Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7647


Hraje se Denně Herní čas: 20:50  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:28Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 27. března 2020 18:09Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:43Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 29. března 2020 18:02Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Pomocný PJ ۞
 Postava Remus John Lupin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Remus John Lupin
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 31. března 2020 19:52Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:26Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 21:29Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:05Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:37Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 02. ledna 2020 21:13Henry Kwang
 Postava Ryan Daniels je offline, naposledy online byla 14. února 2020 12:05Ryan Daniels
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Naira Sinclair
 Postava Deirdre Airimoy je offline, naposledy online byla 25. března 2020 13:12Deirdre Airimoy
 Postava Christian Dragon je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Christian Dragon
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:23Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 11:00Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 2:56Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 04. dubna 2020 3:39Mirelle Devény
 
Noelle O`Meara - 08. července 2017 21:00
noe2291.jpg

Okraj Zapovězeného lesa ---> Kolej ---> Učebna 2E


havraspárští, Kwang, Kratiknot a ostatní zmínění

13. září



Patrick je vážně... svůj. Nedokážu to ani jinak popsat, když si ze mě začne dělat legraci. Mám co dělat, abych skryla dušení smíchem v lemu svého hábitu. Nechtěla jsem Havru ubrat body jen proto, že bych se rozesmála na celé kolo. Kdo mě znal, tak věděl, že to není dobrý nápad... I tak ale Patrick mohl slyšet tiché chrochtání smíchu, které jsem vydávala.
"N..Neeeee, proti mezikolejnímu družení nic nemám..." Zvedla jsem obě ruce na znamení míru. "Deirdre? Ne, vůbec ne. Přijde mi celkem milá. Tedy na ty předsudky, které hodně lidí má ohledně Zmijozelu. Já nevím, mně prostě přijdou taky jen jako lidi... proč dělat rozdíly? Nevidím rozdíl třeba mezi naším Sebastienem a jejich Wolframem..." Pokrčila jsem ramenem.
Nakrčím jedno obočí a nasadím výraz, který jasně říká jediné - WTF. I tak mi lehce zrůžoví tváře, i když moc dobře vím, že to Patrick myslel jen jako vtip. Nebyla jsem na to ale ve spojitosti se svou osobou zvyklá. "Žárlit? Na tebe? To těžko!" Vyprskla jsem smíchy. "Vždyť jsi něco jako můj mladší bratr..." Zavrtěla jsem hlavou a můj pohled letmo zalétl k mrzimorským, kde se Fabian něčemu zrovna smál. Ruměnec se trochu prohloubil, a tak jsem si odkašlala a věnovala pozornost zpět svému kamarádovi.
"Vážně? Bože... vypadáš jako ti kluci z titulních stran Playboye... Měl by ses dát na kariéru modela," protočila jsem obě oči a zavrtěla hlavou. Poté jsem trochu ztichla a pozorovala výměnu názorů mezi Alastorem a Patrickem. Počkala jsem, až si to kluci vyřídí. Povzbudivě jsem se na Ala usmála.
"Neber Pata vážně, určitě toho o holkách víš víc jak on. Vždyť jsi sbalil Princeznu ze Zmijáku. Nevíš, co je za znamení? Mohla bych vám vytvořit horoskop!" Po Alově reakci jsem se už dál věnovala svým vajíčkům a práci dokončila.

Kwang nám nakonec test opravil. Dopadli jsme lépe než jsem čekala. Byla jsem ráda, že Helence někdo pomohl. Chudinka malá. Po hodině jsem se svými spolužáky vydala do věže, abych uklidila Obludárium a vzala si učebnici na Formule. Ještě jsem se zastavila ve Velké síni pro svačinu. Po cestě do třetího patra jsem spořádala celé jablko a hrušku. Prošla jsem tajnou chodbou kolem toho ošklivého obrazu a vešla do učebny. Kratiknot na nás už čekal.
Místo jsem zaujala mezi Patrickem a Rorym. Byla jsem ráda, že jsem konečně mezi svými, i když by mi vůbec nevadilo posadit se k Fabimu s Mau.
Rozložila jsem si před sebe pergamen a učebnici. Kratiknot nás přivítal a když k nám doputovala docházka, vzorně jsem nahlásila své jméno. Čekala jsem, že nám dá něco na zahřátí. Přeci jen Formule patřily k jedné z věcí, které nás měly čekat v NKÚ. Děsila jsem se toho. Měla jsem před sebou otevřené své starší poznámky s nejdůležitějšími fakty, které jsme si ve volném týdnu s Fabianem procházely. Naštěstí tam byla i Kratiknotova otázka. Bleskově jsem vystřelila tedy ruku nahoru, abych mu odpověděla. Body jsme potřebovali.
"Řekla bych, že formule, kletby a... trans... transfigurační kouzla?" Upřímně doufám, že jsem to řekla správně. V praxi jsem si sice mlhavě pamatovala, jaký je mezi nimi rozdíl, názvy jsem ale moc nedávala. "Formule mají za úkol něco očarovat, aniž by změnily... jeho vlastnosti? Liší se od nich právě transfigurační kouzla, která něco přeměňují a více se jimi zabývá přeměňování. A kletby... řekla bych, že nejvíce spadají pod Obranu proti černé magii a slouží především k útoku a ochromení nepřítele... Je to tak?" Nervózně jsem se na profesora usmála a zoufale zalétla pohledem k Alastorovi, který byl ve formulích přeborníkem. Doufala jsem, že mě případně doplní.
 
Duch Bradavic - 08. července 2017 17:00
pj25750.jpg

Kouzelné formule


Učebna 2E

Obrázek




Poté, coKwang ukončí hodinu, máte opět 15 minut volna. Je třeba se vrátit, uklidit svá Obludária a vyzvednout si na kolejích učebnici na nadcházející hodnu. A tou je: Příručka kouzelných slov a zaklínadel, ročník 5 od Mirandy Goshawk. Někteří rychlíci stihnou ještě zastávku v hlavní síni, kde se na stolech objevila odpolední svačinka v podobě různých chlebíčků, sladkostí a studených salátů, ať už zeleninových nebo těstovinových. A spousta ovoce.
Další a pro dnešek již poslední hodina jsou kouzelné formule. Musíte vydupat po schodišti až do třetího patra, projít čarovnou chodbou a jsou to dveře hned vedle obrazu Zlomyslného Merwyna, což byl středověký čaroděj, který vynalezl spoustu zlých kleteb a zaklínadel. Na portrétu je vyobrazen v dlouhém nazelenalém hábitu s kápí přes hlavu, kde si vás se zamračeným výrazem prohlíží. V rukou třímá hůlku, která září jasnou zelenou barvu. Občas se objevuje na kartách v čokoládových žabkách.

Učebna 2E patří mezi jedny největší na škole. Vzadu za katedrou je veliké okno, které prosvětluje celou místnost, takže světla je dostatek i bez svícnů. Na stohu z knih už stál Kratiknot a vypadal velice netrpělivě. Skoro se zdálo, že by chtěl začít o něco dříve.
Rozmístíte se do lavic, které jsou poskládané za sebou, přičemž do těch vyšších je nutné vyjít po třech dřevěných schůdcích. Vedle Wolframa se z neznámých důvodů posadí Reece, tentokrát bez Isaaca a vedle Christiny to zakempí Crabb, na kterého nezbylo místo vedle Goyla. Měl kolem pusy drobky a vypadalo to, že právě dojídal svačinu z hlavní síně. Draco byl nucen se uvelebit vedle Aleca, kterého přejel nenávistným pohledem. Alec byl na druhou stranu bílý jako stěna a raději se na Malfoye ani nedíval.

Jakmile jste všichni uvelebení na svých místech a dveře se s posledním studentem zavřou, Kratiknot se postaví na jeden z vyšších stohů, abyste na něj pořádně viděli.
,,Dobré odpoledne studenti." Promluví k vám svým vyšším hlasem. Kratiknot je starý trpaslík,
který svou výškou sahal průměrně vysokým studentům do pasu. Nebyl to kdovíjak opěvovaný profesor,
ale ani na něj žáci příliš nenadávají. O Vánocích a vůbec o školních akcích ho můžete potkat, jak pomocí kouzel věší ozdoby a ještě do minulého ročníku, než přijel Lupin, byl havraspárským kolejním vedoucím.
Zároveň je tak nějak podezříván z toho, že během hodin nadržuje svému oblíbenci, Alastoru Krimmerovy.
,,Vítejte na první hodině kouzelných formulí v tomto roce. Máte všichni své hůlky?" Rozhlédne se po třídě. ,,Už jste v pátém ročníku a jak jistě víte, na konci roku skládáte zkoušky NKÚ, kde mimo lektvarů a přeměňování, budete také přezkušováni z kouzelných formulí. Během týdenního volna nám odpadly hodiny, tím pádem jsme ve skluzu s látkou, kterou s vámi potřebuji do konce pololetí probrat." Mluví pomalu, zatímco listuje docházkou. Když nalistuje docházku pro vaši třídu, nechá papír jako vždy i s brkem levitovat po třídě, podél lavic. Student, před kterým se brko s pergamenem zastaví nahlásí své jméno a brk ho zapíše.

Obrázek



,,Snad vám nebude příliš proti srsti, pokud hodinu skončíme o něco déle, abychom všechno stihli. A nyní trochu teorie a opakování na začátek. Kdo mi poví, na jaké tři skupiny se kouzla dělí? Opakujeme si to každý rok a zaručeně se vás na to u zkoušek zeptám!" rozmáchne se malinkýma ručkama a čeká, kdo jako první zvedne ruku.
(* Formule, kletby, transfigurační kouzla)
,,Výborně! A vzpomenete si taky, jaký je mezi nimi rozdíl?" Zeptá se znovu a za případnou správnou odpověď odmění studenta 5 body.



 
Henry Kwang - 08. července 2017 15:08
henryiko6486.jpg

13. září


Okraj Zapovězeného lesa - Hodina péče o kouzelné tvory


Všichni přítomní studenti


Obrázek



Zatímco opravuji vyplněné testy, studenti se pustí do preparování vajíček. Přesně jak jsem předpokládal, každému jde práce trochu jinak. Někteří jsou velmi zruční a nemají nejmenší potíže, ale najdou se i tací, kterým vajíčka létají sem a tam. V lepším případě končí na zemi, v horším na některém ze spolužáků. ,,Buďte opatrní, nespěchejte. Tohle není práce ani tak o rychlosti, jako spíš o přesnosti." poučím je a hůlkou postupně očistím všechny, kteří mají na sobě sliz. Je stěží uvěřitelné, že se některým dokázal za tak krátkou dobu dostat na boty, do vlasů a do očí. Sám nechápu, jak se jim to povedlo.
,,Rukavice bohužel nemáme k dispozici, slečno Devereauxová. Mohu vás ale ujistit, že sliz není jedovatý ani jinak závadný a hned po skončení práce se můžete očistit hůlkou, nebo navštívit umývárny." Uklidním jí, když vidím její zoufalý výraz. Pravdou je, že kdybych chtěl, rukavice jí poskytnout mohu. Vyčarovat je či přivolat je pro kouzelníka to nejmenší. Ale neudělám to. Pravidla platí pro všechny a pakliže se zbytek pere s vajíčky holýma rukama, není důvod, aby byla Regina výjimkou. Na spravedlivém přístupu jsem si zakládal vždycky a nerad bych na tom něco měnil. ,,Slizu se zbavíte buď čistícím kouzlem, nebo vodou s mýdlem. Nebojte se, že by na vás zůstal." Ujistím hlásící se Eriku.
,,Pane Finnigane, dávejte prosím větší pozor." Napomenu Seamuse, který proměnil sliz v bahno a to jako na potvoru nahodilo některé jeho spolukolejníky. Situaci mu naštěstí pomůže vyřešit slečna Grangerová, takže nemusím nijak zvlášť zasahovat. Díkybohu za to. ,,Hůlkou šviháme vlevo, nikoli vpravo. Proto vám tak často říkám, abyste si psali poznámky." Pronesu do prostoru, načež přemístím pozornost k hlásící se Emily. ,,Pravděpodobnost, že dojde k poškození vajíčka tu je poměrně velká. Zacházíte s nimi poprvé, takže se s tím počítá, ale nedělejte si s tím nikdo těžkou hlavu. Tykadlatky mohou mít až dva tisíce vajíček v jedné snůšce. V přírodě samozřejmě nemohou přežít všechny, proto jich je tolik. Nemějte strach, nikdo vám hlavu neutrhne, pokud něco pokazíte. Jste tu od toho, abyste se něčemu přiučili, takže směle do toho." Vybídnu všechny s úsměvem, to už si ale všímám zapeklité situace u Zmijozelské koleje. Slečna Lynnerwoodová má obvázané ruce a manipulace se slizem je pro ni tudíž nemožná.
"Velmi se omlouvám, na vás se úkol pochopitelně nevztahuje." Věnuji jí omluvný pohled. Netuším, kde ke svému zranění přišla, ale ať už to bylo kdekoliv, nepřipadá v úvahu, aby pracovala s ostatními. Naštěstí zasahuje Christina, která své spolužačce pomůže a ke všemu velmi úspěšně. Uznale pokývám hlavou. V takovém případě nejde co vytknout, protože přesně takhle by spolupráce mezi kolejemi měla vypadat.
Ještě chvíli nechám všechny pracovat a poté si vyžádám pozornost. ,,Vážení, hodina se nám pomalu blíží ke konci. Zatímco jste pracovali, opravil jsem vaše testy. Mrzimor a Zmijozel odpověděl bez jediné chybičky, tudíž získává plný počet bodů. Havraspár a Nebelvír měl pouze jednu chybu a to v druhé otázce. U tykadlatek se vyskytuje pohlavní dichroismus, jelikož kromě zbarvení nejde samce a samici od sebe odlišit. U tvorů s dimorfismem je tomu naopak. Jinak jste si vedli naprosto skvěle. Kromě bodů za test uděluji každé koleji deset bodů za správné určení věku, pohlaví a práci při hodině a Zmijozelu tři body navíc za včasnou pomoc zraněné spolužačce. Toť k dnešní hodině vše."


Body:


Obrázek


Zmijozel (10 + 6 + 3) = 19
Mrzimor (10 + 6) = 16
Havraspár (10 + 5) = 15
Nebelvír (10 + 5) = 15

 
Wolfram von Wittelsbach - 08. července 2017 13:18
tumblr_mcbn727mza1qfa94ro1_r1_5005447.jpg

Pondělí, 13. září 2015

Okraj lesa



Péče o kouzelné tvory




♠ Zmijozelští a ostatní




Týna se nezdá, že by se další večeře nechtěla účastnit. „Uvidíme,“ odvětím, když se dívám na tykadlatku a až poté přesunu pohled na ni. „Život ani po Bradavicích nekončí.“ 'I když člověk nikdy neví, co ho v Bradavicích zahubí. Třeba nějaký psychouš při nakupování.' zamrmlám si v hlavě a dále ani svou poznámku řečenou k Týně nekomentuji. Předpokládám, že pochopila, že je jen na nás, s kým udržíme kontakty i po konci školy a i do konce studia zbývá ještě spousty času. Je už na ni, zda si bude myslet, že po něčem takovém toužím nebo ne. Já zatím nic tak konkrétního neřekl a ani nehodlám. Sám netuším, co bude za takovou dobu a zda se s nimi budu chtít ještě vídat. 'Uvidíme, s kým uplyne čas nejspokojenějším způsobem.'

Poznámky Sin ohledně dalšího spojení s padre nijak nekomentuji. Věnuji ji krásný uhranutý pohled.
V mých ústech se však objeví zazubení, když bere tykadlatku do náruče.
„Neříkala jsi, že vypadá jako Caylus?“ Párkrát do tykadlatky strčím prstem a zjišťuji, jestli vydá nějaký zvuk. Poté už se o Karla nezajímám. Otočím se a zvednu spojené ruce nahoru v protáhnutí a skoro nezabráním zívnutí. 'Tak nudné...Zajímalo by mě, co si o mém pozvání na večeři myslí ostatní. Myslí si, že mám nějaké pohnutky?' Pomyslel jsem si a nedokázal si ani představit, že by mé krásné milé divadélko dokázali prokouknout. Tedy kromě Richarda a Sin.
Opětoval jsem jeden milý úsměv Kayle, která se až děsivě usmívala mým směrem. 'Co jí hráblo v palici?'

Profesor rozdá testy a s pouhou zvědavostí nakouknu. 'Proč to má vyplňovat celá kolej? A proč to dal teď a ne na konci hodiny, když nám zrovna řekl odpovědi?' No, na druhou stranu aspoň oceňuji snahu o kolejní spolupráci. Rozhodně lepší než se pokoušet o mezikolejní navazování vztahů. Prve nás tu poštvávají v soupeření a rivalitě o body, kdy se snažíme porazit ostatní koleje a poté se nás někteří snaží promíchávat a nechat spolupracovat s jinými kolejemi. To rovnou můžu být za gentlemana a rozdávat získané body Mrzimoru. Přistoupil by na to vůbec nějaký profesor, kdybych řekl něco jako 'Daruji mnou získaných pět bodů Mrzimoru.'? No já doufám, že ne. To by se pak lehce dalo intrikovat. No u naivity některých našich profesorů bych se tomu ani nedivil.
Nakonec více než test, mou pozornost získal materiál, který učitel pokládal po stolech. Tykadlatku do klece hodil určitě někdo jiný, než já. Neřeklo se, že ji tam musí dát zpět ten, co ji vytáhl, naštěstí.

Chystal jsem se okamžitě začít pracovat na výrobě lepidla, ale tak nějak se nedalo nevšimnout neustálého pohledu Pascala. Občas jsem se podíval, jestli na mě stále civí a pokud ano, jen jsem se mírně usmál, stejně jako předtím na Kaylu. Nejraději bych už po nějaké té dávce iritace zdvihl prostředníček. To ovšem není zvykem mého vychování. Naštěstí jsem už byl zvyklý na přitahování pozornosti nejen žen, ale bohužel i některých mužů. Proto jsem z toho nějakou vědu nedělal. Vtipnější bylo, že reakce ostatních na jeho pohled na mne byly plné překvapením. 'To jako vážně? Oni si toho nevšimli už dříve? Hlavně, že si všímají mě a Angely, když se jedinkrát bavíme.'

Pomaličku začnu s náplní dnešní práce. Vytáhnu si poznámky, do kterých jsem si již stihl zapsat postup práce v bodech a podle něj začal pracovat. Jako ostatní, i já jsem naplněnou misku s vodou mávnutím proměnil ve sliz.
'Eh...' vycítil jsem jakýsi divný tlak, když se Týna bavila s Barčou. Jakoby každý očekával, že ji musím pozvat já, když to platím. A mně se do toho vážně nechtělo, když už jsem to u oběda promarnil a poté u zvaní Helen. Navíc Barča byla stále nehorázně upjatá a odtažitá, i když jsem se k ní choval mile. 'Možná bych jí měl dát důvod se tak chovat?' V hlavě se mi rozechvěl zlomyslný smích a mne napadaly samé velice pro Barču nepříjemné interakce, které by mohly následně proběhnout.
Nakonec jsem od toho upustil. Týna jí dala na rovinu pravdu o tom, jak se nám straní, takže mě ušetřila od toho, abych já byl ten, co ji odmítá, protože z mé strany by to znamenalo, že ji tam vážně nechceme, když tedy zvu já.
„Helen a Christina mají pravdu.“ namířím svůj přátelský úsměv na Barbaru. „Velice rád...“ opět se na moment odmlčím kvůli opravě. „Velice rádi tvou přítomnost u večeře oceníme. Rád bych poznal svou spolužačku více, než jen z nucených hodin, ovšem nechtěl jsem tě tak nudnou poznámkou otravovat, když se tváříš, jako bychom se ti hnusili a byli pro tebe tak nepřijatelní.“ V hlase mně zněl podtón, který ji vinil za to, že jsem ji vlastně nepozval. Jako by ona byla ta špatná a byla to pouze její vina, nikoli mé zapomenutí. „Mně samotnému to není příjemné, když mne takto odsuzuješ, aniž bys mne vlastně více znala, ale budu rád, když na večeři s námi půjdeš a svůj názor budeš mít možnost přehodnotit.“ falešně se mile pousměji.


„Vážně?“ předstíral jsem překvapení, když se Dee zmínila o dalším obdivovateli. „Není to úsměvné? Po mně touží chlapci a po tobě zase dívky.“ Zlomyslně jsem se zazubil, když jsem očividně narážel na Patricka, Alastora a Poláka.
S naprostou precizností jsem pokračoval v práci v podobě preparování vajíček a nedal najevo jakoukoli zmínku nervozity.
„Vážně?“ s pobaveným pousmáním teď reaguji na Richarda, který se očividně připojil k Dee. „To bych se s tebou neměl tolik potloukat, aby se to na mě nepřenášelo.“ Na chvíli jsem zastavil práci a podíval se na něj. „Někdo, kdo tě nezná, by totiž k tvému počínání klidně mohl říci, že máš Helen 'Jen aby se neřeklo'.“ Zazubím se a až nyní si uvědomím, že by to mohla slyšet i Helen a možná jí to i ublížit. Sama určitě ví, že je všem jasné, jak se k ní Richard chová, ale nemusí být příjemné, když je to řečeno nahlas.
„Omlouvám se, byl to jen vtípek.“ odpovím k Helen tišším tónem a naprosto mne překvapí, když se mne zastane. Na nějakou chvíli nic neříkám, protože mne to vážně překvapilo. Do teď jsem měl pocit, že mne doslova žere pohledem a přes ten milý úsměv mne chce stáhnout z kůže. Skutečně jsem neočekával takto milá slova, přestože nejspíš každý tušil, že je to jen naše obyčejné kousavé postrkování, které nemá s nevraživostí nic společného.
„Jsi tak milá.“ věnuji svou pozornost Helen. „Nevážit si tolik mého nejlepšího přítele v Bradavicích, tak se tě pokusím hned ukradnout pro sebe.“ S přátelským pobavením se usměji a prohrábnu si vlasy od čela dozadu. Poté už opět pokračuji v dokončení své práce.
„Stejně je zvláštní, že profesor jasně vidí stav Helen a přesto jí dá za úkol preparování.“ Zamrmlal jsem nahlas, snad aby mne i samotný profesor slyšel.
 
Patrick Gregory Anderson - 08. července 2017 02:12
untitl117144.jpg
Okraj Zapovězeného lesa


Pondělí, 13. září

Havraspárští

Kvíz byl hračka, až na otázku číslo dvě. Nikdo z nás nebyl moc zdatný zoolog, ve zvířatech se vyznala Noelle, ale převážně v mudlovských. Někdo hádal áčko, jiný béčko..no většina béčko, ale jelikož jsem to celé vedl já, tipnul jsem áčko a když si něco vezmu do hlavy...No však taky víte všichni jak to skončí.

S úsměvem jsem se podíval na Noelle. Byl to jenom můj dojem, nebo jsem z jejího tonu slyšel lehký nádech žárlivosti? Ne, to bylo nepravděpodobné. Noelle byla kamoška, asi o mě měla strach, nebo si s Dee něco v minulosti udělaly, holky no. Lišácky jsem se na svoji kamarádku usmál. "Oh? Jsi snad proti mezikolejnímu družení, nebo ti Dee něco udělala?" Zeptal jsem se a pomalu jsem přisunul svůj obličej k jejímu, oči jsem přihmouřil v teatrálně nahraném gestu podezřívavosti. "Nebo že bych cítil jemný náznák žárlivosti?" Zeptám se pobaveně, našpulím rty jako ryba a zvýšeným hláskem zatrilkuji "Pušůů, pušůů!" Bylo znát, že si dělám legraci, lehce jsem se zasmál a pokračoval jsem. "Nebo chceš říci, že mě Dee nažhavila?" Krátce se zamyslím a pak si i odpovím. "Ne, to by se holka musela snažit" Zazubím se a zakroutím hlavou, jako bych si myslel, že Noelle myslí na samé hanbárny."Ale možná jsi tím chtěla říci, že jsem HOT!" Zaujmu jakože postavení modela s rukou pod bradou a ležérním postojem s druhou rukou v kapse. Pak na svoji kamarádku rošťácky mrknu.

Když se do našeho rozhovoru vloží Alastor, na oko zvážním. Koneckonců, Dee je jeho přítelkyně. Vyslechnu si co má Al na srdci. Zněl klidně a nezaujatě. Obdivuji jeho sebeovládání. Nahodil jsem jakože co nejvážnější obličej a odpověděl jsem. "Aha, takže mi říkáš, že je divný mávat na spolužačku? Mávat...na...spolužačku." Zopakuji mu to pro jistotu, aby slyšel jak hloupě to zní. "A nebo mi chceš říci, že je divný mávat na tvoji přítelkyni? Ergo předpokládáš, že když je tvoje přítelkyně tak nebude mít kamarády co na ní mávají?" Nahodím ledový ton hlasu a poker face, jako bych Alovi něco vyčítal, pak už se ale neudržím a vyprsknu smíchy. "Nééé, dělám si srandu, měl jsi vidět jak ses teď tvářil." Protřu si oči, protože mi zvlhly jak mi do nich od smíchu vytryslo pár slz. "Teda až na to s tím máváním, to znělo fakt jako blbost." Dodám a zase se uchechtnu. "Teď vážně. Doopravdy." Řeknu a zatvářím se už normálně, protože vím o co Alovi jde i když se snaží neznít jako žárlivec. "Ode mě se nemáš čeho bát, vlastně mi lichotí, že si to myslíš. Respektuju, že Dee je tvoje přítelkyně." Zamyslím se a pak pokračuji. "Takže dokud to bude repektovat i ona jsi v suchu." Usměji se. Nejde mi o to, aby se Al cítil špatně, nebo tak něco, ale spíš o jeho sebereflexi. Vlastně se mu snažím pomoct. Jen doufám, že se mi to nevymkne. "Já oceňuji, že se snažíš nežárlit, ale to tě nikdy nenapadlo, že právě to se od tebe očekává?" Podívám se na Ala takovým tím stylem, jakobych věděl něco, co jemu stále uniká. "Kámo, sice nemám holku, ale už teď o nich vím víc než ty, to je smutný." Dodám pobaveně a povzbudivě Ala poplácám po rameni. "Ale to s Dee doženete, o tom jsem přesvědčený." Zamrkám na něj. "Pointa ale je, že na ni budu mávat a bavit se s ní, je to moje spolužačka. Pokud se tím cítíš ohrožený, tak je mi to líto, ale není mým cílem ti přebrat holku, jestli se bojíš tohodle." Zdůrazním, přičemž opět zmíním, že se Alastor ode mě nemá čeho bát, tím také zakončím celé tohle téma a vrátím se ke svému slizu a vajíčkům, dokončím práci na posledních kusech a hlásím hotovo.
 
Helen Lynnerwood - 08. července 2017 01:27
tumblr_odwpbmnupm1ram2z9o1_12804376.jpg

Okraj Zapovězeného lesa

Zmijozelští


13. září
Pondělí



Mám chuť dát sama sobě piškotek, když se Richard přidá k mému lákání Deirdre zpátky ke stolu. Nakonec se má spolužačka nechala a vrátila se, což na mém obličeji vykouzlí jemný úsměv. Potěšení, že jsem vlastně udělala přesně to, co Richard chtěl, na chvíli přebilo i tu všudypřítomnou bolest.
Se svou vlastní radostí si pak vystačím –ano, tak málo mi stačí ke štěstí, jsem šťastná to osoba- až do rozdání testíků. Se zvědavostí nakouknu Dee přes rameno, když se ujme vyplňování a v následující chvíli jsem skutečně ráda, že díky její iniciativě můžu dělat mrtvého brouka. Víc jak polovině testu jsem vůbec nerozuměla, to bych se spíš fakt vyznala v té španělské vesnici. Nejenom, že jsem profesora moc neposlouchala a spíš se zajímala o Wolframovy škleby a rozplývání svých spolužaček, já jsem polovině odpovědí ani nerozuměla. Nemohla jsem je ani přečíst!
Nicméně se tvářím nesmírně důležitě a uznale pokývám hlavou, když list papíru pokládá zpátky, snad jako kdyby se na můj názor někdo ptal. Naštěstí je celou dobu kontroloval i Richard, což byl rozhodně důvěryhodnější zdroj než já a proto je více než jasné, že tam žádná chyba nebude.
“Dobrá práce.“ Pochválím blondýnku jednoduše jenom proto, abych nebyla potichu. Nakonec aniž by si to uvědomovala, vytrhla mi jeden trn z paty. Bohužel tam ale zůstal ještě druhý, v podobě praktické stránky dnešní hodiny. Tvářit se, že je všechno v pořádku byla jedna věc, ale být skutečně schopná se vypořádat s tak titěrnou prací druhá. I kdybych pořádně onu pinzetu udržela v ruce, nikdy bych v nynější chvíli nebyla schopná vytáhnout tak maličká vajíčka ze slizu.
Samozřejmě nehodlám přiznat, že to není tak růžové, jak jsem to prezentovala a tak se dost loudám s každičkým úkonem. Nejdříve se rozhlížím po všech ostatních kolejích, jenom abych nemusela ihned přistupovat ke stolu. Všimnu si přitom Aleca a s jemným pobavením sleduji vajíčko, které trefuje Kaylu do oka. Samozřejmě, dokud se to stalo někomu jinému než vám, bylo to i celkem legrační.
Pokračuji přes zírajícího Tobiase až k jančícímu Ronovi, než se nakonec odevzdaně vracím myšlenkami i pohledem zpátky ke stolu, kde už jsou všichni o značný náskok dál než já, což jsem taky chtěla.
Nakonec přistoupím ke stolu a natáhnu se pro jednu z misek. Musím jí chytit do obou dlaní, aby mi nevyklouzla. Nepříjemnému svrbění se nevyhnu, ale i díky lékům, které jsem dostala od zdravotnice, se to dalo nějak skousnout. Vždycky se od tebe bude očekávat jenom to nejlepší, za jakýchkoliv podmínek. Hlavou se mi nese otcův hlas a já se musím sama pro sebe ušklíbnout. Tenkrát bych mu nikdy nevěřila, že jeho lekce mi k něčemu budou a přeci, dnešek byl potvrzením, že všechno to utrpení přeci jenom k něčemu bylo.
Zaslechnu konverzaci mezi Christinou a Barbarou a i když se to nedělá, vyslechnu si ono promlouvání do duše, přičemž okatě ignoruji volný leknín, který na mě jako na potvoru čeká. Vlastně jsem ani nevěděla, že se Wolfram rozhodl celou hostinu zaplatit, on sám se o tom nezmínil, takže jsem byla v nevědění, dokud se o tom nezmínil Richard. Samotné mi to bylo vlastně celkem jedno, peníze pro mě nebyly problém, každopádně to bylo milé gesto. V tom případě bych ovšem i pochopila, proč se Bára tak zdráhala, nebylo příjemné se zúčastňovat díky pozvání někoho jiného, než je ona přislíbená peněženka.
Christina se na mě dokonce podívá, a jako kdyby to byl pokyn, přistoupím k nim trochu blíž. Jenom doufám, že se Richard dívá, aby viděl, jak zatraceně komunikativní vlastně jsem. Christina má pravdu Barbaro. Bylo by fajn, kdybys šla. Přeci se nenecháš přemlouvat, no ne?“ Přátelsky se na ni usměji a po očku pohlédnu na Wolframa. Určitě mu to vadit nebude. Je to přeci milý mladý gentleman.
A když už jsme u našeho dobrosrdečného spolužáka, se zájmem se podívám směrem k jeho novému obdivovateli a prohlédnu si ho od hlavy až k patě. Richardova poznámka mohla znít trochu zle, i když jsem si jistá, že to tak ani náhodou nemyslel a tak to vylepším, aby se Wolfram necítil tak špatně: “Ber to pozitivně, nakonec je to taky pozornost. Jistým směrem jsi neodolatelný mladý muž.“ Povzbudivě se na něj usměji, spokojená sama se sebou, protože po tomhle se musí cítit rozhodně o hodně líp. Třeba to vynahradí i celýho Karla.
Díky všemožnému zdržování jsem se nedostala ještě ani k tomu, abych vytáhla hůlku. S neskrývaným překvapením pohlédnu na Richarda, který s naprostou přirozeností jemu vlastní vyřeší můj problém za mě. Div mi neukápne slzička dojetí. I když to tak občas nevypadá, jemu na mně opravdu záleží a tohle je přeci tomu všemu jasným důkazem. Jinak by mu moje obvázané ruce byly jedno, a i když jsem tvrdila, že to nic není, pořád se zajímá. A mně to prostě udělalo radost, najednou se i všechna ta bolest dala přežít s lehkostí.
Podívám na Christinu, a i když bych to normálně odmávla rukou, Richardova rozhodnutí se nejenom nezpochybňují, ale v nynější chvíli by mi to skutečně pomohlo. Proto se na ní s lehkým proviněním v obličeji pousměju. “Bylo by to od tebe moc milé.“ A k mému lehkému překvapení se skutečně zvedne a přijde mi na pomoc. Vzhledem k rozsahu popálení jsem jí nemohla ani asistovat, proto jenom sleduji její počínání a dokonce i trochu obdivuji, s jakou lehkostí všechno zvládá. Sice ne tak zdatně jako Richard, který snad nemá jedinou slabinu, ale vcelku obstojně.
Nakonec si s mojí várkou poradí s grácií. “Díky za pomoc.“ Jemně se na ni pousměji a uznale si prohlédnu její práci, kterou bych se svýma rukama ani náhodou nezvládla. Nakonec bych si akorát zamazala obvazy a musela za zdravotnicí dřív, než bylo v plánu.
 
Thomas Alexandr Black - 07. července 2017 23:37
thomas14874.jpg

Okraj Zapovězeného lesa

Didý, Chris, Ryan a ostatní Nebelvírští

Pondělí 13.9.



„Jo, šak já vím, Chrisi… nemáš to příjmení jen pro parádu jako my… přeci jen, nejsme černí, že?“
Zasměju se a plácnu ho po rameni.
„Víš co, všechno je svým způsobem nebezpečné. Vem si tady Didý, tak je nebezpečná jako saň. Jednou si do ní rejpneš a pak tě připraví o holku. Kdybych jí řekl, že chci chodit s tebou, tam to dopadne úplně stej… au! Za co?!“
Promnu si zátylek, který mě poněkud pálí více, než obvykle. Co jí sakra žere?

Ale to už do mě šťouchá a naznačuje. Jo, máš pravdu… blbeček. A jo, chová se tak. Kdyby jí jen tak neobletoval…
„Bože, Ryane, nech už toho pitvoření. Takhle si tě akorát obmotá kolem prstu a ty budeš skákat, jak píská. Budeš za blbečka a ještě si jí tím nemáš šanci získat.“
Trochu čekám, jestli mi bude chtít jednu fláknout, ale což. Já si za svým názorem stojím. Ryan je jedním z nás a vyloženě mě štve, když se sebe dělá blbečka kvůli holce, která ho evidentně jen zkouší.

Další bod u stolu získal Ryan, když se opřel o Chrise. Trochu se zasměji, protože má na jednu stranu pravdu. Na druhou stranu byl Chris takovej tak trochu vždycky, což je zajiste důvod, proč je prefekt. Ale co, i on se umí bavit, jen je to o něco morálnější. Ale v každé partě musí být brzda, co zabrání tomu, aby se ty průšvihy vymkly kontrole… většinou…

Test prakticky ignoruji. Možná bych i něco věděl, ale na tohle jsou jiní odborníci. Říkejme tomu přirozená dělba práce, ale tohle prostě odmítám, když nemusím. Místo toho pomáhám u mých oblíbenějších předmětů. Hlavně lektvary. Mám dojem, že jsem jedinej, koho baví…

Najednou se ozve rána a já jen stihnu trochu pohnout tváří a hlavu mi ohodí bahno. A jen co si z očí utřu ono bahýnko, přistane mi další od ségry.
„V pohodě, už tak vypadám jako ten mladší z nás dvou, byť je opak pravou, prde.“ pronesu co nejsofistikovanějším hlasem, který v tuhle chvíli dokážu vyloudit. No, jsem dobrej, bylo to téměř dokonalé.

Přeměním ono bahno na vodu a pustím se do práce. Onu potyčku opodál svérázně ignoruji, kluci se o to postarají. Taky nechápu, proč ten blbec neskončil ve Zmijozelu…
 
Alastor Krimmer - 07. července 2017 22:35
al1932.jpg

Okraj Zapovězeného lesa

Dee, Kolegové z Havraspáru

Pondělí 13.9.



Konečně se opět vše uklidnilo. První den jako prefekt a hned bych měl průšvih. Samozřejmě bych se s Alexandrou nepral. Jelikož jsme zde v přítomnosti kantora, pravděpodobně bych ani nevytahoval hůlku, ale takhle hypoteticky se mi to mluví. Kdo ví, co bych dělal, kdyby mi fakt natáhla, a vypadala, že k tomu nemá daleko, což jsem si uvědomil možná až příliš pozdě. Na druhou stranu, je to holka, od té by to zase tak moc bolet nemohlo, i když je od rány.

Vyslechnu si proslov pana profesora a zamyslím se nad kvízem. Jak je už u mě zvykem, nevyhrkávám odpovědi jako někteří moji kolegové, nýbrž čekám, dokud nejsem tázán. Navíc, abych se přiznal, nemám tenhle předmět moc nastudován, takže bych si se všemi otázkami asi neporadil. I tak přemýšlím.

Samička vypouští vajíčka, samec je oplodní. Takže hermafrodité nebudou…
Dimorfismu, dichroismus? To ani nevím, co je… tipoval bych dichroismus.
Oplodnění vnější, to je jasné… prakticky ta samá úvaha jako v první otázkce.
Tak tohle netuším ani trochu.
Živí se hmyzem a ve staří malými obratlovci, to tu padlo.
A průměrně se dožívají dvaceti… nebo to byl maximální věk? Je vůbec maximální věk???


Z myšlenek mě vyruší Patrick a Dee, kteří na sebe mávají. Ani nevím proč, ale trochu mě z toho píchlo v břiše. Jako by mi mé podvědomí říkalo něco, co mé racionální uvažování nějak přehlíží. Usměji se na ní trochu nervózně, ani nevím proč.
To ale už promluví Noelle. Mám dojem, že ta holka ví fakt o všem. Je jako emoční a vjemový radar, který si všimne téměř všeho. A toho, co si nevšimne, to si většinou správně domyslí. Jako tenkrát s Dee na astronomické věži. Jak vlastně věděla, že jsem šel s ní… vlastně jsme spolu sotva začali. Ostatní si mysleli, že jsem jen pro smích.

„Bacha na koho máváš, Patricku. Ne, neboj, nejsem žádný žárlivý pitomec, co by ve všem hledal víc, než tam je. Ale… no vypadá to trochu divně, nemyslíš. Mávat na spolužačku, jejíž přítel stojí kousek od tebe a celé to pozoruje.“
Celé jsem to dokázal pronést poměrně klidným a nezaujatým tónem. Kdyby Dee chtěla někoho jiného, nikdy jí v tom nezabráním, na to je moc temperamentní. Ale je teď semnou a tak na mě asi něco vidí.

Nechám to být, a věnuji se raději sundávání vajíček. Konečně se mi vyplácí modelaření s tátou i když mi dvě vajíčka upadla a jedno mi vystřelilo někam vzhůru, až jsem ho musel acciem přivolat ještě než spadlo na zem. Dokonce jsem byl tak rychlý, že jsem ani zaklínadlo nevyslovil, za což jsem byl pyšný. Trénink se vyplácí. Avšak výsledek byl nakonec trochu divný… no, asi se počítalo s menším neúspěchem.
S další částí úkolu jsem měl ještě menší problém, protože se to konečně podobalo mému nejvíce oblíbenému předmětu.

Tak, a je to hotové. Konečně čas si odfrknout a narovnat hábit.
 
lord Richard Cornigrum - 07. července 2017 11:23
zk6313353.jpg

Okraj Zapovězeného lesa


Pondělí, 13. září

Zmijozelský stůl, profesor Kwang




Jakmile Helen souhlasí s večeří v Prasinkách, spokojeně se pousměji.
,,Výborně. Tak to vypadá, že se dnes v Prasinkách sejdeme všichni." Pokývu hlavou a myslím tím samozřejmě i Barbaru na kterou se následně otočím. ,,Jsi člen zmijozelské koleje nebo snad ne? Mé pozvání platilo pro všechny a ačkoliv dnešní hostinu platí Wolfram, dovolím si tvrdit, že nebude mít nic proti, pokud se přidáš." Moc jsem nechápal její ublížený tón hlasu. Pořádně s námi v hlavní síni ani neseděla, stranila se veškeré naší společnosti a pak se tváří ukřivděně, když za ní nikdo osobně nedojde a nepozve ji. Trochu vlastní iniciativy by ji neuškodilo. Tady nejsou lidi, kteří by někomu lezli do zadku.
Až na Christinu, samozřejmě. Ta poleze do zadku každému, kdo má na účte pár set galeonů.
,,To platí i pro tebe, Regino." Otočím se na naši zmijozelskou feministku a dám ji jasně najevo, že nevidím žádný důvod, proč by měla zůstávat na koleji. Ne že bych o její společnost nějak výrazně stál, ale líbí se mi představa samotné Christiny v hlavní síni. Kdo by s ní chtěl trávit dobrovolně čas..
Tykadlatka ve mně nevzbuzovala takový odpor, jako třeba ve Wolframovi, ale ani jsem jí nebyl unešen jako Deirdre se Sinestrou. Ta si tykadlatku dokonce pojmenovala a Deirdre vystartovala k vedlejšímu stolu modrých. Nesouhlasně její počínání u havraních spolužáků sleduji. Stále jsem nedokázal pochopit, co sleduje tím přátelíčkováním s kdejakým póvlem. Ať už to byl Shewczyk nebo Alastor. Možná bychom si měli zopakovat naši milou konverzaci, kterou jsme tenkrát spolu vedli.
Chystal jsem se ji už něco říct, ale Helen je v zasahování rychlejší a lhal bych, kdybych řekl, že mne to z její strany nepřekvapilo. Ještě jsem neviděl, že by byla sama takto aktivní. ,,Helen má pravdu Deirdre. Nepleťme se jim do práce." Pokud nás rozdělil podle kolejí, pravděpodobně máme podpořit kolejní soutěživost a sounáležitost. Jakmile je Dee zase zpátky, udělám dva kroky k ní, abychom stáli pěkně vedle sebe, načež se k ní nenápadně nakloním. ,,Co tvé rameno Dee? Už je v pořádku?" Zeptám se jí s hranou starostlivostí a podívám se ji do očí. Co mne však upoutá více je mluvící prdel u Nebelvírského stolu. Nejen, že je tak vlezlý, že se dnes vetřel k nám na oběd, ale on Sinestře nedá pokoj ani během hodiny. Nevím, jak jí, ale mně jeho urputné pohledy začínaly být protivné. I to, že ho Sinestra jednoduše neposlala k šípku. Nikdy bych nevěřil, že bude její typ zrovna někdo, kdo mluví víc, než kdejaká holka. A ještě když z pusy vypouští jednu pomluvu za druhou. Kdyby alespoň dávaly smysl.. Caylusova záliba v dívkách byla známá snad i mimo Bradavice, přesto mě to trápilo mnohem méně, než ty dvě. Ony z toho mají možná srandu, ale špiní naši kolej. Kolej a sebe. Nemluvě o tom, co by na to asi řekly jejich rodiny.

Nakonec jsme se všichni shodli na šesti pruzích a samčím pohlaví. To znamená, že jeden úkol máme splněný. Jak primitivní. Chvilkové ticho prolomí Wolfram, který téma znovu stočí k Prasinkám. ,,Ano, šel bych už dnes. Narušilo ti to nějaké plány?" Zeptám se ho, zatímco pozoruji Karla v Sinestřině náruči. Přece jen, dnešní večeře půjde z jeho kapsy, tudíž on by si měl určitě termín. Ale pakliže už jsme takto dohodnutí, bylo by zbytečné datum přesouvat.
Víc se k tématu Prasinky už nevracím a zvednu zrak k profesorovi, který začal obcházet stoly a kontrolovat, jak kdo určil pohlaví a věk. Následně rozdal pergameny s testem, který začali ostatní postupně vyplňovat. Zběžně dohlížím na to, jak Deirdre s Christinou test vyplňují. Nehodlám je nechat zapsat nějakou pitomost a připravit kolej o body, proto jejich zaškrtávání odpovědí kontroluji. Nepřekvapí mě, když Christina odpoví jen na ty nejprimitivnější otázky z celého testu, ale co už, hlavně, že je vše správně a my máme šanci zvýšit náskok před ostatními kolejemi.
Jen co se otočím zpátky ke stolu, přede mnou už jsou naskládané pomůcky na úkol č. 2. Leknín, miska a zkumavka. S nic neříkajícím výrazem si začnu pomalu a pečlivě vyhrnovat rukávy u košile, aby se na ně nedostala ani kapka slizu. Vše musí být naprosto perfektní. Srolované rukávy ještě párkrát uhladím a pak sáhnu pro hůlku, kterou namířím na prázdnou misku. Bez problémů do misky vyčaruji průzračnou vodu, kterou pak s bezchybným mávnutím ruky, přesně jak nám ukazoval profesor, přeměním na sliz. Jakmile je vše tak, jak má být, hůlku zase založím zpátky a vezmu do ruky pinzetu. Tohle by pro mě nemělo představovat žádný problém. Vždy jsem byl manuálně zručný, na precizní a titěrné práce jsem měl cit. O tom také vypovídala řada předmětů, které jsem sestavil z pár koleček a šroubků. Sám, bez použití kouzel.
S pomocí pinzety jsem začal tedy pečlivě preparovat vajíčka ze spárů slizu a opatrně, abych je nerozdrtil, je přemisťoval do misky. Během toho mi však neuniklo počínání Nicolase. Respektive nedělal nic, jen zase stál, tupě civěl a snažil se zapříst rozhovor s někým z nás. On je stejný povaleč a budižkničemu jako byl Calvin.
Další, kdo mě zaujal, byl Tobias od protějšího stolu, který Christinu doslova vraždil pohledem. Pobaveně jsem se usmál, ale nijak to nekomentoval. Regina jako obvykle dělala cirkus a dožadovala se ochranných rukavic. Musím říct, že už jen čekám, kdy si o ně řekne i Wolfram.
Až Deirdřina slova mě donutí zvednout hlavu od slizu a podívat se směrem, kde měl být Pascal. Ten jakmile uviděl, že se na něj díváme oba, rychle uhnul pohledem. ,,Nejdřív Sheehan a teď Pascal.. Pravděpodobně vyzařuješ nějakou homoseuxální auru, Wolframe." Promluvím ke svému příteli a letmo se rozhlédnu po ostatních zmijozelských. Až teď jsem si uvědomil, že Helen s obvázanýma rukama nebude schopná ani přeměnit vodu na sliz, natož vykonávat tak titěrnou práci, jako preparování vajíček. Profesor si s tím očividně hlavu nelámal nebo si toho nevšiml, to mi však dalo prostor k tomu, abych využil někoho ze svých spolužáků. ,,Christino, jak jistě vidíš, Helen má obvázané ruce. Ale ty už máš hotovo.. Tak co kdyby jsi ji pomohla?" Navrhnu a kývnu hlavou ke své milence. Sám jsem měl ještě pár vajíček k přendání a to samé Deirdre. Ona jediná už přemisťovala sliz do zkumavky. ,,Jistě to pro tebe nebude představovat problém. Celkem ti to šlo."
 
Alexandra Scottmayers ♔ - 06. července 2017 23:08
redlips1–kópia–kópia9540.jpg

Starostlivosť o zázračné tvory


Bifľomorskí

13. September, Pondelok



Acai mi vysvetlí, ku komu ma prirovnala, a mne sa na tvári usadí prevelice spokojný výraz.
Amazonka, huh? S tým sa viem stotožniť.
Cvaknem zubami a predstavím si sama seba odenú v nejakej koži, v jednej ruke prútik, v druhej obrovský meč, ako na jednu stranu vysielam zaklínadlá a druhú odsekávam hlavy.
Áno, definitívne by sa mi to páčilo.
Na Benjiho privítanie späť pri stole len vyčarujem vycerený úsmev a vystrčím bojovne púsť do vzduchu. Acai ma ale nenechá snívať príliš dlho keď sa vráti k tetovaciemu strojčeku. Okamžite prikývnem.
Jasné, po hodine som aj tak chcela ísť do sovinca poposielať nejakú poštu.
Pokrčím ramenami.
Čo ale bude problém, keďže chcem poslať list našim, niekomu z mojich kontaktov kvôli alkoholu a ešte aj kvôli strojčeku. Ale keď tak nad tým premýšľam Denis je tiež polovičný, takže on by mohol vybaviť aj alkohol aj tetovacie srandy. Flašky by mi mohol poslať aj s odpoveďou svojou sovou, a v podstate by som mohla Achillesa potom poslať s listom k našim a priniesol by mi odpoveď iba od nej.
Tak by som sa vyhla otázkam doma a mala by som všetko vybavené.

Spokojná že som prišla s riešením a že snáď všetko klapne si už teraz začnem v hlave načrtávať, čo napíšem do ktorého listu. Moje mentálne plánovanie preruší až Kwang, ktorý začne vysvetľovať a ja okamžite spozorniem a počúvam.

K mojej nespokojnosti je mi tykadlatka odobratá a vrátená do klietky. S tichým fufňaním sa s ňou rozlúčim a opatrne ju tam vložím, posledný krát ju pohladkajúc. Popritom sa venujem Bendžimu.
Ten festival bol bomba! Bolo to na nejakom starom letisku a bolo to obrovské! Asi ako keď máme my majstrovstvá sveta v metlobale. Škoda že kvôli hudbe sa nič také u nás čarodejníkov nerobí, asi je to príliš nedôležité na to, aby sa museli zariaďovať všetky opatrenia. V každom prípade si to plánujem toto leto zopakovať, všetci tam boli takí šťastní, milí, hudba bola skvelá, kopa alkoholu všade kam sa pozrieš..a neskutočne som sa zabavila.
Rozkecám sa viac, ako by sa na hodine patrilo, pričom takmer až žiarim od toho, ako si na to spomínam.

Zvedavo nakúkam na papier s testovými otázkami a kým stihnem všetky prečítať cez Acainu hlavu, ostatní už odpovedajú. Všetci sa vyhýbajú otátzke o výskyte ako čert krížu, preto sa ponorím do nej.
Uhm..keď je niečo kozmopolitné, je to svetové, ale tie dve ďalšie možnosti absolútne netuším čo by mohli byť...
Rozšafne ukážem prstom na štvrtú otázku.
Dajme Bčko, nech sa to pekne strieda.
Navrhnem, ak nikto nebude vedieť lepšie. Po vypracovaní testu, ktoré sa nám podľa mňa celkom podarilo sa s elánom postavím pred lekno a pozorne počúvam inštrukcie. S ľahkosťou napustím misku vodou a po pár sekundách, kedy si asi vyzualizujem výsledok, teda sliz, švihnem prútikom v požadovanom smere a voilá- sliz je na svete. Následne chytím pinzetu a až prekvapivo jemne začnem vyberať vajíčka zo slizu. Síce mi to ide pomaly, a občas mi sliz odkvapne a začne sa mi celkom hojne zbierať na prstoch, ale pár vajíčok sa mi podarí premiestniť a aj dostať trošku slizu do skúmavky, kým moju koncentráciu nenaruší kus čohosi ťažkého, čo mi pristane na zelených vlasoch. Zdvihnem oči od lekna a okamžite zbadám Benjeminovu škeriacu sa tvár. Automaticky mi vyletí ruka do vlasov, ale rýchlo sa zaseknem keď si uvedomím, že zapatlanou rukou by som to len zhoršila.
Takže to teraz z hlavy ani nedostanem.
Nebola som možno najdievčenskejšie dievča z nášho ročníka, ktorá by mala problém sa zašpiniť, ale sakra, tie vlasy sú čerstvo umyté. A niekto bude pykať za to, že ich budem musieť strkať pod vodou znova.
Och, ale aj ty máš celkom neupravené hniezdo na hlave, Hunter. Malo by sa s tým niečo spraviť.
Zapradiem s nebezpečným podtónom v hlase, pričom položím pinzetu na stôl. Natiahnem zaslizené ruky pred seba a potom bez varovania spravím tri dlhé kroky k previnilcovi a slizovými rukami zaútočím na jeho hlavu, tvár, krk alebo čokoľvek, čo nájdem.
Budeš mať peknú pleťovú masku!
Brblem pritom pomstychtivo, pričom ani nevnímam okolie, ani že Benjimu pristane na hlave sliz od Emily. Vyruší ma až Acain hlas, ktorý prekvapivo skazí všetku zábavu. Odlepím sa od Bendžemina a zamrkám.
A my sme sa niekedy zaťažovali bodmi?
Preletí mi hlavou.
Bolo to len trochu srandy.
Nechápavo zabručím nad tým, že nás tak zrušila. Ešte venujem Benjimu posledné ľahké štuchnutie do ramena, načo sa vrátim k svojmu preparovaniu.
 
 
765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.86771321296692 sekund

na začátek stránky