Andor.cz - Dračí doupě online

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Poledne

Bernard k tobě znovu vzhlédl, když jsi položila svou otázku.
"Co by mělo být s tebou?"
Naklonil tázavě hlavu na stranu a snažil se objevit jakýsi skrytý význam tvé otázky.
"Nic poplavíš se s námi dál. A když budeš mít štěstí časem získáš svou svobodu a místo na lodi. Do té doby jsem za tebe zodpovědný."
Řekl to, jako by to nebylo nic jiného, než kasání plachet, nebo jiná obvyklá činnost. Pozoroval tvé změny mimiky ve tváři, aby zjistil, jak budeš reagovat, ale sám zůstával klidný.
"Časem zjistíš, že kapitán není tak špatný, jak vypadá."
Pousmál se Bernard a pak se protáhl až mu zakřupalo v zádech.
"No každopádně pochybuju, že chceš celý den strávit tady, takže kam by ses chtěla podívat?"
Povytáhl tázavě obočí a bedlivě tě pozoroval.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

Jen se na tebe zasmál a nechal tě jít. Muži funěli, když tlačili děla zpátky na svá místa a uklízeli doutníky a kule. Byli plně připraveni na střet, když nakonec nepřišel. Byla to těžká práce, ale snad si na to časem zvykneš. Když si se mimoděk podívala směrem, kterým jste pluli spatřila jsi, že v dálce se shromažďují, jako nepřátelská flotila černavé mraky, které pořád houstly.
"Neměj obavy křepelko tím proplujeme. Vrabčák si vždy poradil."
Ubezpečila tě první důstojnice, která právě procházela kolem a spokojeně se usmála. Jackie vypadal taky docela bezstarostně a vy jste měli plné ruce práce. Skoro dvě hodiny času zabralo zase vše uklidit a uvést palubu do běžného chodu. Co si budeme měla jsi ruce vytahané, jako cvičená opička, ale mohla si sama sebe pochválit za to, že jsi odvedla dobrou práci. Až, když jste měli skaliska za sebou, tak pustil Jackie ke kormidlu kormidelníka, jinak celou dobu řídil loď sám s naprostou přesností.

Jackie


Zhluboka se nadechnu a vydechnu.
,,Jo, to máte asi pravdu..."
Pak zakroutím hlavou na poznámku o jeptišce...
,,To jsem neslyšela... Abyste věděl máte šanci si zachránit život."
Zazubím se na něj znovu a když mi řekne, abych došla pomoci schovat děla, tak kývnu a teď již stabilnějším krokem doběhnu k prvním členům posádky a pomohu jim vrátit děla zpět na místa.

Tortuga - Pomsta Královny Anny

Ylaya

12. června
Poledne

Stáhnu se, když mi Bernard připomene, že ani já nejsem svobodná. I když podle toho, že tu vesele popíjím v hospodě, by se to tak mohlo jevit. Představa, že jsem znovu něčí majetek, mi není ani trochu příjemná. Ale pořád lepší Bernard, než nějaký bílý sráč.

Ani jeho další slova mi náladu nezvednou, i když jsem je vlastně očekávala. Nakonec tedy jen smutně přikývnu. Snažím se od toho oprostit. Věděli jsme, že nakonec přijde někdo, kdo ten náš kousek ráje zničí. Věděli jsme, že nezůstaneme navždy bez povšimnutí. Jen jsem pořád doufala, že máme víc času.

Ještě chvíli smutně hledím na panáka před sebou a potom ho do sebe kopnu. Musím se soustředit sama na sebe. Jsem živá a zdravá. Mohla bych na tom být mnohem hůř. Musím z toh oprostě vytěžit, co se dá.
"A co bude se mnou?"

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Poledne

"Tak lépe poznat jo? Hmmm zvláštní chtít poznat toho, kdo tě vlastně drží v zajetí."
Poškrábal se ve vousech a rozhlédl se po lokálu. Když přišla otázka, kterou jsi položila, bylo vidět, že nebyl překvapen. Nejspíše čekal, že se dříve, nebo později zeptáš právě na tohle. Objednal vám dalšího panáka a kopl ho do sebe. Pak se na tebe podíval svýma tmavýma očima.
"To, co s většinou zajatců, jak jsem říkal. Kapitán není žádná měkota. Část jich skončí prodaná do otroctví a třeba si jednou vyslouží svobodu. Někteří možná zůstanou, jako pracanti na Anně. Další za něco vymění, někteří nejspíše zemřou, protože budou nepřizpůsobiví a kapitánova trpělivost není velká."
Řekl ti upřímnou a tvrdou pravdu Bernard.
"Útěchou ti může být, že mezi zajatci není žádný francouz ty kapitán nařídil pobít už na ostrově. Všechny bez milosti."
Dodal ještě a pozoroval, jak budeš na tohle všechno vlastně reagovat.

Tortuga - Pomsta Královny Anny

Ylaya

12. června
Poledne

Nad Bernardovou historkou se musím rozesmát. Já na kapitána rozhodně tak dobrý první dojem, jako on, neudělala. Možná jsem ho taky měla zkusit, tam v hostinci, vzít něčím po hlavě. Jen jsem pomyslela na vydrancování naší vesnice, a znovu se mi udělá nevolno. Pořád mi přijde neuvěřitelné, že se mi podařilo přežít.
"Jen tě chci lépe poznat."

Bohužel už je pozdě. Veselou představu Bernarda, který se pokouší zabít Barbossu, mi v hlavě nahradily tváře mrtvých přátel. Nálada se mi rázem zhorší a o okolní veselí zela ztratím zájem.
"Řekni mi, co se stane s těmi, které jste zajali v Akanu?"
Myšlenka, která mi už delší dobu hlodá v hlavě. Mám poměrně dobrou představu, jak skončí, ale i tak to chci slyšet od Bernarda.

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Poledne

Bernard do sebe taky kopl svého panáka. Tys měla mezitím možnost prohlédnout si tetování mohutného hostinského. Tetování měla většinou zvířecí motivy. Na pravém rameni se snášel hostinskému velké mořský orel, na levém předloktí byl tygr ve skoku. Okolo pravého zápěstí se mu vinul hroznýš skoro až po loket a pak tam byly další drobnější, nebo ve špatném úhlu, takže jsi nestihla je prolétnout očima, protože se hostinský vydal obsloužit zákazníky a trošku si sjednat pořádek.
Bernard k tobě slétl očima a pousmál se.
"Jak? Hmmm.....Barbossa mě vytáhl z jedné potápějící se kocábky, kterou vyplundrovali a já se mu pokusil ustřelit hlavu.....asi se mu líbila má kuráž. Nebo můj neodolatelný šarm."
Zazubil se pobaveně.
"Proč se ptáš?"
Přešel do tázavého výrazu. Viděla jsi taky, že si stále všímá i okolí, aby vás náhodou někdo neobral, nebo nepřepadl.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

Jackie po tobě blýskl pobaveným úsměvem a ještě jednou rukou držel kormidlo a pohrával sis tím, abyste propluli zbytek trasy bezpečně.
"K šílený době, která panuje se to docela hodí."
Pokrčil rameny s úšklebkem a pak se uchechtl.
"No jako jeptiška bys vypadala asi taky zajímavě."
Chlípně se na tebe usmál a pak to zase zapil rumem.
"A teď jdi a pomoz jim zase hezky schovat ty děla, dneska už asi nebudou potřeba."
Pobídl tě, přehodil si flašku rumu do druhé ruky a společně s ní držel kormidlo zatímco druhou rukou tě pro pobídnutí plácl po zadku.

Jackie


,,JÁ SE NEOBÁVÁM! JÁ SE JENOM BOJÍM!!!"
Křiknu když mi odpoví a má cesta pro rum byla cesta skoro smrti, ačkoliv, po břiše se plazit a i lézt po čtyrech... Jako i to jsem dělala, ale ne po palubě, přeci jen, postel je mi milejší...
,,Já vám nejspíše věřím."
Řekla jsem.
Když si kapitán vzal rum a zase si lokl, já se postavila a sledovala cestu, která byla vystřižená jako z hororu, když v tom se ozvalo zapraskání a mé srdce mi málem urazilo hlavu, dívala jsem se dolů jestli ostatní začnou panikařit, ale slyšela jsem jen nadávky z druhé lodi...
On to... On to vážně zvládnul...
Zadívám se na něj a úlevně se posadím, protože tohle byla cesta hrůzy, odzátkuju flašku a napiju se, hodně...
,,Jestli se kvůli vám začnu modlit, tak mě máte na svědomí!!!"
Otočím se na Jackieho a zazubím se...
,,Víte kapitáne, že jste docela šílenej?"
Zvednu k němu flašku jakože "na zdraví" a napiju se znovu.
Ještě nejsme venku, ale věřím mu, teď už můžu.

Tortuga - Pomsta Královny Anny

Ylaya

12. června
Poledne

Trochu pochybovačně si prohlédnu Bernardův oblíbený podnik. V hospodě jsem pracovala, ale to byl klidný lokál, kam zavítalo denně pár místních a nikdy se tam nestalo nic zajímavého. Jak já to místo milovala. Opět mě na okamžik přepadne stesk. Tenhle život už skončil.

Pohltí mě ruch Hostince U Krvavého Lososa, a všechny chmury se rychle vytratí. Sama bych se, v tom chaosu, ani nedostala k baru. Bernard mě však bezpečně protáhne davem a ještě mi objedná drink. Teď ho skutečně potřebuji.

Zvědavě si prohlédnu hostinského, a především potom tetování, která zdobí jeho paže. Při jeho poznámce stydlivě sklopím oči.
"Díky."
Vděčně do sebe kopnu pití. Zamyšleně se rozhlížím.
"Jak se z tebe stal pirát?"

Tortuga - Pomsta Královny Anny
Ylaya

12. června
Poledne

Bernard tě nakonec zavedl do velké budovy, která měla asi tři patra a široká byla, jako čtyři místní normální domy. Už z dálky bylo slyšet bujaré veselí zevnitř a živou hudbu, která se odtud linula. Zvenku vypadala budova docela omšele ale alespoň svou velikostí byla impozantní. Vývěsní štít tam držel jen na jednom řetězu a byla na něm vyobrazena rudá ryba ve skoku.
"Tak tohle je Hostince U Krvavého Lososa."
Ukázal na lokál a vedl tě ke dveřím.
"Nevím o jiném místě v Tortuze, kde by umíralo méně lidí, měli hezčí ženské, nebo lepší rum a to nemluvím o turnajích v kostkách nebo kartách. Hudbu mají taky skvělou, když někdo nezastřelí zrovna muzikanta a ani se tam tolik nekrade."
Vysvětlil svůj výběr. Když jste vešli ihned jste splynuli s davem. Nikdo si vás ani nevšiml bylo tam narváno hudba hrála, někteří zákazníci tančili. Jiným tančily na klíně sličné děvy, další se nalévali, nebo řvali nad hrou v kostky.
Bernard tě vzal za ruku a protáhl tě lokálem až k baru.
"Buď zdráv Robbie hoď po nás dva panáky ať spláchneme prach po cestě."
Zazubil se na mohutného širokého hostinského s lesklou holou hlavou jehož chlupaté paže pokrývaly černá tetování různých barev.
"Ah.....Berní tak už jste zpátky? A co je to za pěkné tmavé děvče, co máš dneska sebou. Taková exotika, no to k tobě sedí."
Zasmál se nad narážkou na Bernardovu barvu kůže a podal vám panáky. Bernard se jen vřele usmál.
"Do toho ti nic není kamaráde, takže jen tiše záviď."
Mrkl na něj pobaveně a vlastně mu tak na nic neodpověděl.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

"Zbytečně se obáváš."
Houkl za tebou Jackie. Houpání lodi a ostré zatáčky s tebou při cestě přes palubu cloumaly natolik, že jsi opravdu část cesty šla po čtyřech a když jsi vylézala zpátky na palubu s rumem, tak jsi se dokonce po schodech nahoru plazila. Zaprášená, mokrá od stříkajících vln jsi se vydrápala zpátky na můstek a vratce ses držela na nohou.
Když zahlédl Jackie, žes přinesla rum přijal vděčně flašku, zuby jí odzátkoval a korek vyplivl, pak si pořádně přihnul a spokojeně se na tebe zakřenil.
"Věř mi kotě."
Mrkl na tebe znovu se napil a pak to znovu cuklo, jak jste se ostře stočili doprava, mezitím se blížila francouzská galéra. Byla stále blíž a blíž, Jackiemu to očividně nedělalo žádné starosti a plul si dál po svém, až se ozvalo křřřřříííííííííííííííííííí.....krrrchhhhhhh.....V první moment v tobě hrklo, že to kapitán nevybral a právě rozpáral loď a je dokonce tak ožralej, že se tomu usmívá, ale pak tě nadávky a poplašný křik z lodě o kus za váma upozornily na fakt, že v problémech jsou právě frantíci.
"O problém méně."
Znovu se Jackie spokojeně napil, frantíci nabírali vodu a jejich koráb pomalu klesal.

he hehe


Pozoruji Francouzskou loď a i tak mám pocit, že to každou chvilku musí skončit blbě... Ale zatím se tak neděje a já jsem ráda... Jackie mě "požádá" o další nálož rumu... když však vidím, jak mu skoro kormidlo vypadlo z ruky, tak mi začíná být špatně, ale pak ho chytne a já vidím, jak se vyhneme jednomu z mnoha útesů...
,,Fajn, ale jestli mě sejmete tím vaším manévrováním, tak mám u vás minimálně tři dny bolestné!"
S tímto se držím tak, abych nesletěla a popřípadě si lehnu, to je jedno a jdu/plazím se do podpalubí pro další flašku rumu... Zapadnu do podpalubí a vezmu dvě, jednu pro mě, protože to jinak asi nedám...
A šplhám nahoru.. dávám si bacha na balanc, abych nezahučela někam kam nechci a klidně se k Jackiemu doplazím, abych mu jí dala...
,,Jen mi kapitáne slibte, že to přežijeme... "
Řeknu skoro zoufale a dál pozoruji plavbu mého kapitána, jak se vyhýbá všem nástrahám.