Andor.cz - Dračí doupě online

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Odpoledne

"Není dobré nechávat si nepřátele v zádech to si pamatuj."
Slétl k tobě opět již s vlídnější tváří a zamířil zpátky do doků. Vaši konverzace za cesty zpátky k lodi dost ubylo. Pořád mezi vámi nějak visel ten náhlý výstřel, který před chvílí padl. Ticho přerušil až opět Barnard.
"Jak jsi se dostala z otroctví?"
Otázal se tě na prostou leč obtížnou otázku. Nebyl v tom výsměch, spíše zájem.
"Není moc otroků, kteří by našli svobodný život. Je mi jasné, že vesnice, kde jsi žila, se to místním nějak podařilo. Alespoň na čas."
Mezitím jste byli již opět mezi moly a mířili jste k Pomstě. Nebyli jste jediní námořníci se tam začínali vracet docela v hojnějším počtu. Přece jen měli jste brzy vyplout a ne každý tu chtěl zůstat a ještě si k tomu pohněvat Barbossu.
"Tak pojď brzo zvedneme kotvy. Doufám, že ti dlouhé plavby nevadí."
Koukl po tobě Bernard a po můstku šel na palubu až po tobě, možná ze zdvořilosti, možná abys neutekla, nebo aby tě jistil. I tak to bylo alespoň na první pohled trošku milé.

Tortuga - Pomsta Královny Anny

Ylaya

12. června
Odpoledne

Cesta do doků nám uběhne rychle. Už před sebou vidím naši loď, když na Bernarda zavolá nějaký muž. Na chvilku mi zatrne. Bernard mě sice zatím jen rozmazloval, ale kdo ví. Zas tak dobře ho zatím neznám.
Když mě však, svými slovy, ujistí o tom, že mě nemá v plánu prodat, dovolím se znechucený pohled mužovým směrem.

Asi by mě nemělo překvapovat, že si to holohlavec nenechal líbit. Dřív, než jsem však stihla sama zareagovat, Bernard už ho dokázal zpacifikovat. Na rtech se mi objeví úsměv, když vidím muže prchat pryč. Rychle však zmrzne, když ho můj společník jednoduše zastřelí.

Zírám na zhroucené tělo na zemi, a přemýšlím, proč to udělal. Muž utíkal pryč, už nás neohrožoval. Piráti. Viděla jsem, co se dělo v Akanu, i tak to ale se mnou zamávalo.
Raději se rychle odvrátím a vyrazím směrem k lodi. Jestli chci, v téhle společnosti, přežít, budu se muset zatvrdit.

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Odpoledne

"No tak trochu, ale zase když se ti něco stane chceš ho mít poblíž."
Pokrčil rameny Bernard. Návrat směrem k lodi už probíhal docela v poklidu, tedy než jste přišli do doků.
"Hej ty černá tlamo, kolik chceš za tu couru? Koupím ji."
Houkl na vás mohutný chlapík, se holou zjizvenou hlavou a mlsným pohledem. Bernard se zamračil a slétl k němu očima.
"Není na prodej bílá prdelko a teď nás nech bejt."
Odsekl mu nepřívětivě. Chlapovi naběhla žíla.
"Cos to řek?! Ty skrčku zabiju tě a pak si vezmu tu holku!"
Zařval a vytáhl od pasu dřevorubeckou sekeru, kterou se po vás ohnal. Jen tak tak jsi stihla uskočit. Bernard se bleskově sehnul a sáhl k pasu. Rychlým pohybem ruky zespodu do zápěstí zabodl chlapíkovi dýku zatímco druhou ruku mu namířil pistoli do obličeje.
"Řekl jsem vypadni ty vyleštěná kuličko, nebo ti pošlu jednu kuličku navíc do hlavy."
Zavrčel temně Bernard. Skučící muž se držel za ruku, sekera mu dávno vypadala.
"Tohle ti nezapomenu!"
Zavrčel, zacouval a pak se otočil a dal se na útěk.
"Jo to věřím."
Práááásk ozvala se rána, když Bernard stiskl spoušť. Muž se zastavil v půlce dalšího kroku vykulil oči napůl se k vám ohlédl, chtěl ještě asi něco říct, než se skácel k zemi a čůrkou krve stékajícím mu z čela. Bernard zastrčil pistoli zpět za pás, a tvářil se, jako by se nic neobvyklého nestalo.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Odpoledne

Jackie k tobě zvedl oči a pak se lehce pousmál a opřel do židle.
"Mám odhad kolik která loď dostřelí podle toho, jaké má děla, navíc vál vítr, který by jim střelbu znesnadnil. Jsme piráti, takže bylo pochopitelné, že se nás budou snažit dostat.....a ne mnoho zná tyhle vody dobře. Ty skaliska maj na svědomí už bezpočet lodí."
Na chvíli se odmlčel znovu se na tebe zadíval a po tváři se mu rozlil pološílený úsměv.
"Jak? Protože vím, co chci. Takže na to dělat chyby není prostor."
Mrkl na tebe laškovně.
"Navíc ta horší část cesty nás teprve čeká a pokud mě moje intuice neklame, tak nejsme jediní, kdo tam míří."
Broukl, jakoby nic možná spíše pro sebe, než k tobě.

Jackie


Když jsem se odhodlala za ním přijít, tak jsem ho našla nad mapou a byl zdá se střízlivý, chvilku si ho prohlížím a když se mě zeptá jestli se něco děje...
,,Kdo jste, a co jste udělal s kapitánem?"
Zeptám se ho a přimhouřím oči... Pak se pousměju.
,,jak jste věděl, že nezasáhnou? a že nás budou honit?"
Zvídavě ho pozoruji, protože vmi nejde na rozum ten jeho klid... Byl tak klidný, jako kdyby se díval do toho deníku...
,,Kapitáne... Nepochybuji o tom, že jste schopný, jen mě zaráží přesnost vaší dedukce... A váš klid... CHápu, že jste to nedělal poprvé, ale i tak... Jak??"
Dívám se mu do očí a čekám

Tortuga - Pomsta Královny Anny

Ylaya

12. června
Odpoledne

Několika okamžiků nechápu, co přišlo Bernardovi, na mých slovech, tak vtipné. Když mi konečně situací vysvětlí, jen se křivě pousměju.
"Takže je to řezník v obou případech."
Shrnu to jednoduše. Nejsem si nyní vůbec jistá, jestli s takovou vůbec o pomoc bude stát, ale za to, že se nabídnu, asi nic nedám. v kuchyni pro mě, v nejhorším případě, bude místo vždycky.

"Tak se radši vrátíme."
Nechci, aby na nás musela posádka čekat. Ještě by si mysleli, kdoví jakých necudností jsme se dopustili.

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Odpoledne

Tvůj společník k tobě zalétl očima a po chvíli to už nevydržel a srdečně se rozesmál.
"Tak to nemusíš chodit daleko. První setkání s ním už máš za sebou."
Tvůj ne úplně chápavý pohled jej očividně docela bavil.
"Víš náš kuchař je zároveň i náš felčar. Není zapotřebí tak často, takže stíhá oboje."
Mrkl na tebe pobaveně Bernard.
"Je to docela správnej chlap, i když na kuchyni si docela potrpí a při své druhé práci je snad ještě horší."
Zamyslel se nahlas a promnul si na důkaz toho bradu.

Tortuga - Pomsta Královny Anny

Ylaya

12. června
Odpoledne

Kapitán někoho pronásleduje...delší cesta... Odpovědí se mi dostalo, ale moudřejší díky nim nejsem.
"Zkusím být...užitečná."
Jsem zase na začátku. V Akanu jsem se nemusela nijak prokazovat. Všichni věděli, kdo jsem, a co umím. Tady ale budu jen ženská, co nosí smůlu.
"Zkusím zajít za vaším felčarem, a nabídnout mu své služby."
Rozhodnu se nakonec, protože práce v kuchyni, ač je potřebná, mě nikterak nenaplňuje.

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Odpoledne

"Raději si dávej pozor, stát se to klidně může. Ten kdo je pověrčivý je schopen páchat nejrůznější zvěrstva."
Prohlásil Bernard naprosto vážně a pohlédl na tebe, aby se ubezpečil, že jsi potencionální nebezpečí pochopila.
"Ne tak úplně, vím jen to, že kapitán někoho pronásleduje, ale kam až poplujeme to nevím. Teď plní loď zásobama takže předpokládám, že to bude delší cesta a čas strávený na moři."
V mezičase jste se vrátili už na dohled dokům a tedy i Pomsty, která se mírně poklidně pohupovala na vodní hladině zakotvená u jednoho z mol. Už z dálky bylo vidět, že námořníci nosí na palubu bedny a naopak jiné zase odnášejí.
"Snaž se být na lodi co platná, protože pak bude jednodušší tě uhájit v případě.....obtíží."
Upozornil tě a dál scházel k molu.

Tortuga - Pomsta Královny Anny

Ylaya

12. června
Odpoledne

Zaškaredím se na Bernarda, i když v podstatě má pravdu. Ale zase jsem dostala nabídku nějakého tréninku, a to se jistě hodí. Nakonec se na něj tedy ani, za tu poznámku, nezlobím.
Se zájmem si vyslechnu jeho vysvětlení, ohledně žen. Ač mi to zní hloupě, rozumím tomu. I my jsme měli řadu pověr a tradic, které když se nedodržely, tak člověk riskoval velkou smůlu.

"Tak doufám, že mě nikdo nebude chtít hodit přes palubu."
Řeknu žertem, i když bych lhala, kdybych tvrdila, že ve mě není malá dušička. Takový pověrčivý pirát bude jistě všehoschopný.

"Ty víš, jaký je další cíl naší cesty?"

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Odpoledne

Ozval se Bernardův táhlý povzdech, když slétl očima k tobě a lehce zavrtěl hlavou.
"Jinak řečeno to držíš poprvé v ruce a pořežeš se s tím, když si budeš chtít ukrojit kus sýra. Bezva.....no hele, fajn, ukážu ti trochu jak se s tím bránit až budeme zpátky na palubě a bude trocha času."
Upsal se vlastně k tomu, že tě trochu potrénuje a pak se za chůze protáhl trochu v zádech a zívl.
"Hmm se ženami? Říká se, že ženská na palubě nosí smůlu, prokletí a podobný věci. Spousta námořníků se toho bojí, takže proto neradi vidí, když se s nima nějaká plaví. Jejich strach je větší, než touha po potěšení i mimo Tortugu."
Zasmál se a pokračoval dál do doků.
"To se časem vstřebá, neboj."
Houkl ještě na tebe.