažuji zda si nemám položit hlavu na jeho rameno,ale to počká ...

Klan Kxaylu
Ani´ka

Alex na tebe pohlédl trošku rozpačitě a podrbal se rukou na zátylku.
"Jak?.....Hmmm to taky přesně nechápu, asi by ti to lépe vysvětlil náčelník. Přece jen k tomu jste mi dopomohli vy Na´viové já nevěděl, že něco takového je vůbec možný."
Odpoví patrně po pravdě a pak zastříhá ušima.
"No zkráceně řečeno něco se pokazilo a málem mě oddělali mý vlastní lidi."
Vysvětlí ti až příliš stručně, asi to není téma, o kterém by se rád bavil. Pak si mírně frustrovaně povzdechne.
"Nejde o pocit bezpečí, jde o vědomí, jak jsou lidé nebezpeční. Znám je vím, jací jsme....tedy teď už jací jsou....dokud jsou poblíž nikdy nebudou Na´vi v bezpečí."
Zdá se, že ho celá věc trápí více, než by se dalo předpokládat od někoho, kdo byl patrně ještě nedávno Nebešťan.

Klan Kxaylu

Nechala jsem si pomoct s tím, abych vylezla o kus výš a postavila jsem se vedle něj, protože hodlal odpovědět na otázku, na kterou jsem vyžadovala vysvětlení. Jakmile začal mluvit, naklonila jsem hlavu na stranu, ale tenhle postoj se velice rychle změnil, když zmínil, že původně nebyl Na´vi. Zamrkla jsem poněkud zaraženě a vzápětí jsem podezřívavě přitiskla uši k hlavě, načež jsem se zamračila. O krok jsem ustoupila, takže jsem zůstala stát na úplném okraji podlaží, na kterém jsme byli a bedlivě jsem ho pozorovala.
„ Nechápu. Jak…“
Zamračeně jsem si ho prohlížela, ovšem postavení uší se změnilo. Vzbudil mou zvědavost. A to opravdu hodně. Vykročila jsem k němu a pak kolem něj, abych si ho mohla prohlédnout. Nebyl moc jiný než normální Na´vi. Až na ty prsty. Ty byly při nejmenším zvláštní.
„ Jaký incident? Jak… jak z tebe udělali Na´vi?“
Zastavila jsem se zase před ním a zadívala jsem se mu, s hlavou zkoumavě nakloněnou na stranu, do očí.
„ Necítíš se tu v bezpečí?“
Zeptala jsem se s podezřením, když se podíval k obzoru. Jako by na něco čekal. Na něco, co není dobré.

Klan Kxaylu
Ani´ka

Na jednom z vyšších podlaží na tebe Na´vi počká a podá ti svou pětiprstou ruku, aby ti pomohl nahoru za ním.
"Mmm....to máš pravdu říkal....No sliby se mají držet."
Pokrčí rameny s povzdechem.
"Jsem Alexandr Stone, ale všichni mi tu říkají Alexi.....a učím se tu, jak být správný Na´vi, protože ve skutečnosti jsem jím původně nebyl."
Uhne pohledem někam směrem k vesnici pod vámi.
"Než se přihodil jistý incident byl jsem Nebešťan, který patřil k programu Avatar."
Pokusí se ti vše trošku osvětlit.
"V bezpečí? Snad pro tuto chvíli ano."
Zkoumavě se zadívá na obzor, jako by tam očekával, snad každou chvíli nepřítele.


Základna Hell´s Gate
Monica

Ben kývne hlavou a počká až budeš připravena jít. Pak vyrazí zpátky směrem na chodbu a zamíří doleva směr sekce ubikací, máš pocit, že jsi odtud přišla i ty. Ještě párkrát zahnete a projdete kolem bezpočtu možný odboček a dveří, které vedou kdo ví kam, než projdete jedněmi, které nesou nápis "Mužské ubikace". Takže patrně zde mají rozděleny pokoje na dámské a pánské.
"Tak jo jsme skoro tam."
Projdete kolem dvojech dveří po každé straně, než vejde Ben do těch třetích nalevo a počká až vejdeš taky. Jedná se o menší pokoj pro tak zhruba 6 lidí, ale v tuhle chvíli tam očividně nikdo není.
"Mám za spolubydlící většinou zelené mozky, takže tu mívám klid na práci často tu nejsou."
Zasměje se tomu a sedne na svou postel z podníž vytáhne malý laptop a začne do něj zuřivě něco ťukat.
"Tak, jaké záznamy s domorodci chceš vyhledat?"
Povytáhne obočí, zdá se, že je už nahackovaný do místní databáze. Buď tu mají hrozně nahouby zabezpečení, nebo je on hrozně dobrej. Něco ti říká, že to bude ten druhý případ.

Klan Kxaylu

Zamračila jsem se. Špatné vztahy, já to chápu. Sami jsme se s nebešťany naštěstí ještě nesetkali. Ne v takové míře, abychom měli nějaké velké vztahy. Jenže tady to vypadá na nějaké bezprostřední ohrožení. Proč to ti cizinci vlastně dělají? Vždyť… vždyť…
Tiše jsem vydechla a vydala jsem se za ním k jejich náčelníkovi.
„Jaké je vlastně tvé jméno? Říkal si, že mi vysvětlíš, co se vlastně učíš a proč si tak zvláštní až dorazíme do vesnice. Myslím, že už jsme v bezpečí ne?“
Naklonila jsem zvědavě hlavu a zůstala chvíli stát, zatím co on lezl nahoru. Když mě pobídl, abych lezla taky, podívala jsem se na své kotníky, které se pomalu potápěli. Zachvěla jsem se a začala lézt za ním.