Hurá do Zoo
Ivan

"Z toho mála co víme, tak ano bývá tomu tak většinou. Anomálie má docela silné magnetické pole, takže nepouštěj nic volně kovového, jinak to vcucne."
Upozornil tě jeden z vojáků a poukázal na to, že má zbraň zapnutou na popruhu. Snažil ses vyladit zachycený signál, ve vysílačce to chruplalo a praskalo.
"oh........iky.....boh....."
Stále se signál přerušoval i když jsi ladil, jak to šlo.
"U...zl.....em.......dy.......O.....S......akuji......S.....O......"
Další vlna praskání. Tohle přitáhlo už i Jeremyho pozornost.
"Kdo se ti to sakra naboural do kanálu?"
Pohlédne na tebe mírně zamračeně a nechápavě.

Protočil jsem oči v sloup. „No to bylo docela popisné.“ pronesl jsem nakonec. „A co do budoucnosti?“ Zeptám se pak po chvilce po krátkém zamyšlení. Občas jsem ohlásil místa kde jsme viděli škody. „Zdá se že náš přítel šel cestou nejmenšího odporu co?“ Nadhodil jsem pak pobaveným hlasem.
Nakonec jsme narazily na naše lidí ty sem vůbec nezapadali. Plná polní sakra jak já se cítil nahý když jsem ji neměl na sobě. Bože to byla šílená myšlenka. „Ne spíše jsme jen kontrola.“ pronesl jsem klidně A podíval jsem se na Anomalii. Připomínalo mi to tu kterou jsem viděl předtím přešel jsem blíž a sledoval ji byl to nádherný pohled. „Smůla Billi.“ Pronesl jsem šeptem když mi zapraskala vysílačka krytce jsem se otočil na ostatní. „Má být u anomali špatný signál?“ Zeptám se překvapeně. Pak vytáhnu vysílačku. „Slyším Identifikujte se.“ pronesl jsem klidně a pro jistotu jsem několikrat svou žádost zopakoval a podstoupil jsem od Anomalie zda bude lepší signál.

Hurá do Zoo
Ivan

"Někam do pravěku. V tomhle nejsem zrovna expert, na to jsou naši civilní vědátoři."
Pokrčil Jeremy lhostejně rameny. Cestou jste potkali pár míst, kde velké plazí stopy jasně naznačovaly, že to tu bude chtít opravit, stejně, jako proražený dřevěný plot, ve kterém byla díra skoro na dva metry. Tim hned vše nahlásil vysílačkou, ostatním týmům. Vy jste se dostali až na místo a anomálií. Nedaleko ní hlídkovali dva vojáci, kteří rozhodně nebyli v kamuflážním oděvu a byli ozbrojení v plné polní. Když vás viděli, kývli vám na pozdrav.
"Tak vy jste ty posily? Dobře. Anomálie dle detektoru zeslábla, ale stále je aktivní."
Poukázali na třpytící se věc před vámi.

Jeremy kývl a Tim se šel podívat po okolí, aby nahlásil další věci. Nějakou dobu byl klid. Potloukal ses kolem té fascinující věci a nedokázal sis představit, že by z ní vyběhla nějaká xmetrová potvora. Tohle byla fakt nudná táhnoucí se práce....
Teda do chvíle, než ti zapraskala vysílačka.
"S.....iší....e......kdo...?"
Zapraskalo to. Byl to fakt špatný signál. Buď je tady nahouby signál, nebo.....mohlo to přicházet z anomálie?

Hurá do Zoo

Byl jsem rad že se to trošku uvolnilo i když ne tak jak bych možná čekal aale co už se dá dělat když jsme po půl hodině zastavily vylezl jsem ven a přitom jsem se rozhlížel a hodnotil okolí. Jsou to věci které vás jen tak nepustí. I když bez zbraně a plné polní to bylo docela divné. Stejně jako to že nám řídil velitel.

Když nás rozdělil pokýval jsem hlavou. „Bohužel.“ povzdechnu si a pokrčím rameny bezmocně. „No a kudy se máme tedy vydat?“ Zeptám se jich ještě abychom se mohli vydat to skontrolovat. Vyhýbat se hovnům a přitom jsem se rozhlížel po okolí zda neuvidím něco podezřelého. Trošku jsem se těšil na tu anomali. I když bych byl nerad kdyby nám sem něo vlezlo. „Víme do jaké doby to vede?“ Zeptám se zvědavě.

Hurá do Zoo
Ivan

Nejisté skoro nucené zasmání několika kolegů podpořilo pokusy o lepší atmošku, ale moc to nepomohlo. A pak minula postupně skoro půl hodina cesty, než se dodávka zastavila a dveře otevřely.
"Tak jo šup do práce lemplové."
Houkl na vás řidič ve kterém jsi pod brýlemi poznal vašeho velícího. Postupně jste se vysoukali ven na světlo světa, nejprve vás oslnily paprsky světla a jste viděli, že jste už v Zoo za technickou budovou.
"Rozdělíme se do třech skupin. Ivan, Jeremy a Tim půjdou zkontrolovat anomálii a nahlásí cestou všechny škody, které musíme dát do kupy. Další tým půjde opravit plot u medvědího výběhu a poslední si vezme na starost úpravu terénu po šlápotách těch kolosů."
Rozdělil velící bleskově práci. Jeremy se zašklebil a zamířil k tobě.
"Zdá se, že se nás jen tak nezbavíš. No alespoň se chvíli těm hovnům vyhneme."
Pokrčil rameny.

Hurá do Zoo

Ten pohled mě děsil znal jsem ho stejně jako každý voják ve službě. A občas jsem ho viděl ve svém vlastním odraze potom co jsem viděl zemřít svou jednotku a ženu kterou jsem miloval. Ale zbavil jsem se ho sice jsem se nedokázal zbavit toho že jsem se dokázal smát jen když jsem pil nebo en potom pak jsem dokázal udržet jen vážnou tvář.
„A proč si myslíš že se ptám teď aby nám potom mělo co odvést pozornost.“ pronesl jsem pobaveně a pak už jsem se těšil na praci bude to něco zcela jiného snažil jsem se zaplašit pocit že budou problémy.

Hurá do Zoo
Ivan

Uhlíkové oči toho plešouna se zaměřily tvým směrem. Bylo v nich něco temného.....bylo to takové to, co vídáš u určitého druhu vojáků, kteří si prošli peklem. Čím si však prošel asi tak tento muž? Kdo ví. Chvíli se na tebe jen mlčky díval, než se rozhodl opět promluvit.
"Hádáš správně. Pokud by nám potvrdili, že se tam zatoulal nějaký civil. Musíme pro něj, dostat ho ven, nezničit celý tok času a slečna Brownová by pak musela najít způsob, jak ho přesvědčit o tom, že neviděl, to, co si bude myslet, že viděl. Byl by to fakt nepříjemný den, takže doufejme, že naši kolegové hlídají tu věc pořádně."
Rozvedl to. Jeremy si uhladil knír a tiše zaklel. Nikomu se ta představa nelíbila.
"Nebojte na tyhle kraviny zapomeneme až budeme odklízet dinosauří bobky v zoo."
Pokusil se jeden mladý afroameričan hodit do placu něco na odlehčení.

Hurá do Zoo

„No alespoň něco.“ pronesl jsem nakonec a povzdechnul jsem si to nebyl nejlepší rozpoznávací znak ale co. Nasadil jsem si kšiltovku a upravil jsem si ji. „No hned se na svět dívá líp. Ze svých promarněných let si pamatuji že tyhle věcí dobře kryjí oči když se chceš dívat na některé věci. To co říkali i změna atmosféry se mi moc nelíbila. „Chápu.“ pronesl jsem nakonec prostě.
Potlačil jsem polknutí a modlil jsem se aby se Dimitri nerozhodl udělat tuhle pitomost. „Proč mám pocit že bychom pro něj museli jít?“ Zeptám se nejistým hlasem.

Hurá do Zoo
Ivan

"Nás poznáš jednoduše všichni budeme mít kšiltky s logem zoo to normálně nemívaj."
Ušklíbl se Jeremy a jednu ti podal. Krásně ladila k tomu vašemu oblečku, který jste fásli. Když přišla tvá otázka ohledně aktivnosti anomálie, zavládlo na okamžik ticho, prolomil jej až holohlavý chlapí, kterého jsi neznal.
"Pokud bude stále aktivní, tak ji bude pár chlapů neustále hlídat, další udrží od perimetru jakékoli civilisty, kteří by se tam mohli připlíst. Musíme počkat až se to zavře a doufat, že z toho nic dalšího nevyleze. Ale s trochou štěstí už bude zavřená."
Vysvětlil. Dle toho, jak pár chlapů pobledlo, bylo vidět, že s tím zase tolik zkušeností nemají a jsou z toho i trošku nesví.
"Průser by byl, kdyby nám tam prošel nějaký civil skrz."
Dodal ještě potemněle plešoun. Jaký by to byl průser jste si asi všichni uvědomovali až moc dobře. Náladu to rozhodně moc nevylepšilo.

Pracovní ráno

„A kdo říká že si dělám srandu?“ zeptám se zvědavě ale nakonec jsem se jen usmál pravda byla taková že sem si skutečně dělal legraci popravdě vypadala opravdu skvěle. A nejspíše se tak musel chovat aby si udržela od zadku tolik vojáků. I když to byla škoda.
Hadry byly jako z nějakého seriálu o Safari nikdy jsem takovému předváděni nepřišel na huť. Ne že bych měl něco proti zvířatům. Ale prostě jsem viděl dost lidských predátoru než abych dobrovolně lez k dalším zvířecím.
„Jn a jak mám poznat kdo je od nás a kdo od nich?“ Zeptám se nakonec i když vojáci byly poznat vždycky. Měli něco v drženi těla ale v nouzové situaci to mohlo být kritické.
„Do teď ne díky za zpříjemnění prvního dne v praci.“ Utrousím i kousavě. „Ale pokud si sundáš ze zad ten flak masa tak by jsi měli být v pohodě." zažertuji a pak zvažním. „A co když bude anomalie pořad aktivní?“ Zeptám se pak nejistě nevěděl jsem co mi dělá takové starosti i když popravdě měl jsem jisté tušení. Byl to Dimitri ale nemohl jsem sním nic dělat.