Andor.cz - Dračí doupě online

Jackie



,,Takže nějaká místa znáte, ale jiná jsou skrytá všem... Kdo ještě ví o tom deníku?"
Pozvednu obočí, když vidím, jak mě pozoruje.
,,Víte kapitáne, teď se soustředíme na vážnější věci, nemyslíte?"
Pousměju se.
A co se deníku týká, může být i v něm něco navíc, něco, čeho jste si nemusel všimnout..."
Prolistuji pár stránek ,abych se podívala, jestli není souvislost...
,,Ono ne všechno je na první pohled viditelné."

Když už jsem konečně v dáli viděl Tortugu, zahřálo se mi srdce a na obličeji se mi vykouzlil úsměv. Tento úsměv jsem vypozorval i u pár dalších chlapů, nejspíš už mysleli na děvky.
Jen, co jsme zakotvili, všichni se rozběhli po městě a dosloval lovili lovili místní děvy. Nebyl tedy vůbec problém se jim ztratit. Věděl jsem, že odplouvají za dva dny, mě neznámo kam. Proto jsem se potřeboval vypařit.
Cestou do hostince mi zvedeo sebevědomí pár hlášek, které jsem slyšel z povzdálí. Bohužel hned poté, co jsem pochopil, že tyto narážky jsou od kurev, mi můj úsměv a ego zmizeli. Potřeboval jsem se pořádně najíst a vyspat, bez toho neustálýho houpání. Ale měl jsem jen pár drobnejch, piráti mi prakticky nic nenechali, tak akorát na pivo. Prvně zaslouženej odpočinek a pak vysvobodím bratra... Ale kde vzít peníze... Nu což, iluze o ideálech již mám ztracený a tady v Tortuze čest rozhodně nenajdu.
Rozhodl jsem se tedy najít toho nejvíc opilého člověka, který se potácel kolem. Počkal jsem si, až zmizí z očí ostatním a šel jsem se pokusit ho okrást. Nenápadné žďuchnutí a přitom vybílené kapsy... Takový byl plán, nicméně to pro mě opět byla jedna z dalších lekcí. Bez praxe nemůžu čekat zázraky. Ihned po nenápadném strčení do opilce, se mi povedlo ukořistit pár drobných. Bohužel si toho všiml. Okamžitě mi do obličeje přiletěla tvrdá rána a já letěl k zemi, málem jsem z toho neomdlel. Rozmazaným pohledem pozoruji ožalu, vytahujícího šavlí. Snažím se tedy co nejrychleji vzchopit a utéct. Celý svět se mi motal a já narážel do všeho a všech okolo mě. Bylo takřka nemožné utíkat rovně. Aspoň, že na tom byl ožrala podobně.
Nakonec jsem utekl a zkontroloval výsledek krádeže. Určitě mohl být mnohem lepší, ale aspoň jsem měl na nějaký ten žvanec a nocleh. Vydal jsem se do krčmy, kde jsem si objednal pořádný pivo, trochu rumu a flákotu masa. Poté, co jsem dojedl jsem uslyšel z vedlejšího stolu diskuzi o Barbossovi, zvedl jsem se a přišel za skupinkou lidí, následně jsem nabídl poslední doušek rumu, co mi zbyl právě onomu řečníkovi a začal diskuzi Ty jsi se někdy plavil s Barbossou? Slyšel jsem o něm spoustu historek a legend! Snažil jsem se za každou cenu rozproudit konverzaci a nenápadně zjistit co nejvíc informací. Když už to vypadalo, že mě má plné zuby, objednal jsem další rum s vědomím, že další den budu bez snídaně. A opět se zeptal Kde si o něm toho tolik slyšel? On tu byl? Nevíš kdy? S tímto chlápkem jsem byl, dokud jen vydržel mluvit o Barbossovi, když už ale byl natolik opilí, že sotva mluvil, rozhodl jsem se jít za hostinským a zaplatit si pokoj. Dal jsem mu tedy své poslední drobné, vzal jsem si pivo, které se osaměle válelo na náhodném stole a šel spát.
¨
Další den jsem byl zklamaný hned od rána. Přeci jen, ten vysněný spánek a odpočinek nebyl tak dobrý, jak jsem si představoval. Tak jsem tedy vstal a vylezl z hospody, bratr již čekal na střeše před hostincem. Když jsem vylezl, přilítl ke mě a usadil se mi na rameno.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

"To je sice možné, ale tenhle případ to nebude."
Povzdechl si Jackie a napil se ze své lahve. Pak se zhoupl ležérně na židli a při tom tě pozoroval. Skoro jsi měla pocit, že neskrytě pozoruje spíše tvoje vnady, než tebe samotnou.
"Jak? Inu spíše náhodou. Byly tam zmínky o pár místech, které jsem znal ze svých plaveb. Útesy, mělčiny určitých tvarů a tak....to se nezapomíná, když tam člověk někdy roztrhne lodi břicho."
Ušklíbl se a položil láhev na stůl.
"Ale bohužel tohle je trošku jiný případ. Nijak to nenavazuje na hádanky okolo cesty."
Mlaskl nespokojeně.

Tortuga - Kapitán Barbossa
Johnatan

12. června
Poledne

Vytratit se svým původním společníkům, nebyl žádný velký problém. Přece jen po přistání v Tortuze se piráti vydali za nevěstkami a chlastem a tys jim byl úplně ale úplně ukradenej, takže jsi mohl vyrazit do Tortugy za svými vlastními cíli a těmi byl kapitán Barbossa. Tvůj bratr poletoval, kdo ví kde zatímco ty ses toulal městem a z poza každého rohu jsi slyšel.
"Nazdar fešáku....." nebo "Cesta na moři byla určitě dlouhá, pojď za mnou a zapomeneš na to."
A spoustu jiných lákavých hlášek místních lehkých děv. Mimo to tu samozřejmě nevěstince a putyky žily bujarým životem. Občas jsi potkal opilého vojáka, nebo jiného námořníka, který se zde oddával neřestem.
Do jednoho jsi skoro málem vrazil, jen něco zamrčel a šel dál.
Když jsi zapadl do jedné blízké hospody, abys zjistil něco o Barbossovi bylo tam hlučno, smrdělo to chlastem a chcankama a taky potem, ale dobře jsi na druhou stranu zapadl.
"No a to vám povídám, byl to určitě von! Slyšel jsem, že Barbossa právě dneska vodplul, aby dal na prdel nějakých Frantíkům, nebo co....měli spadeno na nějakej zapomenutej ostrov, byla tam jakási obchodní stanice. A Barbossa se toho taky dohmát a jal se vyrýžovat na tom, co nejvíc.......cože? Já a jet s ním? Nejsem blázen svýho kejháku si ještě vážím."
Slyšel jsi mluvit docela dost nahlas jednoho z námořníků, který se bavil připitý se svými kamarády u nedalekého stolu.

Jackie


,,To netvrdím, jen... Pokud by to byl někdo, kdo byl známý, tak kdyby byl někdo, kdo toho dotyčného dobře znal, mohl by nám vysvětlit, jak přemýšlel ten, kdo napsal ten deník..."
Opřu se o stůl.
,,Jak jste rozluštil tu cestu? můžete mi o tom říci více? Třeba na něco přijdeme..."
Vydechnu a znovu se začtu do deníku, musí tam být něco... Nějaká nápověda... Něco co není na první pohled zřejmé.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

Jackie pokrčil lhostejně rameny.
"Možná, kdo ví, ale to by chtělo nejprve přijít na to, jak jsou myšleny, každá je řešená a postavená jinak. Jak říkám jediné, co jsem byl schopen rozluštit je cesta k té pevnině, ale dál...to už je jiná záhada."
"Kdo ví, teď už nejspíše někomu mrtvýmu. Jaksi po sobě nezanechal řádný podpis, který by něco vysvětloval."
Povzdechl si mírně Jackie a slétl očima zpět na deník.
"Proč se ptáš? Nevěříš mi?"
Povytáhl tázavě obočí.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Poledne

"Co říci, je to pirát každým coulem a mě čekají ještě jiné povinnosti."
Odpověděla smířeně ale ne nevesela. Patrně je na svého syna docela pyšná. Mírně si povzdechla, když jsi jí předhodila Jackieho a pohlédla na mapy na stole.
"Jak vidíš, ten tady není. Avšak při něm štěstěna vždy stála."
Vzhlédla zpátky směrem k tobě.
"Za Sparrowa. Za Sparrowa Eleno."
Odtušila neprosto upřímně a bez nějakého dalšího obalu.
Když jsi vyšla z kajuty s Willem směrem ke člunu držel s tebou krok a poslouchal.
"Chápu, ale nejsem si jistej, jestli bude posádka v použitelném stavu."
Vyjádřil nahlas své obavy. A docela opodstatněné. Váš průvodce vás opět spustil na vodu a nechal vás se odvézt zpátky na břeh. Přece se nebude zbytečně namáhat, že.

Loučení s Annemarií a Tortugou

„ Tak to fakt nechceš plout semnou!“
Rozesmála jsem se když řekla, že je Jackie jako náš otec. No.. je… Já nejsem o moc lepší, i když asi tím, že jsem ženská, tak jsem klidnější. I když…
„ Nu což, jsem ráda, že si mi podala tyhle zprávy, ale vůbec mě netěší, že nechceš jet taky, tvou společnost bych na té cestě uvítala, už jen pro to, že by si Jackie zasloužil pár facek za to, že okrádá vlastní matku…“
Ušklíbla jsem se a už už jsem se měla k odchodu. Koutkem oka jsem se ohlédla.
„ Tohle přání od tebe měl dostat tvůj syn… ne já, Annemarie…“
Vydechla jsem tiše, možná v tom bylo něco trochu bolestného, mě už neměl kdo vyprovázet. Možná jsem tak trochu i Jackiemu záviděla, že jí má… Ale co… aspoň mi do ničeho rodiče nemůžou kecat no ne?
Na rtech se mi usadil úšklebek.
„ Já a neopatrná? Za co mě máš!“
Zasmála jsem se a s tím jsem vyšla z její kajuty ven a rovnou k loďce. Svezla jsem se po žebříku dolů a usadila jsem se tak, abych mohla chytit jedno z vesel, načež jsem naznačila Willovi, aby chytil druhé, počkali jsme na našeho… dozorce a vyrazili zpátky na břeh.
„ Je poledne. Bude potřeba sehnat posádku a okamžitě vyrazit, Jackie má pár hodin náskok a my ho musíme za každou cenu dohnat dřív, než se nám ztratí úplně.“
Promluvila jsem k Willovi odhodlaně. Budem mít co dělat, abychom vypadli z města co nejdříve.

Tajemný deník


,,A nebo to bude zimní slunce, které přetváří krajinu..."
Ušklíbnu se.
,,Dva týdny a na nic jste nepřišel?"
Zatvářím se poněkud překvapeně...
,,Třeba na to jdeme úplně špatně, nemohly by předchozí hádanky dávat rozuzlení k těm dalším?"
Zeptám se ho a pozoruji jej.
,,A komu ten deník vlastně patřil?"
Zeptám se znenadání a přimhouřím oči.

Tortuga - Smrtonoš
Alison

12. června
Poledne

Obchodní se krátce zamyslel nad tvou nabídkou, promnul si svou zašpičatělou bradku a přelétl očima nabízené zboží. Pak pohledem opět spočinul na tobě.
"Madcham umí tvrchdě smlouvat. Dobrchá pro vašche krásné očchi za 45."
Odsouhlasil nakonec s lehkým úsměvem a vyskládal na svůj před tebe hromádku tebou zakoupeného zboží a pak vyčkal, až mu zaplatíš, cos byla dlužná.
"Budchu se těšit na vašchí dalšchí náfštefu."
Opět se usmál.

Tortuga

"50 šilinků? To je dost.." Prohlížím si to ještě chvíli a pak to odložím. "Za tu cenu seženu lepší jinde.." Zamračím se.
Chvíli ještě postávám na místě a dívám se na kožešinu, pak zvednu pohled k prodejci. "45 a ještě je to dost". Navrhnu svou nabídku.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

"Jo už tomu tak bude."
Pokrčil rameny nad záležitostí svého otce a sledoval tě, jak si lámeš hlavou, nad tím, co ti z deníku řekl.
"Jo mohlo by to být ono, ale taky nemuselo. Jak bychom vzdávali hold větru a jak by nám osvětlil cestu? Vítr nesvítí."
Zabručel zamyšleně Jackie a začal si pohrávat s dýkou.
"A takových hádanek je ten deník plný."
Zašklebil se.
"Pročítám ho už bezmála dva týdny."
Dodal s krátkým povzdechem.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Poledne

"Jen pár pasáží, byl docela náročný na překlad a pochopení. V tomhle byl vždy Jackie lepší, je jako jeho otec. Blázen a bláznům tyhle věci jdou."
Pousmála se, ale brzy zase zvážněla. Když jsi vstávala dívala se na tebe a pak na tvá záda. Uslyšela jsi tichý možná trochu ztrápený povzdech. Will mezitím vstal a zamířil za tebou.
"Buď opatrná Eleno a hodně štěstí."
Řekla to polohlasně, ale přesto dost nahlas, abys to slyšela.