Andor.cz - Dračí doupě online

Tortuga


Když přirazíme k molu v přístavu města neřesti a křivých hnát pohlednu na druhé důstojníka...

Vem si pět mužů, a maže doplnit zásoby, hlavně tedy opravit loď takže prkna, trámy a tér a slámu, a modli se aby otec byl v dobré náladě, hlídka by to asi odnesla víc jak protažením pod kýlem...

Rozhlédnu se z můstku ještě po posádce a ukáži na pět chlapů...
Černý petr pánové, máte první hlídku na lodi, po té co se vrátí se zásobami máte padla, zbytek padejte mi z očí vy nadrežné krysy a né že se hned porvete v první krčmě...

Sám se seberu a jdu se podívat do centra, přeci jen, podívat se po trhu, zjistit co je nového, a jít si sednout někam na pohárek něčeho lepšího...

Podřimující kapitán


Pozoruji Jackieho, jak něco pročítá a snaží se na co přijít. A chlastá, dost... Můj sud je také pohodlný a očividně on je zaměstnán něčím jiným, než aby myslel na něco jiného... Ale co už...
Ten muž v koši tu není, ale třeba přijde... Mou si ho lépe prohlédnout kdykoliv... Když se zase podívám zpět k našemu kapitánovi, tak už podřimuje. Zvědavost mi nedá a tak se zvednu a jdu se podívat, co to vlastně čte...

Tortuga - paluba Smrtonoše

"Jsem zvědavá na ty jeho divné způsoby, jestli je to podobné co dneska, tak se mám na co těšit." Konstatuji a postavím se. "Aha, takže bude ještě legrace." Dodám nakonec a protáhnu se. Při zmínce alkoholu se nad jeho radou nenuceně zasměji. "Děkuji za radu, Time. Pokusím se jí řídit." Mrknu na něj, i když si myslím, že bez alkoholu jsem žila do teď a život na palubě to nezmění..
"Jo, dle popisku je to čarovné město. Všimla jsem si. Hlavně se mi líbí, že se tu ani nemotá moc naškrobenců a nafrněnců. I místní lehká děvčata se zdála, že mají pevnou ránu, když chtějí." Usměji se. To je tak akorát město pro zloděje...
"Já a hlouposti.. Pff..." Mávnu rukou a znovu se zasměji. "Já taková hodná už od pohledu." Dodám ještě nakonec. "No nic.. Nechám tě, nebudu dál rušit. Jdu se zas podívat nahoru. Těšilo mě, Time, dobře se s tebou povídalo." S tím ho nechám vlastnímu osudu a vyrazím na palubu.

Zkáza Akanu - Pomsta královny Anny

12. června
Ráno

Při vší té hrůze, kterou kolem sebe vidím, nechápu, jak může pirát zůstat tak klidný. Ve vzduchu je cítit zápach střelného prachu smíšeného s krví. Takhle voní smrt. Mě se z toho ale zvedá žaludek.
Muž mě sice zachránil, ale dál o mě nejeví žádný zájem. Měla jsem očividně štěstí v neštěstí. Možná i dvojité štěstí, když tak nad tím přemýšlím. Když totiž vidím, jak piráti zacházejí s vesničany, dojde mi, že bych tu asi neměla stát jako blb.

Rychle se vrhnu do trosek nejbližšího domu, s tlukoucím srdcem překročím mrtvolu ženy, která leží v chodbě, a schovám se za dveře. Je mi jasné, že z bývalých otroků se rázem opět stali jen otroci. A jestli si nedám pozor, mohla bych dopadnout úplně stejně, jako tihle přeživší "šťastlivci".

Nevím, co budu dělat. Nemám žádný plán, ale jedno je mi jasné - živou mě nedostanou. Než abych opět skončila v řetězech, to si radši sama proženu kulku hlavou.
No jasně, pistole.
Vzpomenu si a roztřesenými prsty se mi podaří nabít, zbytek kulek si schovám do kapsy. Nikdy jsem nikoho nezabila, ale přece to nemůže být tak těžké. Radši oni, než já. Radši smrt, než otroctví. Jak jednoduché to může být.
Zhluboka se nadechnu a opatrně vyhlédnu ven.

Tortuga - Smrtonoš
Alison

12. června
Ráno

"To je asi fakt.....náš kapitán má ale občas divný způsoby a asi si rád užije trošku toho vzrůša."
Pokrčil Tim rameny nenuceně, pokud v něm bodl nějaký osten žárlivosti nad tím, jak opěvuješ kapitána, nedal to znát.
"Starší? Ne spíše pro ty, kteří mají oč hrát."
Poopraví tě klučina, je jasné, že se zde nehraje jen o peníze a chlast, bude mnohem více způsobů platby, to ani zmiňovat nemusel.
"Malý nejsem a pít umím ty by ses to taky měla naučit."
Obrátí kartu ve svůj prospěch s lehkým úšklebkem na rtech. Být malý a umět pít je možná v normální společnosti nepřípustné, ale být velký a neumět pít je v této společnosti úsměvné.
"V Tortuze nikdy nevíš koho potkáš. Je to až čarovné místo. Každý tu může každému vrazit kudlu do zad a ani to, že jsi někdo důležitý ti nepomůže. I tak je Tortuga krásná."
Usmál se Tim.
"Jak říkám tady to bude v pohodě, pokud nebudeš dělat hlouposti."

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Ráno

"Che s dostatkem chlastu není nic tak děsivé, jak se zdá."
Zašklebil se Gibbs, když jsi odcházela.
"Hmmm chápu, takže mít rezervní, kterou nenajdou."
Řekl prostě, jako by to byla naprostá samozřejmost.
"Kakaco? To zase nějaká pirátská nadávka?"
Dívá se za tebou s pozdviženým obočím zmateně, když odcházíš do své kajuty.
Chystat toho nebylo moc co, přece jen připravená k boji a ozbrojená jsi vždy a navíc je to přece Anemaria.....no dobře možná u ní nebudeš úplně v nejlepším světle, protože jí starý Jack nechal kvůli jiné a vůbec děvkařil, jak se dalo a tak, ale to už je přece jen dávno...

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
Ráno

Uvelebila ses tedy na prvním volném sudu, kde se dalo dobře opírat a popíjet flašku rumu a samozřejmě odkud byl dobrý výhled na vašeho kapitána. Když jsi po něm občasně koukla, viděla jsi, že si tu a tam přihne velkého loku ze své flašky a pak kouká do malého deníku dál. Občas otočil stránku, někdy tam, někdy zase zpět, když se k něčemu vracel, ale jinak byl soustředěný dle všeho plně na četbu.
Muže, když hlídal v koši od vašeho vyplutí jsi tady v podpalubí neviděla. Nejspíše zůstal ještě nahoře na palubě, ale vzhledem k tomu, že jste na otevřeném moři, nemá ti moc kam mimo loď utéct, a tak si jej můžeš odchytit prakticky kdykoli, pokud ho někdo do té doby nezastřelí.
Když jsi po nějaké době opět slétla očima na Jackieho viděla jsi, že flaška v podstatě dopitá leží na vedlejším sudu, Jackie je tam pohodlně rozvalený a opřený o sudy za sebou deník stále v ruce, ale svěšený na nohách a podřimuje.

Zkáza Akanu - Pomsta královny Anny
Ylaya

12. června
Ráno

Vyšla jsi za pirátem ven z rozpadající se hospody. Ani se za tebou neotočil a klidnými ráznými kroky pokračoval po pár schůdcích dolů do písku a občasných trsů trávy.
"I to je možnost, hodně štěstí se zapalováním tedy."
Odpověděl bez většího zájmu.
Když ses rozhlédla kolem, byla to spoušť. Domy ve vaší vesnici byly děravé, jako ementál od kartáčových a normálních střel z děl, které vás bombardovaly. Někteří obyvatelé vesnice stihli vyběhnout ven, aby se podívali, co se děje, nebo se zkusili bránit. Některé jsi míjela zastřelené, lhostejno, jestli do zad hlavy, nebo jiné části děla. Někteří byli brutálně dobiti a doraženi bodákem, nebo šalví. Žádná milost pro bývalé otroky zde neexistovala. Zahlédla jsi však válet se v písku také mrtvoly vojáků. Někteří byli roztrháni na kousky po zásahu děl a vnitřnosti a kousky masa se válely na úsecích několika metrů. Jiní padli se střelou v zádech, dalším byly podřezány krky, nebo probodnuto srdce.
Mimo jiné jsi také zahlédla několik pirátů, kteří obcházeli okolí, procházeli domy podobně, jako ten pirát, kterého jsi potkala a doráželi zraněné. Nehledě na to, jestli se jednalo o vojáky, nebo vesničany. Prostě jim vrazili šavli do hrudi, jiným nožem podřezali krk a přidrželi si je u země, aby se moc nezmítali. Zahlédla jsi také některé dívky, které se marně vzpíraly pirátům například s bodnou ranou v břiše, aby je neznásilnili. Ale nakonec všichni končili stejně mrtví.
Také jsi mohla zahlédnout, že pár pirátů táhne za sebou, nebo popostrkuje před sebou několik vesničanů, které navádí směrem k lodi, patrně za zajatce berou jen ty, které uváží, jako vhodné. Zbytek je nepotřebný odpad. Vojáky jsi tam neviděla žádné a jejich loď byla již z půle potopená, zabořená v zátoce a převrácená dost na pravou stranu.
Byl to hruzný pohled na celý tento výjev a situaci. Život ti opět připomněl, že se s nikým nemazlí.

Příprava na Vlaštovku

Gibbs mne překvapil, když mne oslovil, tak jak to dělal jen velmi málo. Zpozorněla jsem a chvíli byla tiše. Proč mi říká zrovna tohle?
„ Možná. Ale pokud ho přecením, bude to stát někoho život. Takhle mě může aspoň mile překvapit.“
Ušklíbnu se nakonec. Jo to je asi tak jediný důvod, jaký mám k tomu, abych předešla nějaké smrti. Zvlášť, když Elizabeth chce, aby to přežil. Určitě to nemá nic společného s tím, že nechci, aby někde zařval… ne…
„ Cesta to bude dlouhá a plná hrůůůůůůz, Gibbsy…“
Ušklíbnu se pobaveně a vyrazím rovnou za panem Turnerem.

Musela jsem skrývat pobavený úsměv, když napodobil svou matinku. Celkem to vystihl, tuhle větu jsem párkrát slyšela taky.
„ Myslím, že o pistole nás připraví hned, jak vlezeme na palubu, alespoň tak bych se zachovala já. Ale potíže očekávej vždy. Nezapomínej, že jsi mezi pirátskou cháskou… Každý tady ti může i pro měďák podřezat krk. Sám si to snad už zjistil…“
Rozhlédla jsem se po lodi, když jsem mu naznačila nedávný souboj, který si zažil tady na palubě.
„ A netvař se jak kakabuz…“
Popíchla jsem ho a vydala jsem se do své kajuty, přichystat i sebe na následující schůzku.

Vrabčák


Jo, okouknout zásoby byl v celku dobrý nápad, Rum byl všude a už tam lelkovalo i pár jedinců, které zrovna neznám a hle, Jackie, který si tam něco čte... Vezmu flašku s rumem a uvelebím se na nějakém sudu, abych neupadla náhodou, mimo jiné i abych měla dobrý výhled. Zajímalo by mě i to, kdo je ten, co byl nahoře v tom koši první část plavby, než byl vystřídán...

"Těší mě, že máme stejný názor." Usměji se a zavrtím opatrně na sudu. "Je to možné, že to dělá to jméno... Ale přijde mi, že na něm něco je, jen vůbec zatím netuším co... Možná je to také vděk, přeci jen mi pomohl z průseru... Byť mě překvapuje, že se tam vůbec také dostal, když má vlastní loď a nemusel se plavit s jinou... Ale což.." Mávnu rukou a dál poslouchám.

Na výčet zábav jen pokyvuji hlavou. "Takže pro ty starší převážně hazard.. Jasné.." Po zmínce rumu jen nadzdvihnu obočí. "Tak malý a už zasažen takovým jedem." Zasměji se, i když je mi jasné, že označení malý mi teď vyvrátí. "Doufám, že to bude jiná zkušenost s plavbou než ta první... Těsně před přístavem tu obchodní loď potopili piráti... I když jsem překvapená, že se takové lodě dostanou i sem..Takže zpětně váhám, jestli to vůbec obchodník byl." Pokrčím rameny.

Zkáza Akanu

12. června
Ráno

Při jeho slovech se na okamžik zarazím. Nevím, proč bych po něm měla začít střílet. Vždyť mě právě zachránil. A já jsem mu za to velice vděčná. Ještě vděčnější bych ale byla, kdyby mi jednoduše odpověděl na moji otázku.

Seběhnu ze schodů a zarazím se při pohledu na dílo zkázy. Z mé hospody nezbylo skoro nic, vlastně se divím, že se mi ještě nesesypala na hlavu. Podlaha je zasypaná troskami toho, co bylo ještě včera hezkým dřevěným nábytkem.
Po zádech mi přeběhne mráz, když na zemi spatřím ležet Eugena. Chudák kluk, nezasloužil si skončit zrovna takhle. Se strachem jdu dál. Ani nevím, jestli mám hledat Terguy, nakonec opatrně nahlédnu do její komory. Okamžitě se mi zvedne žaludek a musím se odvrátit. I tak vím, že pohled jejích mrtvých očí mě už bude navždycky pronásledovat.
Pobledlá se vypotácím ven a chvíli lapám po dechu. Teď by mi lok něčeho ostřejšího taky prospěl.

Odpovědi jsem se nedočkala, ale já se jen tak nevzdám. Vyrazím za pirátem ven, částečně, abych zjistila, jak vypadá vesnice. Částečně ale i proto, že v hospodě už prostě nemůžu zůstat.
"Uklízet?! Vážně?" To spíš zapálit a utéct."
Mužova netečnost k mému neštěstí...k neštěstí těch dětí, mě irituje. Rozrazím dveře, abych zjistila, jak dopadla má milovaná vesnice.

Tortuga - Smrtonoš
Alison

12. června
Ráno

"Vojáci jsou žabaři, každá holka v nevěstinci, by je přeprala."
Odfrkl si Tim, aby dal dostatečně najevo svůj nesouhlas s tím, že by mělo být královské námořnictvo něco významného. Určitě bylo potěšující, že se v tomto názoru shodnete.
"Neříkám, že je jednoduchá, ale špatná není. Skoro každý tady by si mohl vybrat plavit se pod jiným kapitánem, ale je jen málo těch, kteří to opravdu udělají. Ne ze strachu, ale protože vědí, plavit se s naším kapitánem stojí za to.....no co přece jen jen má to asi v krvi po otci."
Usmál se Tim, když dojde na zábavu, poškrábal se Tim za uchem ve vlasech a na chvíli se zamyslel.
"No....někdy koukám, jak ostatní hrají kostky, nebo z paluby na na přístav a město, teda když někde kotvíme. Mám rád ten výhled na poklidné brzké ranní hodiny, když ještě vše spí a dřímá."
Trošku se zasnil a to, že občas je možná vidět, nějakou lehkou holku, jak probíhá přístavem ne zrovna příslušně oděná, pokud vůbec, taktně vypustil.
"A jinak si občas vyřezávám."
Pokrčil rameny nakonec.
"Během plavby tu bývá dost práce, takže na zábavu tolik prostoru není, a když už ano, tak se o ní postará dostatek rumu."
Mohlo by být překvapivé, že tak mladý klučina už do sebe lije rum, ale vlastně ani moc není.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Ráno

[/i]
"No kdyby nebyl nebyla by to taková zábava."
Zasmál se Gibbs, aby tě popíchl.
"Řekl bych, že ho příliš podceňuješ El zase tak marný nebude."
Takhle tě Gibbs už dlouho neoslovil, vlastně ti tak neříkal skoro nikdy, výjma chvilek, kdy si byl jistý, že jste sami a že může mluvit otevřeně, jako přítel, ne jako člen posádky. Nakonec Gibbs pokývl hlavou.
"No čeká nás dle všeho zajímavá plavba, snad na to bude dost rumu."
Zašklebil se a pak nad tím mávl rukou. Po tom všem, co si Gibbs zažil, už byl schopen postavit se čelem kde čemu.

S Willem bylo úplně jiné pořízení, než s Gibbsem.
"To určitě ne, kdyby to byla má matka, znělo by to něco ve smyslu "Williame! Co děláš tam nahoře! Koukej okamžitě slézt a věnovat se studiu!""
Napodobil zženštilý rozčílený hlas, který měl patřit Elizabeth. Zvážněl, až když jsi mu řekla, oč běží.
"Hmmm dobře chápu. Pistoli mít nabitou předpokládám.....očekáváme potíže?"
Otázal se. Je dost pravděpodobné, že o Vlaštovce nikdy neslyšel, ostatně, kdyby to nebyla loď Annemarie, tak bys to asi taky nevěděla.

Širé moře - Vrabčák
Anitte a Nathan

12. června
Ráno

Práce na Vrabčákovi šla hezky od ruky a jelikož jste měli příznivý vítr, tak brzy vše fungovalo, tak jak mělo i bez pomoci většiny posádky, jediný kdo byl opravdu zapotřebí byl kormidelník, hlídka v koši a pár dalších lidí na palubě, jinak vše běželo bez pomoci.
Anitte si udělala své a rozhodla se, že by bylo fajn prozkoumat zdejší zásoby rumu. Ty byly samozřejmě v podpalubí. Nebyla samozřejmě jediná, kdo dostal tento nápad, v podpalubí se pohybovalo a posedávalo už několik dalších námořníků, kteří popíjeli rum. Pár jich hrálo karty.
Zahlédla jsi tam sedět i Jackieho, tedy sedět, spíše byl vyvalený v pololeže, opřený zády o jeden sud, na dvou dalších seděl a na dalším měl zavěšené nohy. Poblíž něj stála otevřená flaška s rumem a v ruce držel, jakýsi deník a zamračeně v něm listoval.

Nathan se mezitím nahlásl první důstojnici, která ho s úsměvem zatahala za vousy na bradě.
"No určitě ne zrovna tam, kde myslíš."
Usmála se provokativně lišácky a opřela se dlaněmi a zadkem o zábradlí Vrabčáka.
"Svoje sis udělal, v koši sis užil zábavy dost, teď všechno klape, jak má, takže je klid. Můžeš si oddychnout. V podpalubí najdeš i nějaký rum."
Nechala ti důstojnice v podstatě volnost a odrazila se od zábradlí.
"No a pokud budeš mít někdy dost odvahy můžeš se stavit na kostky."
Mrkla na tebe svým jedním okem a vyrazila klidnými kroky, při kterých se jí boko jen vlnily směrem někam na příď.

Zátoka Tortugy - Don Quijote
Alejandro

12. června
Ráno

Rozdal jsi v rychlosti rozkazy. Jo hold bylo poznat, že jste po nedávném těžkém střetu nabrali spoustu nováčků, kteří toho ještě nemají na moři za sebou tolik. Po palubě začali kmitat námořníci, jako mravenečci. Když jsi sešel do podpalubí uzřel jsi, že to opravdu není dobré. Voda tam valila, jak divá a už studila okolo kotníků. Díra vypadala, jako nehezká jizva, která se na tebe šklebila. Námořníci se jí snažili uspat a zatlouct prkny. Dařilo se to jen z části. Proud se dost zmírnil, ale neustal. Bude zapotřebí šikovné ruce, které by daly loď dokupy. Navíc zdá se ti, že právě tohle místo, které zpravujete bylo při posledním střetu několikrát zasaženo a tedy jeho pevnost není to, co bývala. Hold zatím nebyl čas na preciznější opravy a tak to tedy nyní i vypadá.
Z hora jsi slyšel občasné heknutí lodivoda, kterého vypláceli za jeho prohřešek.
Po půl hodině práce se vám konečně podařilo vše dostat pod kontrolu. Chlapi stále vynášeli kyblíky vody, ale už to nevypadalo, že budete za pár minut pod vodou. Kormidelník navedl Quijota k molu, abyste mohli zakotvit. Tvůj otec se naštěstí zatím neobjevil, což znamená, že si vašeho menšího problému zatím nevšiml. Na jednu stranu také dobře.

Zkáza Akanu - Pomsta královny Anny
Ylaya

12. června
Ráno

Muž scházel klidnými kroky po schodech dolů, opice Jack mu spokojeně seděla na rameni a občasně se ohlédla na tebe. S několika náboji v hrsti jsi začala sbíhat po schodech dolů také.
"Pokud mě hodláte střelit do zad slečno, miřte dobře, protože podruhé už nevystřelíte."
Oznámil naprosto klidně, dole pod schody zamířil mezi rozbitými třískami stolů a židlí k baru a vzal si flašku rumu, kterou zuby odzádkoval a zhluboka se napil.
Jakmile ses dostala také dolů spatřila jsi tu spoušť, vše na padrť. Třísky, sklo a smetí, tak by se dal nazvat stav tvé hospody, div, že ještě nespadla. Když jsi sklouzla očima ke dveřím viděla jsi tam ležet roztaženého, jak dlouhého, tak širokého Eugena, kterému zela v hlavě díra, jakoby mu zevnitř explodoval mozek. Krev a zbytky mozku byly rozstříknuty všude okolo. Ještě teď měl mladík vytřeštěné oči v děsu, který byl to poslední, co zažil. Opodál z komůrky, kde spávala Terguy jsi viděla trčet něčí boty. Když jsi sebrala odvahu a nahlédla viděla jsi v komůrce ležet zkrouceného vojáka, který měl prosáklou košili krví na hrudi a kaluž krve se utvořila i okolo jeho těla, které ještě stále napůl leželo na posteli. Byla to precizní bodná rána šavlí, nebo kordem.
Na posteli, pak ležela Terguy, ještě ve spací košili, která byla potrhaná a vyhrnutá vysoko nad stehna tam na tebe třeštila skelné oči, klín měla zkrvavený a zneuctěný, z kraje úst jí vytékala strůžka krve a na krku měla otisky něčích prstů, patrně vojáka, který tam ležel.
Když jsi opět našla žaludek na to vrátit se za neznámým pirátem, který už mezitím odložil flašku rumu konečně ti věnoval trošku pozornosti.
"Nevím proč bych měl čekat slečno. Na tom, kdo jsem nezáleží a co tu dělám je očividné."
Usmál se prohnaně a zamířil ke dveřím ven z hospody, cestou bez sebemenšího projevu lítosti překročil tělo Eugena.
"Doporučil bych tu trochu uklidit."
Oznámil ještě, než vyšel ven.