Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7647


Hraje se Denně Herní čas: 20:50  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:28Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 27. března 2020 18:09Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:43Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 29. března 2020 18:02Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Pomocný PJ ۞
 Postava Remus John Lupin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Remus John Lupin
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 31. března 2020 19:52Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:26Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 21:29Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:05Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:37Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 02. ledna 2020 21:13Henry Kwang
 Postava Ryan Daniels je offline, naposledy online byla 14. února 2020 12:05Ryan Daniels
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Naira Sinclair
 Postava Deirdre Airimoy je offline, naposledy online byla 25. března 2020 13:12Deirdre Airimoy
 Postava Christian Dragon je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Christian Dragon
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:23Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 11:00Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 2:56Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 04. dubna 2020 4:33Mirelle Devény
 
Severus Snape - 26. prosince 2015 13:20
415108885.jpg

Vzpoura? Dobře, tak tedy vzpoura.



Cítím se unavený. Jednat s takovou bandou je už opravdu nad mé síly.Dojde mi ale, že jsem slečně Lawrencové neřekl kde udělala chybu. Ještě jednou se na ní proto otočím.

"Přísady přidávejte ve správných intervalech. Pak se nemůže stát to co se stalo teď."

Poté pokračuje moje Tour de třída a já jen sleduji, jak jistý student, Maxwell, přesněji řečeno pouští baňku do lektvaru. V ten okamžik mám chuť omlátit mu hlavu o stůl.

"Pane Maxwelle, zkuste dodržovat suroviny jak jsou na popsané na tabuli."

Určitě bych mu řekl ještě něco peprného, ale to už se ozve další student havraspáru, Alec Shade. Ten kluk, s myší na dlani se rozhodl dávat mi proslov o právěch zvířat a odmítl pokyny. S ledovou maskou si poslechnu jeho monolog, a pak pomalu vykročím směrem k němu.

"Pane Shade, tohle není hodina o právech zvířat, tohle je hodina lektvarů. A jelikož jsme na hodině lektvarů, tak budete používat suroviny, které jsou napsané na tabuli. A co se vašeho náhlého ochranitelského pudu týče, tak mě teď dobře poslouchejte. Ne vše se dá vyřešit kouzly, zvlášť v léčitelství, tam jsou lektvary potřeba dnes a denně a věřte mi že příprava tohoto není ani zdaleka tak nechutná jako jsou některé jiné. Dále co se vaší poznámky o lidech a zvířatech týče, jestli to opravdu vidíte takhle, tak doporučuji začít jíst pouze a jenom tofu, protože jinak budete jíst jenom to co vůbec umřít nemuselo. A co se zbytečnosti vaření těchto lektvarů ve škole týče pane Shade, tak by tu nedocházelo k zbytečnému plýtvání, kdyby jste nebyli banda zaostalých trolů, kteří neumí uvařit jednoduchý lektvar ani v ten moment, když mají přesné instrukce napsané na tabuli. Takže jestli máte nějaké problémy pane Shade, tak doporučuji začít hledat uplatnění v mudlovském světě... ale tam asi také nepochodíte, když si vezmu jak se ke zvířatům chovají oni. Pak bych vám velice rád strhl deset bodů za odpor učiteli a také bych vám radil začít pracovat, nebo neskončíme jen u strhávání bodů."

Můj hlas je ledový, jako když jsem kdysi v dávné minulosti mluvil s Pánem zla... No na studenty většinou působí tak, že přestanou odporovat a stáhnou se zpět do své ulity. Znovu se projdu kolem stolů a zastavím se u Cayluse, který zrovna třísknul hlemýžděm o zem.

"Pane Caylusi, příště zkuste neporušit ulitu, vyškubněte ho z ní."

Znovu pak začnu pochodovat po třídě. Zrovna procházím kolem slečny Rosier, když zaslechnu její prosbu, jestli někdo tu myš zabije. Dnes už toho mám opravdu dost. Rychle chytnu její myš do ruky a zatlačím palcem na její krk, čímž jí zlomím vaz. Velice hezky to křuplo...

"Pokračujte."
 
Caylus Lawson - 26. prosince 2015 13:00
vay441632914643.jpg

Učebna lektvarů


Převážně Sinestra, okrajově další studenti

Pokud jsem říkal, že jsem se o předchozích hodinách nudil, tak o lektvarech jsem měl o zábavu postaráno na tisíc let dopředu. Ve vlastním zájmu si dám pozor na to, abych přišel na výuku včas. Jen blázen by dráždil profesora, který byl zároveň naším kolejním vedoucím.
Posadím se doprostřed, přímo k Sinestře. Wolfram s ní tentokrát není a já jsem za to rád. Nepotřebuji ho mít na očích ještě teď, ráno to bohatě stačilo. Přestanu mu věnovat pozornost a soustředím se na to, co se objeví na tabuli. Lektvar proti otravě krve? Byl bych radši za lektvar proti otravným lidem, těch je tu jak much. Existuje vůbec takový?
Zatímco přemýšlím nad tím, jestli prvně připravím šneky, nebo myš, Sin mi věnuje zoufalý pohled. Je nějaká zelená a ne, nemám tím na mysli barvu naší koleje, ani uniforem. Snad tu nebude zvracet, to by mi tak ještě scházelo. „Hej, seš v pohodě?“ zeptám se jí, když se vrátím s myší a hlemýždi.
„Musíš mu rozbít domeček a dostat se k srdci.“ poučím jí s výrazem největšího chytráka. Ona se jen otočí za sebe, aby mohla od Alex odkoukat, jak ulitu odstraňuje. Zašklebím se. Ženská jedna, proč se tedy ptala, když si to nakonec udělá stejnak po svým? Nepochopím.
Vezmu hlemýždě, abych ho mohl ulity zbavit, ale jako naschvál do ní zaleze. To snad ne, zrovna teď si bude hrát na schovávanou? Zamračím se a prstem šťouchnu dovnitř, abych ho přiměl vylézt. A on? Schová se hlouběji. To mě naštve. Nemám čas ztrácet čas! Vztekle třísknu se šnekem o zem, načež se ozve zvuk, jako by něco křuplo. „Wow, viděla si to?“ podívám se na Sin a rychle šneka seberu.
„Co to tady tak smrdí?“ rozhlédnu se po místnosti. Pohledem zastavím u stolku, kde sedí dva Nebelvířani s děvčaty z Mrzimoru.
Soudě podle jejich výrazu, který je takřka identický jako Sinestřin, bych typoval, že i ony mají problémy s pitváním zvířat. A ke všemu jsou opravdu hezké. Že bych jim nabídl svou pomoc? Můžeme si pomáhat ve spoustě věcech!
A pak uslyším podivný zvuk. Nevím k čemu to přirovnat, možná jako by něco narazilo do skla? Odtrhnu oči od dívek a podívám se pod sebe.
Na zemi bezvládně leží má myš. Stačila chvíle mé nepozornosti a spadla ze stolu. No, alespoň mám o práci míň. Snad se neporušil mozek.
„Nech jí, spadne sama.“ Doporučím zoufalé Sin, která svého hlodavce stále nezabila. Opatrně myš rozříznu a pokouším se získat mozek. Nakonec se mi to podaří. „Nevěnuj jí pozornost, podívej se třeba na,“ rozhlédnu se po učebně a hledám cokoliv, co by jí mohlo připadat zajímavé. „Támhletoho.“ Ukážu na Atise, který přišel pozdě a právě mu profesor strhával body. Potěšeně se ušklíbnu. Byl jsem škodolibý.
„Nebo tamti, koukej.“ kývnu hlavou k Danielovi a Kenjimu. Ty si kromě stržení bodů vysloužili i školní trest. Když se dostatečně pokochám neštěstím druhých, vrátím se zpět ke svému lektvaru. Sice jsem k některým přísadám přišel jako slepej k houslím, ale pokud budu i nadále postupovat podle návodu, mohl by se mi lektvar skutečně podařit.
 
Nataly Annabelle Rosier - 26. prosince 2015 11:57
nataly7313.jpg
Přesun na hodinu
Alec, Will, Will, okrajově Daniel, Kenji, Gabriel, a kdokoliv jiný kdo mě mohl potkat a něco by po mě chtěl


U jídla mě ze zamyšlení vytrhne Danielův hlas, slyším jak říká mé jméno. Zvednu hlavu a podívám se odkud to znělo. Uvidím Daniela který na mě mávnul, tak se zazubím a zamávám zpátky. Protože jsem už dojedla tak se zvednu a odejdu.
Musím si zajít na pokoj, ráno jsem popadla jen věci na jasnovidectví, Snape by mě asi zabil kdybych neměla učebnici.
Podívám se na své hodinky. Přiznám se, že jsem si nehlídala čas a momentálně jsem zjistila, že mi docela dochází. Zrychlím krok a rychle dojdu ke společence. Ve svém pokoji vyhodím ven učebnici jasnovidectví a nahradím ji učebnicí lektvarů a dalších odpoledních předmětů. Pak se vydám přímo k učebně lektvarů. Stihnu to docela těsně, ale stihnu. To je hlavní.


Vejdu do třídy a zamířím k jednomu z posledních míst, k oběma Williamům a Alecovi. "Čaute, jestli nebude vadit tak se přidám k vám, není místo." Zazubím se na ně, ale hned zmlknu, protože se slova ujme Snape.
Lektvar proti otravě krve. To je celkem užitečná věcička. Ale ingredience lektvaru jsou už horší. Hlemýždí mozek? Myší srdce? Fuj! Jsem tady na škole sice už nějaký ten čas, ale na tohle jsem si nezvykla.
Kotlík naplním vodou a zapálím pod ním oheň. Jako první jsou hlemýždí srdce. Zajdu si pro hlemýždě a se znechuceným výrazem je odnesu ke svému stolu. Omráčím je a začnu dobývat srdce. Práce je to ne zrovna příjemná, ale mám ji brzo hotovou a to co z hlemýžďů zbylo okamžitě odstraním a očistím si ruce. Pokračuju pak podle návodu, ale u myšího mozku se zastavím. Tak tak jsem rozpitvala hlemýždě, ale myš opravdu pitvat nebudu.
"Ehm... kluci? Můžete mi někdo prosím připravit ten mozek? Je to hloupé ale prostě tu myš nezabiju." Trochu nervózně se po nich podívám. Je mi to trochu trapné, ale co už, je to nutné. Je mi jasné že Alec to neudělá, ten bude mít problém se svou myší, ale Will bez problému zabil svou myš, takže by pomoct mohl.
 
Thomas Maxwell-Ravenclaw - 26. prosince 2015 11:35
50da29e371d4bcd3c46175a019edf32f7189.jpg

Lektvary



Vlastně už dlouho jsme neměli tak katastrofální hodinu.
A já se nehodlám přidat do průměru. I když se mi třesou ruce, to není nic, co by nešlo napravit. Během deseti minut volného času jem zkoušel zapsat lektvar do deníku, ale jako obyčejně je to bez výsledku. Chci ven, jenom chci ven. Na třetí pokus se mi podařilo navážit salamandří oči, přičemž něco z nich skončilo na podlaze a málem jsem převrhl celý lektvar. Z posledních zbytků sil se nutím ke klidu. Nesmím to zvorat. Prostě nesmím. Po deseti minutách jsem začal sypat salamandří oči, jenže mi ujela ruka a spolu s očkama spadla do vroucí vody i odměrka. Tiše jsem zanadával a vytáhl ji hůlkou. Opařil jsem si ukazovák, ale nedbám na to. Vlastně mi bolest pomáhá udržet se ve střehu. Pět minut a naházel jsem do lektvaru sto gramů měsíčníku. Teď jen myší mozek. Aby byl čerstvý, ještě jsem nechal tvora v bezvědomí ležet na stole. Tohle zvládnu. Není těžké najít mozek ani ho vyndat ven. Rozřízl jsem zvířeti kůži na hlavě, lebku napraskl kladívkem tomu určeným a hákem jsem za čvachtavých zvuků vytáhl mozek. Zrovna když jsem to udělal, začal žvanit Alec. Poslechl jsem si jeho řeč a jediné co jsem dokázal konstatovat pak bylo: "Já toho kreténa zabiju." Za tohle nám Snape strhne všechny body co máme a já chci vidět Aleca, jak je sbírá zpátky. Jestli teď přijdeme o víc jak dvacet bodů, večer o všichni Havraspáští umučí ke strašné smrti. Radši si zase hledím svého lektvaru a mozku, ze kterého kape krev na pracovní desku. Hodil jsem ho tam. Teď přijde nejhorší část ze všeho. Míchání. Někomu by to přišlo jako jednoduchá procedura, ale... jen tak projíždím vodu, aby se čeřila a aby se nic nepřipalovalo na dně. Na víc se nezmůžu. Přivírám oči a douám, že už konečně uběhne deset minut, abych tu ďábelskou věc mohl sundat z plamene. Nutím se myslet na otázky, které mám během hodiny.
Proč se nedává měsíčník čerstvý? Nebylo by pak třeba menšího množství?
Jak mohou pomoct toxiny z netopýřích slz při otravě?
Jakou funkci vlastně může mít hlemýždí srdce při problému jako toxikace organismu?
Nebylo by lepší listy pelyňku rozdrtit? Lépe se uvolní šťáva.

Ani nechci na svoje otázky odpověď. Jen mi létají hlavou, nemůžu se jich zbavit. Jsem příliš po svém tátovi. Zoufale jsem pohlédl na Romaina. Ten má asi horší den než já, ale chci aby mě tohohle smýšlení zbavil. Jednou provždy. Nechci myslet na lektvary. Dělá se mi z nich špatně.

 
Isaac Coldson - 26. prosince 2015 01:06
isaac7305.jpeg

Alecova volba

Lektvary
Will, profesor a ostatní


Přiznám se, že jsem už zvedal ruku s chutí se přihlásit a vést dlouhý monolog, jehož hlavní náplní byla ochrana práv zvířat a jejich zneužívání na alchymistické kejkle, ale jakmile jsem viděl, jak bylo naloženo s nebohým Kenjim, Danem a Cor, převládl instinkt starý jako samo lidstvo... a sice touha přežít tuto hodinu bez úhony, pokud je to možné, což u mě stejně možné není, ale je netřeba si to pokazit hned zezačátku.
Rychle jsem sesunul ruku dolů a podrbal se na zátylku, jako by nic, přičemž jsem čekal, než Snape projde kolem a doufal jsem, že si mě nebude všímat. Ne, teď ne. Pokud kvůli mě příjdeme o body, Tom mě přiškrtí... Zadumám se nad bezvýchodností situace. Nakonec ale jen pokrčím rameny a dojdu si ke krabičkám pro další... přísady...
Vytáhnu hůlku a přepravím myšku pomocí Wingardium Leviosa na svůj stál, kde jí zlehka položím a zase si sednu. Myš neutíká. Jen se mi dívá do očí, korálkovitými kukadly a na zadních očekává svůj osud, ňufajíce malým čumáčkem. V jejich temných očkách se odráží strach a nervózní očekávání, avšak i přes to je myška hrdě odevzdána sému vlastnímu osudu. Nepokouší se ani o útěk i když jsou její druhové vražděni ve velkém a bez okolků... Takový projev hrdinství mě dojal téměř k slzám a také jsem si vzpomněl na ratatouille. Kdo ví...? Tato myška může mít skryté kuchařské nadání, či vysoce rozvynutý intelekt, jako to bylo v Zelené míly. Potenciál, který může být zahozen a pro co? Pro cvičný lektvar a pro to, abych mě lepší známku a potěšil profesora, který je stejně apatický a chladný, jako arktická pohlednice? Kdo má právo obětovat život za vlastní zhojení ran? Prosadit dobro jednoho na úkor druhého?
Tehdy jsem učinil rozhodnutí, které změnilo můj život navždy... Rozhodl jsem se, že bduu bojovat proti bezpráví a nespravedlnosti! Že budu bojovat za práva těch, kteří se sami nemohou hájit! Že budu bojovat za životy nebohých stvoření, které mají položit své životy na oltář magie a čarodějnických aktivit, jen proto, aby se nám žilo snáz!


Vstal jsem, vzal myšku do ruky a odkašlal si.
"Se vší úctou, pane profesore... Zabíjíme tady nebohé tvorečky, kteří se sami nemohou bránit pro to, co bychom dokázali i za použití kouzla a hůlky? Ptám se: Není to kruté? Není to zbytečné? Kolik nešťastných myší bylo již zavražděno a kolik hlemýžďů, veverek, netopýrů, salamandrů, psů, koček, želv, plazů, hadů i havranů? Stovky tisíc jich umírájí jen pro rozežranost a zaslepenost čarodějů, jelikož radši zničíme život jedněch, než abychom ho učinili těžší sobě. Můžete říct, že takovíto je přirozený řád věci. Že jedni umírají pro dobro druhých, ale žijeme v době, kdy je náš druh na vrcholu a vyhrazujeme si právo nejvyšší: Soudit. Jak ale v našich soudech obstojí ti, jež se sami bránit nemohou, němé tváře, jež jsou mnohdy mnohem hodnější, než ty lidské? Čisté duše, bez lží a klamů, činící vše z pádných a důležitých důvodů, narozdíl od lidí, jež jsou schopni ubližovat si, ba dokonce se zabíjet jen z toho, že jim je to jednoduše takto příjemné a líbí se jim to. Člověk je tak jednoduše schopný odsoudit jiného, avšak posvátnost svého vlastního života je pro něj nejvyšší a já vás prosím: Představte si alespoň na okamik, že jst myší... Jeden si nevybírá, jak se narodí, my měly pouze štěstí... Představte si strach, jenž musí cítit když vidí, jak jsou její druhové vraděni jen pro lektvar, který nakonec stejně nepoužijeme, nebo zkazíme..." Monolog je to dlouhý, ale každé slovo neskutečně prožívám a doplňuji o živou gestikulaci, v čemž mi pomáhá i roztomilá myška v dlani...
"Nehodlám již dále snášet toto bezpráví, konané na bezbraných a jsem odhodlám bojovat za práva na život těch, jež sami nemají hlas, aby se mohli hájit!" Dokončím svou řeč teatrálním způsobem a v těle se mi rozlije pocit zadostiučinění. Bojuji za správnou věc, tím jsem silně přesvědčen a momentálně ani nemyslím na nějaký trest... A i kdyby, není trestu, jež by umlčel to, co je správé a spravedlivé! Nechť slavíci, kolibříci i havrani vyzpívají do světa poselství vzdorů nad utiskovateli a tyranií napříč celým světěm!



Myš = Přítel člověka!
 
Severus Snape - 26. prosince 2015 00:25
415108885.jpg

Katastrofa pokračuje





Mou pozornost upoutalo otevření dveří a student, Nicholson, jehož hlava následovala ono otevření. Zamračeně ho sjedu od hlavy až k patě.

"Mínus deset bodů za Váš pozdní příchod pane Nicholsone. Teď zapadněte do lavice a začněte pracovat."

Znovu se rozhlédnu po třídě a můj pohled se zastaví na dvojici nebelvířanů, Ogata a Fletcher, kteří bez jakýchkoliv zábran, sprostě ignorovali příkazy na hodinu a dělali naprosté píčoviny. Okamžitě jsem se rozešel jejich směrem a už jsem se chystal něco říct, ale než jsem stihl otevřít pusu, tak mě zarazilo jakési mlasknutí. Pomalu jako v transu jsem otočil hlavu na studentku od které to přišlo. Slečně Spencerové se podařilo rozmáčknout myší mozek v prstech a nyní ho otírala do hábitu své spolužačky.

Začalo mi tikat obočí. Za celou svou kariéru jsem se setkal už s mnohým, ale ještě ne s něčím takovýmhle.

"Pánové..." můj hlas byl tichý a chladný, předzvěst bouře, "oběma strhávám deset bodů za drzost, neuposlechnutí příkazů a naprostou neschopnost. Dále bych vám chtěl oznámit, že že máte na měsíc školní trest, který si odpykáte se mnou, dále bych vám radil vyndat ty myši z kapes, než vám je narvu do chřtánu a donutím spolknout. A vy slečno..." zabodnu pohled do Spencerové, "vaše neschopnost a debilita je neměřitelná normálními testy. Jen naprostý trol by udělal to co se povedlo vám. Začnete znovu a nepočítejte s tím, že dostanete další předpřipravené suroviny. Obstaráte si je sama." Mávnu rukou za sebe, a rozletí se dveře kabinetu, odkud okamžitě přiletí dva kotlíky, jejichž stěny jsou pokryté jakýmsi zaschlým šmejdem. Chtěl jsem je vyhodit, ale tohle budou drhnout minimálně hodinu a z prstů ten blivajz nedostanou aspoň týden. Spolu s nimi přiletí i několik kartáčků na zuby a jakýsi mudlovský saponát. "Vy dva." Ukážu na Ogatu a Fletchera. "Teď odložíte své hůlky na katedru, pak si vezmete kartáček na zuby a budete ty kotlíky drhnout tak dlouho, než budou jako nové. Hned."

Dál si těch tří imbecilů nevšímám, jen nechám jejich lektvary zmizet dřív, než stihnou napáchat nějakou škodu a s hlubokým nádechem se vydám dál po třídě. Než ale stihnu udělat alespoň dva kroky, tak už jen po čichu poznám že je za mnou něco strašně špatně. Pomalu se otočím a vidím jak studentce z Mrzimoru, Lawrencové začal kotlík bublat a přes jeho okraje se začal valit temný kouř. Zhnuseně studentku probodnu pohledem, který jasně říká že je úplně stejný imbecil jako ta trojka co jsem poslal drhnout kotlíky.

"Slečno Lawrencová, po této hodině chci abyste začala uvažovat o ukončení své budoucí kariéry čarodějky, protože kouzelnický svět se bez takového lempla jistě obejde." Má slova mají úplně stejný tón, jako kdybych mluvil o počasí. Její kotlík nechám kouřit a jdu dál, ať se s tím popere.

Začnu znovu procházet nad kotlíky a zhnuseně sledovat studenty. Nad kotlíkem pana Ravena jen kývnu hlavou a pokračuji dál a nestačím se divit co všechno je ta banda trolů schopná udělat.
 
Isaac Coldson - 25. prosince 2015 15:43
isaac7305.jpeg

Lektvary

Will, ostatní s profesorem, myši a hlemíždi


Už sjem si chtěl jít asi pro ty normálnější přísady i když... Těch salamandrů je mi líto. Jsou to roztomilá zvířátka. A netopýři taky. Valstně jsem ještě neviděl netopýra plakat. Zamyslím se, ale to už se vrátí Will a donese si sebou i myši a hlemíždě. A pak začne dělat něco, co mi dokonale připomene oběd. A sice, začne z nich získávat suroviny pro lektvar.
Dobře, první tři hlemíždě jsem vydržel bez větších obtíží, ale pak už se na to nedalo koukat. A co je horší, tato pitva působila podobně, jako horror. Nelíbí s vám to, bojíte se toho, v noci skoro neusnete, ale stejně se na to díváte, jelikož vás u toho něco drží a vy prostě musíte vědět, jak to dopadne!
Když ale začal pitvat myši, obrátil jsem se stranou a zacpal si pusu. Nádech, výdech, nádech, výdech... Chudák myška... Tohle nedávám. Já chci být ve stejném náboženství, jako Cor! Pomyslím si, což je myšlenka volající po realizaci. Hm, schválně, jestli se její náboženství nevztahuje i na tělocvik?

Nakonec se mi podařilo zcestnými myšlenkovými pochody zahnat jisté nutkání zopakovat, coj sme měl k obědu a došel jsem si do jedné ze skříněk pro přísady, i kdy jsem měl stále nezdravou, zelenou barvičku.
Rozložil jsem si všechno na stál a hypnotizoval ty krabice s myškami a hlemíždi. Notak, to zvládneš... Hm... Co kdyby jsi tuhle přísadu vynechal? Bez hlemížďů, Salamadřích očí, Netopýřích slz a Myších mozků? Ano! Musí existovat něco jako odboj, proti týrání zvířat v magickém světě! Greenpeace v zelených pláštích! Nebo něco jako WWF... i když by se Zmijákama neměli nic moc společného. Zkusím se pak zeptat Adamse, ten chodí v zeleném.

 
Liv Lawrence - 25. prosince 2015 10:29
liv4278.jpg

Dvouhodinovka lektvarů R714

Cor, Daniel, Kenji

Cor se začne vymlouvat na její poněkud smyšlené náboženství. Bylo to tedy hodně hlasitě a Cor se bála, aby to neslyšel Snape. No, stalo se. Snape přijde k našemu stolu a hodí po Cor krabičku s už připravenými vnitřnostmi a mozkem. Cor má kliku, ale já ji bohužel nemám, takže se obrátím zpět k malé myšce a čtyřem šnekům. Kouknu na šneky kluků a usměju se. Vidím, že nikomu od našeho stolu se do zabíjení zvířat nechce.
Začnu si krájet pelyněk a jen koutkem oka vidím, jak si Kenji strká něco do kapsy. Kouknu na něj a nadzvednu obočí. Na stole mu stále leží čtyři šneci, ale myška nikde. Právě mi Kenji vnuknul nápad. Já tu myš taky nechci zabíjet. Jsem zásadně proti.

Svoji myšku si strčím do kapsy taky. Jsem snad skoro jediná na téhle škole, co nemá domácího mazlíčka, tak proč si jednoho neopatřit. Daniel se rychle zeptá, jak to jde.
"Nic moc," odpovím mu s úsměvem a vím, že se musím vrhnout na šneky. Rozhlédnu se po okolí, jak to dělají ostatní. Udělám to taky tak, tedy aspoň se o to pokusím, a pak už do vroucí vody vhodím čtyři věci, o kterých se domnívám, že to jsou hlemýždí srdíčka. Pak už jen musím počkat pět minut, než budu moct přidat kapek netopýřích slz. Jen je ještě musím najít. Vdám se ke skříni a odtud vytáhnu lahvičku a vrátím se zpět ke stolu. To už Cor stihne vytáhnout mozek z krabičky a já jen slyším, jak se s mlasknutím promáčkl. Opravdu to není zvuk, který bych chtěla slyšet hned po obědě. Cor začne panikařit a první, co ji napadne je, že si ten humus utře do mého hábitu. Překvapeně se na ni otočím.
"Coraline, co blázníš?" zeptám se jí až příliš nahlas, ale mám na to plné právo. Vždyť si právě do mého hábitu utřela mozek. Myší mozek! A ještě mi říká, ať se nehýbu. To je vrchol tohle. Seškrábne zbytek mozku z mého hábitu a hodí ho do kotle. Kotel! Jejda, kolik uběhlo minut? Mrknu na hodinky. Uběhlo 7 minut od doby, co jsem přidala hlemýždí srdíčka.
"Jejda," pronesu jen, než můj lektvar začne měnit barvu.

 
William Raven - 24. prosince 2015 21:57
will8669939.jpg


dvouhodinovka lektvarů



Okrajově Thomas a Alec

" Tak nějak jsem se začetl " řekl jsem a pousmál se. Jakmile nás profesor Snape pustil do učebny sedl jsem si do druhé lavice, kde jsem si položil hromádku svých učebnic, kádinku s inkoustem a šedý pštrosí brk s násadkou ze smaragdu.

Když se vedle mě posadil Alec, usmál jsem se na něj, načež Snape zadal dnešní úkol. Usměji se jeho poznámce a dojdu si pro potřebné suroviny, včetně myši a hlemýždě (vzal jsem ty šneky a myš co vypadaly co nejzdravěji). Pak opět usednu vedle Aleca a myš i hlemýždě jsem uspal kouzlem. Poté jsem vzal prvního hlemýždě a tenkou kovovou tyčinkou zakončenou háčkem jsem zajel hluboko do hlemýždí ulity, kde se háček zaryl do masa plže a opatrně jsem jej vyndal z ulity. Poté jsem obratným a rychlým pohybem hlemýždě podélně rozřízl. Pomocí háčků jsem přichytil okraje rozříznuté kůže, čímž jsem ránu rozevřel. Pak jsem drobnou tyčinkou s háčkem vyprostil srdíčko z útrob hlemýždího tělíčka. Stejně jsem to udělal i se zbylými třemi šneky.

Nachystal jsem si kotlík s něco málem přes tři litry, neb jsem počítal s odpařováním. Ze skleněné nádobky jsem si vyndal 100 gramů měsíčníku úplňkového a pět listů pelyňku. Z koženého pozdra jsem vytáhl mohutný nabroušený nůž z oceli a začal jím nadrobno sekat listy pelyňku. Jakmile voda začala vařit, vyndal skalpel otočil myš na břicho a udělal podlouhlý řez od krku, přes temeno hlavy až po čumáček. Pak jsem drobnými háčky roztáhl kůži okolo řezu. Lehkým ťuknutím železné tyčinky jsem rozdrtil lebku myši. Malým kovovým háčkem jsem vyndal myší mozeček .
Do vroucí vody vhodím hlemýždí srdíčka, nakapu deset kapek netopýřích slz a listy pelyňku. Podívám se na hodinky a zkontroluji čas. Mezitím si na mosazné váze navážím dvacet gramů salamandřích očí a začnu je drtit v želeném hmoždíři. Po deseti minutách do kotlíku pomalu za stálého míchání přisypu prach ze sušených salamandřích očí. Opět přesně zkontroluji čas. Po pěti minutách měsíčník a po dalších pěti minutách myší mozeček. A dalších deset minut bez ustání míchám.
Poté jsem kotlík sundal z dosahu plamene a položil jej na dubovou podložku a nechám lektvar vychladnou. Poté se opřu a usměji se spokojen se svým dílem.
 
Coraline Spencer - 24. prosince 2015 18:19
64434877.jpg

Liv, jakožto má osobní utěrka

Liv, Kenji, Daniel, popř. ti co jsou poblíž
[/i]Sice jsem od Snapea dostala už vypreparované vnitřnosti ubohých stvoření, ale musela jsem se přesvědčit o tom, zda to je pravé. Skoro nikdy nedostanete šanci se kouknout na malé myší mozečky. Opatrně jsem jej z nádoby vyndala a upřela na něj všechnu svou pozornost. Á ups. Pod tlakem mých pratů se mozek myšky s mlasknutím pozmáčkl. Dýchat, dýchat, dýchat! Musím dýchat! Začala jsem kňučet, jak jsem se urputně snažila potlačit křik. Rychle jsem se otočila na Liv a pomozkované prsty si utřela do její uniformy. Vydechla jsem úlevou, že už ten hnus mám z prstů pryč.
"Promiň, že jsem si z tebe udělala utěrku, ale bylo to nutné" obrátila jsem se s omluvou na Liv. Rychle jsem vzala z pod stolu lžičku, kteou jsem spatřila hned po Záchranné akci: Musíš najít utěrku a mojí objetí se stala Liv.
"Nehni se" zašeptala jsem jí a lžičkou seškrábala zbytek mozku a hodila do kotlíku. Srdce jsem se po mém incidentu ani neobtěžovala vyndat z nádoby a hodila ho do kotle i s ní. Po tom, co jsem nakrájela pelyněk a hodila ho tam, zjistila jsem, že tekutina má modrošedou barvu, nabírá objem a pění. Co kdybych tam dala ještě trochu vody, aby z toho nebyla 'vařila myšička kašičku'? Došla jsem k umyvadlu, naplnila jsem skleněnou nádobu vodou a donesla zpět ke kotlíku. Sice to trochu uklidnilo pěnění, ale začíná to nabývat neonově oranžovou barvu. Koukla jsem ke Kenjimu a zpozorovala jsem, že se mu něco pohnulo v kapse. Jen jsem se chápavě po něm podívala a zeptala se.
"Jakou to má mít barvu?"
 
 
765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 6564 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 1.0745191574097 sekund

na začátek stránky