Základna Hell´s Gate
Joe

Vzhlédla k tobě a smířlivě se pousmála.
"To věřím, ale i kdybych tě sebou chtěla vzít sebevíc, neprošlo by to vedením. Ještě nejsi dostatečně připravený, aby tě pustili do aktivní služby v Avatarovi mimo základnu."
Vysvětlila ti a pak mírně přikývla.
"To nic. Hmmm a co se týká navijštiny zkus se poptat doktora Kerense. Neúčastní se sice programu Avatar přímo, ale je naším podpůrným členem týmu a navijštinu studoval ze všech podkladů, které jsme sehnali. Aneb, jak se naučit mluvit nějakým jazykem, aniž bys viděl ty, kteří ho používají."
Zasmála se Myra a začala se od stolu zvedat.
"Ale ne neboj, je to dobrý chlap. S navijštinou pomáhal mě i spoustě dalších z týmu, takže věřím, že je to ten pravý."
Ubezpečila tě, než tě s mrknutím na rozloučenou nechala u stolu samotného. Odnesla prázdný hrnek a pak zamířila z jídelny pryč.

POKEC U KAFE

Mile se na doktorku usměji a také už dopíjím. Jak tak Myru poslouchám, přijde mi že ona tohle bere hodně vážně. Nemůže být snadné být v takovém věku vedoucí programu Avatar. Doufám že jí budu k užitku a něco se přiučím.

Souhlasně pokývu když popisuje jaké je to být v Avatarovi a trochu zbystřím když se rozpovídá o setkání které jí čeká. Být na tom trochu lépe, tak bych se hned nabídl jako doprovod, zní to opravdu zajímavě.


"Ani nevíš jak rád bych šel s vámi... Ale chápu to. Budu aspoň držet palce, ať to dobře dopadne". Pousměji se a po chvilce se zvednu. "Už sem tě zdržel dost... Ještě než půjdeš, mohla by jsi mi doporučit někoho kdo by mi pomohl s tou navijštinou?"

Základna Hell´s Gate
Joe

"Tak uvidíme jestli se ti to podaří."
Usmála se Myra a pomalu ale jistě dopila své kafe. Pak se nad tvým popisem ohledně Avatarských zkušeností znovu usmála.
"Jo vím. Je to zvláštní, ale fajn. Hlavně ty možnosti jsou úplně někde jinde, než když jsme jací jsme od přírody......hmmmm s domorodci? No zítra jdu na jedno jednání s domorodci z klanu Kxaylu. Tak snad dopadne dobře, bude to dost ošemetné jednání."
Povzdechla si a koukla do prázdného hrníčku s kávou.
"Úkolu se bude účastnit více Avatarů a máme mít dle všeho i ozbrojený doprovod kterého se snažím zbavit protože vím, že to nebude dělat dobrotu. Zvláště, když budeme muset jít ještě přes uzemí Omatykaiů"
Bylo vidět, že jí to dělá nemalé starosti, ale pak se na tebe pohotově usmála.
"Tím se nezatěžuj tebe čekají zítra další zátěžové zkoušky, ať si zvykneš na svého Avatara."
Stočil řeč jinam.

POKEC U KAFE

No jasně, proč by to bylo jinak? Podobné jako u aztéků nebo indiánů se zlatem. Jim bylo k ničemu, ale ve všem byly duchovní důvody. Trochu s ušklíbnutím zavrtím hlavou když to Myra řekne. Možná kdyby se naši vůdci soustředili více na diplomacii, vysvětlili domorodcům jak je to pro nás cenné a nechali přímo je ať nějaký ten kov "vytěží". Možná by to nemusela být špatná myšlenka do budoucna.

"No jinak bych si to ani nedokázal představit". Zasměji se a také se napiji. Pak už doktorce říkám co chce vědět a sleduji jak se u toho tváří.


"I to byla možnost. Jenom že někteří lidé začnou mít po čase armády plné zuby. Když vidíš jak někdo umírá, nebo když granát utrhne kamarádovi ruku... Prostě sem si řekl, že boje už bylo dost. Že je čas na něco jiného. A tady.. Tady by snad byla možnost dokázat něco lepšího". Pokusím se vysvětlit. Při vzpomínkách na Jacka se netvářím zrovna nadšeně, ale budeme spolu pracovat, proč něco takového tajit?


Po poslední otázce se trochu usměji. "Je to zvláštní.. Trochu jako kdybych se opil, měl okno a pak se probudil v modrém supertěle... To asi teda není nejlepší příklad, ale víš jak to myslím. Je to úžasný. A to sem v něm byl jen chvíli.. Těším se na další spojení a setkání s domorodci".

Klan Kxaylu - Samotná?
Ani´ka

Alex byl v tahu, a ty ses tedy vydala zpátky ke svému dočasnému domovu. Netrvalo ti to zase tak dlouho, musela jsi jen slézt dolů po stromu na obytné propletené stromové patro.
No a jen, co jsi vešla, aby sis odpočinula, zazářila ve tmě hromada rozzářených očiček.
"Je zpátky! Juhůůů vrátila se!"
Jásaly děti a opět se na tebe sesypaly.
"Zůstaneš tady s námi, že jo?"
Pohlukovaly jedno přes druhé. Ocásky mrskaly, dětské ručičky tě táhly směrem dovnitř a nedávaly možnosti úniku a samozřejmě už se dožadovaly, nějakého příběhu před spaním, protože jsi toho určitě spoustu zažila a jsi z jiného klanu, kde se vypravují určitě jiné a lepší příběhy, než tady a tak....inu jsi opět trošku obětí.


Základna Hell´s Gate
Joe

Doktorka se jen smířlivě usmála.
"Z pochopitelných důvodů ta největší naleziště se nacházejí většinou pod jejich nejposvátnějšími místy, nebo mateřskými stromy. Nikdo by nechtěl, aby mu rozbíjeli cizáci domov pro bezcenné šutráky."
Osvětlila ti upřímně.
"He, nemysli si, že to budeš mít lehké. Sedřu z tebe kůži zelenáči."
Ušklíbla se na upila svého kafe. Zkoumavě tě pozorovala, když jsi jí řekl svůj příběh.
"Zajímavý způsob, jak skončit v programu Avatar. Čekala bych spíše, že budeš se zelenými mozky tady, než v modré kůžičce."
Zapřemýšlela nahlas, ale nezdálo se, že by jí to nějak trápilo, nebo že by jí vadil výsledek, který to vše má.
"A jaké to je? Myslím být Avatar, dýchat Pandorský vzduch a procházet se volně místo toho venku chodit s dýchací maskou, abys neumřel?"
Zvídavě po tobě koukne.

POKEC U KAFE

Trochu do kelímku zafoukám, upiji, zadívám se na Myru a poslouchám. Vojáci, dělníci a my.. Zní to že by to tu občas mohlo být docela drsné. Vždycky sem patřil do té první skupiny, diplomacie mi moc nešla. Ake možná to tu bude jiné. Je to přece úplně jiný svět, vše by nemuselo být stejné jako na Zemi.


"No a co obchod? Domorodci nám ten šutr nechtějí dát proč?" Oni přece technologie nepoužívají, tak jakou to pro ně může mít cenu?

"Na tak to jsem na tom docela dobře.. Těším se na spolupráci, šéfko". Pousměji se a také upiji trochu kávy. Na to že je z automatu, není špatná. Myry minulost mě docela zajímá, takže když o sobě mluví, tak dávám opravdu pozor. "To je docela úspěch. Z Mladé doktorky na vedoucí programu Avatar...


Já? Hmm, nic zajímavého. S kamarádem jsme se dostaly do armády. Tam to celkem šlo, ale při jedné akci se to pokazilo. Neuposlechl sem rozkaz a šel sem pomoc kámošovi. Pár dalších lidí to ošklivě schytalo.. Můj táta je velký zvíře u námořnictva a tak to nějak domluvil s velením. No a místo vězení sem skončil tady".

Nemluví se mi o tom zrovna snadno, ale Myra mi něco řekla a tak je fér když se podělím i já. "To ale neznamená že bych byl nucený tady být a poslouchat, nebo tak něco.. Sem tu z vlastní vůle a zatím se mi to tu docela líbí".

Klan Kxaylu

Prohlédla jsem si ho, ale dál jsem se už nehádala. Nemá smysl pokračovat v takovém rozhovoru, když na to máme každý jiný názor. V tuhle chvíli by se mohla stát jen hádka a té by bylo lepší předejít. Očividně si to myslí i Alex, když se zvedl a rozběhl se pryč. Skočil z větve. Chvíli jsem se dívala dolů, jak padá, pozorovala jsem jak brzdil svůj pád a sledovala jsem jeho pohyb, dokud nebyl dole, pak jsem se znovu zadívala po okolí a v tichosti, o samotě, jsem dojedla. Nakonec jsem tam chvíli zůstala, než jsem se zvedla a vydala jsem se ke svému lůžku.

Klan Kxaylu - S Alexem
Ani´ka

"Lépe být ponížený, než být mrtvý. Tvůj otec si určitě nepřeje ztratit svou dceru."
Odvětil Alex bez jakéhokoli obalu. Trochu nespokojeně na větvi pošvihával ocasem, nakonec ale mírně kývl.
"Hmmm stejně ti to nerozmluvím. Tak či tak měj se zítra na pozoru."
Oznámil, dojedl ovoce a vstal. Pak udělal krok zpět a nakonec se rozběhl po větvi přímo až k jejímu okraji a skočil. Viděla jsi ho letět volným pádem mezi větvemi a listy. Na tváři mu hrál široký úsměv, až o notný kus níže zbrzdil pád o velké listy a liány. Dovednosti, které Na´vi cvičí léta již nejspíše Alex stihl ovládnout, alespoň v některých ohledech.


Základna Hell´s Gate
Joe

"Neřekla jsem, že neumím. Jen mé znalosti nejsou tak široké, abych někoho dalšího správně učila."
Opravila tě Myra, když jste kráčeli chodbou. O chvíli později už na tebe čekala u stolku na ono vysněné kafe. Když jsi ho položil před ní a usedl jsi na druhou židli usmála a s díky upila. Zdá se, žes nic nezmršil, alespoň, co se kafe týče.
"To by mne taky vůbec netěšilo.......heh jak to tady chodí? No občas mi přijde, že dost chaoticky."
Opět upila kafe a pak hrnek odložila.
"Vojáci pořádají svoje zabezpečovací výpravy do okolí, aby udrželi domorodce mimo naši základnu. Dělníci se snaží za navigace technologů provrtat k pořádným ložiskům toho šutráku, co po něm všichni tak prahnou. No a my se snažíme s Avatary navazovat s domorodci kontakty, vysvětlit jim situaci a udržet je v klidu, což je ten nejvíce na houby úkol, když vezmeš v potaz že jsou tu ti ozbrojení strašáci."
Zavrtěla Myra hlavou a znovu upila z kafe.
"Většina z nás má svůj individuální plán, respektive ti ho dává vedoucí sekce. Co se tebe týče, spadáš do programu Avatar, takže se zodpovídáš mě."
Škodolibý úsměv, který jí zahrál na rtech skryla za šálkem kávy a dalším douškem. Pak znovu hrnek odložila a zamyslela se.
"Asi shodou okolností. Na Zemi jsem vystudovala obor se zaměřením na život nejrůznějších etnik a pak pár let strávila po světě jejich pozorováním a komunikací s nimi. No a velký hlavoun, který zařizoval vyslání téhle výpravy byl tátův starý kámoš
a sháněl nějakého odborníka v téhle oblasti. Táta mě doporučil a pak už jsem neměla moc na výběr. A už vůbec ne, když po prvních testech zjistili, že nebude problém pro mě vyvinout Avatara. Nebudu lhát program mě docela fascinoval, takže jsem nakonec nedělala vlny."
Pokrčila rameny.
"A co tu děláš ty?"
Povytáhla tázavě jedno obočí, aby ti oplatila stejnou mincí.

Klan Kxaylu

„ Nemohu utéct, Alexi.“
Zadívala jsem se mu do očí. Hrdě jsem se vyrovnala a pozorovala jsem ho.
„ Nemohu, přinesla bych domů jen … ponížení.“
Zavrtěla jsem hlavou a znovu jsem se rozhlédla kolem.
„ Vrátíme se zpět. A až tě opět doprovodím sem, vrátím se domů.“

POKEC S DOKTORKOU

"To budeš hodná". Odvětím Myře když řekne že mi jídelnu ukáže. S "vítězoslavným" mrknutím kouknu na ty asistenty a následuji doktorku. Možná trochu pomaleji, protože jak bych to řekl.. Zajímá mně, jestli ve své normální podobě vypadá zezadu stejně dobře, jqko v podobě avatara.

"Vážně? Člověk by řekl že to budeš umět když děláš tady.. Ale nevadí, budu rád když budeme moci projít aspoň základy". Přátelsky na ni mrknu a pokračujeme dál. Je vidět že po spojení je Myra úplně v pořádku. Není se čemu divit, v tomhle ohledu musí mít více zkušeností než já.


Poslouchám doktorky víklad jak to ti funguje a o vztazích s domorodci. Trochu sklesle přikyvuji. "No jo, klasická Amerika.. Snad to tu nedopadne jako s indiány". Je opravdu smutné že lidstvo jako druh vždy sahá po zbrani a zřídka kdy se používá rozum a diplomacie. Opravdu doufám že mně nebudou chtít posílat ven bojovat, toho sem si užil dost doma.

Během chvilky jsme na místě. Chvilku jen tak stojím u vchodu a rozhlížím se, abych postřehl kde co je. "Kolumbijský.. Hned to bude". Usměji se a dojdu k automatu. Vytáhnu z kapsi pár mincí a dvakrát vezmu kolumbijskou kávu. Jednou s minimem cukru a mléka pro mně a druhou s dvojnásobným množstvím obojího pro Myru. Oba kelímky vezmu a dojdu ke stolku, přičemž její kelímek položím před ní. Posadím se, lehce fouknu do toho svého a usrknu. "Takže.. Denní rutina. Jak to tady chodí?" Zeptám se a zadívám se na ni. "A jak se taková holka stala doktorkou a dostala se sem?"