Natsu Dragneel - Tváří v tvář bestii.



Všichni se pustí do boje, tedy... Je to trochu složitější než jsem si na první pohled myslela, ale napadlo mě to, že nás zkouší. Je to ale můj dojem, protože se z jeho tváře nedá nic vyčíst. Pro mě je setkání s ohnivým bijcem úplně... Já nevím ani jak to popsat. Mé srdce se snaží vyskočit z hrudi a začít jásat, ale můj mozek říká, že jestli tohle nepřestane, tak můj sen a přání mého otce se rozplyne v hustém černém dýmu i s těmi, kteří tu jsou také. Jeho plameny jsou tak... Horké a sálá z nich energie. Jde z něj neúnosné horko a i já, která má v sobě dračí magii musí potlačit polknutí na sucho, které by mě akorát rozkašlalo. Je tu vidět ta síla, síla, kterou má jen jediný. Otec mi o Igneelovi vyprávěl. A zmínil se i o něm. Bylo zvláštní o Natsuovi snít, jako o princi, který mě zachrání. Ale teď je tady a ostatní se ho snaží zastavit. Veric jeho ledovou magií, Darion bleskem, a ostatní... Všichni se tak moc snaží a já nezmůžu nic než jen stát a sledovat zničení snu, který začal poněkud zvláštně, ale začal...
,,Natsu!"
Křiknu na něj, když srazí první dva, Darion proti němu také nemá šanci a já se začínám bát.
Rozeběhnu se za Darionem a snažím se ho pozvedat.
,,Darione, jsi v pořádku?"
Při tom přemýšlím, co by se mnou udělala jeho síla. Co by se stalo, kdybych snědla jeho plameny. Co by se stalo, kdyby věděl, že jsem podobná, jako on... Zabil by mě, protože on je jediný? Couvnu tak, abych viděla tu sílu a rozhodnutí, které má ve tváři. Arek - náš mistr se mu postaví jako poslední a když z něj začne sálat magie a já vidím, že vlastně kopíruje svou magií magie ostatních, zůstanu překvapeně zírat. Avšak Natsuem to moc nezamává, i když se mnou by to asi švihlo. Mé oči pozorují podívanou v podobě ohně a magie, která nám byla ukázána před tím od ostatních členů, pak se však ještě musím zamyslet nad jmény. Jett, Gray, Lucy, Laxus... Kdo byli oni? A proč Natsu na ně vzpomíná právě teď? Je možné, že minulost se opakuje? Protože je zvláštní, že by někdo měl stejné magie. I když co já vím... Já se v tom nepohybuji tak dlouho. Pak se zarazím, když se Natsu začne smát a zastaví. Překvapeně zamrkám a nechce se mi věřit, že je konec. Že to skončilo dobře, že se v rámci možností nikomu nic nestalo. Jsem u Dariona a sleduji Natsua, který se tváří skoro, jako by nic. Směje se. A mistr... On to zvládl, i když je vyčerpaný. Jak daleko je jeho síla asi nikdo netuší, ale... Chtěla bych být tak silná, jako on.
,,Natsu? Říkal jste, že jste si chtěl ověřit, že tu jste správně... Proč jste si myslel, že nejsme pravý Fairy tail?"
Ano předběhnu mistra, ale. Tohle je první otázka, která mi vyvstala na mysl. I když bych se ráda zeptala na Lucy, Graye, Jetta, Laxuse a staříka. Možná, že se trochu i začervenám, ale... Doufám, že ze mě neucítí mou magii. Trochu se třesu a pomalu jdu směrem k němu. Protože si ho chci prohlédnout. Chci vidět do tváře tomu, který používá stejnou magii, jako já, který byl první...

Efektivní magie

vlastně jsem ani neměl moc možnost dát si do kupy všechny ty teorie o tom jak tohle může fungovat. Protože najednou bylo v budově moc plno a než jsem stačil použít něco málo z mých magických možností, abych ukázal svou platnost vtrhl do budovy Natsu a vyzval někoho koho jsem viděl prvně na souboj. Evidentně souboj o vedení gildy.
Udělám jediné co se svou magii aktuálně udělat můžu vrhnu se za první relativně nehořlavou překážku a kreju se před tím co přijde. Možná bych měl hledat úplně bezpečí ale to bych nebyl já musím vykukovat ven a dělat si poznámky. Mé jediné štěstí jsou moje brýle zvyklé na trochu toho ohně takže v té plejádě ledu blesků ohně a další magie aspoň něco vidím a obohatím tak své poznámky.

Najednou je po všem zdá se ,že se jednalo o nějakou zkoušku. Trochu zalituji že jsem nezasáhl ,ale měl bych šanci? Ne v mém arzenálu není zatím nic tak silného nebo efektivního aby v tomhle něco znamenalo, tak jako tak jsem ale došel k několiak poznámkám ohledně nutnosti uzemnění a odolnosti na teplo.
Když se ale rozhlédnu po něčem co ted připomíná spíš bojové pole než místo kde se mágové sejdou a načerpají síly napadne mě ,že bych mohl použít něco ze své magie. Proto si najdu relativne velkou volnou plochu a udělám na zemi 3 křížky asi tak 2 metry od sebe. K prvnímu napíšu malími písmeny COH112 k druhému AgHOC a ke třetímu CH-OH. Spokojeně se usměju poodejdu a sednu si dívám se na křížky před sebou a snažím se napojit na svojí magii. Kolem mě se začne ozívat slabí zvuk běžícího soukolí který na malí okamžik zakryje ostrý zvuk podobný jedoucí lokomotivě.
"Engine magic :Supply.(motorová magie suroviny)"
tohle je pro mě trochu nové přeci jen uvnitř a takhle jsem to nezkoušel ale jsem tady abych dělal nové věci. Takže pokud vše proběhne dobře objeví se u stropu tři velké bedny a dopadnou na kříže. V první bym ělo být jídlo tedy spíše sušené maso a to co se rozumí železnými zásobami, v druhé potřeby na lečení a v té třetí ano ta by měla obsahovat soudky alkoholu o různé koncentraci.

Cechovní budova Fairy Tailu
Veric, Oberon, Sora, Liam, Aileen, Reilly, Akemi a Sojun

odkaz

Arek pokročil o krok dopředu, ale než stihl oficiální souboj začít vložil se do toho nečekaně někdo další. Natsuův pohled padne na Liama, kterého si ledabyle přeměří pohledem, který tak moc připomíná ten děsivý pohled plný síly, který uměl tak dobře Gildarts.
"Liam?.....Neznám tě nikdo takový ve Fairy Tailu se mnou nebyl."
Zamračí se, buď si nevzpomíná, lže, nebo jej opravdu nezná, ale to už se žene kupředu Veric, okolo kterého opět klesá teplota.
"Hm...hvezdní duchové....Lucy..."
Zašeptá skoro neslyšně Natsu, ale pak už je Veric u něj a jeho ledově zářící pěst putuje v levém háku k obličeji Natsua. Ten nehne ani brvou a s naprostým klidem se pohne jeho prvá ruka kupředu a jen kousek od svého obličeje chytí do dlaně Vericovu ledovou pěst. Oheň a led se začnou mísit. Natsu pěst pevněji sevře až to Verica zabolí, o trochu více a začaly by mu asi praskat kosti.
"Hmmm? Ledový drakobijec?....Ale tohle nic není."
Než se stihne Veric vymanit, tak si ho přitáhne blíže lehce natočený bokem mu vrazí do břicha ostré koleno, které Vericovi doslova vyrazí dech z plic. Na Natsuově tváři se objeví spokojený výraz, který vystřídá bojovný a pak se plameny okolo něj rozhoří a doslova sálají.

"Karyuu no tekken! (Pěst ohnivého draka)!"
Napřáhne se udeří Verica volnou rukou nevídanou silou do obličeje. Máte pocit, že se celý cech otřál, když Veric přeletěl dýmící místnost apřistál za jedním ze stolů.
"Led.....Gray..."
Zašeptá opět skoro neslyšně Natsu, ale to už se zableskne elektřina.
"Theme! Teď jsem na řadě já!"
Vrhne se kupředu pár zabláscích elektřiny téměr neviditelný Darion. tak rychlýa tak silný, jak si jej Oberon a Sora pamatovali z prvního souboje.
"Raioni no haya! (Rychlost bleskového démona)!"

Žluté záblesky jsou to jediné, co z Dariuse vidíte a pak je najednou nad Natsuem a spojenýma rukama do kladiva mu padá v mocném úderu na hlavu.
"Raioni no Hanmā! (Kladivo bleskového démona)!"
Zařve mohutně Darios z plných plic a jeho ruce září blesky a drtivou silou. Blesky lítají kolem a vám se ježí vlasy statickou elektřinou při dopadu útoku na Natsua. Ten nadzvedne předloktí nad tebe a vykryje úder, při kterém klesne trochu v kolenou a zlostně zavrčí.
"Blesk....Laxus."
Pak hmátne volnou rukou nad sebe a chytne Dariona za zápěstí.
"To ušlo."
Švihne s ním o podlahu, jako by to byla hadrová panenka.
"Hráááárhhh!"
Zahoří Natsuovi noha a Dariona prostě odkopne po podlaze pod stůl na opačné straně, než Verica.
"Ike! Mia!"
Křikne najednou za vašimi zády Jackon, kterého ještě nikdo z vás moc nezná a najednou je pryč.
"Ymmm!"
Kývne Mia a prosmýkne se mezi vámi a zamíří k Natsuovi.
"Ho? Další odvážlivci?"
Povytáhne Natsu obočí.
"Matte Jackon, Mia!"
Pokusí se je Arek zastavit ale pozdě. Jackon se objeví najednou za Natsuem.
"Rychlost? Jetto?"
Zamračí se Natsu, který se ohlédne za sebe a pak vidí Miu před sebou.
"Mira?.....Ya...ani jeden z nich..."
Zašeptá pro sebe.
"Gensoo mahou: Mirāimēji! (Magie iluzí: Zrcadlový obraz)!"
Křikne Jackon a najednou stojí kromě jednoho za Natsuem ještě dva z boku.
"Yowameru mahou: Ochitsuki no nai enerugī (Magie oslabení: Neposedná energie)!"
Křikne Mia které se před zdviženým prstem ukáže magický kruh a pak světle fialková záře na chvilku obklobí Natsua.
"Hee?"
Zamračí se Natsu nechápavě, ale neváhá.
"Karyuu no tekken! (Pěst ohnivého draka)!"
Zahoří mu obě pěstí a on se jednou napřáhne po Jackonovi napravo ale když hořící pěst letí k úderu najednou zhasne a Natsuovi vzplane noha.
"Co...?"
Zavrčí zmateně.
"Gensoo mahou: Fukusū no panchi (Magie iluzí: Několikanásobný úder)!"
Ozve se Jackon a prve vyrazí ten nalevo levým hákem, jen co ho Natsu vyukryje už přichází pravý hák z prava a pak v zápěstí levý loket na lopatky. Jackon ho zasypává údery a Mia začne vytvářet další magické kruhy.
"Grrrrhhh.....pěkné, ale ne dost! Hrrrrrrááááááárrrrr!!!"
Zařve Natsu a začne hořet celý, dle všeho se dost rozzuřil a je nyní zapálený pro věc.

"Moette kitazo!" odkaz
Plameny vyšlehnou na všechny strany a dva Jackonové zmizí, třetí Jackon odletí zády proti cechovním dveřím a Mia proletí vzduchem směrem k vám. To už ale postoupí vpřed Arek a zachytí ji do náruče a položí do sedu zády barový pult.
"Mo i."
Pronese Arek klidně znovu vstane a pak se začne okolo něj shromažďovat enormní množství magické energie, které už Reilly zažil. Ale tentokrát to z něj viditelně sálá, tak jako z Natsua sálají plameny z Areka sálá bilá magická energie.

"Omaya mamoru Fairy Tail!"
Ozve se Arekův hlas prosycený silou, když trochu zářeo opadne a okolo něj se začnou otevírat magické kruhy, postoupí vpřed.
"To bude zábavné."
Usměje se Natsu a udělá krok dopředu připravený vyrazit do útoku.
Rosuto majikku: Shimon Mahō (Ztracená magie: Magie otisků)"
Začne Arek a sáhne po jednom magickém kruhu, který se vznáší před ním, a ten zazáří.
"Ni Shimon: Gensoo madoushi Jackon Dremcon (Druhý otisk: Mág iluzí Jackon Dremcon).......Gensoo mahou: Mirāimēji! (Magie iluzí: Zrcadlový obraz)!"
Najednou je tu Arek třikrát vedle sebe s tvrdým výrazem ve tváři.
"Shimon Mahō?"
Podiví se Natsu a na chvíli se zarazí.
"Mada mada!"
Křikne prostřední Arek před vámi a sáhne na levo od sebe, kde se objevil další magický kruh ve vzduchu. Na rozdíl od prvního stříbřitého tenhle je ledově modrý.
"Yon Shimon: Aisu madoushi Veric Icebringer (Čtvrtý otisk: Ledový mág Veric Icebringer).....Aisuryuu no hoko! (Řev ledového drakobijce!)"
Nadechne se všichni tři Arekové najednou vychrlí ledový proud přímo na Natsua.
"Heeeeh?"
Ozve se udiveně Natsu a pak náraz do něj, jak se s žárem střetne led. Zdá se, že i členové cechu jsou zaskočeni magií, kterou Arek používá. Patrně o ní nikdo nevěděl.
"Nenechám tě ublížit Fairy Tailu, nenechám tě ublížit rodině i kdyby mě to mělo stát život!"
Zavrčí Arek a jeho ruka chce zaputovat k dalšímu kruhu, ale z ledového prachu se najednou vynoří hořící Natsu.
"To budeš muset dokázat! Hrrrrrrrááááááááá.....Karyuu no tekken! (Pěst ohnivého draka)!"
Ohnivá pěst sálá silou a dva Arekové se rozplynou. Ten pravý se snaží ustát žár a je jedinou clonou mezi vámi a Natsuem, který mu uštědří pořádnou ránu, až ho po podlaze zatlačí zpátky. Arek využije blízkosti Natsua a rukama ho drapne za zápěstí, aby mu znemožnil další větší pohyby.
"Hyh....teď sleduj, čeho je schopen Mistr Fairy Tailu pro Fairy Tail. Natsu Dragneele! Hrrrrráááááááá!"
Začne z Areka sálat enormní magie a nad jeho hlavou se rozzáří bílý kruh.
"Háááááá.....Ichi shimon: A.... (První otisk: A....)!"
"Fmm...."
Na tváři Natsua se objeví náznak úsměvu a najednou veškerý oheň okolo něj uhasne.
"Starouš......Mo i Areku."
Spustí Natsu ruce k tělu a Arek se zarazí trošku zmateně, ale jeho magická energie trochu pohasne.
"Fairy Tail je přesně takový, jaký si ho pamatuju, není třeba se dál bít. Dokázali jste, že ducha ani léta ani prostor a čas nezmění."
Arekovi se rozšíři zorničky a dech vázne v hrdle. Pustí Natsua a o krok ucouvne, magická energie v něm pohasne a on klesne na jedno koleno únavou. Natsu se zeširoka usměje a dá si ruce v bok. Najednou na chvilku vypadá zase jako malý kluk.
"Tadaimáááá!"
Oznámí nashlas čímž patrně všechny překvapí. Pak přejde k nejbližší židli, kde si s oddechem sedne.
"Asi máte spoustu otázek, tak se ptejte, pak vám řeknu já svoje. Je to trošku složitější, než si myslíte. Fuuuha."
Oddychne si a poškrábe se ve vlasech, jak to míval ve zvyku, když něco provedl.
"Za to uvítání se omlouvám, ale bylo to.....nutné, musel jsem si ověřit, že jsem na...hmm...správném místě."
Usměje se lehce omluvně a nevinně. I když je už dospělej, je to prostě stále Natsu, stále stejná horká hlava ale se srdcem na správném místě.

Další cestovatel časem…

Na Miinu odpověď se trochu zmateně zamračím. No… dle tvých slov, že „ani Natsu nemohl zestárnout tak málo“ to vypadalo, že jsi třeba něco slyšela nebo četla, řeknu, ale pak to nechám být. V tuto chvíli je důležité spíše, proč je tady, kde přesně je… a co vlastně chce.
Nemohu říct, že jsem překvapený, když zamítne můj návrh ohledně hledání odpovědi ve světě duchů, ale i tak mám trochu smíšené pocity. Škoda, že jsem přišel o všechny smlouvy. Kdybych mohl Microscopia přivolat sem, jako kdysi, tak tak by nebyl žádný problém. Takhle bych za ním ovšem musel jít osobně.
Každopádně bychom zatím měli zkusit vymyslet, kde hledat, než se ostatní stihnou vrátit. Určitě existují místa, která jsou na velké magické rituály vhodnější, než jiné. Jedním z nich bude náš cechovní ostrov a dá..., upoutá mě náhle pohyb dveří.
Tak to bylo rychlejší, než jsem čekal, pomyslím si, když se dovnitř začnou hrnout lidi. Ani se nemusím ptát, jestli jde o současné členy Fairy tail, protože podle jejich nástupu to je zřejmé. První skupina se objeví v záblesku elektřiny, dívka z další dvojice vypadá podchlazeně navzdory okolní teplotě, následní příchozí mají sebou jednu osobu v bezvědomí… rozhodně musí být z cechu.
Jeden z nich začne ihned plánovat další postup, z čehož se dá usuzovat, že jde o mistra gildy. Nicméně, než se dostane k něčemu konkrétnímu, dveře se znovu rozlétnou.
Natsu…?, zamumlám si polohlasně sám pro sebe, protože i když o pár let zestárl, jeho vzhled se příliš nezměnil. Ten výraz… ty oči… ta silná magická aura… jsi to opravdu ty Natsu, zauvažuji zmateně, když si vzpomenu na toho věčně energetického chlapce, který se stejně často smál, jako ostatním hrozil pěstí.
Hej Natsu, pamatuješ se na mě. Jsem Liam a před… na chvíli se zarazím, protože nevím, před jak dlouho dobou jsem z jeho pohledu vlastně zmizel … dříve jsme byli v cechu společně, než jsem šel za hvězdnými duchy, prohodím směrem k němu. Je to sice dlouho, ale třeba si vzpomene. Co kdyby ses na chvíli uklidnil a řekl nám, co se děje. Mohlo by to být rychlejší a účinnější, než začít rovnou bojovat, navrhnu, ale bojím se, že moje slova nepadnou na úrodnou půdu… Tyto pochyby se ještě prohloubí, když někdo další na Natsuův požadavek boje o post vůdce gildy zareaguje svojí vlastní pěstí a v místnosti znatelně klesne teplota.
Ledová dračí magie? Něco podobného, jako ovládá Natsu? To nevypadá dobře… tímhle tempem by bylo nejlepší začít hledat nějaký úkryt, probíhají my hlavou myšlenky, zatímco se připravím na okamžité otevření „okna do meziprostoru“, kdyby začala být bitva příliš nebezpečná.

Oheň vs Led
odkaz
Oberon, Sora, Liam, Aileen, Reilly, Akemi a Sojun

Vrátili jsme se do cechu, jak to jen šlo, ale už když jsme vešli viděl jsem, že nejsme jediní, kteří přišli. Všichni členové cechu se scházeli, jak nejrychleji mohli. Očima jsem přelétl všechny přítomné a zamířil ke chumlu ostatních. Aileen a Vinry se potřebovaly trošku ohřát.
"Asi jsem to trošku přehnal."
Podrbu se na zátylku za chůze, trošku provinile, ale na druhou stranu, kdybychom čekali na vlak jsme tu tak za pár hodin a čas byl teď luxus, který jsme si nemohli dovolit.
"Tak, kde začneme s hled....h-h?"
Nedokončím větu, protože se rozletí dveře a vejde muž, kterého jsme chtěli jít hledat.....Natsu Dragneel.
"Tak to je on..."
Zatají se mi dech, když ho sleduji vcházet do cechu. Je z něj cítit síla, jakou nevím jestli jsem zažil. Mistr Arek dokáže být děsivý, ale tohle je trošku něco jiného.
"Tak takhle vypadá pravý drakobijec...."
Bedlivě ho sleduju a pak začne mluvit a vyzve úplně s klidem Areka k boji. Vytřeštím oči a rychle přelétnu mezi nimi pohledem, kdy Arek přijme.
"Blázen!"
Zatnu zuby a zadívám se na Areka, který už kráčí vpřed a pak na Natsua, který se zatím nepohl. Atmosféra je hustá, že by se dala krájet.
"Sakra jsem ještě unavený z cesty ale...."
Zamračím se a nadechnu se.
"Jestli se chceš utkat s Mistrem, tak musíš nejprve přezemě zmetku!"
Zařvu na něj a v mžiku se okolo mě ochladí a já se vrhnu prvním krokem vpřed.
"Aisuryuu no tekken! (Pěst ledového draka!)"

Při posledním odrazu se napřáhnu s tím, že mu prostě jednu pořádnou ledovou pěstí natáhnu. Únava se stáhla do pozadí.

V mrazničce značky Veric

Byla mi zima a oči jsem měla pevně zavřené. Nemohla jsem se dívat, jinak by Vinriin kožíšek mohl také změnit barvu a vlhkost. Bylo mi špatně už jen z toho, jak jsme se zběsile řítili přírodou. Ani nevím, kdy jsme dorazili do Magnolie. Celou cestu jsem se jenom zběsile třásla a snažila se neukousnout si svůj vlastní jazyk. Bolelo mě celé tělo, jak jsem ho měla promrzlé. Rty i tváře začínaly nabírat modrou barvu a vlasy jsem měla zledovatělé. A to nemluvím o promrzlých končetinách a prstech. Choulila jsem se k tomu poslednímu kousku tepla, který jsem měla před sebou a tou byla Vinry. A pak jsem zaslechla hlasy. Jen vzdálené šumění v téhle rychlosti, nebyla jsem schopná ani rozeznat, co vlastně říkají. Ale nejspíše už jsme ve městě! Takže už tenhle mražák nebude dlouho trvat.

„Vypadáš strašně, Ai… Strašně…“

Ozvala se Vinry, když nás Veric položil ve dveřích Cechu na nohy. Byla tady už spousta členů cechu a hlučno. A mě byla sakra velká zima. Sotva jsem stála, třásla jsem se.

„ Ty máš co ří-říkat zm-zmrzlí ucho…“

Zuby mi zacvakaly tak, že jsem se raději chytila za pusu. Váhavě jsem se rozešla za Vericem do cechu a jakmile jsem měla možnost, usadila jsem se celá zmrzlá na lavici poblíž dveří. Tam bylo teplo, protože dveře byli skoro pořád otevřené, jak jimi procházeli další členové Fairy Tail. Vinry na chvíli zmizela a pak před mnou přistál horký čaj a na ramenou deka.

„ D-děkuju, Vinry.“

Frkavě mi odpověděla něco ve stylu,: „Není zač!“, a sedla si vedle mě. Sama si třela ouška, aby si je nechala rozmrznout. Já prsty vděčně objala hrneček a konečně mi přišlo, že bych snad mohla roztát. Tenhle druh cestování se mi ani za nic nelíbí….

„ Myslím, že mi upadnou uši…“

„ Neupadnou, neboj se.“

Pousmála jsem se na ní a prsty horké od hrnečku s čajem jsem jí přitiskla na promrzlá ouška. Jakmile se objevil mistr cechu, začala jsem dávat pozor, i když jsem ještě pořád masírovala kočičí ouška. A pak se rozletěli dveře znovu, tentokrát mnohem silněji a já i Vinry jsme na svých místech poděšeně nadskočili. Otočila jsem hlavu tím směrem a zamrazilo mě v zádech.

Zaraženě jsem zůstala koukat na toho muže, který se objevil. Byl to ten týž jako ten kluk z obrázků, ale mnohem starší, dospělí. A taky o dost mocnější. Kdybych nebyla zmrzlá, řekla, bych že mi přeběhl mráz po zádech. A znovu, když vyzval Mistra na souboj. Vinry se ke mně v první chvíli polekaně přitiskla, pak mě ale pustila a postavila se do obrané pozice. Jako by mě chtěla chránit vlastním tělem. Což v poslední době zkouší dělat dost často.

„ To snad ne…“

Vydechla jsem tiše a kousla jsem se do rtu. Přesto jsem se nezmohla na nic víc, než se zvednout ze svého místa a sledovat situaci. Mistr nepřekvapil. Přijal výzvu a hodlal se tomu postavit čelem.

„ Hodlá napadnout cech?!“

Zavrčela podrážděně Vinry. Položila jsem jí ruku na rozježené ramínko a mírně jsem ji stiskla.

„ Snad se to nějak vysvětlí….“

Trošičku rychlejší návrat a ztráta pevné půdy pod nohama?


Když spatřím Dariona, jak se "rozzáří", tak se zježím.
,,Ne, ne, ne, nééééééééééééééééééééééééé!"
Protestuji, ale je mi to prd platné. Jelikož mě i Oberona chytne a "přemístí" se s námi do cechu. Zažila jsem to po druhé, ale stále z toho nejsem tak odvařená... Cestování... I když je to Darion. Naštěstí Styx pochopil a chytnul se mě. Ale... Jakmile jsme zastavili v cechu tak lehce odpad.
,,Styxi!"
Chytnu ho a prohlížím, chvěje se.
,, To bude dobré."
Držím ho v náručí a pozoruji ostatní. Jistě mají pravdu, musíme jej najít, ale.... Po rozletu dveří se podívám a spatřím toho,, který byl sem poslán. Vyzývá mistra na souboj. Pohlédnu na Dariona s tázavým pohledem. Je to ohnivý mág, tak jako já...
,,Neměli bychom tu teď řešit to, co jsme dostali jako poselství? Myslela jsem že nám má pomoci! A ne bojovat s mistrem!"
Držím Styxe a lehce se chvěju. Ne, že by mi jeho přítomnost nebyla příjemná, ale... Nevím o co mu jde.
Styx se probral a dívá se směrem na Natsua.
,,Kdo, kdo je to Soro?"
Zeptá se mě a já na něj pohlédnu.
,,Natsu Dragneel, ten, kterého jsme viděli a ten, který nám měl přijít možná pomoci. Ani jsme jej nemuseli hledat... On našel nás, ale... Chce bojovat s mistrem, nevím proč, ale asi aby zjistil, že za jeho pomoc stojíme."
,,Já se ho bojím."
Řekne mi Styx a já ho pevněji obejmu.
,,Neboj se... Ochráním tě!"
Řeknu rozhodně a jsem připravená ochránit i ostatní i když... Kdo jsem já oproti němu? Nic! Ale alespoň malá šance tu je snad...

Práce číslo 1.: Doprovod zrušen
Liam a Sojun

"Nevím o tom, že by měl odolávat stáří. Nepoznala jsem ho nezapomínej."
Povzdechne si Mia a začne pomalu přecházet sem a tam, když přemýšlí.
"Hvězdní duchové...hmmm možná by věděli, nebo na něco přišli, ale nemůžeme si teď dovolit tě poslat zpátky do jejich světa. Pokud by se stalo to, co posledně.....nebylo by to moc dobré. Ne...bude to muset jít i jinak."
Zamračí se sama pro sebe a znovu si povzdechne.
"Nevím odkud to spojení mohlo přijít, ale určitě je to důležité, to je jisté. Všichni jsme to cítili."
Pak její oči sklouznou na Sojuna.
"Z těch, co jsou v našem cechu by mohli to místo najít svým cítěním možná tak Veric nebo Darion. Ale nejde o takovou magii, jakou myslíš, navíc Natsua neznají, takže najít jeho pach by bylo pro ně těžké."
Objasní Mia a pak se zadkem opře o bar.
"Hmmmch zásoby, nebo tak říkáš? No....možná......."
Její hlas zanikne, když se dveře do cechovní budovy rozletí dokořán....

Práce číslo 4.: Gumák rozdrcen
Reilly a Akemi

"Nepřijala dobře ten mentální přenos, který jsme viděli, asi upadla do bezvědomí, ale snad bude v pořádku."
Odpoví Arek pohotově Reillymu a pak se ohlédne na gumového chlápka, který se jen zasměje.
"Slaboučké víly, jedna mimo dvě zbývají!"
Pak už letí ale střepiny Reillyho a gumový chlápek se jim začne vyhýbat. Je jako hadí muž pružně se prohýbá do nepřirozených úhlu a prodlužuje, nebo zužuje své tělo dle potřeby. Je to až k nevíře.
"Hooo? Víla si chce hrát?"
Napřáhne se a jeho pěst vyletí směrem proti Reillymu asi dva metry od něj se zvětší a nafoukne do velikosti jeho hlavy. Reilly může mezitím koutkem oka zaznamenat, že Arek dřepí nehnutě u Akemi a hledí na gumového muže.....a pak najednou vidí Areka, který se snáší z výšky přímo na gumového chlápka. Neví jak se tam mohl dostat a když pohlédne k Akemi vidí, jak Arek vedle ní pozvolna rozplývá, jako by tam nikdy nebyl.
"Hráááááááá ty parchante myslíš si, že můžeš beztrestne urážet Fairy Tail?!"
Zařve na něj, když už je dost blízko, aby se mu gumák nemohl vyhnout.
"He?!"
Stihne ještě poplašeně vzhlédnout Gumový chlapík, když ho zasáhne do hlavy Arekova dlaň. Reilly vidí, jak z Areka sálá magická energie, pokud si myslel, že jí má Arek velkou v tuhle chvíli poznává, že jí má přímo obrovskou. Úder má drtivou sílu a Gumákova ruka, která chtěla udeřil Reillyho kousek před ním ochabne. Navíc si může všimnout, že Gumák ochabne najednou, jakoby celý, jakoby ztrácel sílu v těle. Stává se z něj gumová panenka která.....která od hlavy namrzá! Ano namrzá! Magické kruhy okolo Areka se mění zběsile rychle a přes hluk úderu není moc slyšet, jaké kouzla používá, ale.....ano Mistr cechu zasáhl zrdcující a děsivou silou, kterou možná neviděl žádný z členů Fairy Tailu. Napůl zmrzlý, ochablý a zarytý v zemi zůstává Gumák ležet KO jediným mocným úderem. Arek dosedne na zem vedle něho a zamračí se.
"Zkus zase dělat problémy a Fairy Tail si tě najde."
Zavrčí na něj děsivě a pak najednou jako když utne sálání magické energie dočista zmizí a zase je to jen Arek. Klidný Mistr Fairy Tailu, který nevypadá na to, že by mohl být silným mágem, který se vydá k Reillymu a Akemi.
"Promiň, že jsem to nenechal na vás Reilly jen okolnosti se trochu změnily. Musíme zpátky do cechu....hned."
Usměje se na tebe vlídně.....skoro se může Reilly ptát sám sebe jestli se mu celý Arekův zásah jen nezdál. Přece jen....bylo to až příliš neuvěřitelné a on se chová, jako by se nic nestalo ale.....pouhou silou svalů přece nemohl toho chlápka tak zdevastovat........Arek vezme Akemi do náruče a vydá se směrem zpátky k cechu ale na Reillyho počká.....

Práce číslo 3.: Aquapark zrušen
Veric a Aileen

Cesta v novém dobravním prostředku zvaném Veric byla zběsilá, krásná a studená. Po chvíli Ailleen přestala vnímat okolní cestu protože tentokrát by asi bylo blbě pro změnu jí, a nablinkala by Vinry do kožíšku. Zdálo se, že ta bruslařská jízda snad nikdy neskončí, ale na druhou stranu to ukazovalo, že i když byl Veric po nedávném boji a ještě se plně nezotavil je to skvělý mág plný síly. Mág Fairy Tailu. Ale i on pociťoval na svém těle únavu dlouhá zběsilá cesta si brala svou daň.
I tak však Magnolie se před vámi najednou zjevila, jako ze snad a zběsilé zabrždění na nádraží poplašilo všechny kolem a nechalo je stát s otevřenou pusou.
"To je.....ten mág z Fairy Tailu..."
Ozval se někdo úžasle.
"Je jich víc.....a mají kočku!"
Ozývají se další, ale ač jste unavení a někteří promrzlí není čas se zastavovat. Vinry má trošku přimrzlý kožíšek a Aileen drkotají zuby a vypadá, jako by byla zavřená na noc v mražáku, ale sluníčko jim pomalu navrací barvu. Vzhůru do cechu....

Práce číslo 2.: Výpomoc na farmě záložně hotova
Oberon a Sora

Darion se na vás úšklebkem podívá, když vidí, jak narychlo opravíte pluh.
"Že to nešlo tak rychle hned co?"
Pak pohlédne směrem k Magnolii a pak na vás.
"Doufám, že nejste moc těžcí cestou se nemůžeme zdržovat Fairy Tail nás už čeká, takže to vezme rychle."
Usměje se a v ten okamžik vám připadá, jako bleskový ďábel od kterého odletují žluté elektrické jiskřičky.
"Držte se mě dobře."
V ten okamžik vám pomalu začíná docházet, co má Darion v plánu, ale je pozdě na to reagovat. Každému z vás jedno zápěstí sevře jedno ocelové želízko alias Darionova velká ruka a pak příjde jeho krok kupředu. Poslední co vidíte je jeho úsměv a pak rozmazané vše kolem, když se proměníte společně s ním v rozmazanou žlutou šmouhu.

A ani jste se nenadáli a byli jste opět v Magnolii.....

Cechovní budova Fairy Tailu
Veric, Oberon, Sora, Liam, Aileen, Reilly, Akemi a Sojun

Sojun a Liam se zrovna bavili s Miou, když se rozletěly dveře Fairy Tailu na obě strany a dovnitř začaly proudit osoby. První vpadli v žlutém záblesku do dveří Oberon, Sora a Darion, který je s úšklebkem pustil a pokračoval dál do cechu. V zápěti vešli dovnitř taky Aileen, Vinry a Veric, přičemž děvčata vypadala trošku zmrzle i přes teplé venkovní počasí.....aby toho nebylo málo, tak krátce na to vešel do cechu taky Mistr Arek, který nesl bezvládnou Akemi a za ním v patách došel taky Reilly. Když jste se všichni takhle sešli tak dovnitř ještě najednou vkročil Jackon. Zelenovlasý mladík s bystrým úsměvem.

Když však spatřil Areka jen lehce smutně zavrtěl hlavou na vysvětlenou něčeho nevyřčeného, na což Arek jen lehce pokývl hlavou.
"Jsem rád, že jsme se sešli všichni tak rychle, předpokládám, že jsme všichni viděli totéž."
Začne Arek debatu u baru.
"Musíme Natsua najít a zjistit proč ho sem poslali.
Pokračuje, ale opět je přerušen, protože dveře se opět rozletí na všechny strany až je s podivem, že to ještě vydržely a vstoupí dovnitř statná postava, kterou jste již viděli.

Sálá z něj obrovská magická energie a plameny jsou z něj doslova cítit. Dokonce i Reilly, který cítil magii Mistra Areka si není jist jestli se může rovnat té od Natsua Dragneela.
"Tak tohle je Fairy Tail?"
Lehce se zamračí jeho hlas zdrsněl od doby co jej znal Liam. Zdá se, že jeho oči jsou zklamané z toho co vidí, nebo snad naštavené, kdo ví, z tohoto mága bylo vždy těžké číst.
"Kdo z vás je Mistr cechu?"
Optá se ledabyle a přeměří si vás tvrdým hledem. Arek bez váhání přejde před vás, jako by vás chtěl zaštít svým tělem před případným nebezpečím s rozhodným výrazem ve tváři.
"Já. Arek Stonharm. Ty jsi Natsu Dragneel, že?"
Je to spíše konstatování, než otázka.
"Jsem.....pak tedy Areku Stonharme vyzývám tě, jako Mistra Fairy Tailu na souboj."
Promluví chladně a mrazivě. Liamovi může připomenout spíše Gildartse svými nynějšími projevy. Každopádně jeho slova zamrazí. Vypadá to, že sem přišel aby bojoval s Mistrem a ne vám pomohl! Co se to děje a co se stalo se slavným Natsuem?
"Přijímám výzvu...."
Řekne nakonec Arek klidně.....

Cesta zpět

„ P-počkej.. počkej pěšky nám to bude trvat moc dlouho!“
Vyhrkla jsem, když mě vzal na ruce. Najednou mi začala být zima. Zachvěla jsem se a na rukou mi naskočila husí kůže. A nejen mě. I Vinry se zježila.
Vykulila jsem na Verica oči, když použil své drakobijecké umění a když chytil Vinry za ocas a vrazil mi ji do náručí. Vinry zavřískla a pokusila se ho poškrábat alespoň po ruce, kteoru jí držel za ocas. Já ji však chytila pevně do náruče, protože mi stejně nezbylo nic jiného. Najednou mě držel v náručí a už jsme si to svištěli po ledě, který se před námi vytvářel.
Z hrdla se mě i Vinry vydere úplně stejný vyděšený výkřik plný hrůzy. Chytím se Verica kolem krku, Vinry chudinku lisujíc mezi námi, ale tam je alespoň v bezpečí a v teple. Zato já pomalu ale jistě umrzám. Nevím nevím co ze mě zůstane až dorazíme do Magnolie, ale možná se přidám k něm krásným květinám, které tady má Veric okolo, možná ze mě udělá další sochu ve svém arboretu z ledu. Pomalu ale jistě mi začínají modrat rty a mám co dělat, abych si neprokousla jazyk, jak mi drkotají zuby.

Zmrzačený pluh
Sora, Oberon

Nechápavě jsem zamrkal, když se před námi zjevil Darion. Ani radši nechci vidět, jak jsou ty ovce ostříhané. Ale souhlasím s ním. Musíme to tu rychle vyřešit a vrátit se. Najednou vedle mě začalo něco prudce žhnout. Sora se už pustila do práce, takže zbývám jen já. Klekl jsem si a rukama se dotkl země. Za skřípotu kamení se mi ruce obalily kamením a vytvořili tak ochranou vrstvu před tím strašným žárem.
"Bacha!" zařval jsem a vší silou praštil do nahřáté části pluhu, až kolem odlétly jiskry. Při druhém úderu jsem to málem ohnul na druhou stranu. Nahrubo jsem ještě jakž takž narovnal zbytek pluhu a kamení ze mě opadlo zase na zem.
"Tak jo, já jsem hotov," oddychl jsem si a utřel pot z čela. To horko mě zabije.