| |||
|
| |||
Havraspárska spálňa a Veľká sieň Štvrtok 15.října "Alebo to môžme strihnúť teraz?" Odpoviem na otázku otázkou na tému Binns a jeho nezmyselné testy. A keď sa nad tým tak zamýšľam, vlastne je mi to úplne voľné kedy tam pôjdem. Chvíľku ma aj napadla myšlienka sa na to vybodnúť úplne a proste to neriešiť. Ale to by bol zbytočný troll. Čo možno bude aj tak. No nič. |
| |||
Havraspárská kolej - Velká síň15.10. Mirelle, Cassandra, Sebastian, Acai, BobMirelle je rychle hotová, Umbra ochotně přiletí. Tak co by za trochu toho žrádla přeci neudělala? To máme společné. Škoda, že nemůžu takhle uplatit i Cass. "Slíbila jsem mu, že se za něj přimluvím," přiznám se. "A než mi připomeneš, že jsem před méně než 48 hodinami říkala, že Seb má moc práce se svýma vlasama, než aby zvládl zformovat nějaký složitější souvětí...nepřipomínej," mrknu nevinně a jako kdyby byla Špionka placená herečka, vykoukne z mojí kapsy a mrkne stejně nevinně. "On se tě určitě sám zeptá. Ale myslím, že by se o kotě hezky staral. A to přece chceme, ne? Aby našli nové milující páníčky?" dodám. Na Cassandřin návrh, abychom si vzaly kotě, zavrtím hlavou. "Ne, děkuji, žába mi stačí," zasměju se. Když jsme všechny ready, vydám se k Binnsově kabinetu. Bohužel se nám nepodaří doklepat, i když klepem dlouho a urputně. "Myslíte, že si dává šlofíka? Moment...," uvědovím si, že je profesor duch. "Asi jen není u sebe v kabinetu. Zkusíme to později?" navrhnu, abychom celou přestávku neprogaučovaly před dveřmi. "Pojďme ještě skočit do Velké síně," přijdu s prosíkem. "Dala bych si nějakou sváču, než nás McGonagallová udolá." Holky naštěstí nic nenamítají. Speak of the devil, před Velkou síní postává u nástěnky Seb. Zaháknu se Cass za ruku, aby mi nemohla utéct. "Čau Sebe," pozdravím ho. "Jdeme si pro sváču, nechceš se přidat?" zeptám se a doufám, že si všimne, jak u sebe držím Cass, aby mi neutekla. Pravá chvíle si dojít pro kotě, hádě! Nečekám ale, jestli se rozhoupe nebo ne, pokračuju do síně. Všimnu si Acai a Boba, jak sedí u mrzimorského stolu, tak znovu pustím Cass, abych na ně mohla zamávat. "Taky se psychicky připravujete na Minervu?" zeptám se jich místo pozdravu a sednu si zprava vedle Boba. "Mirelle, můžu?" obrátím pozornost hned zpáky na spolužačku, zatímco v ruce držím kuličku hroznového vína a kývnu hlavou na Umbru. Můžu jí nakrmit? Druhou rukou si do pusy strkám svoje hroznové víno, zatímco koukám Acai s Bobem pod ruce. "Co jste dostali za havěť?" vyzvídám. |
| |||
|
| |||
Přesun z E215 do zahrady 15. října, čtvrtek Když mi Maurice potvrdil, že Hubert sprostě nadával, zvedla jsem obočí. "Tak to v tvym zájmu fakt doufám, že McGonagallová neumí francouzsky. Může krkavec dostat školní trest?" "Sourozence nemám. S mámou to div neseklo, když zjistila, že je táta čaroděj a okamžitě ho opustila," pokračovala jsem, "takže pro mě smůla." "Říkám mu Myšáček, protože jako koťátko byl fakt maličký a už mu to zůstalo, ale je pravda, že většině myší by se to mohlo zdát jako dost špatný vtip. Ale na poslouchání nebo trénování něčeho on fakt není. Má svou hlavu. Hraje si rád, ale že by to pak aplikoval na trpaslíka to ne. Ještě by si ušpinil tlapky a to by pro něj byla katastrofa," zasmála jsem se. "Živou akromantuli?? Včera??" zarazila jsem se, "počkej, ty myslíš na té Snapeovo hodině? Já tam nebyla... Ty bláho, to se fakt divím, že tam nikdo nezařval." Doufám. Znovu jsem si vzpomněla, že jsem Nicka celý den neviděla. Měla bych se pak zajít podívat na ošetřovnu. "Jakože, nechápej mě špatně, taky bych ji ráda viděla. Kouzelní tvorové mě zajímají moc. Ale jen tak ji na nás vypustit?? Asi tak jako si ráda dám jabko k svačině, ale uhnu, když mi ho někdo hodí na hlavu. Fakt, není divu že Christina je pořád na ošetřovně." Pak se nabídl, že mi ponese bedýnku s desetikilovým Myšáčkem navzdory tomu, že měla kolečka, a tvářil se, že to pro něj uzvednout není žádný problém. Neprotestovala jsem. "Děkuju." Vejtaho. "No to je sice fajn, že na ten opravný test jdeš taky, ale s vaším tréninkem se ti to nekreje, nebo jo? Proč jsi byl na ošetřovně?" Jsem špatný člověk, pokud doufám v něco, co ho donutí neúčaastnit se zápasu? dumala jsem v duchu. "V každém případě vás určitě porazíme, ztížené podmínky nebo ne," pousmála jsem se, "ale jak víš, je to můj první zápas jako kapitánka a všichni ode mě mají velká očekávání. A tohle mi to prostě moc neulehčuje," povzdechla jsem si. "Duchaplný krkavec jo? Máš pravdu, dává to asi tolik smyslu jako kocour Myšák," zasmála jsem se. Pak začal chválit můj parfém a já se poněkud neklidně ošila. "Uhm, díky." Najednou jsem si uvědomila, že jsem vlastně úplně sama venku s klukem, což by si mohl kdokoli špatně vyložit a donést to Nickovi. Nervózně jsem se rozhlédla, ale nikoho jsem neviděla. V každém případě jsem byla v pasti, kdybych mu teď řekla, že jsem si to rozmyslela, bylo by to neskutečně trapné. "Co si jít sednout támhle pod strom?" Tam nás aspoň nebude tolik vidět. Pokud neprotestoval, vypustila jsem u stromu Myšáčka, (nebo jinde pokud jsme pod strom nešli) který od nás okamžitě uraženě poodešel, rozvalil se v trávě a začal nás ignorovat. "Vidíš? Rozený lovec." Pak jsem se posadila na jeho přepravku a rozhlížela se po zahradě. Škoda, že je dneska tak hnusně. "Bylo mi špatně, na tu hodinu jsem nemohla. Počkej, Snape s ní bojoval??" Maurice měl v tu chvíli moji plnou pozornost, "ježiš, to bych byla tak ráda viděla. Škoda, že si ho neodnesla. Máš rád pavouky?" Ty jo, ten je do akromantulí fakt zažraný. |
| |||
|
| |||
Před E215 15. října Myšáček vypadal v pořádku, ale odmítal se na mě podívat, tak jsem se rozhodla nechat ho být. Zase jsem se zvedla a otočila se k Mauricovi. "Je ten tvůj krkavec v pohodě? A co že to povídal?" zvědavě jsem se na ptáka podívala a pak se zahleděla zase na Maurice. Sice jsem krkavci úplně nerozuměla a ani moje francouzština nebyla na nijak závraté úrovni, ale to, co řekl, znělo podezřele jako putain. "Myšáček je v pohodě, utrpělo fakt jenom jeho ego. Jak bys chtěl trénovat kočku? Stejně si dělají, co chtějí," zasmála jsem se. Sice jsem pořád měla v čerstvé paměti ty jeho "přeřeky", ale došla jsem k závěru, že i když Maurice studuje v Británii jak dlouho, pořád je to vlastně cizinec a některé věci mu asi jazykově nedochází. Takže jsem to dál neřešila. Jinak měl ale pravdu, že jsme tu asi dost brzo, kromě nás tu nebyla ani noha. Vzhledem k tomu, že jsem stejně neměla nic jiného na práci a odpověď od Binnse stále nepřicházela, jsem souhlasila. "Tak jo. Ale nechceš jít jenom tady za roh do zahrady? Tu bednu se mi nechce táhnout nikam mimo dlážděnou cestu." Trochu jsem se ale zastyděla. Takže on mě slyšel? "No, minimálně máte výhodu v tom, že vám Binns neplánuje žádné testy zrovna v době vašich tréninků. Trochu si říkám, jestli za života nebyl v Mrzimoru? Ale nemusíš se bát, i kdyby pár mých hráčů na ten test muselo, zbytek bude trénovat o to víc! A jak že si říkal, že se jmenuje ten tvůj krkavec?" Pokud Maurice neprotestoval, vykročila jsem směrem k zahradě. |
| |||
|
| |||
|
| |||
Před učebnou 8C -> Dívčí ložnice Havraspár 15. října, čtvrtek Becca, Mirelle “To je mi fuk, jak se ti to bude hodit? Nebo kolem oběda?“ navrhnu Mirelle. |
doba vygenerování stránky: 0.87905097007751 sekund