Anamarie

„ Ale já své lodi věřím… A pokud bude potřeba ji provést něčím nebezpečným, provedu jí já sama...“
Zadívala jsem se na Anemarii, když se začala smát.
„ Tys ten deník četla, dost možná bys mohla místa, kde je to zrádné, poznávat.“
Ovšem překvapeně jsem se zadívala do jejích očí, jakmile prohlásila, že nikam nejede. Čelo se mi zkroutilo do zamračení, trochu nespokojeného.
„ Aha.“
Do jejích věcí mi nic není, a jestli nechce jet, je to její volba.
„ V tom případě děkuji za informace a hodně štěstí. Wille…“
Naznačila jsem mu, že se máme k odchodu.

Jackie a prokletý deník


,,Děvka možná ne, ale já jsem pirát."
Pousměji se a dívám se do deníku.
,,Váš otec?"
Podívám se na něj s tázavým obličejem. Poslouchám ho.
,,Jestli je to led, tak i kdybyste si nastudoval všechno, tak nikdy nevíte, jak to bude vypadat pod vodou."
Odtuším a jakmile zarecituje část z deníku tak se zamyslím.
,,V zemi ledu a sněhu bych řekla, že je stavitel vítr."
Podívám se na něj.
,,Představte si led a sníh v jedné rovině, kdyby bylo bezvětří, tak by to tak zůstalo, ale jestliže bude foukat vítr a malinko se měnit počasí, pak se můžou vytvořit duny, nebo krátery, a podobné, nemyslíte?"

Tortuga - Smrtonoš
Alison

12. června
Poledne

Obchodník se spokojeně usmál a pohladil kožešinu tuniky.
"Och to je s polarchního vlkcha. Velice kchvalitní. Ne není těžkchá. Můžchete si jí vyzkoušchet."
Nabídl ti se úsměvem.
"Cena je dobhrá jen 50 šilinkhů za celekch."
Zadíval se na tebe jestli tě jeho nabídka zaujala.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

"Děvka nemá důvod podřezat zákazníka, který jí zaplatil."
Pokrčil Jackie poklidně rameny.
"S pirátkama je to pak už trošku jinak."
Odtušil s lehkým úsměvem a pozoroval tě. Když jsi nahlédla do deníku, tak jak se zdá je celý psaný ve....španělštině, nebo snad francouzštině, těžko říci, moc toho jsi z toho nepochytila anglicky je tam jen pár poznámek.
"Přesně tak, daleko na severu. Kdyby se o tomhle doslechl můj otec, když ještě žil zbláznil by se radostí.....i když on tak trochu blázen byl."
Uchechtl se Jackie a pak se zhluboka nadechl.
"Z toho, co jsem vyrozuměl bude cesta nebezpečná plná nástrah a to jak po moři tak po souši. Zima a led nás budou objímat všude a to ještě není jisté, že se dostaneme na správné místo. Poslední dva týdny studuji lodní mapy a poznámky z deníku, abychom někde neroztrhli trup o ledová skaliska, ale na souši, to bude horší, tam už jsou popisy cesty o dost složitější."
Povzdechl si a dal si nohy na stůl.
"Až na břeh vstoupíš vzdej hold mistru staviteli a on osvětlí ti cestu."
Zarecitoval jednu část hádanek z deníku.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Poledne

Anamaria se srdečně zasmála, když jsi řekla, že Vrabčáka chytíte.
"Věž, že to nebude tak jednoduché drahá. Černá Perla možná je tou nejrychlejší lodí v Karibiku, ale Jackie zná ty nejrychlejší a cesty a ví, jak se vyhnout nástrahám po cestě, což vy nevíte. Nemáte ten deník."
Usmála se vědoucně. Její oči putovaly po tvé tváři, když jsi říkala, že přivedete Jacka zpátky. Pak jen potřásla hlavou a posmutněle se usmála.
"Obávám se, že tentokrát ne Eleno....pokud změním názor budeš první, kdo se to dozví."
Ubezpečila tě a opět klesla do kapitánské židle.
"Má cesta vede jinam."
Dodala s pokrčením ramen.

Tortuga

Prohlížím si jeho nabídku a spíš přemýšlím, jestli to má extra smysl, ale pro cestu minimálně.. "Ano, celkem do velmi studených krajin." Prohlížím si vyhlédnutý komplet. Toho klobouku si snad ani raděj nevšímám. "Kolik?" Ukážu na ten komplet. "Z čeho je to kožešina?" Položím další otázku. "Není to těžké na nošení?"

Jackie

,,Vy víte..."
Pohlédnu na něj jak se uvelebil a poslouchám ho.
,,Vy mi věříte... Věřil jste mi i v noci..."
Ušklíbnu se .
,,Moře a pevnina pokryté ledem a sněhem?"
Přimhouřím oči a vydechnu, když posune deník ke mě, tak nahlédnu a přemýšlím, nad jeho obsahem.

Návštěva Anemarie

„ Doufám, že ne… Na druhou stranu, kdo ví, třeba bude někoho potřeba obětovat, a jestli je jako jeho otec…“
Přidala jsem si i já trošku do mlýna a zadívala jsem se na Willa, jak se šklebí. Zůstala jsem stát a tak trochu si prohlížela i kajutu. Přesto, jakmile začala mluvit o věcech, kvůli kterým jsem tady, zpozorněla jsem a zaměřila svůj pohled na ní.
„ Ano, vím o té mapě…“
Zamračeně jsem začala přecházet sem a tam.
Místo daleko na severu, deník s informacemi, který nemá.
„ Jackie?“
Zamračila jsem se ještě víc.
„ Toho chytíme… Perla je nejrychlejší loď v Karibiku… A zase tak dlouho pryč není. Ale musíme vyrazit, co nejdřív.“
Zadívala jsem se na Anemarii.
Úsměv se mi však prohnal tváří, když zmínila, že to má Jackie po otci.
„ Jo to asi budeme mít v rodině všichni…“
Uchechtla jsem se a podívala jsem se na Willa. Nakonec jsem se vrátila pohledem s úsměvem na Anemarii.
„ Tak co… pojedeš s námi? Přivedeme Jacka zpátky.“

Tortuga - Smrtonoš
Alison

12. června
Poledne

Zastavila ses nakonec tedy u prodejce kožešin, rozhlédla ses po jeho krámku a hledala to nejlepší, co by ti sedělo, notnou chvíli to trvalo, než jsi prošla očima všechno jeho zboží.
"Mochu nějak pomoci?"
Optal se cizokrajným přízvukem a sledoval každý tvůj pohyb. Pak ti padla do oka jedna kožešina, nebo lépe řečen komplet. Byla to tunika pošitá kusy huňaté kožešiny, pravděpodobně z vlka, možná dokonce z medvěda, na zádech i hrudi a několik delších pruhů pak spadalo v podobě rozstřiženého rukávu po obou stranách. K tomu byly na prodej Kalhoty nadšité stejnou kožešinou. V těchto krajinách by v tom bylo určitě zatracené horko.
"Chledáte něco to zimných krchajin?"
Optal se posadil zezadu dopředu na lepší viditelnost huňatý klobouk, zakončený bílým liščím ocasem.
"Mám nejlepchší zboží na trchu."
Ubezpečoval tě.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Poledne

"Kdo ví?"
Pokrčil rameny a prohnaně se usmál. Když se uvelebil v kajutě pohlédl znovu na tebe a pak vytáhl z kapsy onen deník.
"Důležitý taky je, abys kromě užitečnosti byla taky věrná."
Odtušil a otevřel jej na určité stránce.
"Tenhle deník popisuje složitou cestu do dalekých krajin."
Oznámil a něco v deníku chvíli procházel.
"Instrukce v něm nás mají zavést do míst, kde moře zamrzají a krajina je pokrytá sněhem."
Vysvětlil s lehkým úsměvem.
"A to vše nás má dovést k jistému bájnému artefaktu. Jen číst v tom tak, aby nás to dovedlo opravdu k cíli není jednoduché. Jak mi s tím chceš pomoct?"
Povytáhl obočí a sledoval tě. Pak posunul deník směrem k tobě.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Poledne

Anamaria si v kajutě prohlédla tebe i Willa a lehce povytáhla obočí.
"Tak to je mladý Turner, no rozhodně je po otci, doufejme, že si taky nenechá vyříznout nějakou část těla."
Popíchla ho a přesně, jak očekávala, tak hned Will rozzlobeně načepýřil. Pak jsi ale změnila směr hovoru, právě na záležitost ve které jsi přišla. Zadívala se vážně na tebe a pak se usadila za svůj stůl. Dlouze si povzdechla, jako by na něco zavzpomínala a pak lehce potřásla hlavou.
"Posaďte se asi to bude trošku na dýl."
Oznámila a počkala, až se oba posadíte.
"Nyní tedy k věci....ano jeden způsob bych tedy znala.....možná."
Odtušila a poklepala prsty o desku stolu.
"Jack ti určitě vyprávěl o mapě, kterou Gibbs spálil a celou jí má v hlavě že? Pokud mu jí ještě někdo neustřelil, jsou tam ty informace stále a mezi nimi i popis cesty na místo daleko. Já o něm vím z jednoho deníku. Má to být místo daleko na severu. Tam, kde zamrzají vody a pevninu pokrývá věčný sníh. Tam leží skryt předmět, který dokáže přivést i mrtvé zpět mezi živé, aniž by se to na nich výrazně podepsalo. Bohužel moc bližšího nevím."
Vysvětlila vám a pak se trošku zamračila.
"Nicméně ten deník už nemám a nebude sami, kdo toto místo hledá, dokonce ten další má i náskok.....můj syn Jackie mi ten deník ukradl a vyrazil na tuhle cestu taky. Odplul předpokládám dnes brzy zrána už jsem ho nestihla zastavit. Přece jen jeho Vrabčák je dobrá loď a posádku taky nemá špatnou....Je....je hodně jako jeho otec a žene se za kdejakým přeludem a záhadou."
Usmála se trošku smutně.
"Vím, že Jack tyhle věci zbožňoval a hledal, ale možná právě ty jej přivedly nakonec do hrobu. A nikdy z toho nakonec nevzešlo nic dobrého. Věčný život......jo to byl Jackův sen."
Pousmála se nostalgicky.

Tortuga


"Očividně ten ne-pirát tam ještě někde je.." Usměji se ještě, než úplně odejdu. Jeho zavolání ještě mávnu rukou, že rozumím a jakmile minu palubu, vydám se nejbližší ulicí.

Je tu tolik věcí.. Hlavně živo.. Nabídky odmítám s úsměvem a po případných "stáncích" s věcma padlých se jen rozhlížím hledaje to nejlepší na cestu.
Během toho si i hlídám váček s penězi a hlavně záda. Nepotřebuji pozornost "špatných" lidí. Zahlédnu prodejce s kožešinami a rozhlédnu se. Hledám takový, který mě pře případnou zimou ochrání a neomezí mě v pohybu.

Pískle?


Když mi řekl, tedy... Naznačil, abych šla s ním, tak mi srdce poskočilo... Nevím jestli radostí, nebo čím, ale to je jedno, šla jsem za ním...
,,Opravdu jste byl tak opilý, jak říkáte?"
Zeptám se ho ještě a pak ho následuji po schodech nahoru a do jeho kajuty, kam vklouznu za ním a počkám až zavře dveře.
,,Nevím jestli jsem chytrá, ale vím, že jsem užitečná..."
Postavím se tak, abych mu nepřekážela, pozoruji ho a počkám na jeho vyjádření.

Zkáza Akanu - Pomsta královny Anny

12. června
Ráno

Rychlým krokem se dostaneme na pláž a nasedneme do jednoho z posledních člunů. Připadám si, jako kdybych šla na popravu. Věnuji poslední teskný pohled místu, které jsem mnoho let nazývala domovem. Pak se ale smutně odvrátím. To místo už neexistuje. Akan byl nenávratně zničen. Jestli tam zůstal někdo živí, tak toho chudáka lituji.
Snažím se sama sebe přesvědčit, že tohle je lepší, než zůstat sama ve městě plném mrtvých.

Dostaneme se na palubu velké lodi. Musím působit opravdu zoufale. Malá, ztracená holka, která se drží toho jediného stébla trávy. Taková já přece nejsem.
Znovu zahlédnu muže, který mě prve zachránil. Až nyní mi dojde, že je to kapitán. Zkroušeně stojím vedle svého zachránce, pohled upřený k zemi.

V tichosti naslouchám, jak se muži baví o mém osudu. Příliš nadějí si nedělám. O to větší je však moje překvapení, když zjistím, že se můj zachránce, kvůli mě, vzdal svého podílu z kořisti.
Pirát Bernard mě zachránil. Teď už jen zbývá zjistit, co bude chtít na oplátku. I když mám jisté tušení.

"Já ani nevím, jak poděkovat."
Vyhrknu, když se kapitán vzdálí a my zamíříme do podpalubí.
"Udělám všechno proto, abych ti to dokázala splatit."
Možná...jen třeba...tohle ještě není můj konec.