ChodbaGabrielPřikývnu, abych utvrdil dohodu. "Setkal jsi se s měni někdy?" Zeptám se ho jen tak mimochodem a zvědavě ho obhlédnu.
"Dobře." Souhlasně k němu kývnu a opustím téma jeho brášky. Hned, jak uvidím ,že se krvácení nechce zastavit, chvilku se rozmýšlím ,zda se nemám zase pokusit jeho rány vyléčit, abych si alespoň částečně mohl zplatit dluh. "Je divné, že se krvácení ještě nezastavilo. Prosím, nech mě se o to postarat. Zachránil jsi boty... dvakrát. Nech mě ti splatit dluh." Sám jsem se podivil, jak takovou banalitu dokážu podat v epickém kabátě, který by se hodil do dramatického filmu. Pokud ale i tak odmítne, jen si povzdychnu a chvliku po sobě šmátrám, než najdu bílý, pomačkaný, ale čistý kapesník. |