| |||
Před Havraspárskou kolejí a do společenky Shemas Luqueba “Ještě jednou promiň, měla bych dávat větší pozor na cestu. To víš, lehce se přehlídneš,“ pokusím se o žert. Jsem nějak nervózní. A to se Shemasem nebývám, je to milý kluk. Ale teď? Po dnešním večeru? Když si víc než kdy jindy uvědomím, jak moc je podobný sestře? Polknu. Ne, nejsem! Právě mě v přístěnku okusovala Acai a pak prostě odešla! “Jo, jasně, jsem v pohodě,“ pokusím se o úsměv. “A úkoly mám skoro hotový, jen dodělám do pojednání pro Binnse a bude to. Máš to už napsaný? Ne, díky, to je dobrý,“ držím si knihy u sebe. Dnes už můj bloček prošel až moc zvědavýma očima. Kdepak, tady bude. Těch pár metrů to ještě zvládnu. “A co ty? Co jsi objevil v knihovně za poklady?“ kývnu k jeho knihám. “Já tam vyhrabala něco „lehčího“ na spaní,“ řeknu a projdu za ním do společenské místnosti... |
| |||
Velká síň, poté cesta do sprch, sprchy: Kenji, Angela, Ryan, Jacqueline, Daniel zmíněn Snape, Samantha Jacqueline si Angely všimne stejně jako já, ale na rozdíl ode mě se rozhodne jít přímo za ní. Pak jsem si všimla, že na Angele skutečně není něco v pořádku. Ačkoli se chovala na její poměry normálně, byla jaksi bledší, než obvykle. Nechala jsem tedy Jacqueline, aby se o ní postarala. Na chvíli jsem uvažovala, že za ní půjdu taky, ale pak jsem to hodila za hlavu. Na ní se musí zlehka, hezky po jednom a pomaličku. |
| |||
Kabinet >>>>>>přesun do Prasinek na oslavupřítomní Povinnosti dnešního dne byly konečně definitivně za mnou, všechno jsem mohla pustit z hlavy a zaměřit se na nadcházející víkend, který měl začít dvojitou oslavou narozenin v Prasinkách, na kterou jsem v minulých dnech potvrdila účast. I kdybych tam nebyla nijak moc dlouho, bude fajn prohodit pár slov s kolegy se kterými jsem ještě neměla tu čest se setkat. Příliš dlouho jsem se nerozmýšlela nad tím, co si na sebe vezmu. Smaragdově zelené qipao byla první volbou, které mě napadlo. Po pravdě jsem jej používala na jakoukoliv podobnou událost. Oblékla jsem se, vykartáčovala jsem si vlasy a nechala jsem je splynout po ramenou. Prohlédla jsem se v zrcadle – ne, to k těmhle šatům nebude to pravé. Zkusmo jsem si přidržela vlasy na temeni hlavy – jo, to bude určitě lepší. Nechtěla jsem se s tím otravovat tím starým, zdlouhavým procesem ručního pletení vlasů (stejně mě z něj bolely ruce), proto jsem si k drdolu trochu vypomohla menším kouzlem. S konečným výsledkem jsem byla spokojená. Málem jsem zapomněla obě krabičky s dárkem, ale vzpomněla jsem si ještě u dveří a vrátila se pro ně. Kabinet jsem uzavřela zamykacím kouzlem a vydala jsem se na cestu do Prasinek. Ač je ještě příliš neznám, je vidět, že obě sestry si daly na oslavě záležet a zadní místnost hospůdky je připravena naprosto luxusně. Vytáhla jsem pozvánku, která mi doručena jen před pár dny a s díky jsem převzala nabídnutou skleničku, ke které jsem si přičichla. Copak to asi jen bude? Že by sherry? Přesto jsem se zatím nenapila. Pozdravila jsem již přítomné kolegy a poodstoupila jsem o kousek vzad, abych si všechno prohlédla. |
| |||
Hlavní síň – chodba ♦ James, Daniel, Kenji a ostatní ♦ Byla jsem trošku zmatená z Jamesových reakcí, možná jsem mu neměla říkat, že se mi líbí. Opravdu mě zaskočil, až jsem zůstala chvíli jako zkamenělá. Ale nakonec se to snažil uhrát zpět, takže to nevypadalo tak strašně, jako před tím. |
doba vygenerování stránky: 0.83161497116089 sekund