Andor.cz - Dračí doupě online

Tortuga - Vrabčák
Anitte a Nathan

12. června
Ráno

"Hněte sebou chásko líná je čas vyplout!"
Křikne Jackie, když se chopil kormidla. Piráti se začali míhat po palubě, rozvinovat plachty, vytahovat kotvu, upevňovat lana a celkově připravovat loď k vyplutí. Mezi nimi se ladně, jako kočka pohybovala první důstojnice, která kontrolovala, zda je vše v pořádku. Bylo až s podivem, jak rychle byli schopni loď rozhýbat a vyplout z přístavu.
"Tak pojď krasavče ukaž, co umíš."
Pohrává Jackiemu na tváři lehký úsměv, když plynulými pohyby vede Vrabčáka z přístavu na otevřené moře.
"Napnout plachty na plný výkon!"
Zaburácí hlas první důstojnice, která koriguje práci.
"Upevněte ty sudy s rumem, jestli spadne přes palubu jediný, tak pro něj skáčete!"
Pokřikuje až skoro děsivě. Jackie ještě chvíli vede loď po otevřeném moři, než předá kormidlo svému kormidelníkovi. Pak se začne procházet po palubě a kontrolovat sám celé dění.

Tortuga - Kapitán Smrtonoše
Alison

12. června
Ráno

"No občasně tomu tak jest. Taky někdy dostaneš kulku na cestu zdarma od nějakého obdivovatele."
Zašklebí se Miguel. Projdete společně po molu a pak po můstku na palubu Smrtonoše.
"Vítej v mé posádce Alison."
Rozpřáhne ruce doširoka od sebe, když jste vkročili na palubu Smrtonoše. Nicméně paluba, jako takové vypadala docela pustě. Skoro, jako by snad vůbec nikdo na lodi ani nebyl.
"No jak se zdá, tak někteří se ještě nevrátili z Tortugy a zbytek určitě hraje v podpalubí kostky."
Zavrtí hlavou Miguel a stočí svůj pohled zpátky na sebe.
"No snad se ti tu bude líbit. Přes palubu můžeš skočit vždy."
Zasměje se a rozejde se po palubě směrem ke dveřím do kapitánské kajuty.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Ráno

"Úžasné asi jak v čem a jak pro koho."
Odpoví Will prostě a slétne za chůze očima zpátky k tobě. Nad popisem Tortugy povytáhne obočí.
"Takže ta nejlepší společnost, která se dá sehnat a žádat."
Samozřejmě je v jeho hlase slyšet sarkastický tón, ale zase nevypadá, že by to myslel nějak špatně. Když zmíníš, že jsi pirát, tak Will chvíli mlčí. Nějak své zařazení nekomentuje. Celou cestu tě následuje a sleduje vaše okolí. Přece jen Tortuga je pro něj něco nového a hlavně je velice osobitá.
Tuhle na rohu se Vám nabízejí děvky, támhle leží ožrala v bahně, nebo je to snad mrtvola? Každopádně vy míříte do jednoho určitého krámku za starými známými. Tedy alespoň tvými.
Celé dění v krámku Will sledoval s bystrým výrazem ve tváři, trošku napjatě a v očekávání toho, co se bude dít. Každopádně komentářů se zdržel a jednání nechal na tobě.
Když byl obchod hotov. Will vzal bedny a vyrazil za tebou.
"Rum předpokládám."
Zamumlá Will, nad bednami, když míříte zpátky na loď.
"Jak vidím tady může vést obchod úplně kdokoli."
Vrátí se myšlenkami zpět do krámku k malému klukovi, který Vám vše prodával.

Jsem přijatá


Očividně jsem přijatá, a všimla si toho i ta žena... Mírně se pousměji, ale asi jen pro sebe, vzhledem k tomu, že už nás všechny častuje rozkazy, tak se zapojím také.
Když si všimnu Jackieho, který vyrazil ke kormidlu, jen se pro sebe zašklebím. Nejsem si jistá jestli je to dobře, že je nahoře s námi, ale každopádně. Jsem ráda, že sem na lodi. A ukážu mu, že mám i jiné kvalit než je mé tělo...

Rychlý odchod z Tortugy

To sice by byl, ale nikdy nevíš, kdo tvrdě trénuje pro své povolání. Konstatuji ještě cestou se smíchem a následuji Miguela Tortugou. Pečlivě jsem si vybírala cestu a hlídala každý krok, abych neskončila nosem v blátě. Bahenní masku tenhle týden v diářku nemám. Když už bylo nutno běžet překážkový běh, nic jiného nezbylo, hlavně hlídat kroky.
Byla to legrace. Pokud za námi běželi, je šance, že nás ztratili. Pitomci.
Ještě se v dálce ozvalo, že jsme zatčeni, ale to už snad neproběhne, když jsme dorazili k molu, kde se z běhu volně přešlo na chůzi. To byla sranda... Takové honičky jsou v benefitech zaměstnání? Zeptám se se zasmáním a trochu se vydýchám.

Tortuga

Jeho jedovatost jsem prostě přešla, aniž bych se na něj podívala. Sledovala jsem město, jak žije, děvky, které ještě nenašly svoje oběti, které do večera připraví o všechny peníze, co u sebe ještě mají, muže v docích, kteří se snažili co nejrychleji všechno dopravit z lodi na pevninu a opačně, všechny ty hemžící se lidi, piráty, hrdlořezi a všechnu ostatní verbeš, která se tady dala najít.
„ Děkují jen těm, kteří jim za to stojí…“
Nijak jsem si ho dál nevšímala. I tu jeho vlnu jsem nechala plavat.
„ Nemám tušení jaké to je ve škole, i když mi to možná přiblížila tvoje matka, ale tohle je úžasné místo…“
Usmála jsem se spokojeně a přešla jsem k lávce vedoucí na molo. Spousta pohledů mě pozorovala. Moje loď tady byla, známá až to nebylo příjemné. Každý ji chtěl. Doufám, že Gibbs byl semnou stále jedna ruka, protože jinak bude do večera moje loď v trapu…
Ovšem jakmile promluvil naposledy, začala jsem se smát. Doslova jsem vyprskla smíchy. Do očí se mi nahrnuly slzy, než jsem se stihla přestat smát. Položila jsem mu konejšivě ruku na rameno a druhou rukou jsem si otřela slzy na krajíčku.
„ Wille…“
Zahihňala jsem se.
„ Sem piráti nejezdí…tady piráti žijí…Tohle je srdce Pirátského světa… Tortuga… tady nic jiného než piráty, hrdlořezy a děvky nepotkáš…“
Zazubila jsem se.
„ Každý kdo tu je, byl jednou pirátem nebo kurvou pro všechno…“
Pokrčím rameny a zadívám se na město. Smrdí pořád stejně.
„ Já nevím jak ty, ale já jsem pirát…“
Ušklíbla jsem se rošťácky a vyrazila jsem po lávce na molo. Tam odtud jsem vyrazila mezi piráty a jinou verbeží do města, dobře si hlídajíc svoje peníze a zbraně. Mířila jsem do jedné zapadlejší uličky, v kupodivu klidnější části města, kam už málokdo zabloudil. Většina pirátů zůstává v pajzlech u přístavu. Já ale hledala něco jiného než hospodu. Jeden menší krámek, lépe řečeno jeho zadní vchod.
Zaklepala jsem dvakrát, rozhlédla jsem se a pak jsem do dveří třikrát kopla. Nakonec jsem pořádně zabušila, čtyřikrát za sebou.
„ Hej starej Berry, už si jednou nohou v hrobě slyšíš?!“
Zařvala jsem. Chvíli se nic nedělo, zpoza rohu utekla nějaká vyplašená kočka nebo krysa, kdo ví… Ale pak se ve dveřích otevřelo okénko. V nich se objevila hlava se světlými vlasy. Vcelku mladinká, vlastně dětská tvářička malého chlapce.
„ Ahoj, Rilo…“
Usmála jsem se. Kluk se uchechtl taky a dveře otevřel.
„ Už to tvoje zboží tady stojí pěkně dlouho… Táta už to chtěl prodat před týdnem… Co ten je zač??“
Podíval se směrem na Williema
„ Bohužel, nebyl čas… a teď se taky nějakou delší dobu neobjevím… A tohle je přítel… ponese bedny…“
Vešla jsem do tmavší místnosti plné sudů a dřevěných beden, s mírným úšklebkem na rtech.
„ Je tu i tvůj otec Rilo?“
„ Není… je mimo město, dneska se o krám starám já a nahoře je Rolo…“
Pokývla jsem a rozhlédla jsem se kolem.
„ Tak fajn… hodím ti něco navíc, když mi přidáš ještě tři bedny…“
„ To je moc… jednu možná… a už tak mi táta urazí hlavu, až to zjistí…“
Chlapec zavrtěl hlavou a posunul přede mě tři bedny, ve kterých to zacinkalo, načež se rozešel někam dozadu pro další bednu.
„ Rilo aspoň dvě… fakt budu hodně dlouho pryč…“
„ A co za to?“
„ Krom platby pro tvého otce, pět šilinků pro tebe?“
„ Deset.“
„ Sedm… víc ti nedám, prcku..“
„ Hej neříkej mi tak… Už jsem větší než Rolo!“
„ Je tam všechno v cajku Rilo?!!“
Ozvalo se tlumeně od někudy shora.
„ Jo je Rolo!“
Tentokrát se ozval zase Rilo. Přitáhl další dvě bedny a postavil je na stůl vedle těch tří.
„ Skvěle… s tebou je vážně radost obchodovat…“
Ušklíbla jsem se, hodila jsem mu na stůl váček s penězi.
„ Tady je pro otce…“
„ A co já?“
Položil ruce na bedny a zatvářil se strašně důležitě. Jednou ho vezmu sebou na moře, tohohle kluka mám ráda.
„ Neměj péči škvrně.“
Zašklebila jsem se na něj a podala jsem mu sedm šilinků.
„ Pozdravuj Rola a Berryho…“
„ Jojo.. běž než si to všechno rozmyslím…“
Zavrtěla jsem hlavou, nad slovy malého chlapce a sebrala jsem dvě bedny.
„ No Wille, vezmi to a jdeme… než se tady mladý pán nasere…“
S tím jsem vyrazila ven dveřmi, které nám Rilo přidržel a pak za námi zavřel.
„ Tohle hodíme na loď a můžeme vyrazit do města…“
V bednách cinkalo sklo, něčím naplněné.

Tortuga - Kapitán Smrtonoše
Alison

12. června
Ráno

"V těch botách co nosí? Neblázni to by byl hřích proti přírodě."
Zasměje se Miguel a společně jste se rozběhli ulicí. Přeskakovali jste obratně harampádí, které se Vám válelo pod nohama. Tu jste se prosmykli kolem ožraly. Onehdle jste porazili nějakou děvku, která na Vás ukazovala své povislé kozy. A támhle jste to zase vzali skrčkou přes sud se splašky. To, že ulice Tortugy jsou rozbahněné a vaše doslova akrobatické kousky si žádaly ty nejlepší výkony není ani třeba zmiňovat. Stačil jeden chybný krok a projeli byste se ksichtem v blátě.
V dálce někde za vámi jste ještě slyšeli skoro zoufalé výkřiky.
"Stůjte jménem jeho výsosti! Zatýkáme vás!"
Ale to už jsou jen plané výhrůžky, které na vás neplatí zvláště, když vám pod nohama začalo dunět dřevo mola, kde se již některé lodě připravovaly vyplout, námořníci se hádali, kdo z nich viděl více mořských panen a další z děvek se snažili jako sirény některého z nich přivábit svým půvabným hlasem, nebo odhalenými kusy těla.
"Támhle je mé zlatíčko."
Poukázal Miguel na loď zapíchnutou mezi veklými galérami. Jeho loď byla pomenší, ale o to musela být rychlejší a nesla tmavou barvu.
"Ti šašci nás už určitě pronásledovat nebudou."
Usmál se zářivě na tebe a zamířil už poklidněji ke své lodi.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Ráno

"A já myslel, že mezi zásady pirátů patří, že neděkují."
Odpoví Will, zní to sice jedovatě, ale na tváři mu na okamžik pohrával ten rošťácký úsměv, který míval, jako kluk, když jste se znali kdysi.
"Nejsem žádná ovce, vlnou fakt neoplývám."
Lehce si povzdychne a slétne očima k místům, kam ukazuješ. Zadíval se na Tortugu, jako by jí viděl poprvé a chvíli přejížděl očima po obzoru.
"Tak tohle je ta díra všech těch nejhorších pirátů, co se namanou....fajn...horší, jak škola to být nemůže."
Mlaskne nad tím a pak přejde blíže k zábradlí a znovu se zadívá na obzor do Tortugy ale tentokrát jiným pohledem, jako by tam spíše něco, nebo někoho hledal. Jako by se měl odněkud vynořit, někdo o koho má nesmírný zájem.
"Jezdí sem hodně pirátů?"
Povytáhne zkoumavě obočí tvým směrem.

Tortuga

Vyšla jsem na palubu. Bolelo to, ale co se dalo dělat. Will už dávno není takový, jaký býval. Takový, že s ním byla legrace a člověk se mohl spolehnout, že nikdy nic nepokazí a nenechá nikoho ve štychu.
Počkala jsem dokud Will neprošel kolem mne z mé kajuty a aniž bych se na něj podívala, promluvila jsem.
„ Chtěla jsem ti jen poděkovat za to, že si to opravil.“
Na krátko jsem se odmlčela, ale ne na dost dlouho, aby stihl odejít.
„ Jestli se z tebe stala jen kývající ovce, pak je tvé místo v kuchyni. Pokud ne…“
Otočila jsem se k němu lehce bokem a rukou udělala takové to vítací gesto, když někam poprvé někoho zavedete.
„ Vítej v Tortuze…“

Plnou parou.. pryč..

VOjáci se vynořili hodně rychle, ale mladý kapitán byl pohotový a ten první prakticky nic nestihl. Toho druhého jsem zvládla uspat sama, ale ten třetí už vystřelil. Jeho čelist abyla ale pěkně tvrdá, jsem spíše zvyklá na zbraně. Dost to zabolelo. Snad jen z reakce jsem se uhnula do strany a trochu sehla a za námi se rozprskla omítka.
Na vojákův příkaz Miguel zareagoval dost drze, až se jsem musela zasmát. Když mě pak vyzval k odchodu, nehávala jsem a vyrazila během za ním k lodi. "Snad neumí běhat.." Uchechtnu se cestou.

Tortuga - Vrabčák
Anitte

12. června
Ráno

Když jsi byla tímto zvláštním způsobem přijata konečně do místní posádky, rozhodla ses vydat se rychle na palubu pomoci se vším potřebným, abys náhodou nepřišla o o příležitost ještě dřív, než jsi jí dostala.
Jen co jsi vystoupala nahoru na palubu po dřevěných lehce vrzajících schodech střetla jsi se očima s okem důstojnice, kterou jsi potkala již v doku.
"Soudě dle toho, že jsi živá a tady nahoře, tě kapitán patrně přijal do posádky....tak se tu moc necourej a koukej přiložit pazouru k dílu. Ty lana se samy neupevní, pohyb!.....Dělejte vy líné nafouklé žáby musíme být připraveni k odplutí, co nejdříve, zvedá se příhodný vítr!"
Zakřičí důstojnice dostatečně nahlas, aby jí bylo slyšet. Ve výsledku to spíše vypadá tak, že i vítr ustupuje jejímu hlasu. Mohla jsi také zahlédnout Jackieho, který se objevil na palubě a zamířil ke kormidlu. Patrně rád řídí svou loď sám.

Tortuga - Kapitán Smrtonoše
Alison

12. června
Ráno

Věřila jsi, že jsi na akci připravena přišlo to však náhleji, než jsi čekala, rychleji, než jsi čekala. První z vojáků se objevil z poza rohu ale, než stihl sáhnout po zbrani už byl u něj Miguel a zasadil mu ostrý loket pod bradu. Muž se zavrátil se zachrčením. Mezitím se objevil druhý a to už jsi reagovala ty a obdařila ho pěkným pravým hákem. Muž se složil o zeď, přičemž až teď sis začala uvědomovat, jak tě z toho úderu začíná bolet ruka, čelist toho chlapíka byla pěkně tvrdá.
"Stůjte jménem jeho Výsosti!"
Ozve se ostrý hlas třetího vojáka, který právě pozvedl pistoli a vystřelil. Oba jste sebou cukli a za vámi odlétl kus omítky.
"Sakra chlape mohls nás tím zabít!"
Zanadává Miguel a pak tě čapne za paži a popotáhne.
"Jdeme bude chvíli trvat, než přebije a než se oni vzpamatují, nejvyšší čas vypadnout a zvednout plachty."
Oznámí a má se k docela rychlému odchodu, nebo spíše odběhu směr přístaviště.

Tortuga - Černá perla
Elena

12. června
Ráno

Když jsi Willa peskovala tak se s kamenným výrazem díval na tebe a nehnul ani brvou. Zdálo se, že se nechce nechat vyprovokovat. Možná se mu zdá, že je zde na lodi nedoceněný, možná si neuvědomuje, že je přínosem. Každopádně po celou dobu, co jsi mluvila on mlčel. Když nakonec přišlo na škrábání brambor v jeho očích byl sice vidět vzdor ale to bylo vše.
"Jak si přejete kapitáne."
Odpověděl na místo jakékoli peprné poznámky, kterou mohl snad mít na jazyku. Když jsi vyšla zpátky na palubu bylo tam víceméně pusto a prázdno. Většina posádky již pod vedením Gibbse je patrně dávno pryč a plní své povinnosti. Jen tu a tam se potuluje nějaký ten nešťastník, na kterého zrovna padla nějaká činnost spojená z přítomností na lodi.
I tebe nyní očekává vysněný břeh. A Willa? Toho očekává kuchyň a pak Cotton, tedy pokud nešel na břeh také a nezůstala kuchyň prázdná. Přece jen ingrediencí k vaření už Vám také mnoho nezbývalo.

Jsem tam!!!

U každé jeho poznámky se zašklebím a neodpovídám, Ale to, že mi málem rozpáral živůtek a odřízl sponu od kalhot je více než znepokojující. Při druhém bodě se pousměji a jakmile narazím do dveří a jeho kord projde mou košilí tak prudce vydechnu, protože jsem nečekala, že udělám takovou začátečnickou chybu a to, že se nechám zahnat do kouta.
Když se mi otře rukou o jisté partie tak k němu natáhnu hlavu, jako kdybych ho chtěla políbit nebo kousnout, pak řekne, ať vítám a že se musí jít vychcat...
,,Jo!"
Křiknu a povyskočím, když vyndá svůj kord z mé košile. Zachránila mě příroda :D
Ale jsem tady, takže... Asi hurá do práce, jestli na něj nechci počkat a zopakovat si to, co jsme tu předváděli, a že fakt nechci... I když, kdyby se to zvrhlo v nějaké milostné hrátky, tak by to špatné vůbec nebylo.

Černá perla –Tortuga

Seděla jsem za stolem a v ruce jsem měla nedopitou skleničku červeného vína. Sladkého, jak med. Bylo skvělé a dalo se sehnat jenom tady. A bylo zatraceně drahé…
Jakmile se objevil Will ve dveřích mé kajuty, odložila jsem skleničku na stůl a zvedla jsem se od stolu.
„ Máš snad pocit, že jsem nespokojená s tvojí prací? Máš svázané ruce a čekáš, kdy tě odvedu otrokářům, nebo rovnou dělníkům v docích, abys jim sloužil?“
Otázala jsem se opravdu velmi dotčeně. Proč je hned tak nabručený, jen co jsem si ho zavolala k sobě? Že já jsem na to vůbec kývla, že ho vezmu sebou zatraceně…
„ Nemáš… Tak nevím, co po mě hned tak vrčíš…“
Založila jsem si ruce na prsou.
„ Chtěla jsem tě jen sebou vzít do města, abys nemusel trčet tady na lodi anebo hůř… abys tam nešel sám. Ale pokud nemáš zájem…“
Pokrčila jsem rameny a na chvilinku jsem se odmlčela. Nenechala jsem ho ale promluvit.
„ Můžeš jít do kuchyně loupat brambory a chystat večeři… Já si své věci zařídím sama.“
S tím jsem si nasadila klobouk, dopila sklenku s vínem a sebrala měšec, který ležel mimo jiné též na stole. Pak jsem vyrazila těsně kolem něj ke dveřím, upravujíc si výstřih a celkově svůj vzhled. Při jednom takovém upravení náhodou vyklouzl onen přívěšek, který mi kdysi dávno dal. Nijak jsem si toho nevšímala, dokud jsem nedošla ke dveřím a pak ven na palubu, teprve tam jsem ho schovala, tam kde byl, mezi ňadra.