Andor.cz - Dračí doupě online

Sranda u vesel

Jen mlčky sleduji jeho vysvětlování a pohled, který prakticky naznačoval úplně všechno, co bude. Jasné, že umím.. Přikývnu tiše. Huráá, neumřu tu!
Když mi sundal pouta drátkem, který zřejmě stále nosí sebou, promnula jsem si zápěstí. Vidina svobody mě dost těšila a už jsem jen čekala, až budeme moct vypadnout. Místní však začli dělat kravál, takže za chvíli se určitě na párty připojí další. Vstanu a odejdu k oknu, o kterém byla řeč.

Dupod po schodech mi snad vlil do žil novou energii, nebo to snad byl ten těsný zásah dřeva? Skočila jsem, aniž by mě musel nějak víc popostrkovat. Ani jsem si nevšimla, kdo tu první kulku chytil, ale bylo mi dotyčného líto. Promiň.. Ale nemůžu za to, že jsi byl na tak špatném místě. Chvíli na to skočí do vody také, ale zdá se, že s tím má trochu problémy. Chytím ho za límec a vytáhnu nad hladinu, kde se vydám plaváním ke břehu, jeho udržujíc na hladinou. Ani se neohlížím, spíše si přeji být už na suchu a zmizet z dohledu.

Vrabčák

Vyjdeme s mladým Sparrowem z jeho kajuty a zamíříme na palubu. "Jasně kapitáne, v tom jsme zajedno. Dejte vědět, kdyby jste mě potřeboval" kývnu a odklušu k můstku. Samozřejmě dávám přednost delikátnější práci, ale na druhou stranu umím vzít i za tu hrubší. A koneckonců, čím dřív bude naloženo, tím dřív odplujeme a to je přesně to, co potřebuji. Dřív, než mě pohůnci toho prasete najdou.

Chňapám tedy jednu bednu a soudek po druhém a nosím je dle pokynů do podpalubního skladiště. V průběhu práce se k nám přidá zajímavý zjev. Strávil jsem dost času pozorováním různých existencí, abych poznal, kdo nosí tenhle šat, zda muž či žena, ale nemám potřebu to všude hlásit.

Jakmile je naloženo, pomohu jak jen budu moci, abych loď připravil na vyplutí. Sice nejsem expert, ale rychle se učím. Navíc potřebuji nasbírat, jako každý nováček, kladné body. No a co bude dál a kde mě bude třeba, to je věc kapitána a důstojníků. Určitě bych ale preferoval práci vhodnou k mé expertíze.

Will Turner - svatoušek nad svatoušky...

„ Jo to asi bude ten problém. Will teď žádnou motivaci pro tohle nemá. Je až moc velký dobrák na to, aby byl ochotný chladnokrevně okrádat a vraždit. Jenže o tom život piráta je. Já bych zase nedokázala sedět jen tak na zadnici doma a starat se o to, aby měl co jíst… zatraceně vždyť já připálím i vodu…“

Povzdechla jsem si mírně zamračeně. Jeho vtipkování jsem raději přešla mlčením. Zjevně mě to trochu trápí mít tady někoho, kdo vybočuje z normálnosti mé posádky. A ještě k tomu někoho, kdo mi býval blízký.

„ Jenže já nejsme Jack.“

Zavrtěla jsem hlavou nad jasným faktem. Jak mám zatraceně někoho učit bejt pirát, když se k tomu prostě nenarodil. To je jako učit kočku štěkat.
Napila jsem se z lahve a zhoupla jsem se v síti.

„ Jasně, že nechci, aby jste s ním… s ním …“

Tohle je ožehavé téma i na mou povahu. Ne, že bych vojela všechno co se pohne. Ve výběru svých partnerů jsem víc než opatrná, na rozdíl od mého otce, ale to raději nechat být.

„ Myslím tím, že byste ho mohl zasvětit do naší věci…“

Jakmile odejde, stáhnu si klobouk znovu do tváře a tiše si začnu pobrukovat, stále se houpajíc v síti. Ovšem tohle mi nevydrží moc dlouho, když někdo o pár chvil později zaklepe na dveře mé kajuty.

„ Pojď dál…“

Málo kdo mě chodí rušit. Jen ti pro které pošlu, Gibbs a nebo ti co se mě pokouší zabít. Zbraň jsem stiskla v dlani míříc na dveře. Gibbs už je zvyklí. Aby taky ne, už jsem několikrát takové blázny, kteří se mě pokusili zabít, oddělala. Ale on ví, že mu věřím. Pokud by se rozhodl mě zradit, pak by se mu to nejspíše podařilo.

Ovšem ve dveřích se objevila Willova hlava. Zívla jsem a položila jsem si zase zbraň na břicho a na zbraň jsem odložila svůj klobouk, abych na Willa dobře viděla.

„ Zavři dveře, přitáhni si židli a pojď ke mně.“

Rozkázala jsem mu. Jakmile tak udělal, podala jsem mu láhev. Ve tváři jsem měla výraz, že by neměl protestovat.

„ Tak mluv… Co tě to napadlo přidat se na mou loď?“

Zeptala jsem se přímo. Docela mě zajímají důvody, které ho k tomu vedli.

„ Tvůj otec má dobrou loď taky. Bludný Holanďan je skvělá loď… Proč si nešel k němu?“

Tortuga - Falešná Černá Perla
Alison

12. června
Ráno

Muž se na tebe usměje, jako bys byla ten nejsladší obrázek, který kdy viděl a jako by věděl něco, co je tak nad slunce jasné, že to nemůže být ani více na očích, a přitom tobě to unikalo.
"Na přátelé jsou nahoře těch se neobávám. Stačí dostat se z pout a pak......"
Jeho pohled sklouzl k okénku v podpalubí, nebo spíše než okénku pouze vyřezané díře, které má připomínat okno. Typické zavírací místo pro dělo, které tu zrovna teď dle všeho není.
"Doufám, že umíš plavat děvče, protože tento muž tě dostane pryč."
Sehne ke svým spoutaným rukou a sáhne si jimi do vlasů pod svůj šátek a za chvíli drží v ruce kousek drátku.
"Wualá naše cesta ven."
Zarazí drátek do okovů a zakvedlá s ním v nich. Tvé okovy se uvolní a kdyby je nepřídržel spadly by a nadělaly spoustu hluku. Pak začne rychle pracovat na svých okovech. Začínáte přitahovat pozornost.
"Héééj vemte nás taky sebou! My tu nechceme chcípnout!"
Ozve se jeden z vězňů opodál a další začnou přizvukovat. Každá sekunda bude nyní drahá. Brzy tu budou.....
"Skočíš do vody první až tak uděláš musíš mi pomoct pak plavat. Nejsem moc zdatný plavec. Tím bude tvůj dluh splacen."
Sundá své okovy a vstane od vesla ve chvíli, kdy už dolů dusají boty.
"Zastřelte ty parchanty nesmí utéct!"
Křikne někdo od schodů a ozve se výstřel. Ten však minul a s bolestným heknutím a vyděšenýma očima se zhroutila na své veslo čerstvá zajatkyně s rudými vlasy (Angela). Ve které život za chvíli vyhadl v kaluži krve.
Tvůj zachránce tě postrší směrem k střílně pro dělo a otevře jí.
"Tak už skákej!"
Další výstřel, který vám rozhodí třísky těsně nad hlavou a muži té proklaté pirátky se už blíží k vám i s šavlemi.
Pokud bys nechtěla skočit tak tě muž strčí a ty vypadneš z lodi a o chvíli později šplouchne opodál vedle tebe.Ale jak se zdá má potíže s tím udržet se u hladiny.

Tortuga - Vrabčák
Anitte

12. června
Ráno

Shodou okolností sis vzala soudek s rumem. Docela těžký náklad, ale třeba ti to pomůže se osvěčit. Společně s dalšími členy posádky jsi jej nesla na palubu. Pak jsi šla s dalšími dvěma do podpalubí, kde ukládali zásoby jídla a část munice.
Prošla ses takhle po lávce z lodi a na loď asi šestkrát, než byla většina toho, co si chtěla loď odvést naložená.
Jednooká důstojnice si tě poté přeměřila svým bedlivým okem a složila si ruce na prsou.
"Nějaké svaly máš, poslouchat zdá se umíš a nekladeš zbytečný blbý otázky.....Hmmm třeba bys mohla ještě nakonec na Vrabčákovi k něčemu bejt. Běž se hlásit u kapitána. Bude ve své kajutě pravděpodobně ochutnávat novou dodávku rumu. Ty zbytky už donosí jiní.....a jestli tě kapitán nevezme nemysli si, že se na lodi schováš na černo. Najdu tě a pak hodím žralokům do moře."
Usměje se a v tu chvíli ti připomíná hladového žraloka. Naštvat tuhle holku asi taky není žádný med, ale každopádně je to začátek pro tebe. Zdá se, že se rozhodla dát ti šanci a nejspíše tě nepovažuje až za takový odpad.

Černá Perla - Cesta do Tortugy
Elena

12. června
Ráno

"Jo to máte sicejc pravdu, ale nezapomínejte, že se tam vloupal jen proto, že mu šlo Elizabeth....byla tam ta motivace k tomu."
Udělá rukou vahadlo, aby naznačil, co tím myslí.
"Ale kapitáne....já nikdy neřekl abyste se mu.....eh nějak nabízela, nebo ho tahala do bordelu....i když....svůj efekt by to mít možná mohlo...."
Zdá se, že dokonce zmíněnou možnost zvažuje, ale pak se na tebe omluvně podívá.
"Ale no tak.....to byl jen žert."
Zasměje se, ale jistá si tím být nemůžeš. Ne u něj. Na to ho znáš až moc dobře. Starej Gibbs je stejně nevyspytatelný, jako starý Jack, ale věříš mu nejvíce z celé posádky. Krásný paradox.
"Tak už to bejvá, že se věci mění....možná že Will a slečna Elizabeth chtěli, aby jej pirátství naučil někdo jako byl starej Jack.....přece jen plout na Bludném Holanďanovi, abych se učil být pirátem....no brrrrr.....a naše královna pirátů? Eh.....nekralovala už pěkně dlouho...."
Pokrčí Gibbs rameny. Ano časy se dost změnily.
"Ale kapitáne to přece nemyslíte vážně....copak chcete abych s ním já......no to přece nejde!"
Začne Gibbs protestovat zděšeně. Nejspíše se mu hupsnutí do postele s Willem taky nelíbí....
"Ano kapitáne."
Kývne nakonec a odejde o chvíli pozděj zaklepe na dveře někdo další a pak vejde. Je to samozřejmě Will.
"Prý jsi mě chtěla vidět."
Podotkne a prohlíží si tě. Nejspíše ho nenapadá, proč.

Tortuga - Temná zákoutí
Viktor

12. června
Ráno

Bylo by to krásné ráno dá se říci. Přece jen zásoby se vám podařilo prodat a tys pak měl tu možnost jít do místního bordelu a odpočinout si s dívkou dle své libosti. Nevěstinec jsi opouštěl spokojený a usměvavý. Být důstojníkem u Barbossy přece jen nebylo nakonec tak špatné, jak by si někdo mohl pomyslet.
Procházel si boční uličkou, když jsi uslyšel za sebou kroky. Několik mužů šlo za tebou a pak další vkročil do uličky před tebou. Zůstal jsi v pasti.
"Ale helemese není to jeden z těch prašivců, kteří lížou boty a prdel Barbossovi?"
Ušklíbne se muž, který k tobě přicházel čelem.
"To je ale smůla, protože s ním máme pár nevyřízených účtů a ty milý chlapče budeš náš vzkaz....bohužel pro tebe říkat nic nemusíš."
Než se vzpamatuješ namíří na tebe pistoli, kdybys chtěl couvnout ucítíš v zádech šavle jeho společníků, které se ti přitisknou na záda......a pak přišel ten ohlušující výstřel a košilí ti začala prosakovat krev. Bolelo to, jako čert, ale šok ti zabrál křičet bolestí. Jen síla v těle tě opouštěla, když tvé tělo klesalo k zemi.
"Ta příští bude pro Barbossu."
Zaslechneš ještě říkat muže, který tě skopne do prachu a pak s celou skupinou odchází pryč. Zatímco tebe tam nechají umírat v prachu a bolestech.

Černá perla – Směr Tortuga

S nohama na stole a se svým kloboukem nasazeným na hlavě tak, že mi překrýval oči, jsem odpočívala ve své kajutě. Pokud by mne někdo pozoroval, asi by uvažoval nad tím, jestli nespím, nebo nedávám pozor. Akorát takhle se rádi lidé pletou.

Slyšela jsem kroky, blížící se k mé kajutě, takže jsem mírně pozvedla hlavu, abych viděla pod okrajem klobouku, kdo jde, a přesto jsem vypadala pořád stejně. Jen málo kdo mohl tušit, že jsem připravená okamžitě vystřelit. Říkejte si tomu třeba paranoia, ale já jsem ráda připravená na taková malá ošklivá překvapení.

* Na piráta moc čistej. Jenže kdo ho má kazit? Já? Zkazit ho sakra měli rodiče… oba dva jsou piráti. Jeden dokonce úplně nesmrtelný… A ten druhý je Královna pirátů… Zatraceně, proč toho kluka poslali studovat?*

Prolétlo mi hlavou. Nespokojeně jsem se zavrtěla, když Gibbs otevřel dveře a zase jsem zavřela oko a sklonila hlavu do pohodlnější polohy.

„ A jak ho mám asi zkazit? Jeho rodiče ho vychovali… moc čistě.“

Povzdechnu si potichu.

„ To ani strýček Will nebyl tak čistý, jako on. Vždyť se vloupal do vězení, aby zachránil starýho Jacka.“

Bručím si pod kloboukem a mírně se pohupuju na židli.

*No… co teď? To se s ním mám jako vyspat, abych ho zkazila? Sama se přece nerozdávám no ne?... zatraceně nejsem nějaká zkurvená děvka, jako některý…*

„ Pochybuju, že hupne do postele nebo snad do uličky s nějakou lehkou holkou… a osobně s ním do postele nehupnu. Vlastně ani nevím, proč mi ho sebou dali…“

Zavrtím hlavou s povzdechem a stáhnu nohy ze stolu.

„ Jsem ráda, že jsem ho viděla. Ale spousta věcí se změnila od té doby, co jsme byli děti.“

Zahleděla jsem se ke knihám v policích a zamračila jsem se. Spousta tajemství je zrovna tam. Jack to nerad viděl, ale já jsem si zvykla psát a číst už jako dítě, jedna z těch dobrých věcí, které pro mě udělala Elizabeth kromě dobré výchovy a toho, že se mě ujala. A já jí nevděčně oplatila tím, že jsem utekla z domu za otcem. Ale to se dalo čekat, vždyť jsem dcerou pirátů!

Gibbs odešel a já zůstala zase sama. Přešla jsem k síti a natáhla jsem se do ní s lahví v ruce a zbraní položenou na břiše tak, abych si neustřelila ani hlavu ani nic jiného a přesto jsem ji měla po ruce. Než se Gibbs stihl vrátit z lahve, ubylo několik hltů. Měla jsem o něco lepší náladu než před tím.

Vzala jsem láhev s rumem, kterou mi předal Gibbs a napila jsem se.

„ Nechcete ho zkusit zkazit vy, Gibbsy?“

Zeptala jsem se s úšklebkem. Jasně, že odpoví, že ne. Ale co … za otázku nic nedám no ne?

„ On se zkazí. Ta jeho… čistota mu nevydrží věčně. Ne tady.“

Zavrtím se v síti. Je fajn vědět, že za pár hodin už konečně budeme na místě.

„ Pane Gibbsy, rozdělte té cházce jejich díl. Jenom Willovi nic nedávejte a pošlete ho rovnou sem.“

Vzhůru na mrtvoly!



Plán sehnat si hadry byl více než dobrý a tak jsem nepohrdla mrtvolou, která jich nabízela opravdu dostatek. Nechala jsem si své věci z předchozí plavby a také peníze, které patřily jak mě, tak Jackiemu. Znovu se přiblížím k Vrabčákovi, kde piráti nakládají zásoby na loď. Jsem udivena a když na mě začne žena chrlit rozkazy, kývnu hlavou a jdu se přidat v nakládání věcí. Vzhledem k tomu, že mám na sobě pánské hadry a vlasy zandané pod klobouk tak netuším jestli je zdejší důstojnici či zástupkyni Jackieho jasné, že jsem žena.. Ale to by pro začátek nemělo vadit, pokud dokážu, že jsem schopná, tak mě dá na zhodnocení, proto se musím snažit. Není to dlouho, co jsem byla holka pro všechno na jiné pirátské lodi a tak znám a vím, co se jak dělá, takže mám výhodu.
Bafnu do rukou první kus zásob a nesu jej na palubu Vrabčáka který se, jak doufám, stane mým novým domovem, abych ze sebe nemusela už nadále dělat šlapku..

Tortuga - Falešná černá perla

Nechápu, jak jsem se mohla nechat takhle napálit. Trochu se mi stýská po mé skupině, ale není čas teď brečet nad rozlitým mlíkem. Rozhodně musím pryč, nenechám se prodat jen tak. Očividně jsem docela dost polevila. Dotyčný zmizel pod hladinou a tu ženskou to, zdá se, těší. Já nesouhlasím s připojením... Ale chci ještě chvíli žít. Klopýtavým krokem následuji směr, kterým jsem strkána.

Zdá se, že někteří místní tu jsou už dost dlouho. Během procházení na své místo u vesla se rozhlížím po veslařech, mnohých už dost unavených. Netrvá dlouho a i já mám své veslo společně s jiným polapeným. Ani hlídači nezůstávají, také odchází a my tu zůstáváme sami. Asi nevěří tomu, že bychom zdrhli.

Buďto věří tomu, že strach nás donutí sedět a nebo stojí za dveřmi. No, kdo ví. Nabídku souseda chvíli mlčky zvažuji. Má pravdu.. Pokud se dostaneme na vodu, tak jsme v háji. Jak, že chci...Odpovím, i když bych mu asi moc věřit neměla, když ho neznám, ale... když nic neudělám, tak někde zemřu jako otrok.Jak to chceš udělat? Zamumlám tiše k sousedovi vedle. Místní recepční se nebojí užít zbraně a pinglové asi taky ne, když nás zahlédnou utíkat. Sklouznu pohledem od vesla k němu.

Tortuga - Záhadný dopis
Dark

12. června
Ráno

Cááááááááách!!!! Následoval šok, když tě až na kost promočila studená voda. V první chvíli sis myslel, že jsi spadl přes palubu poslední lodi, na které ses plavil, ale když jsi zatřepal hlavou zjistil jsi, že ležíš jen v blátě a slámě vedle něčeho, co se podobalo stájím a před tebou stal rozkročený statný muž a vědrem, ze kterého ještě kapala voda.
"Vstávej ty vožralá sračko a koukej vypadnout vod mý hospody. Odháníš mi zákazníky ty smradlavá polomrtvolo!"
Zařve na tebe, až ti hlava zapulzuje bolestí. A zároveň se ti pomalu vybavuje, co se stalo. Měl jsi zaplacený pokoj a někdo tě přepadl, někdo toho někoho zastřelil a ty ses probral tady. Jak se zdá nedopadl jsi moc dobře, ale žiješ. Hostinský už se s tebou dál nesere a míří zpátky do svého lokálu.
"Jestli tě tu ještě za půl hodiny najdu, tak s tvými střevy poliju chodník."
Zaslechneš jej ještě a pak si vzpomeneš na ten dopis, který ti včera ten někdo dal. Je celý promáčený a nezbývá ti, než se modlit, aby jeho obsah byl ještě čitelný. Když jsi jej spěšně otevřel a začal číst, nebylo to pravé ořechové...
"Máš dost velké boule na to, abys zhul na porubě královny Dany? Pak ji vyhledej v řistavu a zkus své věstí...." (slova označená tučně byla již špatně čitelná a značně rozpitá)
Dopis ještě pokračoval několika slovy, které se už nedaly přečíst stejně, jako podpis. Co si z této informace vezmeš je na tobě. Každopádně pokud to pochopíš správně naskýtá se ti příležitost získat pořádnou práci. Snad...

Tortuga - Falešná Černá Perla
Angela a Alison

12. června
Ráno

Všichni stojíte, jako zařezaní. Po tom, co tělo mrtvoly, která byla ještě před chvílí jeden z adeptů do posádky, hodí rybám a zavře se nad ním voda kapitánka si vás znovu prohlédne a lehce se ušklíbne.
"Žádné další projevy nesouhlasu se připojit k nám? Výborně."
Její krutý úsměv připomíná šavli, která by vás mohla ihned popravit.
"V tom případě odveďte naši novou posilu do podpalubí a zamkněte je k veslům stejně, jako ostatní budeme muset brzy vyplout. Nemusíme tu být, až se objeví skutečná Černá perla, tak do práce vy bando líná!"
Zařve na posádku a vše se náhle rozpohybuje. Několik mužů z posádky vás docela surově vleče po schodech dolů do podpalubí a tam do nákladního prostoru, kde vidíte u vesel další zuboženě vypadající "členy posádky", kteří zde "slouží" již delší dobu, než vy. Během chvilky jste však i vy všichni noví byli přimknutí k veslům. Angela vedle nějaké ženy a Alison s jedním mladým mužem, který byl zde také nový z vaší skupiny. Každé veslo obsluhují dva otroci. Ač některá jsou pravda prázdná.
Vaši věznitelé docela záhy odešli a nechali vás jen tak připoutané. Jak se zdá, nemají strach, že jim utečete a navíc jakmile bude třeba aby loď vyplula jistě sem někdo přijde, aby určoval tempo veslování. Muž vedle tebe se rošťácky pousměje a slétne očima po své levici k tobě.

"Chceš se odsud dostat pryč děvče?"
Optá se relativně tiše, takže to asi slyšíš jen ty. Koutkem oka studuje své okolí.
"Můžeme si navzájem pomoct. Ale musíme jednat rychle ještě než vyplujeme."
Dává ti možnost k útěku? Možná ví, jak z tohohle průseru ven. Každopádně má pravdu, jakmile se dostanete na otevřené moře, už nebude šance, jen tak opustit palubu.

Tortuga - Vrabčák
Nathan a Anitte

12. června
Ráno

"Teď? Hmmm...."
Promne si s úsměvem Jackie bradu, když vycházíte z jeho kajuty a míříte zpět na palubu.
"Část posádky nakládá náklad, jakmile s tím skončíme vyplujeme. Nechci se tu zdržovat moc dlouho. Mám z toho špatný pocit."
Podotkne a nasadí ten svůj šílený úsměv.
"Takže jim pomoz naložit věci ať můžem vyplout."
Když sejde Nathan do doku není těžké najít posádku jeho nového kapitána. Nedaleko lodi třídí náklad, kterým budou pěchovat loď na další cestu. Může si také povšimnout, že jsou zde, jak muži, tak ženy. Což je trošku neobvyklé ale nejspíše má Jackie své způsoby výběru posádky....

Anitte si mezitím opatřila opravdu velký klobouk a nějaké lepší hadry, které by seděly na piráta a pak si to zamířila zpět k lodi. To vše nebylo těžké sehnat. Nejbližší mrtvola, toho nabízela dostatek a dokonce to ani nebylo od krve vzhledem k tomu, že toho nebožáka někdo uškrtil provazem.
Nedaleko Vrabčáka se dalo povšimnout si pravděpodobně jeho posádky, která připravovala náklad a byla korigována dokonce ženou. Potetovanou ženou snědšího odstínu pleti s šátkem přes jedno oko, která vydával aktivně rozkazy.

Když se Anitte přiblížila, temně hnědé oko ženy se zaměřilo na ní.
"A ty jsi kdo? Chceš snad do naší posádky? Hmmm zašpiněný cosi, co vypadá hůř, než by člověk čekal, ale třeba překvapíš. Jestli chceš k nám tak zapřáhni svaly s nakládáním věcí, pokud se ukážeš jako schopný kousek, tak tě předám Jackiemu na zhodnocení."
Vychrlí žena a pak se věnuje zpět zbytku posádky. Pravděpodobně se jedná o nějakou důstojnici Jackieho. Je docela otázkou zdali poznala, že je Anitte žena, protože na ní mluvila celou dobu neurčitě.

Každopádně oba máte nyní svůj úkol zásoby k naložení čekají a rukou je zde zapotřebí více, než dost.

Černá Perla - Cesta do Tortugy
Elena

12. června
Ráno

Gibbs si úlevně oddechl, když ses uklidnila a prohrábl si rukou své řídnoucí vlasy.
"Bohužel vždy se najde černá ryba v rybníce a dělá potíže. Ale jak říkáte, snad bude chvíli klid. Ten váš mladý přítel, by si měl ale vodteď dávat bacha na hubu. Možná byste ho měla něčemu přiučit z našeho řemesla. Je.....jak to říct...."
Tře o sebe ukazováček a palec jedné ruky a mračí se, když přemýšlí.
"Na piráta moc čistej, jestli chápete."
Řekne ti nakonec a vyjde ven z tvé kajuty. Je pryč asi půl hodiny, než se u tebe zastaví s flaškou rumu a pak zmizí zase a je slyšet jen jeho rozkazy na palubě. Tlumeně ale přece. Gibbsův hlas nikdy nezeslábl, ani po tolika letech.
V kajutě jsi ztratila pojem o čase. Když jsi uslyšela kroky znovu nakoukl dovnitř Gibbs.
"Máme příznivý vítr kapitánko. Řekl bych že na oběd jsme v Tortuze, jako na vlně."
Usměje se potěšeně a chvíli počká zdali po něm budeš chtít ještě něco.

Černá perla

„ Pane Gibbsi, Jack by vám neodpustil, kdybyste mě zastřelil vy.“
Zabručím na něj podrážděně. Dívám se na něj. Ne. Nikdy neminul. Ale všechno je jednou poprvé no ne?
Potichu si povzdechnu a otočím se na své židli ke klobouku mého otce.
„ Máte pravdu, Gibbsi.“
Povím tiše a přejedu prstem po hraně klobouku. Nakonec jsem se točila zase ke stolu a líně jsem si podepřela hlavu rukou.
„ Doufám, že teď bude chvíli klid, když jsme se konečně pana Whitneye zbavili. Už mi lezl dost na nervy.“
Povzdechnu si a přiložím si jeden z prstů dlaně na rty, načež s ním začnu jemně po rtech přejíždět.
„ Přineste mi rum, podejte mi můj klobouk a běžte zařídit, aby ti budižkničemové a darmožrouti zamířili k Tortuze a ne někam do pekel.“
Podívala jsem se jeho směrem a mírně jsem se usmála. Pak jsem se zhoupla na židli, hodila nohy na stůl a zívla.

Ups - a sakra...



Ozval se výstřel a ten ochlasta se složil, což bylo pro mě velmi dobré, jelikož jsem mohla pokračovat v cestě. Pak jsem se vyptávala a jeden polibek na tvář mě nasměroval správným směrem. Našla jsem ji, tu loď která se nazývá Vrabčák. Loď, kterou má na starost kapitán Jackie Sparrow. Prohlédnu si loď a nějakou posádku, která by tam měla být také. Jak vypadají... No i když to si taky dokážu domyslet... Potřebuji delší košili a klobouk, pod který schovám vlasy, a něco... prach... Abych si zašpinila tvář nebo já nevím. Mohla bych zahvízdat a ukázat Jackiemu, že mám něco co je jeho, co já vím.Nebo... se nabídnout jako společnice na palubu...
Mám v celku špatné nápady, ale mohl by tu být někdo, kdyby třeba sháněli posilu... Vždyť já umím pracovat na lodi...