| |||
Na chodbách Romain Jen jsem kývl a jdu dál. |
| |||
Kabinet profesora Lupina Dojdu k tašce, vytáhnu si hůlku a prostým Accio si přivolám svůj deník. V něm je všechno, co se doma dělo před tou i po té události. |
| |||
Kabinet Pam pam pam... Nepřijdeš, dojdu si pro tebe. |
| |||
Toulky po hradě Rhiannon Nějákou dobu jsem strávil jen tichou, rozjímající chůzí, vnímal jsem nové prostory a snažil se zvyknout si na zdejší vůně,i nevůně. Chvíli jsem strávil na krytém mostě který vede z hradu na pozemky a díval se do prázdna a okolí. Hlavou se mi honilo spousty dojmů a poznatků. Věděl sem ale že je čas se pomalu zajímat o svůj kabinet a věci. Bylo toho spousty, a tak sem se pomalu otočil k hradu a kráčel s rozvahou dál. Zarazilo mě až to kolik je teprve hodin, do večeře bylo ještě času dost, tak jsem se vydal jen z jednoho z oken zkontrolovat Ariela. Když sem ho viděl spokojeně stát a pohrabávat lesklým kopytem měl sem jasno že tomu nic nechybí. S výdechem se se vydal ke knihovně,jak jinak využít čas než četbou. Navíc, co nejvíc prozradí o škole než právě knihovna. Krok míjel krok,vyšší černé boty s tvrzené kůže, udělány pro jezdecké i pěší účely díky kování lehce zvonili o leštěný mramor chodby vedoucí ke knihovně. Šupiny zbroje matně odráželi sluneční paprsky a já se zastřeným pohledem mířil ke dveřím knihovny, když jsem bral za kliku, zaslechl jsem za sebou klapání podpatků, instinktivně jsem šáhl k rukávu kde byla má hůlka. S očekáváním jsem se díval na vchod na chodbu,byl jsem zvyklí z Kruvalu na to hlídat si záda, tamní žerty byli dosti svérázné. Když se ale v průchodu objevila rusovlasá mladší žena,ruka klesla od rukávu,pokojně se zavěsila za hlavici meče a já jen způsobně kývl na pozdrav, než jsem zmizel za dveřmi knihovny, kde jsem zůstal chvíli stát a snažil se zorientovat v nepřeberném množství regálů. |
doba vygenerování stránky: 0.84991788864136 sekund