Plány na večer

Obličejem se mi mihlo zděšení, když ti dva narazili na to jestli se mi podaří dostudovat, když vlastně Cutter zmizel a byl to on u kterého jsem dělal praxi.
"No.....jo ale to přece.....uhhh....musíme ho najít.....nemůžu opakovat ročník znovu!"
Raději jsem se napil pořádně ze své sklenice, abych se trošku uklidnil. Cítil jsem, jak se mi rozbušilo srdce tím, jak mě ti dva tímhle vyděsili. Nebo to bylo kvůli tomu, že se půjdu někam bavit a ještě k tomu s Abby?!
"To zní dobře, i když i tam, co jsem tak slyšel mají sekci vymezenou právě dinosaurům......ale té se asi půjde vyhnout."
Trošku jsem se zamračil a slétl pohledem na Stephana. Bylo mi jasné, že by raději vyrazil někde s Abby sám. To já taky, navíc Stephan mi nepřišel, jako typ pro zábavní parky.
"Díky za starost, ale nemusíš mít obavu. Půjdou nějaký lehčí dungeon, nebo to odehrajem třeba zítra."
Odvětil jsem mu trošku více nepřívětivě, než jsem chtěl. Znovu jsem se napil a slétl pohledem na Abby, která se vydala studovat, co se děje v televizi. Na tu jsem se zaměřil jen na chvilku, pak mi oči opět nenápadně utíkaly k Abby, ještěže byla tak blízko té televize.

„ To je fakt, Connore, abys to ještě dodělal, když máš takhle náročnou práci.“
Zamyslela jsem se.
„ Navíc… neměl ti náhodou Cutter dávat nějaké potvrzení o praxi a takové věci?“
Naklonila jsem hlavu trochu zamračeně na stranu. Vzala jsem svou skleničku a napila jsem se.
„ Co třeba začít zábavním parkem a pak uvidíme, co dál? Měli bychom vypustit trochu páry při zábavě z jiného soudku než je alkohol, střelba a pravěk.“
Ušklíbla jsem se na ty dva a znovu jsem se napila. To jak se Connor zakuckal, bylo srandovní, a popichování od Stephana taky, ale zase na jednu stranu mi bylo Connora líto. A fakt jsem doufala, že přijde s nějakou dobrou odpovědí.
V pozadí za Connorem jsem si všimla televize a na ní puštěné reportáže. Trochu jsem se zamračila a zvedla jsem se od stolu, abych si to mohla jít prohlédnout z větší blízky a požádat barmana ať to na chvíli zhlásí.

Posezení v baru
Connor, Abby a Stephan

Stephan usazený na třetí straně vašeho malého trojúhelníku okolo kulatého stolku také upil z mojita a krátce se zamyslel.
"Ještě abys s takovou tu výšku dodělal Connore."
Pousmál se Stephan škodolibě, možná chtěl Connora trochu pozlobit, nebo vyděsit. Pak se znovu napil a jeho pozornost se přesunula na Abby. Na Connora, který docela rychle a relativně dychtivě s večerním programem souhlasil se podíval jen koutkem oka.
"Na večer zatím žádné plány nemám, takže někam vyrazím rád Abby. Nějaký nápad, kam by to mělo být?"
Koukl se na ní tázavě. Connora zatím úspěšně odignoroval.
"A nebudeš svým kámošům chybět? Zvládnou to bez tebe Connore?"
Přesunul trochu pozornosti nakonec i na svého kolegu a povytáhl tázavě obočí. Jak se zdá, tak Stephana docela popichování Connora baví. Otázkou je, jaký účel, nebo potěcha se za tím skrývá. Po chvíli začal Stephan chroupat slanou tyčku a slétl očima letmo k televizi, kde v pozadí hrála právě reportáž ohledně toho, co se stalo v zoo. Bylo to ztišené, takže nebylo slyšel, co tam povídá, ale poznali jste Claudii Brownovou, která dělala pro tyhle akce vždy chytré zástěrky.

Posezení v baru

"Alespoň že nás za to začali, alespoň nějak platit....v dnešní době si student vydělá jen těžko."
Povzdechl jsem si....občas mi chyběly ty začátky a pomocné práce u profesora Cuttera, ale na druhou stranu tohle bylo asi mnohem lepší.
"Ymmm.....jasný v pohodě."
Odsouhlasil jsem Stephanovi, abych nevypadal před Abby, jako úplný poleno. Pravdou však bylo, že jsem mojito nikdy předtím nepil a ani jsem nějak nevěděl, co si pod tím představit. Snad to nebude tak strašné pití. Bundu jsem si hodil na židli a přisedl k ostatním. Tašku s notasem jsem si postavil k židli a opřel o nohu, abych cítil, kdyby mi jí chtěl někdo vzít, nebo kdyby padala. Návrh, který přišel ze strany Abby mě dost překvapil. Zarazil jsem se nad jejím návrhem. Rychle jsem upil mojita, trochu se zakuckal a snažil se nevypadat tak úplně trapně.
"Večer...vyrazit někam...ymmm no já původně myslel, že budem hrát s kámošema MMOčko, ale....jasně proč ne....ale kam?"
Tak trochu zmateně ze sebe vychrlím.
"Bože Connore ty jsi takový vůl."
Okřiknu sám sebe v duchu a raději se znovu trošku napiju.

„ Asi v tý době, co si nás ozbrojené složky vyžádali na honění zubatých potvor.“
Naznačila jsem pokrčenými prsty kolem pusy a vyceněnými zuby dinoše a rozesmála jsem se. Přesto to nebylo až tak legrační, když si člověk uvědomí, že tyhle potvory sem chodí jak se jim zachce a vláda se to snaží tutlat. Stejně to neututlají věčně, ale co už. Starosti si s tím dělat nemůžu, nebudu to já, kdo se bude zodpovídat lidu, ale naše vedení, tak co…
„ Jo to bude on…“
Kývla jsem na název baru a razila si to zoo naskrz. Když tu nejsou lidi, pohyb tady je podstatně rychlejší. Cestou jsem si oprášila kalhoty a na krátko sundala koženou bundu, abych jí vytřepala. Jakmile jsme dorazili do baru a usadili se, mojito jsem odsouhlasila a protáhla se unaveně na židli.
„ Tak co večer? Vyrazíme někam?“

Hurá do baru
Connor, Abby a Stephan

Stephan vás pozoroval, když padl návrh na to jít do baru, jen se lehce usmál a pokrčil rameny.
"Proč ne, ten dnešek to chce něčím zapít......a Nick si bude muset poradit. I o prehistorii více, než kdokoli koho znám, zvládne to."
Kdo ví jestli se snažil ujistit vás, nebo sám sebe. Pak se rozešel společně s vámi skrze zoo.
"Hmm hlášení, začínám si připadat, jako v armádě. Kdyže jsme se to přidali k ozbrojeným složkám?"
Povytáhl tázavě obočí.
"Jo ty myslíš Sixtyfive Street Rose? Tam to znám, drinky tam mají dobré.""
Souhlasil Stephan s Abby ohledně výběru baru. Netrvalo dlouho a vyšli jste za dohledu vojáků ze zoo, vše se tam dávalo do původního stavu, ale to už naštěstí pro tuto chvíli nebyla vaše starost.
Bar byl opravdu kousek a byl v tuhle denní dobu poloprázdný, takže barman byl rád, že má zákazníky.
"Co to bude mládeži?"
Optal se holohlavý statný starší muž s úsměvem na tváři.
"Dejte nám třikrát mojito a pokud máte tak alespoň nějaké brambůrky, nebo slané tyčky k zakousnutí."
Odpověděl za vás Stephan a usadil zamířil k volnému malému kulatému stolu, kde poodsunul židli a nabídl jí Abby, než si sedl a pověsil si zaprášený kabát.
"Doufám, že vám mojito nevadí."
Koukl na vás tázavě.

Zamyšleně jsem koukala do země a přemýšlela nad tím, co tam mohla ta žena dělat. Proč tam byla? Chápu, že to asi byla Cutterova jediná šance to přežít, jestli se tam pohyboval nějaký dravec, nic jiného ani dělat nemohl, že jo, než jít s ní. Ale i tak… že by tam nenechal nějaké znamení pro Stephana? Hmmm…
„ Jo.. sklenička… hmmm ale kam… no.. kousek odsud je bar. Třeba bude otevřeno. Většinou jsem tam chodila po práci, když jsem ještě dělala tady v zoo.“
Protáhla jsem se.
„ Možná by pak neuškodila sprcha, jídlo a večer vyrazit... někam ven… dneska to bylo nějaký … náročný… A je fakt, že Stephan si teď taky zažil svoje, měl by vypnout…“
Podívala jsem se po našem odcházejícím vedení.
„ Teda až budeme mít to hlášení.“
Zašklebila sem se.

Nabídka k pití?

Poslouchal jsem ten ječák od toho vojáka a pak taky už mnohem příjemnější hlas Abby.
"Hmmm hlášení jo? Takže zase něco, co stejně spolknou úřady. Stejně se to jednou provalí."
Pomalu jsem se začal zvedat znovu na unavené nohy.
"No snad bude profesor v pořádku a co se té skleničky týče, myslím si, že je to dobrý nápad. Rád půjdu."
Usmál jsem se na Abby a pak slétl očima na Stephana.
"I když asi by byla raději, kdyby s ní šel jen on."
Odtušil jsem a potlačil nutkání se kousnout do rtu. Raději jsem překontroloval svůj notebook a pak ho uložil do batohu. Teď už nebude zase na chvíli zapotřebí.
"Takže zase jednou takový normální den v práci."
Usmál jsem se povzbudivě a protáhl jsem se.
"Hodně štěstí profesore Cuttere."
Podíval jsem se ještě na místo, kde byla před chvílí anomálie a pak jsem se začal taky trochu oprašovat, ať nejsem takové prasátko.

„ Connore… ta žena se tam musela vyznat… takže měla přehled v prehistorii… a dost pochybuju, že by tam byla náhodou. Každopádně podle posledních stop žije… aspoň nějaká dobrá zpráva.“
Promluvila jsem trochu zadýchaně a zadívala jsem se na mizící anomálii.
Když se ozval velitel, zvedla jsem utahaně hlavu a zadívala jsem se na něj.
„ To budete pak muset za námi…“
Ušklíbla jsem se na něj a zase položila hlavu na zem. Zadívala jsem se na nebe a jen tak chvíli pozorovala mraky.
„ Bude v pořádku, poradí si… ale jestli má zlomenou nohu, není to moc dobré…“
Konstatovala jsem starostlivě a pozorovala nebesa, zatím co velitel nahlásil, že už je v zoo čisto. Aspoň něco. Zoo zůstane uzavřená, to je pravda, ale aspoň je tu bezpečno.
„ Hlášení… bezva….“
Protřela jsem si čelo a začala jsem se zvedat na nohy.
„ Zašla bych si spíš první na skleničku…“
Oprášila jsem se a trochu vytřepala bundu od prachu.

Zoo v bezpečí
Connor, Abby a Stephan

Velitel se posbíral na nohy a ještě trochu se vydýchal, než zaměřil svůj pohled na vás tři.
"Ještě jednou mi takhle utečete skrz anomálii bez povolení a na místě vás zastřelím."
zdálo se, že to myslí opravdu vážně, pak se vydal vypáčit hlášení ze svých lidí, kteří zůstali strážit zoo a dohlédnout na to, jestli tu nezůstal žádný další nebezpečný tvor.
"Nevím, kdo další tam mohl být, ale to už teď stejně nezjistíme."
Hleděl Stephan směrem, kde byla ještě před chvílí anomálie.
"Musíme doufat, že je Cutter v pořádku. Pokud to tam někdo zvládne, tak on. Ví o prehistorii spoustu věcí."
Snažil se Stephan znít povzbudivě, mezitím se vracel velitel vojenských sil zpátky k nám.
"Hlášení ze všech částí zoo naznačují, že je tu už čisto, ale pro jistotu ještě podržíme zoo uzavřenou do konce dnešního dne, pokud půjde vše dobře zítra bude už zase průchozí, jen budou muset uklidit ten svinčík tady. Vy si odpočiňte a pak nezapomeňte připravit hlášení, pro našeho velkého šéfa."
Ušklíbl se voják a pak zamířil k džípu, který tady měli operativně přistavený.