| |||
|
| |||
Otevřené moře - Černá perla 13. června Nalodili jste se a vypluli. Musíš si přiznat, že i tobě cvakala prdel abyste se někde nepotopili, protože kličkovat tady bylo fakt vo hubu, a někdy jste si těch skal všimli opravdu až na poslední chvíli. Ne jen voda, ale i studený pot vám stékal po zádech, ale postupně jste se proveslovali až k troskám nejbližší lodi. Vypadá to, že to byla nějaká nákladní koga. Menší obchodní loď, která už tady vězí docela dlouho. Víc, jak z poloviny jí pohlcovalo moře. Vyčnívaly jen zbytky stožárů a kus boku přídě. "Co teď kapitáne?" Optal se jeden z námořníků a přes okraj se nakláněl, aby lépe viděl, jak by se dalo dovnitř dostat a něco ukořistit. |
| |||
|
| |||
Otevřené moře - Černá perla 13. června "Jak si přejete Kapitáne." Procedil Will mezi zuby a zamířil do podpalubí následovaným Gibbsem, kterým ti věnoval utrápený pohled. Zdá se, že jsi jeho příležitost sice přinesla, ale moc nevylepšila. Posádka se mezitím jala toho kotvit loď. Byla tady docela hloubka, teda když nepočítáš nedaleká skaliska. Projet tam cokoli nabírat, jako kořist, nebude zrovna jednoduché, už jen proto, že i na člunu si budete muset dávat pozor, abyste nešli ke dnu. Na druhou stranu, alespoň budete mít šanci vůbec proplout. A námořníci taky uvítají trochu oddechu, přece jen mnozí z nich se ještě nevzpamatovali po bouři. Pár z nich začalo chystat jeden z člunů na výsadek. |
| |||
|
| |||
Otevřené moře - Černá perla 13. června Ale ne další skaliska na která byste mířili tady už nebyla. Těm, které vás ohrozily jste se vyhnuli a po nějakém čase, když se zdálo, že jsou už všechny skály pryč slétl Willův pohled k tobě. Už jen dle toho jakým způsobem se na tebe podíval jsi poznala, že Gibbs ještě nestihl s Willem mluvit. Zasekl kormidlo na daném kurzu a začal scházet schodiště dolů zpátky k hlavnímu stěžni. "Kormidlo je Vaše Kapitáne." Pravil s naprostou neutrálností, aniž by se na tebe nějak více podíval, pak se jal opět šplhat nahoru směrem ke koši. |
| |||
|
| |||
Otevřené moře - Černá perla 13. června Už po pár okamžicích ti bylo jasné, že kormidelník v tomhle ohledu nemohl dělat vůbec nic. Pokud o těchhle skalách nevíš, nebo nemáš zrovna kurevské štěstí, nevšimneš si jich a rozpářeš loď, jako nic. I tys měla nemalé problémy vůbec skaliska vidět. Naštěstí sis uvědomila, že se Willovi podařilo Perlu stočit ještě dřív, než jste vjeli do tohohle pole plného břitev. Vedl Perlu po obvodu. Konečně se loď srovnala a tys mohla pohlédnout do dálky přes toto nepříjemné místo, že je zde nemálo pozůstatků různých lodí, některé znatelnější, než jiné. Nic jiného před skalisky nevaruje. Když jsi sklouzla pohledem zpátky na Willa viděla jsi, že drží kormidlo pevně a snad až zkušeně a snaží se držet momentálně správný kurz. Zároveň sis mohla všimnout, že zatíná čelist. Celou pravou paži měl zarudlou a popálenou. Ne však od ohně. |
| |||
|
| |||
Otevřené moře - Černá perla 13. června Vyběhla jsi na palubu, kde pomalu ale jistě vykukovalo na oblohu sluníčko. Za normálních okolností by to byl úchvatný východ slunce, nebýt toho, že se Perla div nepřevrátila, když jsi se drala kupředu ke kormidlu odsunula jsi bokem jednoho námořníka, který se ti potácel v cestě. "Má oči, jako ostříž. Mohli jsme být na kaši!" Blábolil něco. Když jsi vzhlédla, viděla jsi u kormidla stát Willa se zarputilým výrazem ve tváři, když srovnával loď aby se nepřekotila úplně. Svaly se mu ve větru na silných pažích napínaly, jako provazy. Rukávy měl vyhrnuté až nad lokte. Košile volně rozhalená povlávala ve větru, stejně, jako vlasy. Stejně, jako jeho otec i u něj bylo vidět, že se pro moře narodil. Další cuknutí, kdy jsi přelétla po palubě, jako špinavé prádlo a zachytila ses až o zábradlí Perly, jen abys viděl, že těsně pod hladinou se leskly ostrá skaliska, která za normálních okolností nebyla skoro vidět. Míjeli jste je jen o centimetry. |
doba vygenerování stránky: 0.098763942718506 sekund