Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7647


Hraje se Denně Herní čas: 20:50  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:28Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 27. března 2020 18:09Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:43Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 29. března 2020 18:02Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Pomocný PJ ۞
 Postava Remus John Lupin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Remus John Lupin
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 31. března 2020 19:52Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:26Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 21:29Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:05Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:37Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 02. ledna 2020 21:13Henry Kwang
 Postava Ryan Daniels je offline, naposledy online byla 14. února 2020 12:05Ryan Daniels
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Naira Sinclair
 Postava Deirdre Airimoy je offline, naposledy online byla 25. března 2020 13:12Deirdre Airimoy
 Postava Christian Dragon je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Christian Dragon
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:23Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 11:00Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 2:56Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 04. dubna 2020 3:39Mirelle Devény
 
Ogata Kenji - 01. září 2016 15:41
kenji306.jpg

Pozemky


Daniel


Kroužek šermu mě nakonec nijak neohromil. Nečekal jsem, že by se první hodinu dělo něco podstatného, ale nakonec se nedělo vůbec nic a ani ostatní nevypadali, že by radostí skákali do stropu. Mezi těmi, co už šerm zkoušeli jsem byl totiž pouze já s Eleanor a i tak jsem váhal, jestli se za zkušeného mohu považovat. To, že byl můj otec učitelem iaidó ze mě ještě nedělalo dobrého šermíře, nehledě na to, že tohle je historický šerm a ne Japonský. Nedělám si proto naděje, že by nám tu někdo dal do ruky katanu, nebo alespoň bokken.
Sečteno podtrženo, zažil jsem už daleko záživnější hodiny a tahle to nebyla.
Po skončení kroužku se vydávám zpátky do hradu, kam ale nedojdu, jelikož mou pozornost upoutávají noviny v trávě. Někdo je tu musel pohodit, což není nic neobvyklého. Každou chvíli tu někdo něco vytratí, ať už úmyslně, nebo neúmyslně. Začnu listovat. A Ihned na to toho lituji, protože to, co vidím, mě naprosto šokuje. Bradavická studentka nalezena mrtvá? Vytřeštím oči. Obvykle článkům v novinách nevěnuji pozornost. Každý přeci ví, jak novináři rádi překrucují pravdu, jenže teď si absolutně nejsem jistý tím, čemu můžu věřit a čemu ne. Jako první se mi totiž vybavila Coraline. Proč píšou o něčem takovém zrovna potom, co s Jacqueline odjely?
Uvnitř hrudi cítím nepříjemný, tíživý pocit. Mám o své kamarádky strach, ale z nějakého důvodu se obávám hlavně o Cor. Vybavují se mi všechny naše společné zážitky, kterých není zrovna málo.
Ať už byly dobré, nebo naopak špatné, vždycky jsme je dokázali společně překonat. Takže ne, prostě není možné, aby se jí něco stalo. Nevěřím tomu. Za pár dnů bude zpátky a určitě se všichni zasmějeme tomu, co za kraviny to v Denním věštci zase psali.
Daniel-san? vzhlédnu, když uslyším volání svého jména. I když volání bych tomu neříkal. Řve jak na lesy. „Tady sem, uřvanče!“ zahulákám nazpátek a rozejdu se mu naproti, aby se neřeklo.
„Přinesls mi alespoň něco k jídlu? Nestihl sem oběd.“ Spustím na něj místo pozdravu, když dojdu až k němu. Mohl bych mu říct, že jsem byl na cestě do síně, ale nechci se vybavovat o tom, proč jsem tam nedorazil. O článku zatím nemluvím. Ani nevím, jestli ho četl a jestli to vůbec chci vědět. „Povím ti vole, větší nudu než Zmijozelův kroužek sem dlouho nezažil. Buď rád, že ses nezapsal.“ Začnu se vykecávat, protože komu jinýmu bych si měl postěžovat než nejlepšímu kámošovi?
„Na ty hadry nekoukej, ještě sem se nebyl převlíct.“ sklouznu pohledem ke své sportovní soupravě, ve které jsem přišel. Teprve teď si všimnu, že mám naruby tepláky. „Co to... Kurva.“ Nevěřícně nad tím kroutím hlavou. Jak se mi to doháje povedlo? Pak mi dojde, že jsem ráno zaspal a v rychlosti na sebe hodil to první, co mi přišlo pod ruku. Ani mě nenapadlo si oblečení překontrolovat. „A vůbec, nemysli si, že sem zapomněl na to, jaks mě shodil z postele.“ rádoby uraženě se podívám jinam, dlouho mi to ale nevydrží. Otočím se k Danovi zase zpátky.
„Hele, nevíš kde tu seženu skřítka? Zmijozel chtěl, abychom mu přes ně poslali svoje míry, ale vím jen o těch v kuchyni a tam se nesmí chodit.“ ušklíbnu se. Proč prostě nemůžu poslat sovu?
„A když už jsme u těch mír, ani je neznám, krom svojí výšky.“ poškrábu se na hlavě. Mohl bych si nějaké vymyslet. A nebo se změřit, ale to se mi zrovna nechce. Ani nemám metr. „Napíšu tam 90-60-90.“ Rozhodnu nakonec, rezignovaně pokrčím rameny a zadívám se kamsi do dáli.
 
Rosalie Anne Primrose - 01. září 2016 14:40
2j0mi6t1585.jpg

Pokoj -> Skleníky

Nikdo konkrétní


Po odchodu ze sborovny jen bezcílně bloumám po chodbách, snažíc se vytěsnit nešťastné události posledních pár hodin. S pohledem upřeným na chladnou podlahu míjím hlasité skupinky švitořících studentů, zabraných do svých živých konverzací, aniž by si mě všímali. Snad je to tak i dobře. Bezstarostná konverzace by mi teď dělala větší problém než kdy jindy. Přesto čas od času zvednu pohled, abych jim věnovala vlídný úsměv hlavně ze zdvořilosti. Tento rok je tu spousta nových tváří jak mezi profesory, tak právě mezi studenty. Fakt, který bych za normálních okolností přivítala s nadšením. Kdežto nyní...

Neúmyslně dojdu do části hradu, kde se skrývá má ložnice. Místnost, která je už roky mým domovem. S mírným pokrčením ramen vlezu dovnitř, abych s překvapením zjistila, že jsem ráno zapomněla zavřít okno. V mém pokoji je tedy neobvykle chladno, proto spěchám, abych svou chybu napravila.
Tiché brblání mě pak donutí pohlédnout k mému pracovnímu stolu. Teprve při pohledu na Beeho mi dojde, že jsem jeho muší váhu na rameni necítila od chvíle, co jsme opustili Brooklynův kabinet.
"Vytratila jsem tě cestou? Odpusť." smířlivě ho jedním prstem podrbu mezi křídly. "Přiletěl jsi oknem?" optám se ho, jako by mi skutečně mohl odpovědět. Mluvit s ním byla každodenní záležitost. Stejně jako mé rozmluvy s květinami. Má samomluva mi nikdy nevadilo, ačkoli to mému okolí mohli připadat přinejmenším zvláštní.
Bee zřejmě nebyl jediný návštěvník, který se dnes v mém pokoji ukázal. Na stolku, mimo jiné, ležel i lehce fialkový dopis. Už od pohledu a dle známé vůně mi bylo jasné, kdo je jeho autorem. Z nějakého důvodu se mi ho ale nechtělo číst teď. Ne tady. Po letmém překontrolování, že je vše, jak má být, jsem se vydala do skleníků. Ačkoli je v mém pokoji více klidu, než bych si mohla přát, skleníky mě vždy zvláštním způsobem konejšily. Mám radši jejich život než čtyři chladné stěny.

"Gronzo, Kaii." pozdravím zbytek svých pomocníků hned, jak se za mnou zavřou prosklené dveře. Zamířím do svého kabinetu, aniž bych zavírala dveře. Posadím se ke stolku, na který dopis odložím. Váhám. Jako bych se bála dalších špatných zpráv. Nakonec si udělám ještě čaj, než se konečně odhodlám, abych dopis otevřela. Dle mého odhadu, byl od sestry.
Pomalu pročítám jeho řádky. Věděla jsem, že by neodešla, aniž by mi nejdříve něco řekla. Kdo ví, jak dlouho tam ten dopis ležel. Možná už od rána. Avšak ne všechny zprávy jsem očekávala. Ani jsem si nevšimla možné náklonnosti mezi bývalým kolegou a Violet. I přes to, že její vylíčení situace bylo velmi stručné, mohla v některých pasážích pár informací vynechat. Ale to by to nebyla Violet. Její dopis ve mně zanechal jakousi hořko sladkou pachuť, avšak nechtěla jsem ho nechat bez odezvy. Proto jsem popadla papír a hned se dala do odepisování.

"Kdo by to do ní řekl..." povzdechnu si nahlas, když mám dopis hotový. Bee se mi rozvaluje u šálku a zvědavě pokukuje po čerstvě zavřené obálce. "Snad jim to vyjde." spokojeně se na něj uculím. Po hodině mohu dopis odnést do sovince. Její dopis pro mě byl překvapivým rozptýlením.
 
Fabian Byrd - 31. srpna 2016 16:14
nnn5536.jpg

Pokoj >> Společenská místnost


Isaac, Canys



„Pořiď si kočku,“ říkali. „Bude sranda!“ říkali. A tak jsem zase jednou dal na rady cizích a pořídil si to malé chlupaté klubko, které teď ustavičně chrápe všude jinde, jen ne u sebe v pelechu a chce si hrát zrovna ve chvílích, kdy se potřebuju učit. Není nic horšího, než když vám na stole mezi knihami neustále asistuje kotě, které se marně snažíte vyhodit, ale jakmile to uděláte, do pár minut je zpátky. Tak, jako teď. Kdybych tohle věděl, zůstanu v knihovně.
,,Jestli mi tu naťapeš, madam Prince mě zabije." zamračím se, když kotě už nejmíň popáté pokládám na zem. Záměrně se jí přitom nedívám do očí, protože přesně to byla její zbraň, kterou se mě vždycky snažila obměkčit. Jenže teď na ní vážně nemám čas. Musím dokončit úkol na jasnovidectví. Už kvůli Jordyn, která na něj stejně jako obvykle zapomněla. Ne, nejsem tu proto, abych dělal za svou povedenou sestřičku domácí úkoly. Ale vzhledem k tomu, že jsme se oba narodili ve stejný den by náš horoskop byl tak či tak úplně stejný, takže přimhouřím oči a dovolím jí ho opsat.
Už takhle měla pětek víc než dost, nemusí mít další. Nechci být zas ten, kdo rodičům posílá sovu s ujištěním, že dohlídnu na to, aby se víc učila. Stejnak si pořád dělá, co chce.
,,Tak přece jen sis našla jinou zábavu?" zavolám, abych prolomil ticho v místnosti. Ještě před pár minutami se všude ozývalo šramocení a mňoukání a najednou je až podezřele velký klid. ,,Kimi?" odložím brk a vzhlédnu. Z toho, co uvidím mě málem trefí šlak. Koťátko, které vyskočilo na Isaacovu postel právě vykonává svou potřebu přímo na prostěradlo a já už tomu nemůžu nijak zabránit. No to mě poser, co teď? ,,Já tě roztrhnu!" Vylítnu, čapnu kotě pod břichem a položím ho vedle postele.
,,To snad ne." Zhrozím se. Popadnu ze stolu svou hůlku, namířím jí na kočičí nadělení a vyslovím zřetelné ,,Tergeo." Co čert nechtěl, flek a pár dalších nečistot kolem zmizel, ale to bylo tak vše. Mokré prostěradlo zůstalo. Aneb když se daří, tak se daří. Nevím, jak to vysvětlit a shodit to na Isaacova Byrona asi neklapne. ,,Duro." Švihnu hůlkou k prostěradlu na své posteli, vedle kterého se objeví nové, naprosto identické. Nevím, jak jinak si s tím poradit, než právě takhle. Špinavé prostěradlo urychleně sundám a čisté položím na stolek vedle postele. Isaacovi to nějak vysvětlím později.
,,Kam to lezeš, mladá dámo? Ty teď půjdeš hezky se mnou." Vezmu Kimi do náruče zrovna ve chvíli, kdy se snaží schovat pod postelí. Pochybuju o tom, že by si uvědomovala, co způsobila, ale zaručeně musela vědět, že je něco špatně. Zvířata napjatou atmosféru poznala. Asi šestý smysl. Nejspíš.
I s kočkou se vydám do společenky, kde je až příliš živo. Vidím Rachel, pak je tu Justin, Canys a… Isaac. ,,Ahoj, máte se dobře?" pozdravím je a rozpačitě pohladím Kimi po kožichu. ,,Neviděli jste Jordyn?" zeptám se na svou sestru. Nemám ponětí, kde pořád lítá. Chvilku na ní nedávám pozor a už je zas jinde. Uhlídat jí je skoro nemožný.
,,Co máte vlastně v plánu, lidi? Nechcete jít někdo se mnou… venčit kotě?" podívám se s nadějí na všechny čtyři. O prochcaném povlečení zatím mlčím.
 
Nina Karent - 31. srpna 2016 15:43
4x18371.jpg

Prasinky

Mark


Musela jsem se začít usmívat, jak se rozčiloval. "Pro holky, co chtějí dokázat, že jsou stejně silné jako chlapi a kluci, co se chtějí předvést. Nic víc... Na druhou stranu hodně lidí tady potřebuje pohybové kroužky a když není nic lepšího..." Navíc v našem moderním kouzelnickém světě by se někomu, kdo chodí běžně s mečem místo hůlky, všichni z vysoka vysmáli. Teda pokud nevypadá jako zplozenec pekla. "Při jejich příští hodině se půjdu uvelebit u jezera a nahlas se jim smát, jací jsou idioti," dodala jsem se škodolibým úsměvem. Mohla bych si donést deku, polštáře, svačinu a celou dobu se cpát, zatímco oni ze sebe budou dělat idioty. I když vzhledem k tomu, jaká je to nuda, bych zaručeně usla. Ještě bych měla zase živý sen a házela tam sebou na dece jako při nějakém záchvatu. Zakřenila jsem se. To by bylo zpestření hodiny.

"Jak dlouho jsi vlastně nelétal?" prohodila jsem a prošpicovala ho pohledem. Možná by bylo lepší se ho zeptat, kdy vyvíjel nějakou fyzickou aktivitu, ale nejspíš bych se dopracovala ke stejné odpovědi. Přelétla jsem ho pohledem. Jak to, že ještě neváží dvě tuny?
Při komplimentu na mé schopnosti na koštěti jsem rázně kývla hlavou se slovy: "Jo, to teda umím." Jednoho dne bych se chtěla dostat do nějakého famfrpálového týmu v mezinárnodní lize. To je asi jediné, v čem pro sebe najdu užitek. Co bych vůbec dělala, kdybych byla nemehlo a k tomu takhle hloupá? Asi prodavačku v kouzelnickém knihkupectví, nebo tak něco. - Fuj, knihy.
"Nevím, ty rady by musely být zaměřeny konkrétněji. Takhle ti můžu doporučil jen - drž se na koštěti i půlkama, abys měl případně volné ruce a když budeš padat, zkus to nevzít po hlavě."

Začínali jsme procházet mezi prvními domy značící Prasinky. "Takže..." zhluboka jsem se nadechla, "Musím sehnat žrádlo pro Momu a potom hromadu sladkostí, abych tu nějak přežila." Jakmile jsem měla v batůžku pár konzerv, paštiček a všelijakých prkotinek, chytila jsem Marka zase za ruku a zamířila k Medovému ráji. V hlavě jsem si sestavovala dlouhý seznam věcí, co si musím nakoupit, že jsem se kupodivu jedné myšlence věnovala déle než pár vteřin.
 
Jordyn Emily Byrd - 31. srpna 2016 12:41
jor4464.jpg

Pozemky - školní chodby
Nikdo konkrétní




Ach bože já mám hlad.. Pomyslela jsem si, když jsem se zvedala ze studené země. Dnes jsem vynechala oběd. Byla jsem je na na snídani, ale po tom, co jsem si přečetla titulní stranu novin - přešla mě chuť. Třeba trochu zhubnu, když nebudu chodit na jídlo. Se zamračeným pohledem se prohlédnu v odraze vody Černého jezera. Podívej se na sebe. Nepomůže ti ani když jednou - dvakrát vynecháš oběd. Pořád budeš tlustá. Hodím svému odrazu do obličeje kámen. Siluetu postavy rozvlní vodní hladina a než se zase stihne zformovat - otočím se.
Doufám, že letos žádný ples nebude. Nenávidím je. Nenávidím šaty ani vyčesané vlasy. Ve všem vypadám třikrát taková, než jsem. A zase půjdu sama. Může být něco více ponižujícího?
Seberu ze země tašku a pohlédnu na hodinky na svém zápěstí. Právě asi začal kroužek léčení. Nezapsala jsem se tam. Chtěla jsem, ale když jsem viděla tu účast zelených.. Když se mohu vyhnout jejich narážkám na mou postavu - udělám to. Takže jsem se raději zapsala do školního sboru. Na popud Fabiana. Prý zpívat umím a měla bych to jít zkusit. To určitě. Vyrazí mě dřív, než otevřu pusu.
Třeba mi pak Benjamin řekne, co na léčení probírali..

Pomalu se rozejdu do hradu. Čím blíže jsou mohutné stavbě byla, tím více jsem se snažila usmívat. Přátelsky jsem zdravila všechny známé i neznámé. Nechci dát na sobě nic znát. Jsou to jen a jen moje problémy a nikomu bych s nimi neměla přidělávat starosti.
Zamířím si to k nástěnce a kvapem zkontroluji, jestli někdo z profesorů nevystavil nějaký nový papír na kroužek. Škoda, že letos neotevřeli kreslení. Zklamaně si povzdychnu, když nikde zápisový papír nevidím. Vzpřímeně a sebejistě se rozejdu chodbami hradu. Okolí jsem se vždy snažila nedat najevo mou nejistotu o svém vzhledu.
Cestou se několikrát zastavím a dám se do řeči s kolejními spolužáky. Neujde mi pár ušklíbnutí ze strany zelené koleje. Raději je počastuji milým úsměvem.
 
 
765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.85720920562744 sekund

na začátek stránky