Andor.cz - Dračí doupě online

Tortuga - Pomsta Královny Anny

Ylaya

12. června
Odpoledne

Bernard zamíří zpátky k lodi, a já ho následuji. V hlavě mi to šrotuje. Moc nechápu, proč by žena na lodi měla být nositelem smůly. Nějak se s tím už ale vyrovnám.
Čes uběhl mnohem rychleji, než bych si byla ochotná připustit. Trochu mě mrzí, že se nemůžeme v přístavu zdržet trochu déle. Strávit tu pár dní, třeba bych i našla odvahu prozkoumat ulice na vlastní pěst. A nebo taky ne.

"S tou dýkou? No...trochu určitě." Zaváhám. "Vím, jak jí držet a kterým koncem bodat."
Shrnu to nakonec. Co už nahlas neřeknu, že doufám, že tyto "znalosti" nebudu muset využít. Je mi naprosto jasné, že v bitce bych neobstála.

"Tak jak je to tedy s těmi ženami na palubě. Proč by to mělo být špatné?"
Vrátím se k tomu, co mě prve zaujalo.

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Odpoledne

Bernard vyšel za tebou na ulici a srovnal s tebou s úsměvem krok.
"A taky už vypadáš trošku více, jako pirát a to co říkáš je také výčet drobných věcí, které mohou pomoci, když už budeš v očích velké části posádky nosič smůly a prokletí."
Zasmál se krátce ale pak zvážněl.
"Na to se ale připrav, spousta námořníků věří, že žena na palubě nosí smůlu."
Upozornil tě za chůze. Koutkem oka slétl k tvé dýce u pasu.
"Umíš s tím alespoň zaházet?"
Optal se lehce pochybovačně.
"Měli bychom se začít vracet směrem k lodi, kapitán na nikoho čekat nebude a dlouho se tu zdržet nechtěl."
Vybídl tě tvůj společník a trošku přidal do kroku. Vůbec ti nepřišlo, že už uplynulo několik hodin od toho, co jste opustili loď, ale čas neúprosně letěl.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

12. června
Odpoledne

"Mladý pan Turner je zrovna v podpalubí a s chlapama ukládají poslední várku."
Odvětil s naprostým klidem a jistotou Gibbs a slétl očima ke kompasu, který jsi měla v ruce.
"Takže už máme kurz kapitáne? Dobře........SLYŠELI JSTE?! DO PRÁCE HOLOTO LÍNA! ZVEDNOUT KOTVU A ROZVINOUT PŘEDNÍ PLACHTU!! VYPLOUVÁME!!"
Křičel najednou Gibbs svým chraplavým hlasem rozkazy a sám zamířil ke kormidlu, aby pomohl dostat loď z kotviště pokud se nerozhodneš sama loď řídit.
Po chvíli jsi zahlédla Willa, jak vyšel svižně z podpalubí a začal šplhat nahoru mezi plachtoví, aby pomohl dalších chlapům uvolnit a rozvinout hlavní plachtu, abyste mohli plout rychleji.
"Máme vítr v zádech kapitáne! Kurz na sever nastaven!"
Křikl Gibbs od kormidla. Černá Perla se dala do pohybu a vyrazila kupředu svou obvyklou bezkonkurenční rychlostí. Nyní nezbývá, než doufat, že máte dost zásob a chlapů na cestu tam i zpět, ať už je to TAM kdekoli.

Černá perla

„ Většinou potkávám dno lahve sama…“
Ušklíbla jsem se na Willa a nechala jsem ho jít. Má práci, tak ať se kouká snažit. Bude muset zkusit zapadnout, i když s jeho nezkaženou náturou to bude asi dost těžký. Když se kompas nekontrolovatelně točil směrem k bedně s vínem, s úšklebkem jsem jednu láhev vzala, hned na to se kompas otočil na sever.
„ Dostanu tě… a pak pěkně vyklopíš, co víš…“
Usmála jsem se na kompas. Jakmile se objevil znovu Gibbs, sklapla jsem kompas a zavěsila si ho k pasu.
„ Už nemáme čas… nečekala jsem, že budeme muset vypadnout tak narychlo… Necháváme je v Tortuze, s prachama, pokud je neprochlastali hned… najdou si jinou práci. Každopádně jen zkontrolujte, jestli je tu pan Turner, toho bychom tu asi zapomenout neměli… “
Mávla jsem nad tím rukou.
„ Vzhůru na sever, pane Gibbsy!“
Rozkázala jsem mu a rozhlédla jsem se kolem. Snad je tu i Will, vracet se pro něj nebudeme.

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Poledne

"Já vás slyším."
Připomenu se, mírně podrážděně. Na rtech mi však hraje potutelný úsměv. Vlastně mi to lichotí, ale Stále jsem ale pevně rozhodnutá pro kamaše.
Potěší mě, že se v obchodě můžu rovnou převléknout. Ihned zmizím za regálem a během chvilky jsem zpět. Jsem opravdu spokojená se svým výběrem. Ihned vypadám mnohem víc jako námořník.

"Díky, myslím, že mám vše."
S dýkou u pasu se cítím mnohem bezpečněji. I když pořád doufám, že jí třeba nebudu muset použít.
Svoje šaty zmuchlám do kuličky a strčím je do podpaží. Zbavovat se jich určitě nehodlám, jistě ještě někdy přijdou vhod.

"Víš, myslím, že bych mohla být na lodi opravdu užitečná. Vyznám se v bylinách, umím léčit nemoci, napravovat kosti a sešívat rány."
Prohodím směrem k Bernardovi, když opustíme obchůdek, a ocitneme se opět na ulici.

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Poledne

Bernard jen mírně přikývl a usmál se na tebe. Zatímco sis vybírala, co si ze široké nabídky místního podivného obchůdku vybrat, tak se muž zvaný Sierosa naklonil k Bernardovi.
"Pěknou čertici sis to z moře vylovil, jen co je pravda. Chach."
Zašklebil se a zalétl pohledem tvým směrem zatímco sis vybírala oblečení a hledala pro sebe správnou velikost kamaší.
"Ty šaty jí sluší víc, není to škoda nechat jí oblíknout něco takovýho?"
Koukl na Bernarda, který se jen pousmál.
"Jen trošku. Ať si oblíkne, co její libo."
Odvětil a podal malý váček s penězi svému příteli. Ty sis mezitím vybrala vše, cos chtěla.
"Má vkus. Tu kudlu jsem koupil vod jednoho Skandinávce, unikátní kousek."
Kývl uznale Sierosa a pak poklepal prsty o desku jednoho pultu.
"Jestli se chce ta tvoje kočka převlíct, tak támhle vzadu za tím regálem může."
Ukázal jednu velkou knihovnu na druhém konci místnosti.
"Díky Sieroso s tebou je radost obchodovat. Máš vše, co potřebuje Yl?"
Koukl zvesela po tobě Bernard, aby se ujistil, že jsi nic nezapomněla a zároveň ti dal prostor se převléci.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

Jackie se skutečně na palubě zdržel po svém odkormidlování jen chvíli a to jen proto, aby si prohlédl panoramata moře a skal na levoboku a pak zmizel v podpalubí. V tuhle chvíli se po tobě nikdo nesháněl, takže nebylo těžké zmizet do podpalubí za ním. Bylo dost pravděpodobné, že zmizel asi do své kajuty. Když jsi zabouchala na jeho dveře po chvíli se ozvalo....
"Dále."
Jackieho hlas byl zamyšlený a trošku nepřítomný. Jakmile se ti naskytla možnost nahlédnout za dveře, spatřila jsi ho, jak stál u svého stolu a díval se do rozložené mapy, která byla označena změticí čas, křížků a symbolů. Až po chvíli k tobě vzhlédl.
"Děje se něco?"
Optal se a zadíval se na tebe. Tentokrát na stole neležel žádný rum a Jackie se zdál být dokonale střízlivý a soustředěný.

Na palubě...


Když jdu pomoci, tak kapitánka řekne něco, na co se musím usmát...
,,Já se už nebojím..."
A zmizím pomáhat s děly a dělovými koulemi. Ne, opravdu dokud na této lodi bude Jackie, tak nemůžu mít strach... I když bych ho mít mohla, tak nesmím. Musím mu důvěřovat... Když doklidíme věci, tak se svezu a vydýchám se.
Myslím, že si můžu udělat další zářez do deníčku.
Pomyslím si a usmívám se... Mimoděk kouknu jestli je Jackie stále na palubě, kdyby ne, tak bych ho mohla dojít potěšit svou návštěvou... Snad...

Tortuga - Pomsta Královny Anny

Ylaya

12. června
Poledne

Jsem trochu podezřívavá, když vidím, že čtvrť kolem nás je čím dál zanedbanější. Domy jsou sešlejší a ulici páchnou dvakrát tolik, co okolo přístavu. Ani chatrč, ke které mě přivedl Bernard, neslibuje žádné překvapení.
O to udivenější jsem, když vstoupím dovnitř. Mužík, kterému patří tenhle krám, je pěkné individum, ale věci má opravdu zajímavé. Tak nějak ode všeho trochu.

"Opravdu, smím?"
Obočí mi vystřelí vzhůru a já se, se špatně skrývaným nadšením, vydám obhlédnout police přetékající zbožím.
Lesklé cetky vypadají lákavě, ale praktické příliš nebudou. Musím myslet na to, že teď asi strávím nějaký čas na moři. Vyberu si proto raději vhodnější oblečení: halenu, kamaše a vysoké kožené boty. Po krátkém zaváhání přidám ještě dýku s rukojetí vyřezanou z rohu nějakého zvířete. Se zbraní v ruce se možná budu, mezi piráty, cítit trochu lépe.

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Poledne

"Trochu jo....hmmm fajn tak pojď."
Vybídl tě a zaplatil za vaší útratu. Pak tě provedl ven z hostince a zamířil dál ulicemi. Pomalu, ale jistě jste se vzdálili z rušnější části města a zamířili do té odlehlejší a možná krapek útulnější, ač rozhodně méně udržované.
Dovedl tě až k jedné chatrči u malého dvorku, která vypadala rozpadle a obyčejně.
"Vím, co si o tom myslíš, ale zklamaná nebudeš."
Ubezpečil tě a vydal se trošku napřed ke dveřím chatrče.
"Hééééj Sieroso! Vylez ty chlupatý bastarde! Máš tu zákazníky!"
Zařval na celé kolo. Chvíli trvalo, než se někdo ukázal. Až po asi pěti minutách vyšel z malé stodoly takový menší střízlík s dlouhou uhlazenou bradkou, na které už začínaly hrát šediny. Zuby mu některé chyběly, ale to mu v úsměvu nebránilo.
"No koho ho vyplavilo moře. Heh ty jedna mořská černoto, cos to sebou přitáh? No tak pojďte."
Vybídl vás a otevřel dveře chatrče. Až když jste vstoupili ohromilo tě, jak útulně je chatrč zařízená a kolik věcí v ní je. Všude byly regály, pulty a police a ve všech něco leželo. Oblečení, šperky, zbraně, exotické drobnosti. Byl to takový obchůdek všeho a ničeho.
"Tak se koukněte, co byste rádi."
Bernard slétl pohledem k tobě.
"Jen do toho, vyber si, co ti udělá radost."
Opřel se s úsměvem o jeden pult a složil si ruce na prsou, aby tě mohl s poklidem pozorovat.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Poledne

"Che, jasně kapitáne a pozor na dno flašky ať ho nepotkáte sama."
Zašklebil se na tebe Will provokativně a zamířil pomoct ostatním chlapům.
"Rozkaz kapitáne."
Usmál se kulišácky Gibbs a zamířil za chlapy, co mu přinesli náklad. Kompas se chvíli točil, chvíli ukazoval na bednu s vínem a pak se ustálil ve svém směru přímo na Sever. Trvalo další půl hodinu, než jsi znovu zahlédla Gibbse.
"Domnívám se, že ano kapitáne. Chybí už jen pár chlapů, kteří se někde asi zpili do němoty. Hodláme na ně čekat?"
Otázal se Gibbs ale znělo to spíše, jako pouze řečnická otázka. Postupně už začala stavět chlapy do latě, aby se to na lodi začalo hýbat.

Tortuga

„ Jsem, a proto byste jim mohl jít pomoct nosit, pane Turnere.“
Líbezně jsem se na něj usmála.
„ Večer se stav.. pořád tam na tebe čeká ta láhev… A možná i nějaký ten pohár…“
Nahla jsem se k němu, aby mě slyšel jen on a pak jsem se opřela o zábradlí můstku, abych mohla pohodlně sledovat, co se na mojí lodi zrovna děje včetně počítání beden s rumem. Vína jsem si ale vzala asi trochu málo na takovou cestu, nu což, budu to muset ustát…
„ Pane Gibbsy, přeplaťte je, jestli je ještě z čeho… posádka se bude hodit… pronásledujeme jiného Sparrowa…“
Trošku ďábelsky jsem se usmála. Musím chytit svého nevyvedeného bratříčka… možná mu jménem Anemarie jednu plesknu, okrást vlastní matku… Tseee…
Vytáhla jsem otcův kompas. Bratříček má sice deník… ale já vím, jak ho najít…
„ Tak, kampak vyrazil… chci ten deník… je to cesta jak přivést Jacka…“
Přivedu Jacka zpátky. Ať to stojí, co to stojí.
„ Máš náskok bratříčku… ale Perla je nejrychlejší loď na světě… A má dost šíleného kapitána na to, aby s ní vjel do samotných pekel….“
Nahla jsem se přes zábradlí.
" Je všechno připraveno k vyplutí, pane Gibbsy?!"
Na rtech se mi usadil úsměv, tak podobný úsměvu mého otce. Já vím, co chci. Chci, aby se vrátil… teď je všechno ostatní pasé.

Tortuga - Pomsta Královny Anny

Ylaya

12. června
Poledne

Chvilku zvažuji, jestli se začít dohadovat o slovíčkách. Nemít vlastní svobodu pro mě znamená být otrokem. Bernard tohle slovo nahlas neřekl, a ani mě se nechce, ale visí teď mezi námi ve vzduchu. Nakonec se spokojím jen s tím, že přikývnu. Nechci na to teď myslet, takže nebudu. Stejně s tím nic nenadělám.

"Ty znáš tohle město a jeho...krásy?" Na rtech se mi objeví lehký úšklebek. "Tak mi řekni, kam dál."
Svobodu stranou, co je horší, tak nemám vůbec žádné peníze. Ať se mi to tedy líbí, nebo ne, na Bernardovi jsem prostě závislá. Druhá věc je, že bych se tu nechtěla ocitnout sama. Velký černoch po mém boku mi dodává sebejistotu, která mě samotné chybí.