Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Děti Noci

Příspěvků: 84


Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Lena Neimi je offline, naposledy online byla 24. listopadu 2017 20:08Lena Neimi
 Postava Nikolai Gran je offline, naposledy online byla 25. listopadu 2017 2:23Nikolai Gran
 Postava Artemis Lantes Erlic je offline, naposledy online byla 25. listopadu 2017 3:50Artemis Lantes Erlic
 Postava Ren Hollowster je offline, naposledy online byla 02. října 2017 17:41Ren Hollowster
 
Soudce - 21. listopadu 2017 20:48
soudce9786.jpg

Svoresk a jeho dění
Nikolai


Rozhodl ses tedy, že cesta směr palác bude ta nejlepší možná volba k získání nových informací. Stráže se po městě jen hemžily, takže vyhýbat se jim zvláště na širších ulicích bylo někdy těžké. Občas bylo třeba sejít z cesty a obejít si pár bloků, jindy jsi musel odvést pozornost svými schopnostmi, aby se ti podařilo proklouznout okolo stráží, které zabezpečovaly danou oblast.
Ať tak či onak podařilo se ti dostat notný kus směrem k paláci. Tedy alespoň dle ulic a tyčící velké budovy mezi ostatními domy v dálce před tebou bys typoval, že jdeš správně. Právě jsi opět vykročil do jedné ulice, když tě polil špatný pocit.
"Hej tytam! Co tady sakra děláš?! Jsi hluchej, žes neslyšel o vyhlášení poplachu?! Obyčejný obyvatelstvo má být zalezlý někde doma mohl bys tu přijít k úhoně a pak by s tím byly zase problémy."
Ozve se nedaleko od tebe nevrlý hlas strážného, který si tě všiml dříve, než sis stačil ty všimnout jeho.
"Kam si měl vlastně namířeno co?"
Zamračí se podezřívavě strážný a trošku výhrůžně přechytne svou halapartnu do obou rukou, jako by se chystal na svůj případný útok.
 
Nikolai Gran - 21. října 2017 10:22
beznzvu5442.jpg

Svoresk



Cesta po ulicích není nijak rychlá. Před každým rohem se musím zastavit a vyhlédnout nejprve ven, jestli náhodou nevpadnu hned do rukou stráží. Jistě, asi by se mi nic moc nestalo, ale není potřeba na sebe strhávat pozornost.
Naštěstí se mi podaří brzy najít skupinku, která však už od pohledu působí měšťanským dojmem. O to víc se mi nelíbí ty jejich řeči. Toto město je skutečně velmi zaujaté proti jiným rasám. Polechtá mi ego, jak si stěžují na zkaženou popravu. Co by asi dělali, že ten kazič stojí hned vedle nich? Zpozorním až když se jeden z nich zmíní o paláci. Že by se tam ztratil ten třetí? Co by chtěl u paláce? Aspoň ti dva snad budou mít větší šanci se dostat pryč.

Cuknu sebou, když se ozve hlas strážného, pohánějícího nás směrem do úkrytů. Pochybuji, že ti muži půjdou přímo domů, spíše si to zamíří do nějakého hostince. Vzhledem k jejich chování by to ani nemusel být úplně špatný podnik. Ale stálo by za to zjistit, proč stráže zamířili právě k paláci. A pokud je moje teorie správná, proč by tam mířil ten třetí vlkodlak. Nemělo by být těžké palác najít, obvykle k němu vedou ty nejširší ulice. Snad mne nikde cestou neodchytne stráž.

 
Soudce - 14. října 2017 23:28
soudce9786.jpg

Kanály Svoresku
Nikolai


Vlkodlaci díky tvé pomoci zmizeli ve stoce a snad najdou cestu ven a do bezpečí. Ty ses mezitím rozhodl, že bude dobré se přidružit k nějakým místním. Inu hodně jich už bylo zalezlých a zavřených doma, když nepočítáme stráže prohledávající město, ale i tak se našla v nedaleké uličce skupinka mužů, kteří spolu žhavě debatovali.
"Taková tragédie.....takhle zkazit tak krásnou popravu...."
Zaslechl jsi jednoho.
"Přesně, co si to dovolují utéct, když jejich smrt očekává tolik lidí."
Zabručí nespokojeně druhý.
"Hele chlapi slyšel jsem, že jsou jim stráže na stopě."
Vpadne do toho třetí.
"Hmmm jo jo....taky jsem je slyšel, že prý psiska zachytily stopu a ženou se po ní. Jsou to magoři vypadá to, že se hnali směrem k paláci."
Zavrtí další z nich nechápavě hlavou.
"Hej vy tam! Nevíte, že je vyhlášen poplach?! Na ulici nemáte, co dělat. Je to tu nebezpečné koukejte zalézt do svých chatrčí!"
Křikne na vás najednou strážný, který kolem procházel se svou patrolou.
"No jo strážníku....dyť my už deme...."
Zabručí opět jeden z party.
"Šmejd jeden uniformovanej, kdo si myslí, že je."
Procedí skrz zuby tiše jiný.

Čarodějnice z Vilny
Lena


"Tak fajn utáboříme se na chvíli tady a odpočineme si. Do Isaru je to ještě kus cesty!"
Zazní Gerionův hlas po nějaké době, co plyne tvůj rozhovor s Eriou. Odpovědí je mu souhlasné mručení a unavené oddechy posazujících se členů vaší komodity. Zavazadla jdou na zem, jako první.
Bohužel ke tvé smůle v dohledu žádná řeka, jediné, co vidíš, je rozcestní cedule, pod kterou sedí Gerion.
Jestli si pamatuješ tohle místo správně, tak když budete pokračovat dál rovně dostanete se do většího města Isaru, ale když byste pokračovali doleva, pak vás čeká v lesích skrytá vesnička Gwendil.
Eria si spokojeně sedne na nedaleký kámen.
"Je to zvláštní necestovat sama."
Zamumlá si spíše pro sebe, nebo pro kohokoli jiného.
"Tvé přání s řekou asi nebylo vyslyšeno."
Posteskne si.
 
Lena Neimi - 12. října 2017 22:28
lena2839.jpg
Ještě budeme kamarádky

Jenom nad jejím tvrzením zavrtím nechápavě hlavou. Opravdu si nemyslím, že jsem nějaká skrytá talentovaná čarodějka, nebo rozhodně nevím o nikom z rodiny, kdo by čaroděj byl, nebo aspoň něco podobného. Raději to nechám být.
„Ale jistě že se dostáváme do problémů s ostatními. Hlavně s těmi nejvíce konzervativními, ale tedy zatím jsem nezažila nějaký ostřejší konflikt či střet.“
Pokrčím nad tím rameny a snažím si něco vybavit. Je pravda, že nejsem u skupiny zase tak moc dlouho, ale krátko taky ne.
„No nic, měli bychom si pospíšit, nebo nám opravdu utečou.“
Zasměju se nad tím, když si všimnu, že jsme se nějak moc zapovídali a nestíháme tempo zbytku skupiny. Přidám rychle do kroku.
„Bože, jen ať zastavíme někde, kde bude voda. Snesu i ledovou řeku. Ta zkrvavená zaschlá košile a opravdu velice velice příjemná.“
Snažím si ji nějak upravit, aby se mi tak nelepila na záda.
 
Nikolai Gran - 13. září 2017 20:08
beznzvu5442.jpg

Svoresk



,,Nejsem tak nesoběstačný jak možná vypadám." odvětím vlkodlakovi ohledně jeho poznámky o nenechání se zabít. Venku naštěstí žádná hlídka nebyla a vlkodlaci tak měli volnou cestu. Alespoň ke kanálu, když už ne zatím ke svobodě. Snad to štěstí u nich bude stát ještě chvilku.

,,Hodně štěstí. Ale byl bych raději, kdyby se ty cesty střetly někde trochu jinde než na popravišti." zachovám si vážnou tvář. Nechci předbíhat událostem, přesto mne vděk mladé (nebo aspoň mladě vypadající) vlkodlačice těší, vzhledem k tomu, že mi prve úplně nedůvěřovala.
Doprovázím je pohledem, dokud za nimi nezaklapne mříž kanalizace. Když se tak stane, je jejich další osud už jen v rukou božích. Já sám zamířím někde mezi ulice. Hledám nějaký hlouček lidí, ke kterému bych se mohl nachomýtnout a tvářit se, že k němu patřím. Nechci setrvávat v domě, kde předtím byli vlkodlaci, kdyby se tam náhodou vydala stráž se psy.
 
Soudce - 08. září 2017 21:51
soudce9786.jpg

Severně od Emerilu
Ren


Pokusil ses upoutat pozornost toho neznámého neviditelného nepřítele a přimět ho, aby se ti ukázal a postavil čelem. Ale odpovědí na tvou otázku bylo jen ticho a šum listí stromů ve větru, který se líně proháněl lesem.
Naskakovala ti z toho husina. Čelit nepříteli, kterému se můžeš postavit není takový problém, ale jak bojovat s někým, koho nedokážeš žádným smyslem odhalit?
Tu a tam ti přišlo, jako by se větrem snad nesl neznámý šepot, kterému jsi nerozuměl. Když jsi udělal pár dalších kroků ustrnul jsi najednou v půli toho posledního a instinktivně ucouvl o další zpět, když doslova z ničeho před tebou vyšlehly plameny do výše alespoň dvou metrů. Dříve, než jsi stihl zjistit, jak se zde objevily zavlnily se v plamenech obrysy postavy. Ohyzdné postavy se zářivě zlatýma očima, která se nepodobá ničemu, co jsi kdy viděl.

Obrázek


"Svět už brzy pozná novou éru. Už brzy se vy všichni pokloníte novým pánům. Střes se smrtelníku, neb čeká tě jen smrt a utrpení budeš-li vzdorovat osudu, který přichází!"
Zaburácí, jakoby odnikud hlas té postavy, ale přitom ti přijde, že vůbec nepohnula rty.
"Pokloň se novým pánům a žij, nebo uteč, jako zbabělec a čekej, až si pro tebe smrt přijde!"
Zachechtá se ten hlas odnikud. Mrazí tě z toho v zádech a pohled na postavu v plamenech, není o nic příjemnější.

Kanály Svoresku
Nikolai


"Na tvých slovech bude něco pravdy štěně."
Pousměje se starý muž a lehce kývne hlavou a protáhne si záda. Pak slétne očima na svou společnici a zpátky k tobě.
"Jsi opravdu zvláštní kousek. Byla by tě škoda, nenechej se zabít."
Ušklíbne se, ale vlastně ti projevil uznání. A uznání starého vlkodlaka už něco znamená. Když jsi vyšel na ulici měl jsi štěstí, žádná patrola tudy zrovna neprocházela a čumilů tu taky moc nebylo.
"Ještě jednou díky za pomoc. Kéž se naše cesty opět střetnou."
Usměje se na tebe zachráněná dívka a lehce se dotkne tvé paže. Je to, jako sametové pohlazení a její úsměv zanechává hřejivý pocit.
"Ten mládenec má pravdu musíme jít. Riskoval už pro nás dost."
Vybídne ji starší muž a pak oba společně vstoupí do kanálů a zavřou za sebou mříž. O chvíli později je vidíš, jak pomalu ale jistě mizí v temnotě za záhybem chodby kanalizace.

Čarodějnice z Vilny
Lena


Eria vykouzlí na tváři lehký tajemný úsměv.
"Třeba přijde chvíle, kdy zjistíš, že máš i jiné vlohy, o kterých nevíš."
Pak poslouchá tvé vyprávění a lehce potřese hlavou.
"Mmm máš fajn, že tě měl kdo učit to já si na rodiče vlastně pořádně ani nepamatuju."
Podotkne polohlasně, jako by se jí vracely vzpomínky, na které už dávno zapomněla. Pak jste se už ale začali bavit o vaší lovecké skupině a jejím principu fungování. Eria se zdála být docela uchvácena tímto pohledem na věc a po chvíli nevydržela se nezeptat.
"To je opravdu nový přístup. Asi jsem takové lovce ještě nepotkala....hmmm...ale co ostatní lovecké skupiny, nedostáváte se s nimi kvůli tomu do problémů?"
Trošku tázavě se na tebe podívá.
"Přece jen většina se raději drží starých kolejí, alias popravte každého podezřelého, určitě spáchal něco zlého protože je jiný,
než by měl být."

Nasadí obhrublý mužský tón, aby trošku situaci zlehčila.
 
Lena Neimi - 23. července 2017 18:23
lena2839.jpg
Další sbližování

Chvíli se zamyslím nad tím, jaké by to bylo kouzlit. Natáhnu ruce před sebe a předvedu jakoby kouzlo, spíše si to jenom představuju v hlavě, ale ve výsledku z toho vznikne komická pantomima. Ale aspoň pobavím okolí, sama se nad tím zasměju.
„Co myslíš, šlo by mi to?“
Nakonec ale chytnu rukojeť meče, který mám schovaný v pochvě na zádech, opatrně ho tasím a přehodím si ho mezi rukami.
„Hmmm… No asi zůstanu u svého řemesla. Je mi to tak nějak přirozenější bych řekla.“
Opatrně si uvolním zápěstí kroužením a pomalu ale precizně udělám plynulý výpad.
„Vždycky mě učívali všechno zpomaleně, aby se mi zautomatizovala technika. Nenáviděla jsem ten dril a neustálé opakování a křičení, že to dělám špatně.“ Zavrtím lehce hlavou. „Ale nakonec můžu být ráda za to, co mě rodiče naučili.“
Opatrně vrátím štíhlý meč zpátky tam, kam patří, ale stále ještě chvíli držím rukojeť, než ji pustím úplně. Chvíli jdu mlčky dál vedle ní, už abychom se někde utábořili. Někde, kde si budu moci vyprat košili, převléct se, udělat zase ze sebe člověka, no spíše ženu člověka.
Rychle zavrtím hlavou a kouknu na ni. „Ehm… Promiň, měla jsem myšlenky jinde. Ano naše skupina, je zvláštní. Je novější, s jinými názory… Hlavní myšlenka je založená na tom, že každý má právo na spravedlnost. Je jedno, jestli jsi upír, člověk, vlkodlak, nebo v tvém případě čarodějka. Pokud nespácháš nic zlého, není důvod tě odsuzovat. Asi proto jsem se k nim přidala, necítím se pak provinile, když někoho zabiju. Nemám bezpředmětné vraždění v lásce.“
 
Nikolai Gran - 18. července 2017 13:17
beznzvu5442.jpg

Svoresk



,,Divně? Ať je odkudkoliv, toto město mu nebude nakloněno. Nemají tady členy smečky zrovna moc v lásce." zhodnotím stav mladého, který se odtrhl od těchto dvou.
,,A nedokáži říci, co vás čeká v kanalizaci, ale můžu ti říci, co vás čeká jestli zůstanete tady. Nejistota kanálu proti jisté smrti tady." pošťouchnu lykanovo přemýšlení ještě více směrem k využití stoky pro útěk.

Nad otázkou, co budu dělat já, jen pokrčím rameny. Pro mě je to jasné, ale už jsem si zvykl, že občas musím své plány a myšlenkové pochody i vysvětlovat ostatním.
,,Někde se skryji do rohu, kde se budu schovávat před uprchlými vlkodlaky. Budu pozorovat, jak se situace stabilizuje a podle toho to pak nahlásím smečce. Kdybych odtud hned odjel, asi by se alfa moc netvářil, že mu nebudeme schopni podat žádné užitečné informace." podělím se se starým vlkem o svůj plán budoucích pár dní. ,,A toho kata....to se ještě uvidí. A čím déle jsme tady, tím méně času vám zbývá. Měli byste jít." vybídnu dvojici. ,,Půjdu ven první a pokud se nic nestane, musíte co nejrychleji přes kanály pryč. Snažte se vyhýbat jakékoliv civilizaci dokud odtud nebudete pěkných pár mil." dodám ještě k vlkodlakům a pokud nebudou mít ještě nějakou zásadní otázku či informaci, tak pootevřu dveře a vyklouznu na ulici. Snad na ní nenarazím hned na nějakou hlídku a kdyby snad, otázka zda už je bezpečno by měla situaci urovnat. Samozřejmě s omluvou a opětovným zacouváním zpět do vchodu. Pokud se nic nestane, zamířím se skrýt kousek od vstupu do kanálu, abych viděl, zda se do něj vlkodlaci v pořádku dostanou.
 
Ren Hollowster - 12. července 2017 12:04
1253.

"Neviditelný ne/přítel?"


Lesy že nejsou bezpečné? Ty byly pro vlkodlaky bezpečné vždy. V lesích jsme doma, v lesích to známe. Není možné, aby nás právě od tamtud cokoliv nečekaného ohrozilo. Přesto je to ani ne pár hodin, co jsem opustila lidskou vesnici a i přes varování místních zamířila zpátky do lesa, a něco mi toto smýšlení začalo lehce narušovat.

Procházím tiše lesem, slunce je teprve na své cestě k vrcholu. Na bosých nohách mi ulpývají kapičky rosy, usazené na mechu a rostlinách. Vzduch je čistý a chladný, okolí prostupuje uklidňující vůně dřeva a jehličí, skrze koruny stromů prosvítají paprsky světla, čím hlouběji do lesa mířím, tím je však osvětlený prostor menší a menší. Nemám potřebu chodit příliš hluboko, ale stejně tak nemám ani v úmyslu, příliš se od hloubi lesa vzdalovat.
Procházím mezi stromy, pod nohama mi křupou větvičky a listí, všude okolo je spousta pachů a... Trhnutím se zastavím a zpozorním, když si uvědomím jednu věc. Až na mou přítomnost, celý les jakoby se uložil ke spánku. Ani jediný člen ptactva, jediná žába, jediný brouk... vše jako by náhle umlklo a slovo "zvuk" stalo se pouhým pojmem, který nelze vyjádřit.
Ani ne vteřinu poté, co si tuto skutečnost uvědomím se mi sevře žaludek, chloupky se naježí a po zádech mi přeběhne mráz. Někdo tu je.

Chvíli jen tak nečinně stojím, snažím se zaslechnout jakýkoliv náznak pohybu toho druhého. Zcela jasně na sobě vnímám jeho pohled. Jakoby propaloval díru do mých zad. Kdo to je? Nemá žádný pach. Zničehonic se mi rozklepou ruce. Vnímám intenzitu brnění v konečcích svých prstů. Strach? Toto uvědomění mě konečně probere z transu a já pevně stisknu zuby vztekem, že jsem si dovolila něco takového mít. Prudce se otočím, připravena na všechno, klidně i útoku, a... spatřím pouze další stromy a stíny okolí, mě tolik známého a přátelského. Rychle se otočím zpátky, pak kolem dokola. To není možné. Moje mysl je zmatená. Rozhodně tu někdo byl. Pocit nepříjemnosti odezní. Nechápavě jen zatřesu hlavou ve snaze se těch nepříjemných myšlenek zbavit.

Když se opět zorientuju a pokračuji dál ve své cestě, ani mě nenapadne nad tím dál uvažovat. Ten pocit se však vrátí. Mrazí mě zátylek, srdce má zrychlený tep. Tenhle úzkostlivý pocit mi jasně dokazuje přítomnost další postavy. Sleduje mě. Po chvilce to nevydržím a opět se zprudka otočím. Pak zase a zase. Pokaždé nic. Prázdno. Přece nezačínám šílet. Tentokrát mě ale nepříjemný pocit neopouští. Je tu celou dobu, co já jdu. Mám nutkání se rozběhnout, prostě tomu utéct. Začít máchat do prázdna. Znova se otočím. Opět nikdo. S takovou skutečně zešílím.
S každým ušlým krokem, kdy je to za mnou je napětí uvnitř mého těla větší a větší. Copak jsem už tak dlouho sama ze sebou, že jsem si vytvořila imaginárního přítele? Opět se otočím. Spíše neviditelná hrozba.
Hlavu mám plnou myšlenek. Neustále se překrucují, zamotávají se do sebe jako klubko nesmyslných slov a vět. Mám dvě možnosti. Vrhnout se pryč z lesa a jako zbabělec a lovná zvěř pokračovat po jeho okraji, anebo zkusit... Zastavím a opět se otočím. "Co po mě chceš?" Pronesu hlasitě a pevně do prázdna.
 
Soudce - 11. července 2017 20:53
soudce9786.jpg

Severně od Emerilu
Ren


Teprve dnes ráno jsi opustila Emeril, kde jsi se zdržela na pár dní, aby sis doplnila zásoby, odpočala a zjistila, nějaké ty novinky. Nejnovětší zvěsti byly o tom, že lesy nejsou poslední dobou moc bezpečné, ale na to si nebrala moc velký ohled a vyrazila dnes za svítání dál na sever skrze lesy. Zatím ses ještě nerozhodla jestli navštívíš Nimeruil město o kus dál na severu.
Každopádně cesta lesem nebyla nikterak děsivá, ani nepříjemná. Po onom nebezpečí, které vesničané popisovali nebylo ani vidu ani slechu....tedy až do okamžiku, než jsi začala mít divný pocit, jako by tě někdo sledoval. Začínalo to být nepříjemné a měla jsi chuť se ošívat.
Ale když ses rozhlédla kolem sebe nikdy jsi nikoho neviděla. Prostě, jako by tě sledoval někdo neviditelný. Ani tahle představa není moc uklidňující.
Ani tvůj nos ti neprozrazuje kdo by to mohl být. To co však víš, je že i elfí lovci, kteří pravidelně chodili do lesa se dnes nikam moc nechystali. Možná na těch povídačkách bude přece jen kousek pravdy.

Čarodějnice z Vilny
Lena


S lehkým úsměvem Eria lehce pokývla hlavou.
"Hmmm zajímavá otázka....já se s tím sice narodila ale i tak je třeba studia a učení se......ale jde se to naučit i od píky. Samozřejmě jsou i osoby, které jsou na tuto dovednost úplně levé, takže se třeba nemůžou ani naučit kouzlit, ale nemyslím si, že by to musel být nutně tvůj případ."
Zamyšleně tě poslouchá a pak opět kývne na souhlas.
"To máš pravdu zneužít se dá téměř jakákoli dovednost. Proto je třeba si dávat pozor, aby nás nepohltila.....jen u magie je to trošku snazší podlehnout a hlavně lákavější....co se týče vaší skupiny je zvláštní. S takovou jsem se ještě nesetkala. Myslela jsem, že dneska bude po mě, ne že mi pomůžete."
Objasnila ti docela upřímě. Je pravda, že jiné skupiny bývají o dost striktnější.

Kanály Svoresku
Nikolai


Velký muž se lehce zakaboní a zamyslí se nad celou věcí.
"Hmm nejsem si úplně jist jestli vůbec patřil mezi nás....smrděl divně..."
Poznamená nad chybějším vězněm a pak si lehce povzdechne.
"Fakt nemám rád kanály, ale máš pravdu, je to potencionálně asi nejlepší cesta ven.....co nás tam může čekat to je otázka, podcenit to rozhodně nemůžeme."
"Chmmm....tak taková je tvá moc hmmm? Jsi zvláštní člověk."
Odhalí muž zuby v úsměvu. Pak však opět zvážní.
"A co budeš dělat ty? Zůstaneš tady? Půjdeš odškodnit toho kata?"
Ušklíbne se nad tou představou pobaveně.
"Možná by bylo fajn, kdyby jsi šel s námi. Určitě jsi už byl dost dlouho mimo smečku. Možná je na čase zase jednou zavítat mezi své."
Navrhne tak nějak poklidně a nenuceně.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2017 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.06296706199646 sekund

na začátek stránky