| |||
Hradní chodby -> Společenská místnost Středa,14.říjen Ihned po opuštění kabinetu naší kolejní sem zamířil chodbami hradu tak něják beze spěchu zase směrem k hlavnímu sálu.Ještě jednou se podívat na nástěnku. Jen pro jistotu. Bylo až s podivem jak rychle plynul čas a kolik sem toho ještě do zítřka potřeboval stihnout. Cesta chodbami byla klidná, naštěstí už zase byli hodiny nebo jiné aktivity které nezaručovali plnost chodeb, narazit na pár žáků se dalo, stejně jako na duchy, ale obojí sem spíše nevnímal. Cesta od nástěnky ke kuchyni nebyla ničím zajímavá, stejně jako dostat se do naší společenské místnosti, za ty roky si člověk zvykne na ty občas se menící kombinace poklepání na sudy. Chvíli po té co se za mnou zavřeli dveře už sem byl u své postele, vzal do brašny knihy obsahující učivo obrany pro nadcházející večerní hodinu se Snapem a vydal se do jednoho z křesel se na tuto hodinu připravovat, jako vždy lehce do rohu, hrát tichého brouka a nevyčnívat. Jen sem se rozhlédl směrem k dívčím kolejím zda neuvidím Lex s kterou ještě bylo potřeba probrat ony nové signály. |
| |||
Prasinky - Medový ráj >> Knihovna Středa 14. října Deirdre, Caylus, Diana, Cassandra, Allan "Děkuji ti, jsi moc milá, ale myslím, že můj šatník změnu nepotřebuje." zdvořile pošlu Dee do patřičných míst, když se mi snaží vnutit tu trapáckou čepici. Vsadím se o cokoliv, že kdybych o ní projevil byť sebemenší zájem, tak mi jí buď věnuje, nebo mi dojde koupit novou. K její smůle mám na rozdíl od ní a Cayluse nějakou soudnost. A taky vkus. "Zatím si bohatě vystačím s prefektským odznakem, ale kdybych se někdy rozhodl víc... hm, zviditelnit, dám ti vědět." dodám s nevinným úsměvem, čímž debatu na toto téma ukončím. Dee se nepřekvapivě začne zajímat o to, co v Medovém ráji dělám. Povzdechnu si. Její odhad je dost trefný, ale nahlas bych to nikdy nepřiznal. Tohle totiž není něco, co bych chtěl rozebírat, nebo se tím dokonce chlubit. Ano, mám rád sladké. Ano, je to tak trochu neřest a ano, chodím kvůli tomu každé ráno běhat, protože nechci dopadnout jako Burnsová s Byrdovou. A tak Dee raději odkývu její teorii o Helen. "Každá dívka má ráda sladké, i když dělá, že ne. A tahle čokoláda by Helen určitě chutnala." ukážu prstem k vystaveným kouskům. Tahle verze je vážně mnohem jednodušší než přiznání, že bych byl schopný to sežrat sám. I když jednu tabulku bych Helen skutečně mohl koupit... To abych měl po ní co házet, až bude mít své dny a bude zase nepříjemná. Caylus se mě mezitím snaží přesvědčit o tom, že sladkosti jsou dietní. Jasně. Dietní duha, extrakt z jednorožce, vitamíny a minerály... A na hlavu jsi takhle náhodou nespadl? "Je fajn, že si to umíš nějak odůvodnit." Tenhle kluk by vymyslel cokoliv, jen aby se mohl nažrat. Prase jedno. "Nebudu ti to vymlouvat, sám víš nejlíp, co děláš. Jen jsem si dělal starosti o tvé zdraví." vysvětlím s ledabylým pokrčením ramen. Na hodině se choval, jako kdyby si pro něj měla do pěti sekund přijít zubatá s kosou, kdežto teď? Celkem rychle mu otrnulo. Koutky úst mi vylétnou nahoru, když si splete Reginu s Christinou. Naštěstí mu to rychle dojde. „Jo, ty myslíš tu socku [/b]Spontinovou. Ta je v pohodě, rychle se z toho oklepala. A já taky. Už jsem opět při chuti.“ "To jsem moc rád, nech si chutnat." poplácám ho po rameni a trochu poodstoupím, jelikož se dostal na řadu. Nepřekvapivě si stejně jako Deirdre objednává celé menu, protože to by nebyli oni, aby nekoupili cokoliv ve slevě. Na druhou stranu... Ty ceny jsou opravdu lidové a byla by škoda to tu nechat. Místo ve frontě se rychle uvolní a já mám konečně možnost si objednat. "Prosím dva duhové cupcaky, jeden toustík, pět čokolád a do sáčku balení cookies." Fajn, teď už ani slovo proti těm dvoum. Moje objednávka nevypadá o moc líp než ta jejich, i když ta má bude s nejvyšší pravděpodobností sloužit vyšším účelům a poputuje z větší části do žaludků někoho jiného. "Nene, už půjdu." odpovím Dee, která se ptá, jestli se zdržím. Za prvé jim nehodlám dělat křena. Toho jsem se už dostatečně nabažil U Tří košťat. A za druhé? Musím se učit. "Mám v plánu jít ještě do knihovny a pročíst si látku na Snapovu hodinu." vysvětlím a vezmu si od obsluhy tašku se zabalenými sladkostmi. "No nic, tak se tu zatím mějte." Adiós, jak by řekla Sinestra. Jen co vylezu z obchodu ven, vytáhnu z tašky toustík a cestou do hradu ho ukusuji, dokud ve mně celý nezmizí. Stejně tak dopadnou i cupcaky, i když u těch musím být mnohem opatrnější, protože se dost drolí. Spokojený malou svačinkou se ihned po příchodu do školy vydávám do knihovny, kde v jedné z uliček narazím na Allana, Dianu a Cassandru. Vlastně mě ani nepřekvapuje, že tu vidím zrovna tyhle lidi. Pro Havraspárské je knihovna něco jako druhý domov. "Dobrý podvečer, smím se k vám přidat?" zeptám se zdvořile a odložím si na prázdný stolek tašku dobrot. Z ní po chvilce vytáhnu dvě tabulky kouzelné čokolády. Popojdu k Cassandře. "Cassandro, chtěl bych se omluvit za to dnešní nedorozumění u stolu. Však víš, to s Kaylou..." Je sice pravda, že s jejím hysterickým výlevem jsem toho moc společného neměl, jelikož jsem přišel až ve chvíli, kdy už dávno zuřila a navíc to byla ona, kdo po mně hodil knihu, ale chápu, že pro ostatní osazenstvo u stolu to asi nebyla příjemná podívaná. Jasně, kdekdo by mohl namítnout, že omlouvat by se tu měla hlavně Sinestra se Sebem, ale co už. Už jsem se do týhle šlamastiky jednou zapletl a logicky nechci, aby na mě házela špatné světlo. Ne, když chci od Cassandry dostat kotě. "Tohle je limitovaná edice duhové čokolády z Medového ráje. Jde na dračku, před chvílí jsem odtamtaď přišel. Měla by být vážně dobrá, lidi to kupují ve velkým. Ber to jako součást mé omluvy." S těmito slovy jí tabulku vtisknu do ruky. Pak přistoupím k Dianě. "Tahle je pro tebe. Byla jsi toho incidentu taky svědkem, takže tady, prosím..." Čokoládu jí podám. Nevím jak moc ujíždí na čokoládě Cassandra, ale vím určitě, že Diana jídlem nepohrdne. Jedna z mála ženských, která se nebojí najíst. Když nepočítám Dee... "Co vlastně tvoříte? Připravujete se na Snapovu večerní hodinu?" dotážu se, rozhlížejíc se přitom po regálech, jestli nenajdu nějakou užitečnou knihu. "Jen tak mimochodem, Cassandro, budeš mít někdy v nejbližší době čas? Ne, že bych tě chtěl nějak honit, ale moc rád bych se podíval na ty koťata. Můj zájem totiž stále trvá." |
doba vygenerování stránky: 0.90885090827942 sekund