Pracovní ráno

Povzdechl jsem si. „Nekřeňte se tak víte jak to je s tím papírováním. Potom chcete jen dvě věci zastřelit se nebo vypnout.“ Pronesu na oko dotčeným hlasem a pak se ušklíbnu lehce vesele. Vrátil jsem mu pevný stikl nebyl jsem jeden z těch kdo by museli druhému lámat ruku. „Těší mě.“ pronesl jsem a podal jsem ruku i Timovi. Krátce jsem si Tima prohlédnul. „Možná to bude znít divně ale nemáš náhodou brachu i ženistů?“ Zeptám se Tima podezíravě.
„ja věděl že se nemám ptát.“ pronesl jsem nakonec na oko zuboženým hlasem a zavrtím hlavou. Pak se neovládnu zasměji se. „Jo to znám až moc dobře.“ Povzdechl jsem si nakonec. Pak v duchu polknu. „A tahle otázka mě možná bude mrzet ještě víc. „Ale co možní svědkové incidentu?“ Zeptám se nakonec.

Pracovní ráno
Ivan

"Jo vlastně tys měl včera pár hodin onanie nad hromadou papírů k podpisu. Tak to chápu."
Zazubil se ten s doutníkem a vyfoukl obláček kouše. Když jsi mu podal ruku naklonil se k tobě a pevně ti jí stiskl.
"Jeremy Hotson."
Kývl na tebe. Druhý o poznání mladší muž s úzkou tváří a dlouhou bradou ti taky podal ruku.
"Tim Klensy."
Představili se ti oba a Jeremy pohlédl směrem na nástěnné hodiny.
"No máš pravdu. Není to zrovna dobrá otázka, ale vyrážíme za půl hodiny. Za chvíli by nám měli přinést hadry na převlečko. Neboj se budou to prý univerzálky, takže budou každýmu."
Významně povytáhne Jeremy obočí.
"Takže vlastně nikomuž nic nebude sedět, ale to určitě znáš."
Zasmál se s dalším obláčkem kouře.

První den v práci

„Potom teda raději neptat co by jsi považoval za skutečný problém.“ pronesl jsem klidně. Když mi to začali vysvětlovat nakloil jsem hlavu na stranu a přemýšlel jsem jestli se náhodou nepokusí ten pitomec najít důkazy na vlastní pěst. To by mu bylo podobný.
„Jasný takže nafasujeme montérky a tak a půjdeme uklízet bordel.“ pronesl jsem nakonec. „To není tak odlišný od předchozí práce.“ Pronesl jsem klidně a lehce jsem se přitom usmál.
„Hele strávil jsem několik hodin v letadle zpátky sem pak na mě hodily tolik papírovaní že by to zalknulo i Tyrexe tak že moje poslední myšlenka patřila sledovaní zprav.“ pronesl jsem na svou obranu. „Jinak já jsem Ivan Kovaljuk.“ Pronesl jsem a nabídnul jsem jim ruku. „Možná toho budu litovat ale kdy vyrážíme?“

Pracovní ráno
Ivan

Dimitri se na tebe pak už jen šklebil a smál, než odešel, ale nic kloudného jsi z něj už nedostal krom toho, abys na té ledové královně hezky zapracoval.
Nyní bylo ráno a ty ses vyptával svých kolegů na jejich běžnou rutinu. Chlapík s doutníkem v puse se na tebe usmál.
"No jo nováček. Ty vo tom vlastně nevíš což? Ále žádný velký drámo, včera dopoledne naháněla druhá šichta několik dravých dinošů po Zoo. Oficiální verze už je v éteru, takže veřejný blaho je v poho, ale jak už to bývá. Zůstaly tam rozmlácený klece stopy, a tak dál. A jelikož to chtěj, co nejdřív votevřít musí tam někdo naklusat a zamazat všecky zbylý stopy. No a to jsme my."
Zazubil se a vyfoukl obláček kouře.
"Přesně tak, a aby nebylo nápadné proč pomáhá při něčem takovém armáda, musíme jít v přestrojení za zaměstnance zoo. Ti samozřejmě museli podepsat mlčenlivost a většina z nich má dneska do v poškozené části zoo vstup zakázán, než to dáme do kupy."
Doplnil info druhý a poškrábal se za uchem.
"Včera toho byla plná telka, ty asi moc zprávy nesleduješ co."
Zašklebil se.
"Taky se musíme ujistit, že tam včera naši vědátoři nezapomněli žádnýho dalšího prehistorickýho kamaráda, nebo že našim nic neproklouzlo skrz anomálii, když jí hlídali. Teda pokud je ještě aktivní."
Dodal zase pro změnu ten s doutníkem.

Podíval jsem se na něj a uchechtnul jsem se. „No jasně a ještě mi řekni že přitom měl zavřené oči.“ popíchnu ho. „NO aspoň to byla kočka.“ Pronesl jsem nakonec spokojeně. „A jak že se to jmenovalo?“ zeptám se pak nevině jako by mě zlákalo že je kočka.
Ušklíbl jsem. „To by bylo vtipné kdyby se nebál toho že je toho fakt schopná. A to že by se ji to nejspíše líbilo.“ Povzdchnul sem si nakonec.
„Moment kdo mě to táhnul … to si nevzpomínám. Ale vím že to žehlila Emili rozhodně to byl jeji hlas na to si vzpomínám dobře. Nebo že by to bylo to jak mi říkala že jsem hovado? To je dávno.“ Mávnu nad tím rukou jako by to nebylo podstatné. „Od té doby jsem dospěl.“ Odpovím rozhodným hlasem na svou obhajobu.
Mávnul jsem na rozloučenou. Přemýšlel jsem co mu asi táhne tou jeho tvrdou palicí dokázal jsem si představit spoustu věcí které by se mu tam mohli táhnout. Ale teď s tím nic neudělám.
Vstávání bylo rozhodně příjemnější než v armádě. Když jsem sešel dolu bylo tam už celkem plno. Nástěnka jasně říkala co že mám službu byl jsem rad že jsem včera nepil s Dimitrim tak jako normálně. „Co se stalo v zoo?“ Zeptám se zvědavě. Aniž bych dával najevo že jsem něco slyšel. „A jaké důzaky většinou likviduje?“ Zeptám se zvědavě.

V hospodě s Dimitrim

Zvednul jsem dlaň a lehce jsem sni zatřásl jako bych si rozdílu nebyl moc jistý. „Myslím že uvěřitelnosti je to nastejno nemyslíš?“ nadhodil jsem a pak zvážním. „Jasně věřím ti to nemyslím si že by jsi si zrovna ty něco takového vymýšlel na to tě znám moc dlouho.“ pronesl jsem abych jej uklidnil.
Naštvaně bouchnu půlitrem o stůl a zvednu tři prsty. „Tohle je blbost hned z několika důvodů.“ Pronesu na oko naštvaně. „Zaprve kokpit stíhačky není dost velký abys zvednul nohy na knipl a mohl řídit. To není obrněnec. Aby jsi tam dělal takové pitomosti. Za druhé Oba víme že kdo natočí takovou pitomost a pustí to ven letí tak rychle že si nestihne ani zabalit.“ Pronesu rozhodně se na něj podívám a pokračuji. „A za třetí byla to aspoň kočka?“ Zeptám se se zajmem jako by to byl ten nejdůležitější bod. I když to nebyl důvod proč to nejde.
„Trhni si a zalez do jeskyně medvěde.“ Utrousím pobaveně. „No objevil jsem jednu kočičku u od logistiky.“ Pronesl jsem a mlaknul jsem spokojeně. „Mladá holka která nejspíš ještě neví která bije.“ Pronesl jsem zasněně. „A pak je tu ta ledová královna od zpravodajců co by si nás oba přibila na stěnu jako trofej.“ Pronesl jsem zamyšleně. Sice jsem Jenny nechtěl popisovat takhle ale měl jsem ten pocit. Tak proč se nevěřit.
„Zrovna jsem ti chtěl říct něco podobného.“ Oznámím mu pobaveně. „Já se totiž umím z problémů vyhrabat ale ty?“ zeptám se a zakroutím hlavou pobaveně. Připravím se zaplatit a pak se usměji. „Dobře Dimitri další bude na mě.“ pronesl jsem pak klidně a rozložím se s nim potom co dopiji se vrátím zpět abych se vyspal. Abych se druhý den mohl podívat na rozpys služeb a zjistit jak to mám.

V hospodě s Dimitrim
Ivan

"Tohle je něco jinýho, než ufo řekl bych."
Zabručel Dimitri ne úplně přesvědčen. Docela se zájmem si tě však prohlížel, kdy byla řeč o tvé neschopnosti létat.
"Ale hovňajs jen už na to nemáš koule. Viděl jsem na netu nějaký video, kde jakási šikmooká frajerka pilotovala stíhačku jen nohama."
Ušklíbl se na tebe Dimitri provokativně. Pak si povzdechl a přikývl.
"To máš recht, ale ňák mám pocit, že teď jich tam moc není. Co ty máš ňáký nový objev?"
Vyzvídal Dimitri a pak se šibalsky usmál.
"Ne se z tebe stal Sibiřský poustevník?"
Pošťouchl tě ale další pivo si už neobjednával.
"Ahh.....raději, zapomeň že sem ti dneska řekl něco divnýho a drž se vod problémů dál. Znám tě namočil by sis v tom rypák a přitopil se."
Zvážněl a dopil svoje pivo.
"Chvíli se ve městě zdržím. Třeba se ještě potkáme."
Usmál se povzbudivě a mávl na barmana, že za vás zaplatí.

Zkazky o zoo

„Hele neblázni když tě nikdo nechal zmizet za ty tvé vylomeniny. Nebo problémy které naděláš když jsi ve větší náladě. Tak proč za to že jsi něco viděl. Ufo vidí lidi v jednom kuse.“ pronesl jsem abych jej uklidnil i když když jsem si vzpomněl na tu kočku co mi dala tu hromadu papírů. Jak se jmenovala? Ginny, Jenny? To je fuk ona vypadala že by jej kvůli tomu klidně nechala odstřelit ale nejspíše by první nechala vypsat formulář trojmo. Nad tou myšlenkou jsem se usmál.
Zasmál jsem se. „Jo to jo.“ Pronesl jsem pobaveně. „Tak jsem slyšel že jsi takhle málem projel jídelnou jak jsi někoho zajížděl.“ pronesl jsem žertem. Pak zvážním. „Chtěl jsem děda by měl radost. Bohužel od té chvilce chile co jsem to koupil nejsem sto procetní.“ Pronesl jsem a pokrčil jsem rameny. „A víš jak je to v armádě holky se dají balit na spoustu věci tedy ty za které něco stoji.“ Pronesl jsem klidně. A dopil jsem pivo chvili jsem váhal a objednal jsi další.

Zkazky o zoo
Ivan

"Hmm sám nevím, co s tím."
Zabručel Dimitri a poškrábal se ve vlasech. Pak dlouze vydechl a pochopil, že se na tohle téma už moc bavit nechceš a mírně přikývl.
"Pokud o mě po dnešku už nikdy neuslyšíš, tak mě dostali ty víš kdo."
Kývl. Věděl jsi, takhle jste označovali vládní kravaťáky, kteří se starali o to, aby někdo neroznesl něco, co neměl. Mizeli po nich lidi hlásící ufo a jiné blbiny. Nebo vojáci, kteří si pustili hubu na špacír ohledně některých tajných operací, které jste podstupovali mimo oficiální jurisdikci.
"Hmmmm ne a ani to neplánuju. Auta sou moc křehký. Sloníci jsou téměř nerozbitný a nevadí, když s nima něco přejedeš. Někdy se dočkáš ještě potlesku, když to byl nepřítel."
Pokrčil rameny Dimitri s úšklebkem. Dimitri do sebe mezitím už začala nalévat třetí pivo.
"A co ty už máš ten piloťák na stíhajdu, jak si na to chtěl balit buchty?"
Oplatil ti stejnou minci a povytáhl tázavě obočí.