Lov malého masožravého koně

Podívám se na ně, když mi odmítnou dát zbraň, kterou bych to uspala a bylo by po problému. Jenže oni ne. Oni musí pořád mlít to svoje.
„ Tohle není člověk, který si zaslouží umřít a už vůbec to není voják v afgánistánu, nebo kde, který se vás snaží zabít. Tohle je zvíře. Možná pro nás už vyhynulé zvíře, ale pořád zvíře. Zvířata většinou neloví pro radost, ale pro hlad. A nebo strach. Jestli kdokoliv to zvíře vyplaší, začne nás požírat jednoho po druhém, protože obávám se, že pětimetrového psa nezastřelíte jednou ranou, ale spíš ho naserete. Ale fajn… Na to aby jste ho uspali, budete potřebovat šest dávek. Každá dávka, která mine cíl, bude mít za následek zdržení a zvýší se nebezpečí. Každá dávka, která ho trefí a alespoň neomámí nebo nedostane do kolen, ho nasere. Rozumíme si? Ale to zvíře musí přežit a vrátit se zpátky do minulosti.“
Sleduju je. Doufám, že se k tomu zvířátku alespoň budu moct podívat, až bude uspané. A pak přijde Connor s tím, že je to kůň.
„ Tím chceš říct, že nás může sežrat masožravej kůň?“

Pejsek na lovu
Abby a Connor

"An...něco...co?"
Zadívá se nechápavě jeden z vojáků na Connora. Nejspíše to je, jako by mu právě někdo něco řeklo v cizím nepochopitelném jazyce. Pak vojákova pozornost sklouzne k Abby, která po něm žádá uspávací pušku.
Koutkem oka voják slétne na svou pušku na zádech a na tu, co má jeho kolega. Oba mají v rukou kulomety s ostrýma přece jen tohle jsou hoši, kteří raději střílejí naostro, než uspávačkou.
"To není dobrý nápad slečno Maitlandová. Nedostali jsme povolení vám půjčovat zbraně. A obecně je zakázáno dávat do rukou zbraně civilistům, což s prominutím oba jste."
Zamítne návrh voják.
"Ale budeme rádi, když nám nadávkujete to sérum pokud chcete tu potvoru živou."
Dodá rychle ten druhý, aby situaci trošku umírnil.
"Každopádně nesmíme se zdržovat za chvilku bude u pavilónu a pak tam začne masakr."
Promluví opět ten první, protože zvířátko se stále vzdaluje a přibližuje ke svému cíli.

Neposední novináři
Claudia

"Ohledně profesora? Bohužel nikoliv slečno Brownová. Stále se s ním nikomu nedaří spojit, je to prekérní docela by se nám tu hodil a ten jeho kolega taky, ale budeme se muset obejít bez nich."
Povzdechne si velitel. Oba sledujete, že zvíře míří dál k pavilónu a oba dobře víte, že až tam bude na něčem si tam pochutná. Patrně na zebře nebo žirafě.
Velitel si přitiskne prst k uchu a zaposlouchá se do vysílačky.
"Cože jste?!!!.....No to si děláte.....Kurva!"
Zanadává docela hlasitě, až si se lekla jestli neupoutal pozornost toho tvora ale máte štěstí.
"Máme velký problém. Sakra velký, jedna z hlídek právě nahlásila, že na kamerových záznamech z pavilónů našla právě, že naši uniklí novináři byli před pár minutami spatřeni jednou z kamer v jednom z pavilónů a že neuhádnete v kterém."
Ztrápeně se podívá k safari pavilónu, kam míří to zvíře.
"Tohle je vážně špatné."
Je to opravdu prekérní situace, kterou bude třeba vyřešit z grácií.

Úžasné chlupaté stvoření

"Panečku!"
Vydechnu úžasem a pak se o chvíli později přikrčím, jako všichni ostatní. Vidět tohohle tvora naživo je prostě....fanstastické. To se vám nenaskytne, jen tak každý den.
"To není žádný přerostlý pes...."
Odfrknu si a otevřu svůj laptop, abych si vygeneroval správnou složku na svých stránkách.
"Je to Andrewsarchus. Přesněji Andrewsarchus Mongoliensis. Stěží se jej dá označit při jeho šesti metrech délky a dvou metrech výšky za přerostlého psa. Opravdu bych takového krmit ani cvičit nechtěl."
Podotknu mimoděk.
"Navíc se řadí mezi předchůdce sudokopytníků, takže spíše je to kůň, než pes."
Raději nepozoruji, jaké budou výrazy mého doprovodu na tímhle odhalením má pozornost sklouzne k Abby, když zaklpanu laptop.
"Nevím jestli bude jedna dávka uspávadla stačit, v tom se moc nevyznám, ale váží to přes půl tuny. A jak jsme předpokládali je to masožravec, takže se lehce můžeme stát jeho svačinkou."
Dodám k celému výčtu, abychom to měli kompletní. Abby měla dobrý návrh.
"To je pravda uspávací pušky by byly fajn, alespoň bychom se měli šanci bránit."
Podpořím ji, jelikož bych si docela rád tu pušku podržel a případně si z ní zastřílel.

Lov

„ Dobrá, v tomhle případě to bude lepší uspat. Uspat, ne zabít. V zájmu nás všech.“
Promluvím, když vidím přerostlého prehistorického psa. Podívám se na Connora a pak na velitele.
„ Uspávačku bychom snad mohli dostat ne?“
Zeptám se a trošku se zamračím. Bylo by fajn mít alespoň tohle. Chvíli to zvíře pozoruju a uvažuju o váze toho tvora. Dopočítám si jeho váhu a nakonec dávku uspávacího séra.
Řeknu jim, kolik mají použít uspávadla na to, aby to přežil ten pes a uspalo by ho to.

Seznámení s (Ne)tvorem

Když voják začne obvolávat své muže, aby jim rozdělili úkoly trochu se mi uleví, protože mám pocit, že se přece jen situace vyvýjí směrem kupředu.Když zaslechnu něco o profesorovi, první mě napadne, že se konečně objevil.
"Něco nového ohledně profesora?" Zeptám se velitele a zdá se, že očekávám kladnou odpověď.

Poté přijde nová informace, my se blížíme k savaně, Abby a Connor se blíží k savaně a ta potvora z jiné doby taky. Mé uklidněné srdce začne pumpovat o něco rychleji. Nejsem zrovna cvičená pro setkání s nějakou dravou potvorou.
"Budeme si tedy dávat pozor." Odpovím a chvíli na to, spatříme tvora koused od nás. Na povel velitele se přikrčím a nespouštím tvora z očí.
" Co budeme dělat?" Zeptám se velitele.

Past na novináře
Claudia

"Dobře to by mohlo vyjít. Dám chlapům vědět uvidíme, co půjde udělat a jestli ty novináře natáhnem."
Kývne a zapne vysílačku a začne do ní tiše udílet rozkazy k tomu, co vše mají jeho chlapi udělat.
"Profesor? Che, doufejme, že tak špatné to nebude."
Pokračujete směrem do savany. A veliteli zašumí vysílačka, zapne ji a chvíli poslouchá.
"Zdá se, že máme problém. Abby a Connor míří k savaně taky, prý je dost velká šance, že ta potvůrka mířila právě tam. Pravděpodobně pro sváču."
Oznámí ti lehce rozrušeně a překontroluje svou zbraň a raději ji odjistí. Jdete ještě chvíli a pak na louce, kde by se měly pást zebry vidíte v dálce kráčet atypického tvora, který určitě není z vaší doby.

"A sakra. To bude ono."
Zakleje velitel a přikrčí se, pak pošeptá do vysílačky, něco svým mužům o tom, že jste navázali kontakt. Tento ohyzdný pes očividně míří směrem k pavilonu safari, asi tam čuchá kořist.

Kontakt
Abby a Connor

Míříte dál k savaně zatímco vojáci, kteří vás doprovází dostanou chvilkové hlášení z vysílaček. Vyslechnou si ho a pak kouknou na vás dva.
"Vybraný tým se pokusí oklamat novináře a natáhnout je do pavilonu plazů."
Promluví jeden z nich.
"Taky jsme nahlásili šifrovaně naši pozici a směr."
Dodá druhý věcně za chůze. Už jste opravdu nedaleko výběhu žiraf. A právě tam se zarazíte protože přes louku, která slouží jako výběh žiraf si to štráduje směrem k jejich pavilonu tvor, jakého jste naživo ještě neviděli.
[/center]
"Ach bože to je ale odporný a přerostlý pes, rychle přikrčte se."
Rozkáže jeden z vojáků mírně zmateně a se svým kolegou se přikrčí k ohradě a pozoruje zvíře, které postupuje.
"Co teď s ním, když jsme ho našli? A žádné hurá akce Connore, Maithlandová. Lester by nás sežral zaživa, kdyby vás tu něco sežralo."
Podotkne ten voják a přeměří si vás významným pohledem. Nejspíše jim nedělá zrovna potěšení na vás dohlížet, ale berou svou práci vážně.

Vzhůru do savany

"No každopádně bychom si měli asi v tom případě máknout. Nemusím být Stephan, abych odhadl, že touhle dobou může být ta potvůrka už dávno mezi zebrami a dělat si tam z toho bufet."
Zaklapnu svůj laptop a hodím opět do batohu na záda.
"Abby máš nějaký nápad, jak to zvíře dostaneme zpátky skrz anomálii?"
Kouknu na Abby a zrychlím do klusu, přece jen nechceme aby nám to uteklo.
"Jak platní vlastně budeme pokud se to na nás vrhne nemáme ani zbraně."
Pomyslím si nervózně. Moc se mi nelíbí, že musím spoléhat na ty zelené mozky.
"Docela by mě zajímalo kde profesor Cutter a Stephan. Už by se tu opravdu docela hodili."
Zabručím si pod vousy. Tahle akce se pomalu ale jistě začíná zvrtávat. Začínám se obávat toho, kdy budou první oběti na životech ať již zvířecích či lidských.

Hurá na lov lovce

" Dost možná, ale já jsem jenom ženská... co můžu vědět."

Zaškaredím se na vojáka a podívám se na Connora.

" Stephan je voják a lovec. Ví toho o lovení zvířat víc než já, ale teď tu není a my si musíme poradit bez něj. Každopádně, když srovnáš tuhle stopu a stopy tygrů, je to zvířátko jenom o něco větíš... asi tak o půl metru? Možná víc."

Tiše vydechnu a sleduju jeho práci na počítači, zatím co vyhledává všechny možné chlupaté potvory, které by to mohli být.

" Jestli budete chtít vědět víc, bylo by dobrý sehnat profesora a Stephana."

Jakmile padne zmínka o savaně a o lovení býložravců, podívám se na Connora. To by mohla být slušná šance to vidět. Jestli to dostane hlad, je možné, že to půjde přímo tam.

" Informujte Claudii. Ať uzavřou okolí savany a nejbližších výběhů. A ať co nejrychleji vyklidí kompletně zoo. Čím méně personálu a očí, tím lépe. A hlavně... zkontrolujte úplně všechno. Fotografové jsou schopní zůstat kdekoliv."

Podívám se na jednoho z vojáků. Budou to muset vyřídit oni, my se totiž půjdeme podívat k Savanám a výběhům v okolí. Snad to tu nic nesežere.

Další a další problém

Stále s netknutou kávou hledím na velitele.
"Je mi jedno kolik novinářů to vyburcuje. Ale předpokládám, že ti co se dostali tak blízko, mají své kontakty. Možná nám odposlouchávají vysílačky?" povytáhnu obočí. Nejsem zrovna tajná agentka, abych věděla, jak se ti zatracení supi dostali k informacím.
"Vyšlete falešnou zprávu po rádiu, klidně i rozhlasem je mi to fuk. Opice se nacházejí v pavilonu plazů!" Konečně si usrknu z kávy a do rukou beru mobilní telefon, abych se opět snažila dovolat doktorovi. Když mi telefon ani tentokrát nikdo nebere, naštvaně s ním třísknu o stůl.
"Ten chlap by se měl modlit, aby byl minimálně mrtvý. Nic jiného ho totiž neomlouvá." Zakroutím hlavou a znovu se napiju. Načež pohlédnu na muže před sebou.
"Vezměte jen to nejnutnější množství mužů a simulujte tu akci u pavilonu plazů, ať si novináři vyfotí, jak jsou všichni v klidu, že se vlastně nic neděje. Pokud by jste sehnali pár uspaných opic, která jakože chytnete, bylo by to báječné a hodné na oskara." Mrknu na něj a zdá se že jsem v mírném stresu, ale přesto dokážu vtipkovat.
"Jak je na tom Abby a Connor?" Zeptám se nakonec, protože mám dojem, že jsem o nich už nějakou dobu neslyšela.

Novinářský problém
Claudia

"Bohužel jestli jsem něco vypozoroval, tak to, že takový už hold doktor Cutter je."
Povzdechne si s úšklebkem velitel a dál kráčí rychlými kroky vedle tebe. Při zmínce o antilopách se muž zasměje a zavrtí hlavou.
"Obávám se, že až tak cvičené antilopy zde nemají."
Při zmínění nástrahy se velitel rychle zamyslí a promne si za chůze bradu.
"Jo něco by se našlo, třeba pavilon plazů lze docela dobře uzavřít a je to relativně blízko odtud. Jak chcete vyslat falešnou zprávu, aby si toho všimli a aby to nezburcovalo ostatní novináře?"
Optá se velitel se zájmem a poslouchá zprávy z vysílačky ale zdá se, že vaši nezvaní hosté se drží mimo vaše hlídky.

Pátrání po zvířátku
Connor a Abby

Vojáci na sebe tázavě pohlédnou a pak pohlédnou zpátky na Connora. Tváří se, jako by jim právě řekl tu nejhorší matematicko-fyzikální rovnici na světě.
"Chcete tím říci, že nám tady pobíhá pravděpodobně obří kočka, nebo pes?"
Povytáhne tázavě obočí jeden z vojáků. Je to úsměvná představa ale při představě setkání s takovým zvířátkem tuhne krev v žilách zvláště, když by vás dokázalo rozpárat rychleji, než byste řekli švec. Proti tomuhle je nějaký lev jen malý plyšáček.
"Počkejte počkejte....výběh se zvířaty? Pokud vím, tak právě nedaleko tohohle lesa by měla být savana sekce, kde mají výběhy antilopy, zebry a tihle býložravci. Myslíte, že by to mohlo jít tam?"
Otáže se druhý voják. Zní to, jako dobrá možnost kde začít. Pokud se to tedy nevydalo hledat úkryt kamsi do lesa. Bohužel stopování není zrovna vaše parketa a opět jsme u toho, že tu nemáte toho zatraceného Stephana a doktora Cuttera, kteří snad rybaří v horách nebo co, že neberou telefon.