| |||
Příjezd Všichni, především pak Nebelvírští Cesta byla dlouhá - jako obvykle - a já jí celou prospala. Jako obvykle. Můj vlstní způsob přemísťování se. Když se vlak zastaví protáhnu se, zívnu a snažím se skrz dav studentů procpat co nejrychleji ven na čerstvý vzduch. A taky se už moc, moc, moc a moc těším na pohled na hrad, kterého se tak nějak nemůžu nabažit. Cestou zdravím spolužáky, které potkávám, i profesora Lupina, kterého zahlédnu mezi tvářemi ve vlaku. Pak už přichází osvobozujících pár koků ven z vagónu. Přeci jen je září a vzduch už mi připadá chladnější, jako by do něj už zasahoval podzim a babí léto ani nemělo přijít. K hradu už je to jen chvilka. Kočeráme jedu s pár spolužáky, s nimiž prohodím sotva pár slov - a pak už do honosných prostorů hradu, v nichž nás uvítá velice přívětivý výraz samotného, všemi zbožňovaného školníka. Nojo, ten je vyloženě rád, že nás zas vidí. Napadne mě a stěží potlačím úsměv. Pak už ale spolu s davem dalších studentů vcházím ho síně, která působí stejně impozantně, jako vždy. Ne, tohle mě vážně nikdy neomrzí. U kolejního stolu si sednu k Williamovi a Oliverovi, které znám lépe než jen od vidění. "Čau, kluci. Tak jak bylo v létě?" Zeptám se s přátelským úsměvem, když si sedám a pokukuji po zástupu prvňáků, kteří se začínají do síně hrnout. Ach, ta nostalgie... |
| |||
Příjezd na školu - V jídelně Nikdo konkrétníUž je to dlouho, co jsem jel tímto vlakem. |
| |||
|
| |||
Je tu nový školní rok a Bradavice čekají! Po roce se konečně zase setkáte se svými přáteli, nepřáteli a profesory, kteří vás tak rádi během roku trápí. Můžete se těšit na zlepšení svých schopností ovládat magii, na soutěže, dobrodružství a v neposlední řadě taky na intriky mezi sebou. Kdo ví, co následující dny přinesou. Jste připravení na další rok v Bradavicích? |
doba vygenerování stránky: 0.88267397880554 sekund