Andor.cz - Dračí doupě online

Tortuga

Každého muže, kterého jsem potkala ze své posádky jsem zvedla a nasměrovala rovnou na loď.
" Vyrážíme... už si chlastal dost."
Posbírala jsem co se dalo a doprovodila to k molu, kde jsme kotvili a popravdě počkala, dokud se nevyškrábali na loď. Ano chvíli to trvalo, než jsme se dovlekli s Willem za Gibbsem ale přeci jen jsme tam nakonec dorazili.
Chytila jsem Gibbsovu skleničku a kopla ji do sebe.
„ Přihoď sem ještě tři…“
Houkla jsem po hostinském a hodila mu minci. Jakmile přihrál panáka, kopla jsem ho do sebe a otřepala se.
„ Máme málo času, Gibbsy… Anemarie má dost nezbedného syna… ukradl jí něco, co mě dost zajímá. Část posádky jsme už cestou potkaly… teď ještě zbytek. Neměj strach, zapojím se taky…“
Zbylé dva panáky jsem přihrála ke Gibbsovi a Willovi, budem to potřebovat.
„ Já vím, že jsme chtěli dost věcí, ale nemáme čas.“
Rozhlédla jsem se.
„ Doufám, že si to dostatečně stihli užít… Gibbsy zkuste sehnat víc rumu, bude potřeba.“
Protáhla jsem se…
„ Dáme se do práce!“

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

"Hmmm....dost možná, od takových cest musíme očekávat neočekávatelné."
Pokrčil rameny Jackie a pak k tobě loupl pohledem.
"Sehnat teplejší oděv? Ty žádný nemáš....fuh.....no moc zastávek neplánujeme hele."
Poškrábal se Jackie na bradě a pak zavrtěl hlavou nad tvou lehkovážností.
"Věděl jsem, že s tebou budou jen samé problémy."
Ušklíbl se a pak se zahleděl směrem ven okýnkem kajuty na moře.
"Táta by na to přišel hned."
Povzdechl si mírně a znovu pohlédl na ten deník.
"Něco mi uniká, ale přijdu na to. Jen to chce čas."
Jestli se snažil ubezpečit tebe, nebo sebe, kdo ví.

Tortuga - Kapitán Barbossa
Johnatan

12. června
Poledne

Stráž to sice byla ale určitě tu nebyl od toho, aby strážil. Tenhle uniformovaný maník, jestli vůbec patřil k anglickému námořnictvu měl dost zábavy s hraním v kostky s dvěma rozhodně pirátsky vyhlížejícími týpky, takže o tebe fakt nejevil zájem. Když jsi šlohl těch pár mrkví a rajče a rychle se vzdálil, v tom zmatku si tě nikdo nevšiml. Proplétat se uličkami bylo spíše jen tak naslepo. Zvláště, když jsi neměl ani pořádný cíl, kam bys vlastně chtěl dojít. Na druhou stranu měl jsi trošku času si chroustnout něco dobrého z toho co sis uklohnil v tom stánku.
Míjel jsi námořníky, ožralce, skupinku co hrála karban. Dokonce v jedné úzké uličce měl nějaký frajek přehnutou jakousi černovlasou štětku přes sud a pořádně si s ní užíval. A že byli teda slyšet.
"Doufám, že ještě nevypluli. To mi zase kapitán Barbossa dá....sakra že já tolik chlastal."
Mudroval holohlavý námořník, který rychlým ještě lehce vrávoravým krokem mířil do doků.

Jackie


,,Promiň že nejsem nějaká zbohatlická nána, která se umí chovat. K tvé smůle mě vychovala ulice a pak piráti, takže se s tím buďto smiř a nebo máš prostě smůlu."
Mrknu na něj.
,,Takže mi chcete říct kapitáne, že pokud se tam dostaneme, nebude to boj o holý život jen s přírodními silami, ale i s ostatními? No super, to mám radost.."
Zašklebím se.
,,Ty bys mě umrznout nenechal, takže věřím tomu, že si budeme moci sehnat nějaké teplejší oblečení..."

Když jsem vyšel před hospodu, došlo mi, že jsem prospal celý den. No není se čemu divit, po tak dlouhé a šílené plavbě by byl utahanej každej. Rozhlížím se kolem Teď je ten čas. Za necelou hodinku se začnou vyprazdňovat ulice a plnit bary. Mám docela hlad, měl bych si opatřit něco k snědku.. Sáhnu do kapes Nemám ani měďák..
Můj bratr vzlétl nad Tortugu a já se vydal hledat něco k snědku. Poslední krádež nedopadla moc dobře. Přičemž si mnu bouli na obličeji. Ale jak říkala matička, bez praxe nečekej výsledky.

Došel jsem na tržiště, kde bylo stále ještě dost lidí. Párkrát jsem si obešel celé tržiště a pozoroval klíčové body, jako jsou únikové cesty, nebo rozmístění stráží. Když jsem měl celou situaci zmapovanou, vydal jsem se ke stánku, který byl od ostatních nepatrně skrytý, takže na mě nebyl přímý výhled. Naštěstí u toho stánku bylo i hodně lidí a každý něco chtěl, takže jeden překřikoval druhého a vyvolávali zmatek. chaos, ideální příležitost pro zloděje. Naposledy jsem se rozhlédl, na prodavače, který upoceně nastavuje ucho, aby slyšel, co zákazník chce, na stráže, asi 50 metrů odemně, jak si mezi sebou povídají, ale i na okolní lidi, kteří cosi vykřikujou a nelidsky prskají. Počkal jsem na vhodný moment a vzal pár kusů zeleniny a vložil si je pod triko, načež jsem nenápadně odešel.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

"Jsi pěkně drzá."
Odtušil Jackie klidně a pohodlnění si uvelebil nohy na stole a nespokojeně mlaskl.
"Pár týdnů tomu už bude."
Začal bubnovat prsty o desku stolu a broukat si melodii nějaké zapomenuté námořní písně, pokud vůbec někdy existovala.
"Co tam přesně je nevím, vím, jen že je to něco velkého, nějaký artefakt, nebo tak něco. A vím, že každej kdo se o tom jen zmínkou doslechl se tam chce dostat první. Takže.....nějakej význam to mít bude a věřím, že to za tu cestu stojí."
Pokrčil rameny a mírným úšklebkem.
"Zklamat mě může jen to pokud tam někde umrzneš."
Zašklebil se a sledoval tě, jak do sebe obracíš láhev.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Poledne

Kapitánka Vlaštovky ti na to již nic neřekla a tak jste se s Willem vzdálili. Netrvalo to dlouho a opět jste na břehu sledovali, jak člun odplouvá zpátky k Vlaštovce. Teď vás čekal mnohem méně lehký úkol a tím bylo sehnat dohromady posádku. V rychlosti jste prošli část Tortugy, kde bylo nejvíce bordelů a náleven. Našli jste několik námořníků z vaší posádky, kteří byli totálně na mol vysmátí, pokud teda neleželi už někde v bezvědomí.
Gibbse jsi našla až asi po půl hodině konečně u jednoho baru, jak popíjel kupodivu docela decentně skleničku rumu.
"Kap....kapitáne?!"
Vyhrkl, jak se tvé přítomnosti lekl až mu málem sklenička vypadla z ruky. Když tě poslouchal vytřeštil oči zděšením.
"Hned teď? To jako opravdu teď? Ale vždyť chlapi......a chtěli jsme přece.....chápu...uvidím, co se dá dělat."
S povzdechem do sebe sklenici obrátil a zamířil mezi stoly pryč, nejspíše hledat zbytek posádky. Tohle bude dlouhý den.
"Nejsem si jistý jestli budou schopni starat se o loď."
Vyslovil Will nahlas své pochyby ohledně stavu posádky. Sice to není tak dlouho od přistání, ale jsi si jistá, že mnozí toho už plně využili.

Jackie


,,Aha."
Ušklíbnu se.
,,Nic mi z košile nevykouklo, to tvoje kapitánka mě prokoukla..."
Zavrtím hlavou.
,,Ty bys mě nepoznal, ani kdybych stála přímo před tebou."
Vezmu rum a napiju se.
,,Jak dlouho nad tím deníkem přemýšlíš?"
mrknu na něj.
Víš, co že tam vlastně má být? Bohatství? Věčné mládí?"
Začnu se smát...
,,Abys nebyl zklamanej."

Na palubu!

„ Pirát a povinosti? Ale notak Annie…“
Ušklíbla jsem se na ní a zavrtěla jsem hlavou. Nechala jsem ji v kajutě, ale odcházela jsem s poněkud zvláštním pocitem uspokojení, z toho, že mě má opravdu za Sparrowa. No, jsem pořád ještě Jackova dcera, no ne?
Pomohla jsem mlčky Willovi převeslovat na břeh, přeci jen chci odsud být co nejdřív pryč. Máme jinou práci než se tu zdržovat. Zvlášť, když Annemarie nechce odjet. Tím, že nehodlá pronásledovat svého syna a zabavit mu deník, se to malinko komplikuje, ale na druhou stranu, alespoň nebude muset Perla krotit svou rychlost. Přeci jen je to nejrychlejší loď na moři.
„ No, budeme muset posádku do toho stavu dostat, protože nemáme čas.“
Promluvila jsem k Willovi, když jsme opouštěli pláž a svižným krokem jsem vyrazila zpátky do města. Nečekala jsem vůbec na nic a rovnou začala pátrat po své posádce a hlavně po mém prvním důstojníkovi.
„ Pane Gibbsey, musíme odplout, nejlépe ihned. Náš cíl odplul dnes ráno a my ho musíme chytit dřív než se nám ztratí. Sežeňte posádku a nažeňte je na loď.“

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

"Tobě to jméno nic neříká?.....Docela slavný pirát a kapitán Pomsty královny Anny."
Ušklíbl se nad tvou neznalostí Jackie ale pak nad tím mávl rukou a slétl očima po tvém ošacení.
"Jo to mi povídej, myslíš si, žes naverboval pořádný chlapy a pak jednomu vykouknout z košile kozy."
Uchechtl se a zavrtěl nad tím hlavou.
"Minulost jsou zkušenosti a ta nás učí."
Zvážněl Jackie a slétl očima zpátky na deník.
"Je tam spousta věcí, ale pokud se ptáš jestli tam bylo něco dalšího vloženýho, tak o ničem nevím, pokud to tam bylo, tak ne, když jsem ho získal."
Vysvětlil ti trpělivě a pak ti podal svou láhev.
"Napij se na sucho to špatně myslí."
Usmál se docela vřele a pak zabubnoval prsty volné ruky o desku stolu, jak se zamyslel nad celou záležitostí také a snažil se odhalit to skryté vodítko.

Jackie


,,Barbosa?"
pohlédnu na něj, protože toto jméno mi nic neříká.
,,Víte, šaty klamou, kapitáne. Nevyrostla jsem na zámku, ale v ulicích, a dalších několik let jsem byla na pirátské lodi, než vypukla vzpoura a mě prodali..."
Ušklíbnu se.
,,Ani nevím, proč vám to říkám, stejně vás to nezajímá."
Vydechnu a posadím se.
,,Chce to vodítko, nějakou nápovědu... Cokoliv, nebylo u deníku ještě něco?"

Tortuga - Kapitán Barbossa
Johnatan

12. června
Poledne

Hostinský ti přinesl vše, co sis objednal včetně rumu pro již tak docela opilého námořníka. Ten s vděkem přijal a obrátil do sebe skleničku na ex.
"Aaaaach......no jasně že plavil. Celýho půl roku, ale už jsem toho měl plný zuby. Jeho výpravy jsou příliš nebezpečí za málo zisku."
Mlaskl námořník nespokojeně a slétl tě nevýznamným pohledem.
"To už je ale pár měsíců zpátky, nicméně když se tu jeho cháska zastaví čas od času s některým z nich něco prohodím."
Pokrčil rameny lhostejně a opřel se pohodlněji do židle.
"Jooo...byl no, kdy kdy? Dneska.....ale už asi vodrazil.....a co ty si tím chlapem tak posedlej?"
Zavrtěl nechápavě hlavou a zamračil se na tebe, jako by se snažil pochopit tvé myšlenky. Nakonec ses šel prospat nahoru do pokoje. Nebylo to žádné luxusní ubytování, ale stačilo to. Prospal jsi se dobře, a hned ti bylo lépe, než v síti v hromadné kajutě na té kocápce, co posledních pár měsíců. Když jsi sešel dolů do hospody byla ještě plnější, než předtím a když jsi vyšel ven, tak právě zapadalo slunce. Až po pár dalších okamžicích ti došlo, že jsi prospal odpoledne a teď se začíná pomalu připozdívat. Do dalšího dne je tedy ještě daleko a daleko. Na druhou stranu, pokud bys měl z prdele kliku, tak bys mohl ještě najít Barbossovu loď....možná. Tvůj bratr vzlétl ze štítu hospody a vznesl se vysoko nad Tortugu.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

"Já, má matka, ty a počítám, že asi Barbossa."
Odpověděl naprosto klidně a pokrčil rameny.
"Jo to mi povídej......třeba jako ty, na první pohled obyčejná děvka z přístavu a podívejme se, co se z tebe vyklubalo."
Zašklebil se a sledoval, jak listuješ deníkem, který byl opravdu.....nesmyslný. Neviděla jsi v něm v tuhle chvíli žádný skrytý vzorec. Ten, kdo ho psal musel být totální magor.
"Musíme na to přijít, než doplujeme na konec rozklíčované cesty, jinak tahle výprava skončí, velkým nezdarem."
Zamračil se.