Jackie


,,Jaký zvláštní význam?"
Zeptám se zvědavě a pozoruji ho. pak když vstane, tak se mi až zatají dech a musím se přemoci, abych se nadechla... Jsem napnutá jak struna harfy a dívám se mu do očí. Ale necouvnu...
,,Mé srdce?"
Zeptám se tišeji.
,,Mít něco jako rodinu a domov... Možná..."
Jsem z něj nervózní, ale to byl jeho záměr, takže teď nemůžu moc myslet.
,,A nebo být ta, kdo sbalil proslulého kapitána Jackieho Sparrowa..."
Pozvednu laškovně obočí a usmívám se.

Otevřené moře

Když jsem zahlédla tu nejistotu, znejistela jsem také. Odtahla jsem se a Kousla jsem se do rtu.
,, Jen jsem... Jen jsem chtěla vědět jaké to je, když máš někoho s kým to chceš... Bez násilí." odpověděla jsem mu popravdě a ucouvla jsem. Pustila jsem ho a ustoupila o další krok.
,, Promiň."
Odvratila jsem se stranou.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

"Jo, to jsi celá ty."
Zavrtěl hlavou s úšklebkem, při poznámce o nadávkách, ale jeho dech se z tvé blízkosti krátil. Ve chvíli kdys ho nečekaně políbila, zatajil dech a cítila jsi, jak jeho srdce prudce buší proti tomu tvému. Jakmile ses odtáhla, viděla jsi v jeho očích překvapení, zmatení, možná snad i kapku obav? Ale taky skrytou touhu a červeň ve tváři.
"El, co to děláš?"
Zašeptal trochu omámeně neschopen tě odtlačit, nebo jinak uniknout ze tvé svůdné pasti.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
V noci

Jackie se lišácky usmál a nechal tě okamžik v napětí.
"Samozřejmě, že jsem šel najisto......Hmmm to je možné, nejspíše mohl, ale zrovna ten nevěstinec má pro mě zvláštní význam a vracím se tam pravidelně."
Vítězně roztáhl rty do úsměvu a pak mírně pokrčil rameny na znamení souhlasu, nad tvou otázkou. Znovu k tobě zabloudí očima a zatváří se tajemně.
"Možná."
Zhoupl se a vstal tak prudce a elegantně až to bralo dech. Najednou stál přímo proti tobě, až nečekaně blízko a konečky prstů se dotkl tvých vlasů a lehce si ovinul jeden pramínek okolo ukazováčku.
"A po čem touží tvé srdce Anitte mmm?"
Usmál se, jeho napůl šílený výraz rozmazával jeho pravé úmysly, nebo náplň této otázky, vždyť ti již jednu obdobnou dnes položil. Nebo snad byla jiná?

Otevřené moře – Černá Perla

Zůstala jsem opřená o stůl.
„ Svému srdci bys měl víc věřit, než se ho bát.“
Podotkla jsem tiše. Na jeho poznámku, že bych se naučila spíš nadávat, jsem se rozesmála.
„ Jo… tím bych chtěla začít.“
Zazubila jsem se na něj pobaveně. Nakonec jsem se k němu ale znovu nahla, bez varování, bez nějakých větších zábran a přitiskla jsem své rty k těm jeho.
„ Pak mají asi pravdu a jsem šílená…“
Zašeptala jsem, když jsem se odtáhla, ale jen kousek, aby mi jen tak nemohl vyklouznout.

Jackie


,,Neříkejte mi, že jste šel na jisto - vždyť v tortuze je těch stejných domů, jako jsem byla já mraky...Mohl jste jít klidně někam jinam..."
Trochu se zamračím.
,,Máte v krvi jo?"
I to je možné.
,, tak jako tak, ke mě vás zavál osud... to je jasné..."
Vypláznu na něj jazyk a usmívám se.
,, postaráte? tím, že najdete ten poklad?"
zeptám se ho.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

"Hmmf jo a není to vůbec lehké. Asi bych měl začít brát za to dohlížení příplatky."
Zašklebil se, ale cítila jsi, jak se celý napnul, když ses o něj zase začala opírat a svádět ho svým tělem, skrytým za nevinností podávání si věcí.
Očima raději sklouzl k deníku, nejspíše, aby upokojil trochu své tělo i mysl.
"Podívám se, co se z toho dá zjistit. Mohou to být jen obyčejné lodní záznamy....a co se učení týká, je to na dlouho a jak tě znám naučila by ses předně španělsky nadávat."
Cukl mu koutek. Tvá blízkost jej však znervózňovala. Putoval pohledem po tvém obličeji a v rukách raději držel deník, jako by snad mohl být ochranným amuletem proti tvé lačnosti.
"Vždy bychom se měli bát vlastních srdcí. Ty nejšílenější nápady se nerodí v hlavě."
Zněl, jako starý sečtělý profesor, kterého dost možná právě citoval.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
V noci

"Mě osud nikam nevane, já si jdu svou vlastní cestou."
Usmál se spokojeně Jackie a mírně se zhoupl na židli. Oči z tebe však nespouštěl. Byly pobavené a trochu divoké.
"Budu na to myslet......hmmm jak? No na to je odpověď jednoduchá zlatíčko. Mám to přece v krvi."
Zazubil se na tebe, jako malý kluk spokojený svou ultimátní odpovědí.
"Já jsem se pro moře narodil a postarám se o to, aby mě všichni znali."
Mrkl na tebe.

Jackie


,,třeba jsem čekala na ten správný vítr."
Pousměju se a dívám se mu do očí.
,,Nebo vás ten osud zavál ke mě..."
Vypláznu na něj jazyk.
,,Tak jako tak se mě zbavíte pouze v případě, že mě někdo zabije, nebo něco sežere... Nevím jestli tohle je úplně to, co jste chtěl..."
Poušklíbnu se.
,,A vůbec, jak vy jste se stal tím proslulým pirátem?"
Pozvednu párkrát obočí a čekám, co mi odpoví

Otevřené moře – Černá Perla

Ušklíbla jsem se, když zaklapl kompas a vzala jsem si ho.
„ O mě se bát nemusíš, já to vždycky nějak zvládnu.“
Pousmála jsem se a položila jsem kompas na stůl, opět tak, abych se opřela o Willa.
„ Navíc na mě dohlížíš ne? Tak co by se mi mělo stát…“
Jakmile promluvil španělsky, rty se mi roztáhly do ďábelského úsměvu. Znovu jsem sáhla za něj na stůl a přitiskla jsem mu na hrudník deník.
„ Tohle jsem vytáhla z toho vraku. Vzhledem k tomu, kde to bylo, možná by tam mohlo být něco užitečného. A vzhledem k tomu, že nechci, aby to tu studoval někdo, komu nemůžu plně věřit… asi budeš mít teď práci pro mě tady… ne tam venku. Možná bys mě mohl naučit španělsky…“
Usmála jsem se ještě víc, nahla jsem se k němu a zadívala jsem se mu do očí. Jemně jsem se k němu přitiskla a ruce jsem opřela o hrany stolu po jeho bocích, aby tak snadno nemohl utéct.
„ Snad se nebojíš vlastního srdce…“

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

"Bojím se spíše o tebe."
Svraštil mírně čelo a pozoroval, co to zase vyvádíš. Když jsi mu dala do ruky kompas a otevřela ho, viděla jsi, že se rafička ustálovala, ale než jsi stihla shlédnout v jakém směru. Will kompas zaklapl a podal.
"To ze mě svou hračkou nevytáhneš drahá El."
Ušklíbl se, když jsi zmínila španělštinu chvíli si tě prohlížel.
"Si por qué seňorita?"
Ušklíbl se na tebe jako malý kluk.
"Byl to jeden z jazyků který jsem se musel na studiích povinně naučit."
Pokrčil klidně rameny.

Černá Perla - kajuta kapitána

Trošku nespokojen jsem se zavrtěla, když mě chytil za boky. Krátce jsem se na něj ohlédla a Povzdechla jsem si, než jsem se znovu zadívala na kompas. To co mi ukázal... Trochu jsem se zachvěla, což asi cítil, kompas jsem zaklapla. Směr je... Nejasný. Jasný až moc. Zatraceně. Ohledla jsem se na Willa.
,, Snad se mě nebojíš...? "
Slezla jsem mu z klína. Lehce jsem naklonila hlavu na stranu a zadívala jsem se mu do očí. Jemně jsem mu vytiskla kompas do rukou.
,, Po čem toužíš, Williame Turnere?"
Dívala jsem se mu do očí, když jsem jeho rukama pootevrela kompas. Pohled mi sklouzl po jeho tváří k hrudi a nakonec dolů k jeho rukám a kompasu. Ať ukázal jakýkoliv směr, kompas jsem si znovu vzala a odložila jsem ho na stůl.
,, Španělsky tě asi neučili, co?"