| |||
Skleníky - Hlavní síňSanny + kdokoli jinýSanny ze skleníků odešel stejně rychle, jako vešel. Nějakou chvilku po jeho odchodu jsem ještě zírala k východu a mnula si hřbet ruky. Opět to zvláštní brnění. Není to něco, na co bych si mohla jen tak zvyknout. Jediné, co mi zbývá, je doufat, že to nebude opakovat častěji. Ale bylo skutečně nevšední setkání, jen co je pravda. Nějakou chvilku jsem ještě roztěkaně dopíjela čaj a přemýšlela, co bych mohla dělat. Ne, že by tu nebylo dost práce. Tady je vždycky dost práce. Izabell se pro rostlinku nezastavila. Pravděpodobně měla důležitější věci na práci. Však ona jí neuteče. Zasazená je, starat se o ní zatím můžu já a v nejhorším případě budu mít dalšího společníka pro dlouhé chvíle. Nebýt jí, tak by se mi tu to zrnko válelo bez povšimnutí. Když mi hodinky ukázaly něco málo před šestou, zamířila jsem do hlavní síně. Byla jsem trochu nervózní z večerní události, ale na nervozitu je nejlepší se najíst. Hlavně pokud do mě sestra bude lít alkohol, mám pak větší šanci to ustát. Nebo všechno vyzvracet. Došla jsem do sálu včas. Stoly se začaly plnit jídlem. Sedla jsem si za profesorský stůl. Místnost byla ještě více méně prázdná. Nerada jím sama, ale moc času nezbývá.. |
| |||
Velká síň “O dracích? No jo, on k nim má nějak blízko, co? To máš štěstí. Se mnou se Charlie nikdy moc nebavil a jinak znám blízko draků akorát Sinestru a celkem pochybuju, že by mi zrovna ona o nich něco vyprávěla,“ ušklíbnu se. “Někdy bych chtěla draka vidět na vlastní oči. Opravdickýho. Jsou tak úžasní, obrovští, majestátní… jsou skoro stejně tak úžasní jako vlci. Jen vlci jsou trochu skladnější a vejdou se i do postele,“ zazubím se. “Teda ona to mamka hrozně nerada vidí, když si tam Arana vezmu. Ale on je dost inteligentní na to, aby zavčasu zase seskočil,“ řeknu pobaveně. “Když byl ještě malý a nebyl zvyklý tvářit se nenápadně, tak nám mamka párkrát pěkně vynadala a málem ho vystěhovala ven. Ale naštěstí jsem ji vždycky nějak ukecala, že přeci ten chudáček sirotek bez rodičů nemůže zůstat sám,“ řeknu s naprosto nevinným výrazem. “A pak mi jednou v noci rozkousal polštář. To byla síla, všude se rozletělo peří a vypadalo to, jako by mi v pokoji nasněžilo. Mamka pěkně vyváděla a za trest jsem to peří musela vysbírat a polštář zase zašít. To byl neskutečnej horor. Já tyhlety holčičí věci naprosto nesnáším a ona to ví. Byla jsem ráda, když jsem si k tomu polštáři nepřišila vlastní palec,“ zašklebím se. “Ale naštěstí jsem to nakonec nějak zvládla a přežila… jo a ahoj Tanio,“ vzpomenu si, že jsem Samanthinu sestru ještě nepozdravila. “Kde ty ses flákala celej den?“ zazubím se. “Mělas být na náboru, zrovna jsem tu Sam popisovala, jaká to byla zase podívaná… a co to vlastně pořád máte proti Ginny? Teda krom toho, že vás nesnáší. Já se s ní teda nikdy nijak výrazně nebavila a nekamarádila, ale nikdy mi nepřišla nějak špatná. Spíš taková tichá a nenápadná... Asi proto jsem se s ní moc nebavila,“ uvědomím si. |
| |||
Veľká sieň s Erikou Pozorne ju očúvam a nemôžem si pomôcť. Rozosmejem sa. "Tak to je dobre, že som sa tam nikde ani nemyhla. Tania bude nešťastná, že to prespala." Otázka znie, či samotný výber alebo tú show. Fred a George si sadnú opodial a potichu sa rozprávajú. Od kedy raidne rozbehli svoj zásielkový obchod, nemyslia na fanfrpál. "No, moje leto bolo tak zaújmavé, ako pri mojej veľkej rodine môže byť. Strýko Gideon s rodinou boli u nás pečený, varený. Gregor bol otravný. Všade nás prenasledoval. A aby sme to nemali ľahké, Filip sa k nemu pridal. Na koniec sa skúsili spojiť a dostať nás. To si mala vidie. Nie sú dosť zohratý. Dostali sme ich na ich vlastnmý žartík." Na chvíľu sa odmlčím. "Druhú polku leta sme strávili u Weasleyovov. Filip a Gregor boli s dvojčatami úspešnejší. Ešte som ich nevidela takých rozčarovaných. Percy s Ronom sa nám vyhýbali. A po tom v posledný týždeň prišiel Charley..." "A celé tri hodiny ho nútila hovoriť o drakoch." S hlasiým vhuš sa vedľa mňa posadí Tania. "Ginny skoro vyletela z kože. Neznáša nás. Prisahám, tá patr do Slyzolínu." Zaškareim sa. "To máš pravdu." "Nepočúvaj ju, keď ide o knihy a muklov. Mám dojem, že sa až moc vyžíva v otázkach od strýka Arthura. Ten je nimi osadnutý." Rozosmeje sa Tania. "Hej!" Dám jej jemný pohlavok a hlasito mi zaškvŕka v bruchu. "Hej. Nezaprú." |
doba vygenerování stránky: 0.88220596313477 sekund