Otevřené moře – Černá Perla

Na rtech se mi usadil zubatý úsměv, když jsem zahlédla nůž, který zabodl do mého stolu.
„ A pak že nejsi pirát… jsi svojí matce podobnější než si myslíš.“
Ušklíbla jsem se na něj, ale pak jsem se na kudlu zamračila.
„ To je můj stůl… Víš jak špatně se na něm bude psát, když tam budou díry?“
Zabrčela jsem na něj nabručeně a Lístek jsem si vzala.
„ No a co, že to není hotové?“
Prohlédla jsem si lístek a pak i jeho. Nakonec jsem mu lístek vrátila zpátky a sklouzla jsem ze stolu zase na zem. Vzala jsem si z tácu, který přinesl něco drobného k jídlu a pustila jsem se do toho. Přecházela jsem sem tam, jen tak v té košili sahající sotva do půlky stehen.
„ Jaká byla služba?“

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
V noci

"Pokud nemáš pistoli za pasem, pak ano."
Přikývl Jackie. Bylo vidět, že tě poslouchá a vnímá každičké tvé slovo. Na okamžik odloží deník na stůl.
"Já a naděje? Hahah, to jsi se určitě přehlédla......kým jsi byla před tím vším?"
Položil nakonec tvůj kapitán další palčivou otázku, jako by se nechumelilo. Zdá se, že si nedělá moc starosti s tím, co z tebe doluje, nebo že by to nějak hezky zaobaloval. Deník však kupodivu nechal ležet na stole s rukou položenou, na jeho koženém obalu.

Jackie


,,Ani nevím jestli to je rok nebo už dva roky zpět, co mě prodali."
Pousměju se...
,,Když člověk jako já nemá nic a nikoho, tak je snadné ho chytit a odvléct pryč..."
Zhluboka se nadechnu.
,,Možná, že jsem ve vás viděla nějakou naději, možná, že jsem doufala, že mi pomůžete..."
Vydechnu a začnu znovu s masáží.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

"Nezájem, pro takový, co si to myslej mám tohle."
Sáhne k pasu a vzápětí do desky stolu zarazí docela pěknou ostrou kudlu a mírně se ušklíbne. Kdo ví, kde ten kousek vyhrabal, ale záblesk piráta, se v něm rozhodně nezapře. Když se snažíš zjistit, co kreslil ruku odtáhne trošku neochotně. Na papíře jsi spatřila, docela hezky a detailně tužkou vykreslenou a vystínovanou podobiznu zachumlanou v kožešinách. Tvou podobiznu. Ta kresba nevypadala vůbec špatně, vlastně sis nepamatovala, že by Will někdy takhle kreslil.
"Ještě to není hotové."
Zahučel na svou obranu.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
V noci

"Hmm.....pověz, jak ses do toho nevěstince dostala? Kolik ti bylo?"
Obrátil Jackie svou pozornost od deníku k tobě, aniž by od něj odtrhnul oči.
"A proč ses rozhodla, že utečeš zrovna za mnou?"
Doplnil další otázku a obrátil stránku. Sice ti už předtím sám řekl, že celý tvůj příchod na loď vlastně naplánoval a počítal s ním, ale to ještě neznamenalo, že znal tvé motivy, nebo minulost. Jeho otázky však nebyly nijak naléhavé, nebo nepříjemné, prostě jen vyřčené, které mohly zůstat klidně bez odpovědi.

Otevřené moře – Černá Perla

Naklonila jsem hlavu na stranu, zvědavě se zkoumavým pohledem upřeným na jeho rozkreslený list.
„ Jsem zvyklá se vzbudit, když ty dveře vrznou. Několikrát se mě pokusili zabít, musím zůstávat ve střehu pořád.“
Povzdechla jsem si s mírným úšklebkem, načež jsem si sedla na okraj stolu, mírně vytočená k němu zády, ale tak, abych přes rameno viděla na ten jeho lístek.
„ Jsem unavená. Klidného spánku se mi tady moc nedostává no…“
Pokrčila jsem rameny, pozorujíc ho.
„ Na tohle si dej pozor. Tam venku to berou jako zženštilost. Mohlo by ti to ublížit.“
Dodala jsem k jeho kresbě mírně smutně.
„ Tady jsi v bezpečí, alespoň do doby, než sem někdo strčí ten svůj zvědavej rypák…“
Naklonila jsem se k němu zlehka a položila jsem mu ruku na předloktí, načež jsem na ni lehce zatlačila, aby ji odsunul stranou.
„ Tak se pochlub.“

Jackie

,,Díky..."
Začnu zase masírovat a pozoruji ho...
,,Docela ano. Řekla bych že tato plavba bude zajímavější než se zdá."
Pak mi položí poslední otázku a já se zarazím.
,,Hmmm..."
Zamyslím se.
,,Je to lepší být tady než v nevěstinci, kam mě prodali... Nepotřebuji slávu a bohatství. Jen nechci být hadr se kterým každý vytře kdejakou špínu..."
Vydechnu..
Kdybyste věděl, kým jsem byla dřív, asi byste to pochopil spíše...
Pomyslím si a pak zase začnu s masáží.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

Když ses však tiše posadila a chtěl vyklouznout z postele, abys Willa překvapila, sama jsi zůstala chvilku překvapená, protože Will občasně vzhlédl směrem k tobě a znovu začal něco škrtat na papír, nyní ti došlo, že kreslil. A celý se zarazil a zrudl, když viděl, že hledíš na něj.
Znervózněl, když ses přiblížila a položil předloktí na papír, aby nebylo vidět, co kreslil a nervózně si odkašlal.
"Ne to ne....jen jsem si krátil čas. Nechtěl jsem tě budit."
Snažil se to nějak uhrát a snažil se nějak extra na tvou opět spoře oděnou postavu nedívat.
"Vypadala jsi dost....unaveně."
Našel to správné slovo a raději očima zabloudil k tvému čelu, aby se ujistil, že se nezhoršilo.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
V noci

"Mmm na tom, možná něco bude."
Ušklíbl se Jackie nad tvou poznámkou a pak se na tebe na chvíli zadíval. Rohem deníku si poklepal na rty a zdálo se, že chvíli zvažuje odpověď na tvé otázky. Cítila jsi, jak se pod tvými prsty jeho svaly opět uvolnily.
"Řekl bych, že docela ano."
Usoudil nakonec s potutelným úsměvem.
"Co si vlastně od plavby se mnou slibuješ. Pochybuju, že bys byla z těch, co touží po slávě a bohatství."
Zalétl k tobě koutkem oka zatímco listoval deníkem.

Jackie


Povzdechnu si...
,,V tom případě jsem šílená, že tu s vámi jsem..."
Zamrkám, protože ano... musím být šílená, když jsem ho sledovala na jeho loď...
,,Baví vás to? Mě uvádět do rozpaků?"
Zeptám se ho a pozvednu obočí. Když poznamená to, že to byl kompliment, tak rukama vyjedu zpět na jeho ramena a začnu ho opět masírovat.

Otevřené moře – Černá Perla

Poslouchala jsem škrábání na papír. Nechala jsem ho, aby se začal pořádně soustředit, než jsem se tiše odkryla a posadila jsem se na lůžko. Jen jsem ho mlčky pozorovala, s nohama na zemi, ale nezvedala jsem se. Když už to nějakou chvíli trvalo, tiše jsem se zvedla a vyrazila jsem potichoučku ke stolu.
„ Copak od teď si budeme dopisovat?“
Ušklíbla jsem se na něj trochu potutelně a opřela jsem se dlaněmi o stůl.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

Zaslechla jsi, jak dveře vrznuly a pak následoval tichý zvuk kroků po pokoji, když Will přešel ke stolu. Mírné hrknutí znamenalo nejspíše, že položil tác na stůl. Další hrknutí a škrábnutí dřeva o podlahu. Zavrzání staré židle u stolu. Zdá se, že se k odchodu nemá, ale naproti tomu se usadil u stolu. Následovala táhlá chvíle ticha, než jsi uslyšela tiché lehké škrabkání pera o papír. Tak to pokračovalo následující dlouhé minuty.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
V noci

"Ne mé drahé káčátko. Je v tom nemalý rozdíl. Ti, kdo sní o pohádce, jsou jen snílci. To teprve ti, kteří se pohádky snaží přivést ke skutečnosti, jsou šílenci."
Se spokojeným úsměvem na tebe zamrkal. Bylo vyloženě vidět, že ho tvé rozpaky baví, že ho červeň ve tvé tváři těší a že je rád, když ti může odhalovat něco, si myslí, že plně nerozumíš.
"Pak je zatím plán, takový, že budeme mít plán."
Zazubil se a pak zase zabloudil očima k těm tvým.
"Dobrá pak tedy kompliment."
Kývl souhlasně a jeho úsměv byl jasným kontrastem k tvému zamračení.