Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Fairy Tail: Reborn
Družina
Postava Veric Icebringer je offline, naposledy online byla 26. dubna 2024 23:31Veric Icebringer
Postava Aileen je offline, naposledy online byla 26. dubna 2024 15:28Aileen
Postava Sora Tamaki je offline, naposledy online byla 14. dubna 2024 19:23Sora Tamaki
Postava Kelsey Lockheart je offline, naposledy online byla 26. dubna 2024 15:28Kelsey Lockheart
| |||
 | Skryté záhady se odhalují Usmála jsem se na Verica, když poděkoval a zakroutila jsem hlavou. „ Nemusíš děkovat. Udělala jsem to ráda.“ „ Měla bys víc myslet na sebe, Aileen. Ne dělat všechno pro ostatní a na sebe zapomínat…“ Podotkla dotčeně Vinry a zadívala se na Verica s ručkama založenýma na prsou. Mračila se na něj. Nejspíše právě považovala celý cech za blázny a vůbec nejvíc toho, kdo sem vtrhl a hodlal to tady bezdůvodně zdemolovat. „ Neměj starost, Vinry.“ Usmála jsem se na ní a pomalu se od Verica zvedla. „ Věř mi, že starost mám, protože ty neznáš své meze a vždycky to přeženeš.“ Prohlásila nabručeně a zatím, co jsem se rozešla pomáhat dalším, pozorovala mě, než s povzdechem vyrazila za mnou. Pomohla jsem , kde bylo třeba ale při tom jsem i poslouchala, o čem se baví s nově příchozím. Byli to trochu nezvyklé zprávy. Vlastně… Vlastně jsem nečekala, že by to mohlo být až takové. * Takže někde v nějaké jiné dimenzi je možná nějaká jiná Aileen? Která vypadá jako já a při tom je to někdo jiný a zároveň není? Pááni..* Chvíli jsem zamyšleně přestala poslouchat, dokud nezačal mluvit o tom, co se tady dělo a o mázích, kteří zmizeli. Zamrkala jsem a na chvíli věnovala plnou pozornost jemu. Postupně se začali hlásit členové našeho Fairy Tailu, že mu pomůžou vyřešit to, co se děje. Rozhlédla jsem se kolem a zadívala jsem se na Verica, který se přihlásil taky. „ Nejsem tady sice moc dlouho, ale…“ „ Neříkej to…“ Vinry si tlapičkou zakryla oči a táhle nespokojeně povzdechla. „ Jdu s vámi. Snad budu… aspoň trošku něco platná.“ Kočka, která vedle mě stála, stáhla ruku z očí a protočila je v sloup. „ Řekla to…“ Založila si ruce na malém hrudníčku a mračila se na mě. „ Nepřidala jsem se k cechu jen pro to, abych seděla doma, Vinry. A teď je ta pomoc potřeba víc než kdy jindy.“ Usmála jsem se na ní a zvedla jsem jí do náručí. „ Já vím. Půjdu s tebou, někdo na tebe dohlížet musí…“ Stále měla ruce založené, ale přesto bylo vidět, že se její postoj uvolnil a dobrý pozorovatel si mohl povšimnout, že se pousmála. Ona není taková, že by nepomohla. Jen jsem pro ní v první řadě já a moje bezpečnost… „ Tak co tedy víme o tom nebezpečí, které nám hrozí?“ | ||
| |||
 | Další cestovatel mezi světy… Pozorně poslouchám Natsua, jak začíná odpovídat na záplavu otázek a má mysl se začíná rozbíhat na plné obrátky, zatímco si utřiďuji všechny informace. Když se však dostane k důraznému popření skutečnosti, že by mě znal, je na mě jasně patrný záblesk zmatení. Po příslibu pozdějšího vysvětlení na něj však dál netlačím… tenhle chlap přece jenom složil značnou část přítomných, jenom aby si ověřil, že je ve správné budově. Fairy tail potřebuje pomoc Fairy tailu? Zajímavé slovíčkaření. Znamená to snad, že naše generace pořád někde je a potřebují pomoc od současné generace mágů z Fairy tail?, nakloním hlavu tázavě trochu na stranu. Fajn, tak to jsem nečekal, zamrkám překvapením nad tím, že tenhle Natsu vlastně nepochází z naší verze světa. Jiná dimenze… oni vytvořili kouzlo na přechod mezi světy bez toho, aby měli někoho na druhé straně… obdivuhodné. Není divu, že jsem pro něj cizinec, jako všichni ostatní. Škoda, doufal jsem, že mi něco řekneš o prožitém životě našich členů, protože tehdy jsem bohužel nevyvíjel moc snahu je hlouběji poznat, řeknu s lehkým povzdechnutím, než se Natsu stihne podělit o ještě horší informace. Skutečnost, že existuje nepřítel dostatečně mocný, aby nechal beze stopy zmizet několik desítek velmi schopných mágů… a navíc v této činnosti pokračuje i v jiných dimenzích…, je značně děsivá. Když si začne Sojun psát poznámky a drmolit tichá slova, zamířím přímo k němu, protože o cestování mezi sférami a udržení se v nich něco vím. Víš, já bych možná věděl o způsobu, jak by se tomu… „nepříteli“ mohlo omezit v pohybu. Jedná se o kouzlo, které určitou bytost nebo objekt ukotví na určitém místě… já díky němu například mohl po určitou dobu zůstat ve světě sférických duchů. Dokonce ani tamní král mě nemohl poslat svou magií zpátky. Kdyby se přišlo na způsob, jak toto kouzlo zesílit, mohlo by udržet na určitém místě prakticky cokoli. Horší ovšem bude, že o něm prakticky nic nevíme. Motiv, schopnosti, ani jestli se vůbec jedná o člověka nebo nějakou formu energie s vlastním vědomím. Otočím se zpátky na Natsua. Co dalšího o tom nepříteli víš? Jak jste se o něm vlastně dozvěděli, když nikdo v našem světě si nevšiml ničeho zvláštního? Kromě toho, poslali tě sem ostatní s nějakým konkrétním plánem, nebo doufají, že na něco společně sami přijdeme?, namířím na něj další sérii otázek, zatímco si promnu spánek. | ||
| |||
 | Odhalení starých záhad Všichni Když ke mě přistoupila Aileen se svou léčivou magií ulevilo se mi. Bylo to, jako by mi najednou sundala velký šutrák z hrudi. "Uh...díky..." Kývnu na ní děkovně a mezitím sleduji zbytek dění. Náš Mistr se předvedl v dobrém světle, stejně, jako jiní členové cechu. Bitva byla lítá, ale přijde mi, že až na Arekův boj byla dost jednostranná. Natsu má opravdu nehoráznou sílu a s mágem, jako je on bych opravdu na život a na smrt bojovat nechtěl. "Je to vůbec ještě člověk? Opravdu může obyčejný drakobijce být takhle silný?.....ale on není obyčejný je to Natsu, legendární Natsu Dragneel." Zadívám se na toho muže s úctou a otázkou v očích. Vše se změnilo velice rychle. Ani jsem se nenadál a bylo po boji. Tak, jako jsem čekal, že dnes skončí náš cech srovnán se zemí, tak rychle utichl boj a ukázala se pravá podstata návštěvy Natsua. S trochou námahy a funění jsem se posadil na židli a sledoval, jak se objevily díky Sujunovi ty záhadné bedny. "Zajímavá magie." Zamumlám pro sebe, ale spíše se věnuji dění kolem. Už si ani nepamatuju, kdy jsme byli jako cech takhle zřízení. Natsu nám dal fakt zabrat. Když se konečně dostaneme k tomu, proč tu Natsu je lehce se zamračím. "Nepřítel procházející mezi světy, který zapříčinil zmizení našich předchůdců?" Rozhlédnu se po místnosti a nakonec se pomalu zvednu ze židle, abych nezavrávoral a postavím se poblíž Sojuna, kterému lehce stisknu rameno, když mu na něj položím ruku. "Zbytečně nad tím moc přemýšlíš Sojune. Jsme Fairy Tail, prostě ten problém vyřešíme a postavíme se mu čelem, jde přece o naše přátele." Pousměju se a zatnu druhou ruku v pěst, kterou zvednu nad hlavu. "Počítejte se mnou jdu do toho." Oznámím zvesela a potlačím osten bolesti, který se vydere při tom na povrch. | ||
| |||
 | Po bitvě Na úplně malou chvíli si pomyslím ,že má kouzla jsou neviditelná. á hrdost studenta magie je otřesena o to víc má hrdost na mojí magii strojů. Mou skleslost naštěstí nabourá Mia ,které dojde odkud ty bedny vlastně jsou. "Eh to nic....to je to málo co moje magie zvládne v pohodě." usměji se trochu nervozně pak ale dám pozor na to co říká Natsu...nepřítel co cestuje dimenzemi a unáší mági... vytáhnu notýsek a začnu si psát poznámky ohledně dimenzionálního cestování. "Ale jak se bránit proti něčemu pro co je cesta mezi alternativními dimenzemi minimální problém? Co když to muže cestovat v čase a jak můžeme proti něčemu co by mohlo kdykoliv uhnout do jiné reality vlastně bojovat. Možná kdybychom dokázali nahromadit dostatek energie k narušení prostoru pak bychom mohli uvěznit část prostoru...zamknout ho proti dalšímu přesunu...jenže jak je velký?" začnu si pro sebe mumlat věty,které asi davají smysl jen mě. | ||
| |||
4912.jpg){kind=icon} | Natsu Když Natsu obrátí svou pozornost na mě lehce se zachvěji. Možná, že mě i trochu urazilo co řekl, ale jakmile mě rozcuchal a objevil se mu na tváři zvláštní úsměv, tak jsem se mírně zachvěla. Nevím proč, ale jsem z něj nervózní. ,,Ym." Kývnu jen na souhlas, ale pak poslouchám, co povídá Liamovi. Styx si připadá opomíjený, takže jakmile si Darion sedne a otevře si pivo, tak mu přistane na hlavě. ,,Styxi..." Jdu k nim abych ho sundala, ale to už se Natsu rozpovídá. ,,Happy?" Pozoruji jej a pak přijde šok... ,,Z jiné dimenze?" Podívám se na Dariona a ostatní. Pak zmíní společného nepřítele a můj pohled se zastaví na Arekovi. ,,Já pomůžu." Řeknu rozhodně. Styx se zavrtí Darionovi na hlavě. ,,Když jde Sora, tak já taky, musím jí hlídat." Pousměji se a můj pohled se stále upíná k Arekovi a občas i na Dariona a Oberona. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Návrat do cechu a planoucí Natsu… Ohebný mizera, projede mi hlavou, když se nemůžu trefit ani jedním ze svých obsidiánových úštěpků. Pořád se jen šklebí a poskakuje sem a tam. Kéž by šlo nějak odhadnout, kde bude v příštím momentu nebo ho alespoň na chvíli nějak znehybnit. | ||
| |||
| Po bitvě… Šokovaně sleduji, jak Natsu postupně poráží jednoho mága za druhým a zřejmě s tím ani nemá nijak zvlášť velké problémy. Proboha, co se to s ním za ty roky stalo? Najednou ta jeho historka o dračím otci vypadá mnohem uvěřitelněji. Vždyť on je jako zvíře… a nepochybuji o tom, že až skončí s ostatními, vrhne se i na nás „nové členy“. Když se následně pustí do křížku se současným cechmistrem a očividně začne vyhrávat, dojdu k rozhodnutí. Vrátím se do světa duchů a vezmu s sebou všechny, koho mám v dosahu... pochopitelně kromě Natsua. Nejedná se o zbabělost, ale pouhý pud sebezáchovy, protože tímhle tempem by opravdu mohl někdo umřít. Nevím sice, co se stalo, ale když se dostal do ráže, bude možná nejlepší vrátit se, až trochu vychladne Když mám jasno, rozběhnu se k nejbližší ležící osobě, kterou je Mia. Už v ruce držím svůj skleněný klíč a nořím ho do vzduchu, když náhle plameny uhasnou a celá místnost na krátkou chvíli ztichne. To by mě mělo normálně pobídnout, abych si pospíšil, protože Natsuovi pravděpodobně došli soupeři, ale stejně hodím okem do středu místnosti, abych si radši ověřil situaci. He?, nechápavě koukám na křenícího se Natsua. Chtěl sis ověřit, jestli jsi správně, ty blázne!? Rvačka je jedna věc, ale nemyslíš, že jsi to trochu přehnal, pomyslím si, zatímco obezřetně nechám klesnout svou ruku, ve které stále držím svůj klíč. Ještě rychle ověřím, že Mia nemá žádná vážná zranění, a když uslyším, že jedna z dívek zřejmě umí ošetřovat a podle kontextu možná ovládá i nějaká kouzla první pomoci, trochu se uklidním. Proto se otočím na našeho „vtipálka“. Fajn, já mám taky otázku, než se dostaneme k tomu, proč tě sem vlastně poslali z minulosti. Za prvé, jak se daří cechu v době, ze které jsi přišel? Za druhé, jestli se Erza a Mirajane dokázali konečně smířit. Za třetí, jako kluk jsi našel velké vejce, ale už nevím, jestli se z něj něco vyklubalo nebo ne. A za čtvrté, opravdu si mě vůbec nepamatuješ, nebo to byla součást tvého dramatického divadla?, zeptám se. Ano… všechny mé otázky jsou vzhledem k okolní situaci opravdu nesmírně „důležité“, ale co už. Před chvílí jsem se smiřoval, že už nikoho ze své minulosti neuvidím, ale třeba o nich získám alespoň nějaké informace. Mezitím koutkem oka zaznamenám, že Sojun začne něco provádět na podlaze, ale pozornost věnuji hlavně Natsuovi. | ||
| |||
| Cech Sledovala jsem ten souboj a svírala jsem v rukou kuličku chlupů, která se vztekala. Když odmrštil Verica pryč, rozběhla jsem se k ledovému drakobijci. Ošklivě ho pomlátil. A navíc byl Veric pořád unavený z toho, jak nás sem dopravoval. Sklouzl za stůl a zůstal na zemi. Alespoň, že už se nehnal tak zbrkle bez rozmyšlení do boje s tím cvokem. Vždyť…. Kousla jsem se do rtu a položila jsem Vinry na zem vedle Verica. Tomu jsem položila ruce na hruď. Kolem rukou se mi objevila jemná modrá záře a tím jsem srovnala Vericův rozhozený dech. „ Postarej se o něj Vinry….“ Zašeptala jsem tiše, když jsem věděla, že se mi tam neudusí a zvedla jsem se na nohy. Boj pokračoval a byl čím dál zuřivější. Veric nebyl jediný, kdo to odnesl. A nakonec se do toho pustil i sám mistr cechu, Arek. Zůstala jsem omámeně stát a dívala jsem se na tu šílenou energii, která z něj sálala a na ten rozzářený kruh nad jeho hlavou. Muselo to být strašně vyčerpávající… Najednou se ale výraz v Natsuově tváři změnil. Přestal bojovat a všechno to utnul tak rychle, jak s tím začal. Poklesla mi překvapením brada. Vážně nás sem nepřišel všechny upálit a sežehnout??? Sledovala jsem ostražitě ohnivého drakobijce, když jsem přicházela blíže k Mistrovi a k dalším, které tak ošklivě odpálkoval pryč. „ Potřebujete někdo ošetřit?“ Otázala jsem se dostatečně nahlas a rozhlédla jsem se kolem. | ||
| |||
 | Velká podívaná všici v cechu Mělo mě napadnout, že zpátky nepoběžíme, ani nepojedeme ale prostě se tam zjevíme. Darion si v tom očividně libuje a já se na tu jeho bleskovou přepravu nestačil ani pořádně připravit, takže když jsme se najednou ocitli v cechu, musel jsem se opřít o sloup a rozdýchávat to. Na tohle prostě nemám a nemám to ani rád. Když jsem se konečně rozdýchal, všiml jsem si, že všichni civí ke dveřím. Otočil jsem se také a spatřil toho, kterého jsme měli najít. Nakráčel si to přímo k nám. Aspoň máme o práci míň. Jenže on má zřejmě potřebu si nás asi ověřit, když vyzval mistra na souboj. Musím uznat jeho odvahu jen tak přijít a někoho vyzvat na souboj. Pořád jsem stál opřený o sloup připraven bránit Soru, kdyby ji někdo vtáhl do víru boje, který se tu zničehonic zrodil. Velká část mého já by se taky ráda přidala. Přeci jen tento cech je moje nová rodina a rodina se bije společně. Ale na druhou stranu je to přeci jen souboj mezi dvěma mágy do kterého se všichni sprostě nacpali a to není čestné. A taky jsem se chtěl podívat na tu velkolepou podívanou. Ohnivá magie. Blesková magie. Ledová magie. A pak tu byl mistr. Ten, jak se zdá, umí okopírovat magii a použít ji proti nepříteli. Nádherný to pohled. A jak rychle ten souboj začal tak i rychle skončil. Natsu se najednou proměnil z tvrdého válečníka na někoho naprosto uvolněného. Je vidět, že je spokojený a ten souboj asi za něco stál, když se začal tvářit, že je po dlouhé době zase doma. Přešel jsem k Soře a Darionovi a pomohl mu dojít k lavičce aby se mohl posadit. „V pořádku?“ Koukl jsem na něj, jestli nechce něco donést nebo s něčím pomoct. Přeci jen dostal pěkně na prdel. Něco mě pak donutilo se podívat za sebe. Znělo to jako lokomotiva, tak jsem se trochu lekl, co by tu dělala. Jenže jediné co jsem uviděl byl rozbitý cech a tři bedny, které se tam zničehonic objevily. To je novinka. Zajímalo by mě, kdo tohle dovede. Nebo je cech nějak vybavený a po každém souboji se tu objeví tři bedny? | ||