Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7647


Hraje se Denně Herní čas: 20:50  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:28Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 27. března 2020 18:09Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:43Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 29. března 2020 18:02Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Pomocný PJ ۞
 Postava Remus John Lupin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Remus John Lupin
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 31. března 2020 19:52Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:26Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 21:29Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:05Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:37Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 02. ledna 2020 21:13Henry Kwang
 Postava Ryan Daniels je offline, naposledy online byla 14. února 2020 12:05Ryan Daniels
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Naira Sinclair
 Postava Deirdre Airimoy je offline, naposledy online byla 25. března 2020 13:12Deirdre Airimoy
 Postava Christian Dragon je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Christian Dragon
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:23Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 11:00Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 2:56Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 04. dubna 2020 2:34Mirelle Devény
 
Alexandra Scottmayers ♔ - 06. ledna 2016 23:12
redlips1–kópia–kópia9540.jpg
Stále vo vzduchu
Gabriel

Tréning bol fajn, po celý čas som sa ani raz nedotkla metly, takže to vyzeralo, že mi dobrá nálada vydrží bezo zmeny od obrany až doteraz, čo by bol takmer celý neuveriteľný deň, ale... Gabriel. Gabriel ma neskutočne znervózňoval tým neustálym otáčaním a tým, že nebol duchom prítomný až tak, že v jednej chvíli mu prehadzovačku naštvane hodím do hlavy presne vtedy, keď sa obzrie. Dosť rýchlo, dosť prudko.
Aprílové počasie sa hlási.
Keď nechcel ísť lietať, načo hovoril opak?
Dorazí ma, keď mi povie, že vyzerám unavene, aj keď zaregistrujem, že to myslel zo srandy. Cítim, ako sa mi zrazu zbiera žlč v tele a z ničoho nič zmizne príjemný, šibalský výraz tváre. Dredy sa mi pomaly od korienkov sfarbia do výstražnej oranžovej, zvýraznia sa mi lícne kosti a ostrejšie zahne obočie. Mal smolu, kazil mi lietanie. Nemala som to rada, hlavne pri lietaní som neznášala, keď bol niekto ako telo bez duše. A tiež som nemala rada, keď niekto niečo robil čo sa týkalo aj mňa a nevenoval sa tomu, ani mne. To som radšej robila veci sama.
Jediný kto tu potrebuje odpich si ty. Nabudúce povedz narovinu, že niečo nechceš robiť, a nie že to pokazíš druhým. Ja zostávam tu, ty choď.
Odseknem. Vyzerám ako úplne iný človek.
Zo srdca rovno na jazyk bez zastávky v mozgu. To som ja. Bez iných rečí sa aj s prehadzovačkou vzdialim k druhým tyčiam a pokračujem v tréningu tak, že striedavo cez každú hádžem a potom trielim na druhú stranu, aby som loptu chytila, stále manévrujúc metlu iba nohami, používajúc rôzne otočky a vývrtky.



 
Violet Maria Primrose - 06. ledna 2016 23:09
violetm1529. primrose pv08

Největší

Rosalie



Brečely jsme obě. Natisknuté na sobě v pevném objetí. Tak pevném, že by nás neodtáhly ani slonem. Když jsme se na chvilku odtáhly, spustila. Culila jsem se jako sluníčko, slzy v očích. Nechala jsem jí, aby si mne prohlédla, aby se ptala. Věděla, že jakmile mne pustí ke slovu, už mne nezastaví. A bylo tu tolik otázek, tolik věcí, co jsme si musely povědět. Vždyť to bylo sedm let. A stejně mi to přišlo jako včera, co jsem se s ní loučila.
"Napsala jsem bráchovi, myslela jsem, že ti dá vědět, že tam na mě počkáte oba," bránila jsem se a zase jí objala a zabořila hlavu do jejího ramene, abych se nabažila její vůně. I když pracovala, voněla pořád stejně. Pořád po růžích.
"No, když nejde Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi," zazubila jsem se a podívala se skrze uslzené oči na ní. Obě jsme citlivky. Kolik my toho probrečely. U filmů, u knížek, u reklam.
"Přijela jsem teprve před týdnem. Hned, jak jsem se dozvěděla, že jsi tu, začala jsem zase balit a nebýt mamky a taťky, byla bych tu dříve. Ne že se budeš smát, ale... taky budu učit," zazubím se na ní. Na chvilku se odmlčím, jen abych si užila ten její roztomilý výraz, než se zase pustím do mluvení.
"I mě, sestřičko. Strašně moc jsi mi chyběla," znovu ji pevně obejmu, "Všechno ti povím. Všechno." Odtáhneme se od sebe, ale její ruce nepustím. Musím jí držet, dotýkat se jí, užívat si, že jí konečně zase vidím. Ujistit se, že se mi to nezdá, že jsem se opravdu vrátila domů, sebrala se a jela za ní. Tak moc mi chyběla a já si to pořádně uvědomila až teď, když už jí zase konečně vidím.
"Byla jsem všude, jedla všechno, co se jíst dá a poznala tolik věcí, lidí a míst," oči se mi rozzáří, úsměv mi doširoka roztahuje ústa a vytváří ďolíčky ve tvářích. Už se nemůžu dočkat, až jí to budu všechno vyprávět. Až jí řeknu, co se jí v Austrálii, jak se žije v Africe, nebo co všechno dělají lidi v Japonsku. A to je jen zlomek z toho všeho.
"A ty mi taky budeš vyprávět, jasný?" nahodím naoko přísný výraz, ale pak se hned rozesměju a zase ji obejmu.
 
Gabriel Roux - 06. ledna 2016 22:51
17e8b02fad9c3b8dcc59c6e118935da02051.jpg

Na ošetřovnu

Netuším kdo tam je a hlavně nechci, aby tam byl Romain



Čím blíž škole jsem, tím rychleji jdu a tím hůř se cítím.
Co když se něco stalo bratrovi? Tohle poznám, cítím to. Ne. Je v pořádku, určitě je v pořádku. Nic se mu nemohlo... Nevěřím tomu. Nevěřím tomu, že je v pořádku. Chci hmatatelný důkaz, jistotu. Proto jsem rychlým krokem zamířil k prvnímu studentovi, kterého jsem viděl. Byla to nějaká malá holka, ale kde je ošetřovna věděla. Roztržitě jsem dvakrát zabloudil a když jsem konečně uviděl správné dveře, pár posledních metrů jsem doběhl. Rozrazil jsem dveře v neplánovaném dramatickém gestu a začal se divoce rozhlížet interiérem.
Nebude tu, nevidím ho.
"Frère?" Řekl jsem do prostoru a jakmile můj zrak spatřil někoho dospělého, z úst jsem o něco důstojněji vychrlil pár slov. "Romaine Roux. Y at-il?" Pak mi došlo, že tu nikdo francouzsky neumí ani kváknout. "Omlouvám se. Hledám příbuzného, Romain Roux. Mohl by mě někdo ujistit, že tu není abych mohl zase jít?" Najednou je mi trapné, že ho hledám. Měl bych se starat o svoje jak by to chtěl. Řekl, že nejsem jeho rodina a dal mi dost jasný důkaz. Mám chuť se vážně otočit a odejít, ale... je můj bratr a jestli tu někde bude tak zabiju toho, kdo by mu ublížil.

 
Rosalie Anne Primrose - 06. ledna 2016 22:49
2j0mi6t1585.jpg

Doják


Violet

I přes rozmazané vidění jsem si byla dobře vědoma toho, že je to stejná cíťa jako já. Rozběhla se mi do náruče a já instinktivně nakročila jednou nohou dopředu. Vypadá to, že moje tělo si živě pamatuje, jak reagovat.
Zmáčkla jsem jí v obětí vší svou silou a zavřela oči, protože takové momenty se neprožívají očima. Je pořád stejně drobná, voní pořád jako Violet a její smích stále zní jako rolničky. Najednou je to, jako kdyby nikdy neodešla. Jako kdyby těch sedm let vůbec nic neznamenalo. Mačkala jsem jí, jako kdybych jí chtěla vstřebat.
Nakonec jsme se ale trošku odtáhly. Přejedu jí pohledem od paty až k její fialkové hlavě.
"Učím krátce, dělala jsem jen pomocné práce. Proč si mi nenapsala, že přijedeš? Jak dlouho už jsi doma? A co vůbec děláš tady?" milión otázek, ale já moc dobře vím, že ona je zvládne všechny zodpovědět, jen co jí k tomu dám příležitost. Prohrábnu jí vlasy oběma rukama.
"Máš fialové vlasy a máš je delší." znovu ji obejmu, jen abych se přesvědčila, že se mi to nezdá. "Bože můj, nemůžu uvěřit, že tě vidím. Tak strašně se mi stýskalo." Rozbrečím se. Jsem citlivka, já to vím. Ale teď si to můžu dovolit. Stejně jako na pohřbech, svatbách, filmech a u reklam se zvířátky.
"Musíš mi všechno vyprávět. Jak ses měla? Kde všude jsi byla? Koho si potkala, klidně i co jsi jedla... Chci vědět každej nechutnej detail všeho, co jsi za posledních sedm let dělala!" propustím jí ze svého sevření a z toho úsměvu mě už začínají bolet tváře. Nicméně nemůžu přestat.
 
Violet Maria Primrose - 06. ledna 2016 22:14
violetm1529. primrose pv08

Shledání sester ve skleníku

Rosalie



Snažila jsem se být silná. Tvrdý pohled, žádná slza. Ne, sakra, to nešlo. Prostě to nešlo. Ve chvíli, kdy se otočila a já spatřila tu její umouněnou, trochu zakřiknutou tvářičku a tu drobnou slzu v očích... prostě to nešlo. I mě se nahrnuly slzy do očí a když roztáhla ruce, prostě jsem neodolala a rozběhla se. Pár kroků před ní jsem vyskočila, div jsem jí neporazila na zem.
"Rosíííí," zavýskla jsem jako malá holka a pevně ji objala. Sedm let. Sedm dlouhých let, kdy jsme se neviděly. Sedm let, kdy každá myšlenka na domov, a že jich bylo, byla věnovaná jí, mé milované sestřičce. Vůbec se nezměnila. Teda... dobře, trochu jo. Malinko. Objímala jsem jí, mačkala se na ní a užívala si, že ji konečně zase vidím.
"Vůbec ses nezměnila," zakřením se, když se trochu odtáhnu a přejedu ji pohledem. Jo, při posledním slovu se můj pohled zarazí na jejím hrudníku a tudíž mi z úst vyjde trochu váhavě, ale hned zase pohledem vyjedu k ní a zakřením se.
"Když mi brácha řekl, že učíš, tak jsem mu nevěřila. Až když jsem tě nenašla doma, ty kozo jedna a rodiče mi to potvrdili, tak jsem uvěřila," směju se, zatímco v koutcích očí mám drobné slzy radosti.
 
Rosalie Anne Primrose - 06. ledna 2016 22:03
2j0mi6t1585.jpg

Ztracená sestra, snad


Violet

Se Smějankami jsem byla už skoro hotová. Měla jsem jich tu požehnaně a to hlavně pro potěchu duše. Moje nejoblíbenější pracovní oblečení bylo už dost zamazené a rukavice celé od hlíny. Z vysokého volného drdolu se mi už uvolňovaly pramínky a lepily se mi na čelo. Vůbec mi to nevadilo. Miluju tuhle činnost. Člověk u ní má spoustu času na přemýšlení.
Dovolím si popuzdit uzdu svým myšlenkám, které mě ale nezavedou nikam, kde bych to neznala. Jako za posledních sedm let. Stále to samé téma. Pořád a pořád dokola. Kde je? Co dělá? Jak se má? Je v pořádku, to jediné vím dobře. Odjakživa jsme měly zvláštní pouto. Věděly jsme, pokud se té druhé něco stalo. Což je neobvyklé, protože nejsme jednovaječná dvojčata. Nikdo si nás nikdy nepletl. Kdyby nebylo společného příjmení, snad by nám nikdo ani nevěřil, že jsme spřízněné. Vždycky jsme byly jako yin a yang, slunce a měsíc, naprosto odlišné - jak ráda říkávala maminka. Ale nikdy jsem nemilovala nikoho tak bezvýhradně. Moje sestra, nejlepší kamarádka, rádce a ochránce v jednom těle. Bože jak mi ta střeštěná holka chybí.
Poslední květina přesazena a já můžu odklidit truhlíky na svá místa.
Zrovna jsem v předklonu, když uslyším ten důvěrně známý, pištivý hlásek. Pomalu jsem se narovnala, zašpiněnou rukavicí jsem si odhrnula pramínky z obličeje, abych si mohla prohlédnout individuum ve dveřích.
Chvilku mi trvalo, než mi došlo, kdo v nich stojí. Sedm let. Sedm dlouhých, nekonečných let a teď, když stojí přede mnou, stejná jako si jí pamatuji, nejsem schopná slova. Upustím lopatku z ruky. Díky slzám vidím trochu rozmazaně, nicméně se mi na tváři objeví úsměv, který jsem si pro ní schovávala celou tu dobu. Stáhnu z rukou rukavice, abych jí nezamazala šaty.
"Pro Vás vždycky.. Violet" odpovím jí rozechvěle, když roztáhnu náruč, aby do ní mohla vběhnout.
 
Izabell Mckhal - 06. ledna 2016 21:36
sdsdssdd52626502.jpg

Před školou


Reece ,Kenji

Zdá se mi ti nebo ten kluk je ze mě víc a víc nervozní. Snad jsem něco neřekla špatně, nebo ho nějak neuvedla do blbé situace. SLožím si ruce do kapes mikini a sleduji ho, když se mě představí usmívám se, snad ho to brzy přejde. Připomíná mi jednoho kluka ze sitkomu co běží v televizi. Jmenovalo se ti BIG BANG THEORY myslím? Ale tenhe je na tom líp, mluví semnou a bez alkoholu. Třeba si jen na mě musí zvyknout.

”Já jsem z havraspáru, myslím.” trochu mi to začne v hlavě šrotovat a pak přikývnu na potvrzení, nesměle se zasměju, protože sem si teď přišla trapně, že nevím kolej, ale ne že bych nevěděla, spíše sem si nebyla jistá. Pak zaslechnu další kroky otočím se za zvukem a vidím nějakého dalšího kluka.Kenjiho Usměji se na něj také, začne mluvit chvilkama svou řečí, líbí se mi jejich jazyk, tak jako hudba, ale co já vím, třeba se narodil tady.

”Ahoj jsem Izabel a tohle je Blue.” ukážu na fretku sice si nemyslím, že by ho to nějak zajímalo, ale co už. Pak ty dva sleduji a jak sem dobře pochopila Reece bude místní díler přes bylinky. Zní to tak hezky, usměji se sama pro sebe, nad touto představou a pak se podívám na hodinky a uvědomím si že je hodně hodin a já nemám ještě nic zařízeno a ani nevím kde vlastně mám kolej. Kouknu kolem sebe a na ty dva a jejich bedničku. Ty máš rád asi hodně bylinky co?To je hezké.” Usmívám se.
 
 
765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 8887 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.87286305427551 sekund

na začátek stránky