Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Ráno

Ale ne další skaliska na která byste mířili tady už nebyla. Těm, které vás ohrozily jste se vyhnuli a po nějakém čase, když se zdálo, že jsou už všechny skály pryč slétl Willův pohled k tobě. Už jen dle toho jakým způsobem se na tebe podíval jsi poznala, že Gibbs ještě nestihl s Willem mluvit.
Zasekl kormidlo na daném kurzu a začal scházet schodiště dolů zpátky k hlavnímu stěžni.
"Kormidlo je Vaše Kapitáne."
Pravil s naprostou neutrálností, aniž by se na tebe nějak více podíval, pak se jal opět šplhat nahoru směrem ke koši.

Otevřené moře – Černá Perla

Ohlédla jsem se na Willa, jen krátce. Zůstala jsem na místě, dobře jsem sledovala, jestli před námi nejsou nějaké další skaliska, která by nás mohla potopit. Lodě, ty nebohé kousky dřeva, roztříštěné na skalisku… co asi tak vezli.
Znovu jsem se zadívala na skalisko v moři. Dobře jsem sledovala linii a hlídala, abychom nenarazili.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Ráno

Už po pár okamžicích ti bylo jasné, že kormidelník v tomhle ohledu nemohl dělat vůbec nic. Pokud o těchhle skalách nevíš, nebo nemáš zrovna kurevské štěstí, nevšimneš si jich a rozpářeš loď, jako nic. I tys měla nemalé problémy vůbec skaliska vidět. Naštěstí sis uvědomila, že se Willovi podařilo Perlu stočit ještě dřív, než jste vjeli do tohohle pole plného břitev. Vedl Perlu po obvodu. Konečně se loď srovnala a tys mohla pohlédnout do dálky přes toto nepříjemné místo, že je zde nemálo pozůstatků různých lodí, některé znatelnější, než jiné. Nic jiného před skalisky nevaruje.
Když jsi sklouzla pohledem zpátky na Willa viděla jsi, že drží kormidlo pevně a snad až zkušeně a snaží se držet momentálně správný kurz. Zároveň sis mohla všimnout, že zatíná čelist. Celou pravou paži měl zarudlou a popálenou. Ne však od ohně.

Otevřené moře – Černá Perla

Vyběhla jsem na palubu, jakmile jsem zjistila, že tam není žádná loď vyrazila jsem k zábradlí. Loď znovu cukla, když Will otočil kormidlem.
„ Tak mu pak poděkuj, když nejsi schopnej kočírovat jednu loď.“
Zavrčela jsem na bývalého kormidelníka.
„ Zatraceně…“
Zachytila jsem se zábradlí a vyrazila jsem přímo na příď. Vyšplhala jsem k poslednímu lanu, které tam bylo uvázané za zády naší sochy. Chytila jsem se pevně, abych nespadla dolů a zadívala jsem se před nás, abych Willa mohla navigovat nejbezpečnější cestou ven z tohohle bludiště.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Ráno

Vyběhla jsi na palubu, kde pomalu ale jistě vykukovalo na oblohu sluníčko. Za normálních okolností by to byl úchvatný východ slunce, nebýt toho, že se Perla div nepřevrátila, když jsi se drala kupředu ke kormidlu odsunula jsi bokem jednoho námořníka, který se ti potácel v cestě.
"Má oči, jako ostříž. Mohli jsme být na kaši!"
Blábolil něco. Když jsi vzhlédla, viděla jsi u kormidla stát Willa se zarputilým výrazem ve tváři, když srovnával loď aby se nepřekotila úplně. Svaly se mu ve větru na silných pažích napínaly, jako provazy. Rukávy měl vyhrnuté až nad lokte. Košile volně rozhalená povlávala ve větru, stejně, jako vlasy. Stejně, jako jeho otec i u něj bylo vidět, že se pro moře narodil.
Další cuknutí, kdy jsi přelétla po palubě, jako špinavé prádlo a zachytila ses až o zábradlí Perly, jen abys viděl, že těsně pod hladinou se leskly ostrá skaliska, která za normálních okolností nebyla skoro vidět. Míjeli jste je jen o centimetry.

Otevřené moře – Černá Perla

Překvapeně jsem přepadla ze židle a dokutálela jsem se ke svému lůžku. Otřásla jsem se a prudce se zvedla na nohy, načež jsem vyrazila pro své zbraně, i otcovu pistoli, načež jsem vyrazila rovnou ven.
Zabuchla jsem za sebou a vyrazila rovnou na horní palubu, dobře jsem se ale dívala po moři, kde to, proč se tak točíme do strany. Nějaký přepad? Brácha? Nebo snad útes? Zatraceně, co se to tu děje.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Nad ránem

Raději jsi nechtěla vědět, jak na to Gibbs půjde ani jestli bude mít úspěch či nikoli. Nechala jsi to čistě v jeho režii výsledky asi uvidíš v následujících dnech. Slon se bude na severu shánět fakt blbě vo tom žádná, ale to ti zbývalo. Jack mluvil dost jasně potřebuješ slona, abys mohla projet pod myším ocasem.
Můžeš jen doufat, že toho nebude potřeba víc. Třeba jako třírohou krávu, nebo modrý rum. Ze zamyšlení tě až později vytrhla náhlá změna kurzu, když se Perla naklonila prudce do strany a začala se stáčet, jako o život. Doslova tě to shodilo ze židle, takže ses pokutálela po podlaze, jako zralé jablíčko a zastavila až o svou postel. Nějaký šílenec kormidluje tvou loď, jako prase!

Otevřené moře – Černá Perla- Kajuta kapitána

„ Paráda…“
Zabručela jsem, zavrtěla hlavou a zívla jsem.
„ Notak, Gibbsey… vyprávět příběhy umíte líp než dobře…přestaňte se kroutit, potřebujeme někoho, kdo mu řekne pravdu a on jí uvěří… Jinak se s Jackem můžeme rozloučit. Nechutně by se to mohlo otočit proti nám… když nebudu vědět, co chci..“
Konečně se přestal vymlouvat. Stáhla jsem si klobouk do očí.
„ Rum máte k dispozici. Mě ho vypil Jack…“
Odfrkla jsem si.
„ A na práci se vykašlete. Oba potřebujete spát. On snad dojde k dobrému závěru. Jestli ne… tak jsme v loji.“
Protáhla jsem si ramena, dlaní jsem si sjela pod košili na rameno a na jizvy.
„ Jste jedinej, kdo ví, co se tehdy dělo. Máte nejblíž k verzi toho, co se doopravdy dělo. Vy, jeho a můj otec.“
Zadívala jsem se mu do očí. Když konečně odešel, stáhla jsem si do očí klobouk a začala jsem si pobrukovat. Slon… hmm kde vezmu na severu slona….?

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Nad ránem

"Někdo sejc musel postarat vo kormidlo. Ty poplašený krysy by nás obrátily ještě zpátky k Tortuze."
Zabručel Gibbs, podobně, jako ty i on trpěl nedůvěrou v určitou část posádky, která nečítala jeho, nebo jeho kapitána. Pak si Gibbs táhle povzdechl a opřel se zády o stěnu chodby v podpalubí.
"Zatraceně.....vážně to nechceme risknout raději s tím Holanďanem?"
Koukl po tobě s úšklebkem a nadějí v hlase, i když věděl, že nepochodí. Pak vydechl a promnul si oči.
"Ahhh....fajn udělám to, ale bude to chtít dost rumu, jestli mám bejt dostatečně sdílnej a máme to voba dva přežít. A do toho koše pro něj nepolezu, pošlu pro něj Fochla, ten je jak vopice. Jestli si na cestě zpátky zlámou vaz není to naše chyba."
Nadhodil a poškrábal se znovu ve vousech.
"Mám já todle na starý kolena za potřebí."
Bručel si pro sebe, když odcházel a zanechal tě s tvýma vlastníma úvahama. Nyní vyvstávala ta nejdůležitější otázka! Kde sakra zrovna tady seženeš slona!

Otevřené moře – Černá Perla

Rozmrzele jsem položila láhev s rumem na stolek a jakmile se ve dveřích objevil Gibbs, povzdechla jsem si.
„ Takže jste neuposlechl, když jsem večer řekla ať jdete spát a uschnout?“
Zvedla jsem k němu oči. Byl unavený.Jakmile zmínil, že ani Will nespal, přimhouřila jsem oči, trochu se mi v nich zableskl vztek. Přesto jsem neřekla nic.
„ Jsem tu buď já a mě poslouchat nebude, nebo vy. Vyberte si. Můžeme se ztratit a někde umrznout, s naším kurzem tak do měsíce…můžeme ho zabít, dostaneme správný směr, ale jakmile to zjistí Holanďan, máme za zadkem jak jeho, tak celou flotilu pirátů v čele s jeho máti… Vyděrači zatracený… pomstychtivý…“
Nakrčila jsem nos. Jakmile mu došla druhá možnost, mírně jsem se ušklíbla. Zmínka o Jackovi ho jistojistě probrala.
„ Jo byl… a to budeme řešit, až budeme mít kurz. Jestli to je vůbec důležité. Ale většinou to tak bývá…“
Hodila jsem nohy na stůl a začala jsem se houpat na židli.
„ Vy se postaráte o to, aby se pan Turner dozvěděl, co udělal za chybu. Můžete ho upozornit i na to, že mě našel jeho otec, kdyby si náhodou nutně potřeboval ověřovat nějaká fakta, že mu není nic nalháváno.“