Andor.cz - Dračí doupě online

Tortuga - Smrtonoš

Je roztomilé sledovat u mladých, jak ještě nejsou úplně vytrénovaní v zírání. Alespoň vím, na čem jsem. Když jsme se dohodli na mém jménu, přikývnu a usměji se. "Tobě pro změnu budu říkat Tim, co ty na to?" Sednu si pak na sud v levé straně, poblíž chlapce, ať se můžeme bavit dál.
Při vyprávění jeho příběhu mlčky naslouchám. Když skončí, pokývám hlavou a mírně se zamračím. "Dětští otroci jsou hnus. I když to asi celkem vydělává... V dětství ho vytrénuješ a na nějakou dobu ho máš, pokud z něj nesedřeš kůži a nenecháš zemřít hladem při práci." Polemizuji nahlas. Jakmile zase promluví, z vesela se usměji a přikývnu. "No jasně... Dobrá tedy, můj hrdino. Kdyby něco, dám vědět." Mrknu na chlapce a pak ještě pokračuji. "Ale zbytečně se do šarvátek nepouštěj. Jestli chtěj zjistit, jestli se umím bránit, dej jim možnost." Pokrčím rameny a a opřu se dlaněmi o svá kolena. "Jaký je kapitán? Sice jsem ho už trochu poznala a mám svůj názor, zajímá mě, jak ho vidí někdo další.." Po svém dotazu se krátce rozhlédnu, jestli se náhodou někdo nechystá připojit ke konverzaci, poté se zas podívám na Tima.

Tortuga - Smrtonoš
Alison

12. června
Ráno

Chlapec si tě zkoumavýma očima prohlédl. Samozřejmě ti neuniklo, že ještě neumí na ženské křivky koukat nenápadně. A ty byla hold docela slušně vypadají žena, takže mu občas oči ulítly, kam by normálně neměly.
"Chápu....hmmm zajímavý výběr jmen. Alison se mi líbí víc."
Usmál se, jako by tě právě pojmenoval, jako dítě, které se rozhoduje, jak bude říkat svému šťěňátku. Dětská radost je roztomilá.
"Mě říkají Tim......tady spíše Malý Tim."
Broukne trošku rozmrzele nad přiděleným přízdivskem.
"Se Smrtonošem? Hm......jo řekl bych, že docela jo.....vlastně od té doby, co potopil otrokářskou loď na které mě vezli. To jsem byl ještě takhle malý."
Demonstrativně ukázal tak třetinovou výšku své skutečné. Sám asi neví, kolik mu bylo tehdy, nebo kolik mu je přesněji teď.
"Když víš, jak se tu chovat, tak se tě ani nikdo nepokusí zabít ve spánku, nebo z tebe sedřít kůži.....ty to budeš mít těžší, jsi pohledná žena. Takové jsou na palubě vždy v ohrožení."
Lehce mu zrůžověly tváře ale snažil se dělat, že se nic neděje.
"Dávej na sebe pozor kdyby něco hvízdni. Pomůžu ti, když budu poblíž. Umíš hvízdat?"
Povytáhl tázavě obočí, když přešel z jednoho tématu na úplně jiný a sledoval tě, jako by tvá odpověď měla být ta nejdůležitější na světě a znamenala otázku života a smrti.

Otevřené moře - Don Quijote
Alejandro

12. června
Ráno

"Dle rozkazu."
Kývl jeden z námořníků a zmizel někde v podpalubí hledat tvého otce. Celá posádka byla připravená k útoku a dost napnutá, jak nakonec celá věc dopadne. Stále se vám dařilo dohánět neznámou pirátskou loď, ale ani jedna strana zatím nevystřelila.
"Tak co se tu u mořského ďasa děje?"
Zahromoval kapitán De la Aliaga, tvůj otec. Rozhlédl se po palubě a na obzor k lodi, která se vám snažila uplout.
"Černá chamraď? Che....kvůli takovým hloupostem mě nemusíte budit. Nehodlám svou loď poškozovat bojem, než doplujeme do Tortugy, stočte kurz a vzbuďte mě až budeme v Tortuze....jestli ti zkurvysyni vystřelí potopte je se vší parádou."
Vyštěkl kapitán rozkazy a pak se setkal s tvým pohledem. Ne v tuto chvíli jsi nebyl jeho syn, pouze první důstojník, kterého úkoloval, před svým dalším odpočinkem.
O chvíli později se znovu vydal do podpalubí.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Ráno

"To je riziko, které podstoupím.......a ano já vím, že ne."
Odvětil ti ještě, než zmizel za dveřmi.

Jakmile jsi se setkala v podpalubí s Gibbsem a on ti podal seznam toho všeho, co už tady má a jak na tom jste. Mohla jsi být spokojená, zásoby byly doplněny, rumu bylo skoro dvakrát tolik co posledně, munice bylo také dostatek, no a i nějaké nové zbraně si Gibbs neodpustil. Gibbs se nad tvou poznámkou ušklíbl.
"Je trošku drzý a neotesaný co? Koho mi jen připomíná."
Poklepal si naoko zamyšleně prstem na rty a pak se vědoucně usmál.
"Koule do děl a střelný prach už je naložen myslím, že ho máme dost, raději jsem pořídil o pár soudků více, než posledně.....no a co se teplého oblečení týče.....nechápu kapitáne.....Kam vlastně poplujeme?"
Zadíval se na tebe s otázkou v očích.
"Ale nebojte seženu to.........dohlednu, budu jí střežit, jako oko v hlavě."
Ukázal si s úsměvem ukazováčkem na oko. Tvá poslední otázka ho na chvíli zarazila. Zdálo se, že se na chvíli zamyslel a nakonec se nenuceně opřel o trám v podpalubí.
"Anemaria, jo to je ženská. Bez ní bychom tam asi Jacka tehdá nechali.....ymmm no to nic......myslím si, že tu budu mít ještě nějakou práci a je třeba dohlédnout na loď. A mladý Turner možná potřebuje nějakou tu dobrou facku. Na ty byla vždy Anemaria dobrá."
Pousmál se Gibbs zlověstně.

Otevřené moře

Přesně to co se ozvalo sem slyšet nechtěl. Přeci jen proč útočit na soukmenovce. Jistě každá zábava bodne, ale ne za cenu větších ztrát.

Sral pes pánové, jsou to naši, jestli chápete, nehodlám potápět svobodné námořníky...vzbuďte mého otce, tohle si rozhodne sám...máme přeci i svou čest ne?

Znovu se podívám do dalekohledu a sleduji co dělají, jistě o nás jíž ví....

Vyvěste vlajku, udržujte kurz, i nabito ale kdo vypálí bez rozakzu toho zastřelím...
Přejdu na můstek a nadechnu se slaného vzduchu....
No nechám to na staříkovi jak se rozhodne, ale škoda že to sou naši...

Jistě také se může stát že začnou pálit první, ale pokud otec bude stejného názoru na neutočení stačí odsignalizovat to že nemáme v úmyslu se utkat s další černou vlajkou....

Dám vše co mám za dobrý rum a hezkou holku na klíně, už ať sme v Tortuze nebo mě z té nudy tady trefí šlak...

Přípravy

Zavrtěla jsem hlavou, když se vymluvil na matku a poslouchala ho dál.
„ No aby ses nevrátil a ta láhev tu už nebyla...“
Ušklíbla jsem se jeho směrem, když vypadl z mojí kajuty.
„ Nikdy by se ze mě nestala… nemysli si, že bych ze sebe nechala udělat nějakou fiflenu… Na to neměla prostředky ani tvoje matka.“
Byla jsem to dost často já, kdo nás tahal do průšvihů no ne? Navíc v tom, že by to Jack nerozdýchal, má asi pravdu.

Jakmile mne opustil, vyrazila jsem do podpalubí najít Gibbse. Když už byl zrovna tam, kde byl, zkontrolovala jsem rovnou, co všechno tu je.
„ Mladého Willa zatím nikdo nezastřelil. Ale jestli se to nestane teď, za to neručím.“
Pokrčila jsem rameny a zkontrolovala další sud.
„ Gibbsy, sežeňte i nějaké teplé oblečení. Doplňte posádce deky, ať je pod čím spát… a střelný prach a koule do děl jste už taky zkontroloval?… Pak už máte volno… jděte si odpočinout. Ale… přeci jen… dohlédněte na loď…“
S tím jsem se zvedla. Nelíbí se mi jít neozbrojená na cizí loď, ale co nadělám. Anemarie je teď v trochu lepším postavení.
„ Chcete jít za Anemarii, Gibbsi? A nebo mám vzít to mladé ucho?“

Tortuga - na palubě Smrtonoše

Rozhlédnu se po podpalubí a pokrčím rameny. "Tak to jsem tu správně.." Konstatuji při zmínce bordelu. "Díky za péči, ale myslím, že se o sebe zvládnu postarat." Dodám ještě, když si vylije své myšlenky. S tím náš rozhovor končí - já pokračuji v cestě a on pravděpodobně zašel mezi ostatní.

Procházkou podpalubím dál se mi na moment zastaví srdce. S kamennou tváří, ve snaze zamaskovat šok, ohlédnu se za majitelem onoho hlasu, který očividně mluví ke mně. "Ani nečekám, že zapadnu rychle. Ale vyvolávat zbytečně konflikty taky nehodlám." Pousměji se a zastavím v cestě. Prohlédnu si chlapce od hlavy až k patě a na chvíli se zamyslím. Začal podnikat celkem brzy... Chvíli jej pozoruji, pak se ale představím. Alespoň tu nebudu úplně cizí. "Jsem Alison.. Nebo Darian.. Slyším na obě jména." Přiblížím se k chlapci několika kroky. "Plavíš se se Smrtonošem už dlouho?" Snad nápad na konverzaci, pokud má druhá strana náladu.

Otevřené moře - Don Quijote
Alejandro

12. června
Ráno

Sborový řev a jásání jasně ukazuje náladu posádky. Plachty se vypnuly, kormidelník stočil kurz přímo směr druhá loď. Muži začali nabíjet a připravovat děla.
"Vítr nám zrovna dvakrát v kurzu nepřeje."
Houkl někdo z lanoví.
"Pirátská vlajka pane!"
Křičel dolů z koše váš pozorovatel. To není zrovna špatné, ale zase ani dvakrát dobré. S piráty máte své zkušenosti a boje s nimi jsou vždy mnohem nepříjemnější, než ty s Francouzy nebo Angličany například.
"Ha háááááá doháníme je!"
Jásají někteří muži, když i přes veškerou nepřízeň počasí vaše loď rozráží hladinu moře a dere se blíže a blíže k nepřátelské lodi. Stále nejste na dostřel ale blížíte se.
"Máme udržovat kurz pane?"
Optal se kormidelník a slétl na krátko očima na tebe.

Širé moře - Vrabčák
Anitte a Nathan

12. června
Ráno

Nathan zahlásil z koše, že k se vyloupla za vámi loď, která nabírá váš kurz. Chvíli to trvalo, než rozeznal další detaily. Po palubě se to hemžilo jejich posádkou, na stožáru vlála Španělská vlajka a dle prováděných aktivit to vypadá, že se chystají na přepad a zkracují pomalu ale jistě vzdálenost mezi vámi.
Mezitím Anitte pomohla upevnit dělo onomu mladíkovi. To už však slyšela hlášení z koše, jako asi každý na palubě.
"Tak na co čekáte holoto líná! Do práce!"
Pobídla všechny první důstojnice, která se zamračila směrem odkud se blížila loď.
"Stočte loď po větru a rozviňte plachty! Držte kurz na severozápad! Děla připravte na místa, nachystejte zadní dělo a sud se střelným prachem necháme je hrát jejich hru!"
Houkl Jackie na posádku klidný a usměvavý, jako prohnaný lišák. Důstojnice tlumočila jeho rozkazy křikem dál. Po chvíli už se ujal Jackie řízení lodi a ta se prudce stočila. Nyní jste nabírali trošku příhodnější vítr, ale stejně vás Španělská loď dotahovala.
"Připravte se vyhodit sud s prachem na můj rozkaz."
Oznámil a vypadal, že ví přesně, co dělá. Že je to prostě jeho denní chleba a ani takto náhlý nepřítel za zadkem pro něj neznamená žádný větší problém.

Tortuga - Kapitán Smrtonoše
Alison

12. června
Ráno

"Moře není místo pro ženy. Ty patří do bordelu."
Oznámil muž klidně a mírně posměšně. Čepel sklonil a pozoroval tě, jak odcházíš.
"Na naší palubě takoví, jako ty nacházejí jen smrt, nebo ještě horší věci. Jsi moc křehká....až budeš brečet strachem, budeš ještě prosit, abych se postaral o tvé bezpečí."
S tím se od tebe odvrátil a zamířil za ostatními, kteří hráli kostky. Když jsi procházela dál podpalubím směrem zpátky srdce ti ještě divoce bušilo.
"Nesmíš ho brát vážně, on už je takovej."
Málem tě trefilo, když se ozval ten chlapecký hlas v podstatě vedle tebe a až pak sis všimla chlapce, kterému nemohlo být ještě snad ani 12, jak sedí na sudu se skříženýma nohama a z kousku dřeva něco vyřezává.
"Já jsem docela rád, že tu máme někoho, jako jsi ty, zdáš se být....hmmm alespoň s kouskem mozku v hlavě."
Nevinně se usměje. Sice vypadá, jako malý kluk, ale zdání může klamat protože za jeho pasem zahlédneš pistoli a mezi sudy trčí jílec šavle.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Ráno

"Nesměl jsem.....matka mi to zakázala. Řekla, že chaos si že života mohu udělat i až po studiích."
Pokrčil Will trošku bezmocně rameny a pak se na chvilku zamyslel.
"Jo o Zákoníku jsem slyšel. Taky jsem slyšel, že spousta pirátů se na něj odvolává ale jen minimum z nich jej skutečně dodržuje."
To byla víceméně pravda, nebylo moc těch, kteří se opravdu řídili pravidly zákoníku. Samozřejmě výjimky se našly.
"Pustila? Spíše neměla tentokrát na výběr. Věděla, že bych tentokrát utekl i proti její vůli. Lehčí bylo mne pustit. Navíc mám tušení, že své v tom sehrál i můj táta."
Will tě pozoroval, jak odcházíš ke dveřím. Nakonec se rozhodl přistoupit na tvou hru a položil darovanou flašku na stůl.
"Vrátím se pro ní až seženu sklenice."
Pak vstal a zamířil ke dveřím z kajuty. Když tě míjel opětoval tvůj pohled.
"Tys neměla moc z čeho vybírat. Neměla jsi moc možností kudy se mohl tvůj život ubírat....bohužel....nebo snad bohudík? Kdo ví....každopádně myslím si, že tvůj táta by asi nerozdýchal, kdyby se z tebe tehdá stala napudrovaná slečinka."
Odpověděl klidně, nenuceně a pravdivě. Pak zmizel někam na palubu.
Gibbse jsi našla naopak v podpalubí, jak kontroloval stav zásob a toho, co přinesli.
"Uh.....kapitáne vítejte......no snad máme většinu zásob doplněné. Co mladý Turner už ho někde zastřelili?"
Zašklebil se provokativně ale pak přešel opět do naprostého klidu.
"Co se Anamarie týče, tak ještě neodplula. Sice kotví bokem od přístaviště, ale dalo se o ní něco vyzjistit. Budou odplouvat asi brzy, ale domluvil jsem nám dneska schůzku. Ale samozřejmě musíme přijít neozbrojení a můžete sebou vzít maximálně jednoho muže, jako doprovod kapitáne. Anumariu znám už dlouho není špatná, jen opatrná."
Pokrčil rameny a dál zaškrtával do notesu, co všechno máte.

Morálka.


Jistěže jsem se chopila práce, když však na mě promluví nějaký shrbený muž, tak se ušklíbnu a zašeptám k němu.
,,Tak se ho zeptej..."
Podívám se směrem k Jackiemu, který se zamračeně někam kouká. Jistě, že vím, že ten chlap na mě mlsně kouká. Trochu sebou škubnu, když zaslechnu slovní bič od první důstojnice... A potichu jí v mysli poděkuji. Pak se mě ujme nějaký mladík, abych mu pomohla s upevňováním děl...
,,Dobře, chápu proč je to potřeba udělat."
Kývnu k němu a pomáhám mu ukotvit dělo, aby z něj nebylo smrtící závaží.

Loď na obzoru!

Většinou toho nebylo moc co hlásit. Moře bylo klidné, posádka zřejmě zná zdejší okolí jako své boty, takže ani nějaké útesy pod hladinou nám nehrozily. Jak jsem tak monotematicky přejížděl očima, málem bych druhou loď přehlédl. Rychle jsem přiložil dalekohled a sledoval její dráhu a úmysly. "LOĎ NA LEVOBOKU!" zařval jsem zplna hrdla dolů, aby mě bylo slyšet. "A MÍŘÍ NAŠÍM SMĚREM" zařvu, když jsem si tímto jistý. Hned si začnu prohlížet jak vypadá, abychom věděli s čím že to máme tu čest a všechno hlásím dolů. Hlavně co se týká výzbroje, kurzu, možné rychlosti a obratnosti a vlajky, pokud má tedy nějakou vyvěšenou.

Houpy hou..

Spozorním, můj pohled se upře směrem kde ukazuje pozorovatel z koše a rychle sáhnu k pasu. Z pod koženého opasku na rudé šerpě kolem pasu vytáhnu malý dalekohled a začnu se dívat na potencionální kořist. Nejprve ale hledím do vlajkoví...španělské lodi nenapadáme. Také se dívám na typ a výzbroj.

Připravte všechny baterie. Pro jistotu. A nabíjte hmoždíře. Čekejte holoto.
Vím dobře jak moc by rádi boj. Občas je na moři moc dlouhá chvíle. Ale to vzrušení z boje je k nezaplacení. Vůně soli, vody a střelného prachu. Kterou po bitvě naruší ještě kovová vůně krve. Vzrušení z boje, radost z kořisti a krev na kordu.

Nenechte se zaskočit. Pokud to nejsou naši, jdem po nich...pokud to jsou španělé tak máme smůlu pánové....
vzrušením mi bušilo srdce. Jak rád bych byl aby měli jinou než naši vlajku. Ihned bych je zasypal salvou z mortarů.

Plachty po větru, směr přímo k nim chlapci ...
Jen co se dozvím jejich vlajku, jen co budu moci zaútočit, sám si naměřím hmoždíře na jejich palubu.

Nabíjte na levoboku každou baterii, připravte palubní děla, muškety také nabít, háky nachystat...kapitána nebudit...zatím...

Paluba Smrtonoše

ČÍsi přítomnost postřehnu velmi pozdě, až když už se dá znát. Asi stárnu... Za mých mladých let to bylo lepší všechno.. Ale je pravda, že můj revír jsem velmi dobře znala, tady je to chvíli. Instinktivně mi ruka sklouzne k jílci meče a pomalu se otočím čelem k dotyčnému. Zdravím... Pokud vím, jsem tu se svolením a vědomím kapitána lodi... A rozhodně tu nejsem jako něčí společnost. Zamračím se a prsty levé ruky jemně zatlačím na čepel, abych ji stlačila dolů.

Ale je od vás milé, že se staráte. Příště by se to obešlo i bez zbraní. Tím bych to uzavřela. Sladce se na dotyčného usměji a chystám se odejít znovu ven na palubu. Svého meče se držím stále, nechci ale být ta, co by způsobila rvačku.