| |||
Jídelna Jeden mocný a druhý mocnější"Nebudu vám lhát, kolego o každém jméně se tu brzy rozšíří pomluvy." Je pravda, že profesorský sbor je tu unikát a na každého se něco najde. Moje jizvy, oči kolegy Waklera, zvěromagie McGonagallové, celkový objekt profesor Snape. To jméno Zmijozel musí být nehezké, když novopečený profesor jezdectví přijde do společnosti. |
| |||
Jídelna Remus a Thomas Při tom jak začne jmenovat jména dvou pro mě z doslechu hodně známých jmen se jen nervozně ošiji, ani nevím proč. Asi je to novým prostředím, nebo jen tím že sám nevím co mě čeká... Ani nevím jak mě tady vůbec někteří z kolegů budou vnímat, přeci jen, o našem rodě se vypráví že je vymřelí,což je z části pravda, a z části záměr žijících... tiše vydechnu a pokrčím rameny... Kdo jiný než zmijozelský ředitel by měl být předním odborníkem na kázeň a tresty, disciplína a tvrdost je součást výchovy čarodějů, dle tedy jistých pohledů...ale chápu, že jiné koleje v tom vidí zbytčnou surovost až nevraživost...přesto ptám se vás Remusy, nikoho jiného... chci se s ním bavit dál, ale do mysli mě náhle bodne čísi pokus dostat se mi do hlavy, prudce se otočím a zadívám na profesora který zrovna přišel, jeho černé oči bez bělma, vyšší postava,oddění... Ihned mu pohlédnu do očí a nechám svou přirozenou telepatickou obranu udělat své, jako by se mi do hlavy dostal, ale místo myšlenek slyší jen hrozebné hadí syčení... Každého svého kolegu zdravíte tak že se mu snažíte dostat do hlavy? pozvednu trochu podrážděně obočí, ale jen na chvíli, přeci jen, každý dělá co umí... Alacazar Zmijozel,psionika,jezdectví a volitelný kroužek šermu.... pokynu mu na pozdrav a pak se zadívám na Réma... |
| |||
|
| |||
|
| |||
Jídelna AlacazarHLavně nezapomeňte na blechy. Já nesnáším blechy. |
| |||
Jídelna Rémus Když začne mluvit o respektu ke koním jen se lehce pousměji. Každé zvíře zaslouží náš respekt, tedy dle mého, ale jak sem řekl, asi mám zvířata raději než lidi,tedy krom komárů a jiné podobné havěti,přirozeně. Na jeho druhou větu se zadíván do prázdna,na bledé čele se udělá menší vráska zamyšlení, jako bych se vracel ve vzpomínkách jinam... Myslím že vím o čem mluvíte pane kolego, ale ono vždy platí, že zvěř se stane z lovce,přeteče li poslední kapka... střelím pohledem zase na něj a lehce se k němu nakloním... Nějáké rady na to jak učit?To víte,první zkušenost,rád bych znal pár rad již ostříleného profesora, navíc tady jste studoval, takže máte hodně výhod... |
| |||
V jídelně Alacazar"Nápodobně, já spíše preferuji psovité šelmy, koně jsou pro mě moc... mám respekt." Nechat se udupat je ten poslední způsob, jak chci ukončit svůj nedostačující život. |
| |||
Jídelna Remus Čím víc poznávám lidi, tím víc mám rád zvířata, takže sme na tom stejně. Ale snad jim dokáži že i kůň je velmi věrný přítel a dobrý společník, nebudu je ovšem do ničeho nutit, stejně jako koně... Usadím se vedle něj,hřbetem ruky přejedu po stole a přivoním si ke kůži abych nasál dřevěné aroma.Chvíli se dívám jako by do prázdna, je toho tolik co mnou prostupuje, tolik jsem toho slyšel o hradě, a nyní po dlouhé době se vracím do míst kde kdysi začala jedna čtveřice s výukou mladých čarodějů.... Také pravda, víc hlav víc řešení, a všichni jsme byli mladí a měli někoho komu by jsme nejraději zakroutili krkem. Znovu na chvíli začnu propadat té kráse hradu a kouzlu onoho magického místa, přeci jen, být zde prvně je ohromující jak pro studenty tak pro profesory, jedno zda je vám tolik nebo tolik. Učení, a tak trochu i zvědavost, to víte,tento hrad...jak sem řekl mám rád staré věci... |
| |||
V jídelně Alacazar "Jistě. Jen bude velmi zábavné sledovat, jak se k tomu staví studenti. Spíše je mi ale líto těch koní, než žáků." Dokážu si představit, co udělá naštvaný valach s jezdcem, který mu drží špatně otěže, kope ho... |
| |||
Jídelna Remus S pousmáním pokrčím rameny a zadívám se na Brumbála který se stejně zaobírá nyní něčím jiným... Ano bude, asi nejsem jediný kdo je názoru že čaroděj by měl umět jezdit na více než koštěti... Víc neřeším podaří se mi sundat svůj hábit a uhledně jej přehodím přes prázdnou židli, u pasu se mi houpe i můj meč odkaz. Nebojím se že by výuka byla nebezpečná, i když to může být aniž by jsme to chtěli že ano, ale mám rád staré věci...vím u mladého člověka trochu zvláštní zalíbení...ale myslím že s vašim svolením se někdy příjdu podívat na souboje, to mne velmi zajímá.. Jeho ruku jsem s klidem přijal a po jeho představení ještě pokynul zdvořile hlavou, zadíval sem se na chvíli zase na výzdobu jídelny a pak zase na něj... Alacazar Zmijozel z Hadí věže...rád vás poznávám... |
doba vygenerování stránky: 0.87319302558899 sekund