Kapitánova kajuta, Vrabčák

"Přeeeesně a voboje slouží dobře, když člověk ví, jak s tím naložit" zašklebím se a mrknu na něj a při zmínce o černém pasažérovi pokrčím rameny "účel světí prostředky ne?"

"Jasná věc, s vyzkoušením nemám problém a upřímnej ... jo to jsem, až to lidem nejni milý. A nebojte, s tím prasetem si to vyřídím sám, jen to nebude tak lehký" zasměji se a když zavtipkuje o své posteli, zvednu ruce v obraném gestu ale s úsměvem "žádnej strach, existujou hranice, na vaši fajfku taky ani nesáhnu. "

Když rozhovor prakticky ukončí, vyskočím jako on, pevně stisknu nabízenou ruku "nebudete litovat kapitáne ... tak kde mě potřebujete?" čekám, jestli mám lézt v plachtoví, nebo drhnout palubu. S nováčkem se vždycky vytře to nejhorší, na druhou stranu, každej by měl ukázat svou cenu a spolehlivost za všech okolností a ve všech situacích.

Tohle je velmi zlý sen

Následovala jsem muže se zbytkem skupinky v naději, že se na palubě uchytím a nebudu se muset tu živit nějak jinak. Představa je velmi děsivá. Chvíli na to promluví kdosi druhý, který je v doprovodu mladé ženy. Jen se mlčky rozhlédnu a stoupnu mezi dvojici, která došla se mnou. To spíš připomíná popravu než možný nástup do práce.

Přidá se po chvíli dáma v klobouku, zřejmě místní kapitán. Její proslov a úsměvy se mi moc nelíbí a při zmínce, že tohle Perla není, se kdosi otočil a šel. Chtěla jsem tak učinit taky, ale když schytal kulku mezi lopatky, rozmyslela jsem si to a zůstala stát jako socha.
Dvě možnosti? No nevím, možná zkusím oboje. I když, představa, že čekám jenom, až přijde vhodný kupec, se mi moc nezamlouvá, když to budu chtít skončit, nechám se zastřelit... Jednoduché. Přesto by se mi spíš líbil lepší plán útěku, něco takového jako utéct pod rouškou tmy ve smyslu přeskočit palubu a nechat se sežrat žralokem se mi zdá jako příhodnější.

Nechci se vyjádřit mezi prvními. Ani se moc bouřit. Vidina smrti "velmi mladá" se mi nelíbí, hlavně v těchto poměrech. Nenápadně se rozhlédnu po zbytku, co tu jsme a pak zpět na kapitánku a její lidi.

Tortuga - Černá Perla?
Angela a Alison

12. června
Ráno

Angela vyšla na nabídku onoho piráta na palubu Černé Perly a on jí poklidně následoval. Na palubě se to hemžilo posádkou, která vykládala lodní náklad a uváděla loď do pořádkového stavu, aby mohli patrně na břeh trošku si odpočinout.
Alison za doprovodu verbíře a těch, kteří zbyli z těch, co se chtěli připojit k posádce Černé Perly dorazila záhy také. A tak Angela stanula na palubě poblíž hloučku právě těchto nově příchozích. Ne, že by to byl její záměr, ale tak nějak vás stejně sehnali dohromady, nejspíše pak bude vše probíhat rychleji a jednodušeji. Kdo by taky chtěl každého z vás zpovídat a přijímat zvláště. Prostě vás protřídí hromadně. Je to docela běžná praxe.
"Táááák vy chásko seřaďte se a vyčkejte příchodu kapitánky pak se rozhodne o vašem osudu!"
Promluví nahlas chlápek, který přivedl na palubu Angelu.
Nastane chvíle ticha, mumlání a mručení doprovázených zvuky vydávaných při vykládání nákladu posádkou. a pak se ozvou kroky a na palubu z podpalubí vychází hrdě žena v kapitánském klobouku.

Zastaví se až pře vámi ozbrojená pistolí a svým kordem.
"Tak vy se chcete připojit k posádce Černé Perly jo? Banda budižkničemů, kteří si myslíš, že si tím vydobudou slávu."
Chladně a krutě se usměje. Je vidět, že jste jí spíše pro posměch.
"Takže dovolte, abych vám osvětlila situaci. Jsem velmi ráda, že jste se tak snadno přihlásili a chcete svěřit svou.....hmmmm....osobnost na palubu Černé Perly. To, že jste se veřejně přihlásili mi leccos ulehčuje."
Další krutý a záludný úsměv, který se vám rozhodně nelíbí.
"Poslouchejte nyní dobře. Tohle rozhodně není Černá Perla. Kapitánku Elenu Sparrow přímo nesnáším a uškodím jí, jakýmkoli způsobem, kterým to půjde. Správně takže i tím, že jí připravím o potencionální posádku, než připluje do Tortugy. Je mi lít.....ne počkat vlastně není, činí mi to nehorázně potěšení, že vám mohu říci, že tím způsobem, jak jí uškodit jste tentokrát právě vy."
Její úsměv se děsivě roztáhna a bedlivě všechny sleduje.
"Tohle není Perla?!......Byli jsme podvedeni!.......S tímhle nechci nic mít!......Jdu pryč!"
Ozývají se ve skupince jednotlivé výkřiky a jeden z mužů si to rozštráduje rovnou zpátky k můstku z lodě. Ozve se ohlušující zarachocení a muž padne na zem ztuhlý s krvavou dírou v zádech.
"Nikdo nikam nepůjde."
Promluví ostře kapitánka, která předá kouřící pistoli jednomu ze svých mužů a ten jí dá druhou. Až nyní si všímáte, že její posádka je okolo vás a jsou připraveni vás postřílet, jako krysy v podpalubí.
"Nyní máte dvě možnosti. Skončit, jako on a nebo se stát mými otroky a dělat mi veslaře, než se mi podaří vás někde prodat."
Zadívá se na vás, jak se rozhodnete. Očividně tohle není žert a opravdu tohle nebude Černá Perla. Je to jeden velký podraz.

Tortuga - Pomsta Královny Anny
James

12. června
Ráno

První důstojník si tě bedlivě prohlíží a hodnotí tě po celou dobu, co s ním hovoříš. Je to, jako bys byl pod dohledem skupiny vojáků královského námořnictva, kteří ti míří do různých mít mušketami a ty víš, že střílejí nelidsky přesně.
Následuje kritický pohled na tvůj bodák a pak zpátky na tebe. Jeho oči se zavrtávají do tvých, jako by tam hledal, co jsi nevyřkl. Nakonec si promne bradu a uchechtne se.
"Máš kuráž to se musí nechat. Třeba nebudeš až tak špatnej. Fajn dostaneš šanci se prokázat. Nějak jsem přeslechl tvý jméno holobrátku."
Zdá se, že máš přece jen vyhráno a oni tě přijmou do posádky.
"Každopádně vezmu tě do posádky, ale vše má své podmínky. Dejme tomu, že věřím, co říkáš to se stejně prokáže na lodi, ale, jako člen posádky taky musíš makat. Takže se přidej ke chlapům a pomoz jim vyložit náklad a pak, vzhledem k tomu, že jsem byl natolik vstřícný a přijal tě do posádky pro mě něco uděláš."
Mluví k tobě s klidem bez mrknutí oka, jako by to byla jeho denní rutina, což možná i je.
"Nevím, kdy se dostanu na břeh, takže po tobě chci dvě věci. První sežeň mi v Tortuze kvalitní láhev rumu ať to stojí za to, zasloužím si oddech, než odplujeme a druhá ta důležitější sežeň mi nějakou pěknou děvku, se kterou si budu moci užít. Až to splníš, tak se vrať za mnou budu na molu, nebo na palubě."
Uzavře a zdá se, že čeká, že se nyní odporoučíš pomoci s nákladem a pak splnit jeho žádost.

Tortuga - Vrabčák
Nathan

12. června
Ráno

"Pravda dvě rozdílné, ale přesto mnohdy oboje užitečné věci."
Usměje se spokojeně Jackie a přihne si rumu a znovu pošle flašku k tobě a poslouchá, co mu říkáš. Zdá se, že tenhle rozhovor bere, jako poklidný relax, žádný stres, nebo tak. Proč taky.
"Černej pasažér jo? Hehe, něco v tobě asi bude Shade."
Zasměje se kapitán, patrně sis jej naklonil. Možná se mu vybavily nějaké vzpomínky, nebo prostě se mu jen líbí způsoby tvého cestování.
"Hmmmm co umíš si ještě ověříme přímo na lodi, ale líbíš se mi. A mám rád upřímné lidi. Co se týče toho....sráče, který ti jde po krku, to mě moc nezajímá, ale dobrá práce jen tak dál a někam to dotáhneš. Máš kuráž a to se mi líbí. Ale běda, jak tě někdy načapu ve svý kajutě v posteli."
Výhružně na tebe namíří ukazováček, ale pak se zasměje, jako by to byl vtip, čímž si opravdu nejsi jistý a znovu si přihne rumu.
"No....."
Flaška bouchne o stůl, když jí Jackie rázně postaví a pak bouchnou jeho nohy o podlahu, když je shodí ze stolu a pohotově vstane a natáhne k tobě nakloněný přes stůl pravačku.
"Vítejte na palubě Vrabčáka pane Shade."
Usměje se, jak to umí snad jen Sparrow. Slyšel jsi o tom úsměvu, spokojený, šílený, originální nenapodobitelný. Uměl ho jen starý Sparrow a teď jsou už asi jen dva lidé, kteří jej mohou umět taky. Jeden stojí před tebou a tím druhým je kapitánka Černé Perly, Jackeova dcera Elena.

Tortuga - Jackie Sparrow
Anitte

12. června
Ráno

Snažila ses zbavit opilého piráta, ale zdálo se, že tě přeslechl, nebo úplně tvá slova ignoroval. Hold v tomhle stavu brutální opilosti myslí asi jen na jednu věc a tu k tobě velmi aktivně projevuje. Jedna ruka ti docela nepříliš jemně sjíždí a chytá tě v rozkroku kalhot a ta druhá se ti sápe k živůtku tvé košile.
Nakonec ti nezbude nic jiného, než zašátrat u jeho pasu a pak zmáčknout spoušť. Ozve se bolestné zakvičení a muž se složí na kolena, protože kulka ho střelila někam do rozkroku. Samozřejmě tě pustil a tys mohla vyběhnout dál. Mezi domy jsi vyběhla až do přístavu, kde vidíš nesčetná mola. Instinktivně se poptáš, několika okounějících, kde najít Vrabčáka a kapitána Jackieho Sparrowa.
Jeden starý pirát docela ošklivý fousatý bezzubý dědek se ti ukázal, jako vítaná pomoc, když výměnou za polibek na tvář od tebe ti řekl, že kapitán Sparrow tudy před chvíli spěšně proběhl a také ti ukázal, že nedaleko odtud kotví Vrabčák.
A tak jsi konečně stanula před onou lodí, před Vrabčákem. Otázka je zdali tě pustí na palubu.

Černá Perla - Cesta do Tortugy
Elena

12. června
Ráno

"Rozkaz kapitáne."
Kývnou námořníci a chopí se těla, které nezapomenou očesat o vše, co by bylo nějakým způsobem cenné a užitečné, takže nakonec letí mrtvola jen v krvavých hadrech dolů přes palubu. S čáchnutím zmizí pod vodou.
"Ano kapitánko."
Kývne Gibbs a s lehkým povzdechem tě následuje. Zastrčí pistoli za pás a upraví si opasek. Gibbs sestoupí do podpalubí a vejde za tebou do kajuty a zavře za vámi dveře do kajuty. Trošku ztrnule stojí a vyčkává. Nejspíše už tuší, nebo ví, co se na něj chystá. Slétne očima na tvůj klobouk na zemi.
"Kapitánko....váš klobouk...."
Vyhrkne trošku vyděšeně, protože ví, jak ho máš ráda. Pak se pomalu nadechne a snaží se ze sebe setřást stres a možná trochu strachu.
"Ale kapitánko tohle jsme řešili přece už tolikrát. Neudělal jsem to poprvé a nikdy jsem neminul. Neměla jste se čeho se bát."
Vysvětluje opět a zase a gestikuluje u toho demonstrativně rukama.
"Musím Vás přece chránit! Starej Jack by mi to neodpustil, kdybych dopustil, aby Vás někdo zastřelil!"
Brání své jednání energicky.

Hoďte ho rybičkám...

„ Námořnictva ne, pane Whitnei. Jste Pirát! A piráti mají svou čest! I když pochybnou a poskvrněnou nejhrůznějšími činny. Ovšem já nebudu řešit malicherné spory kvůli tomu, že se někomu líbí cizí věc tady na lodi. Proto tohle pravidlo. Mimochodem. Dnes uklidíte palubu, pane Whitnei.“
Mluvím s naprostým klidem, nevzrušená z toho, jak se chová. Gibbs stojí za mnou a dává pozor nejspíše na vyostřenou situaci, otáčet se za ním ale nebudu.
Whitnei hodí Willovi jeho hodinky a následně bodá. Tomu už zabránit nedokážu, ale zjevně je tu někdo, kdo ano. Pan Gibbs, který stojí krok za mnou. Cítím horko z výstřelu, který učinil proti panu Whitneimu, jak mi ošlehlo rameno, ale ani sebou nehnu. Nesmím ucuknout, ani vyjádřit strach nebo překvapení. Zůstávám stát s naprosto kamennou tváří a zatnutými zuby. V očích je mi vidět, že se zlobím.
Jakmile na mě Gibbs promluví, pokývám hlavou
„ Máte pravdu, pane Gibbsi. Ty a ty…“
Ukážu na Willa a ještě jednoho piráta.
„ Hoďte to rybám… Pane Gibbsi, až budete rozdělovat posádce jejich odměny, rozdělte mezi ně i příděl pana Whitneiho. A teď pokud můžete, potřebuji s vámi mluvit.“
Ukážu mu na dveře své kajuty, abych ho důrazně popohnala. Jakmile se za námi dveře kajuty zavřou, hodím svůj klobouk, rozzlobeně na zem a otočím se na Gibbse.
„ Zešílel jste?! Mohl jste mě zastřelit!“
Rozkřiknu se rozčileně.

Jackie Sparrow

,,Možná přijdu!"
Křiknu, aby za mnou neběžel ještě on, jistě, že takový výkon po ránu udělá své a tak vezmu na milost první sud, který spolkne můj obsah žaludku... Ještě že tak.
Zahnu za první roh a tam nějakýmu ožralovi padnu rovnou do náruče.
A do prdele!
Zabručím si v duchu a když po mě začne chmatat, tak se mu snažím vysmeknout, a když to nepůjde, tak přeci jen každý pirát má u sebe nějakou zbraň. Já ač také opilá, tak přeci jen mnohem méně než on, tak bych mu mohla pohrozit nebo mu zdrhnout.
,,Přijď večer! Teď musím za zákazníkem!"
Doufám, že bude rozumný i když, co je to u takovýhleho čehosi rozum?

Vrabčák

Na slova prvního důstojníka, či co je to za zjev, kývnu a soudek složím kam ukáže. Jako na zavolanou dorazí zdejší kapitán, což není těžké pochopit z krátkého rozhovoru těch dvou. Klidně čekám, až se domluví a pousměji "jasně, že vím kdo jste. nebo spíš, co se o vás povídá, to můžou bejt dvě různý věci" jdu za ním a krátkým kývnutím poděkuji muži, co nás představil a sejdu za kapitánem do podpalubí a cestou si prohlížím loď i posádku. "Říkaj mi Shade a jo, na pár lodích jsem se už plavil, i když většinou jako neregistrovaný cestující" ušklíbnu se a chytím láhev, pozvednutím a naklopením hrdla k němu naznačím přípitek a pak si přihnu. "Dá se říct, že umím co je třeba. Dostat se, kam se dostává těžko a taky odtamtud, jsem dost hbitej a rychlej. Mluvím plynně mluvit, číst a psát španělsky, italsky a anglicky. Když je třeba dokážu mluvit uhlazeně jako diplomat" podám mu láhev zpátky. "Na rovinu kapitáne, vysledoval mě sem jeden prasoidní hajzl, kterýho jsem vobral vo prachy ... a navíc jsem mu během tý návštěvy tak trochu vobtáhl jeho mladoučkou ženu. Takže potřebuju vypadnout a proč nespojit výhodný a užitečný" zazubím se "Co se týče boje, preferuju beze zbraně, ale slušně to umím i s nožem ... střelba by potřebovala trochu praxe. Ale vemte mě, a nebudete litovat." Pokud dá flašku za do oběhu, rád si přihnu a zase ji kolegiálně vracím.

Nevěstinec

Ten jeho pohled se mi moc nelíbí... No co už, budu to muset nějak skousnout. Snad bude kapitán lodi o něco milejší.... No, nemalujme si to růžově.
Jen přikývnu a přidám se ke skupince. Je to dobrý nápad? Teoreticky, alespoň se nebudu tu někde flákat a neskončím nakonec tady nebo na ulici.... No, zkusím to. Třeba bude kapitánka fajn.
Když opouští nevěstinec, mířím za ním. Chumlík se moc nezmenšil, jen o pár lidí.
Cestou zmínil, že si kapitánka vybere. Ententýky? Nebo rychlý pohovor? Dnešek bude ještě zajímavý, to ano.

Černá Perla - Cesta do Tortugy
Elena

12. června
Ráno

"To máte pravdu kapitáne."
Nasadí Gibbs svůj pokřivený šílený úsměv, který tak dobře umí a který míval vždy, když něco s tvým otcem kuli. Pak jsi se už začala starat o dění na palubě a konflikt mezi Willem a panem Whitneim. Ten letmo pohlédl tvým směrem a jeho tvář se zkřivila znechucením.
"Pravidla, pche začínám si tu připadat, jako na nějaké lodi námořnictva tfuj...."
Odplivne na prkna hnusný zelený chrchel a pak volnou rukou hodí obloučkem Willovi jeho hodinky.
"Chytej ty suchozemský smrkáči."
Will je s ukončením sporu spokojen a svou pozornost přesune k letícím hodinkám, které chytí. Jeho oči tedy opustily na chvíli pana Whitneiho, který se však pohnul kordem vpřed.
"Ale mrtvole chybět nebudou."
Zašklebí se zlověstně když bodá kupředu. Will si až příliš pozdě všímá kordu, který jde proti němu, aby se bránil. Vidíš, jak zbledl zděšením. O sekundu na to se ozve dunivá rána, která zarachotila nedaleko od tvé hlavy a pan Whitnei sebou cukne zpátky a jeho výpad zůstane nedokončen. Zhroutí se na palubu se zvětšujícím se rudým flekem na košili v oblasti srdce. Když ti oči těknou po tvé pravici uvidíš Gibbse, který právě nechává klesnou svou napřaženou ruku s pistolí, ze které se ještě kouří.
"Naprostá pravda, mrtvole chybět nebudou, nemýlím se kapitáne?"
Jeho klidný výraz přejde do úsměvu, když k tobě pohlédne. Celá posádka je na chvíli zaražena. Will nejvíce. Opět se potvrzuje, že Gibbs je na správném místě ve správný čas tedy vždy po tvém boku, jako tvůj první důstojník.

Vlaštovka - Trhy Tortugy
Cath

11. června
Noc

Muž nespokojeně mlaskne nad tvým vyjádřením a slétne očima váš náklad. Pak si složí ruce klidně na opasek za který si zajede palci.
"Dobrá řeknu to znovu slečno. Kolik chcete za ten náklad sakumpikum včetně té krabičky se šperky, jak říkáte? Řekněte svou cenu, nezáležeje jestli v ženách, zlatě, zásobách, nebo něčem jiném. Věřte mi, že lépe u nikoho jiného neprodáte."
Odhalí nažloutlé zuby v mírném úsměvu. Zdá se, že ohledně své nabídky opravdu nežertuje a stojí si za ní.
"Každopádně pokud nemáte zájem prosím prodávejte si to tu po troškách ostatním šejdířům. Já si najdu jiné dychtivé námořníky, kteří mi prodají svůj náklad."
Usměje se a nadzvedne svůj docela vkusný rohatý klobouk.
"Poklona, mějte se."
S dalším úsměvem se otáčí k odchodu. Jeden z námořníku se k tobě nakloní.
"Možná bychom ten kšeft měli vzít budeme to mít alespoň z krku."
Zašeptá a za ním se ozve trocha souhlasného mručení.

Tortuga - Jackie Sparrow
Anitte

12. června
Ráno

"No na jednom z místních mol přece. To může minout jen slepej....hej počkej počkej! Přijdeš večer?!"
Křičel za tebou pirát, když ses mu vysmekla a utíkala do přístavu. Cestou jsi nablila do prvního sudu s vodou, který jsi potkala a pokračovala relativně rychle dál. Nemůžeš říci, že by se ti ještě nohy trochu nemotaly. Hold kocovina je kocovina a i po vyhození obsahu svého žaludku, ve kterém toho až tak moc zase nebylo ti není zrovna dvakrát dobře. Proto není divu, že jednu zatáčku nevybereš a napálíš to ramenem do stěny domu. Když se vzpamatuješ a chceš vyrazit dál směrem k molu, které již není opravdu daleko ucítíš něčí vlhké a špinavé ruce okolo svého pasu.
"A-oj krásko...škyt....roz-a-ni nožky....škyt....bu-e se ti to ibit....škyt..."
Slyšíš teplý rumem nasáklý hlas nějakého piráta, který by asi měl zájem o to se s tebou namístě vyspat, ač trošku pochybuješ o tom, že by toho byl tak úplně schopen ve svém nynějším stavu. Každopádně zdržuje tě od tvého cíle a jeho ruce už začínají šátrat na nepatřičná místa. Přece jen děvky jsou tu na každém rohu a sex na denním pořádku, takže žádný zvláštní zážitek.

Tortuga - Nevěstinec U Krásné panny
Alison

12. června
Ráno

Náborář si tě přeměří docela příkrým pohledem, jako by snad hodnotil, jak hodně by ses mohla kapitánce na lodi hodit a pak pokrčí lhostejně rameny.
"Když jsou na palubě ženský alespoň si je s kým čas od času užít, takže pokud máš zájem jít na Perlu, klidně hejbni tou svou prdýlkou a přiřaď se k nim."
Mluví lhostejně a klidně. Ještě jednou překontroluje očima zájemce a pak na vás mávne, aby jste jej následovali a zamíří ven z hospody. Jen jeden nebo dva si to rozmysleli a nakonec zůstali z vaší skupiny v hospodě zbývající malý chumlík muže následuje.
"Jakmile budeme na palubě kapitánka vám vše vysvětlí a rozhodne se, jestli ještě hodni sloužit na její lodi."
Oznámí muž nevýrazně spíše pro vaší informaci a vede vás jednou z bočních ulic směrem k molu.

Tortuga - Pomsta Královny Anny
James

12. června
Ráno

Došel jsi tedy až na molo, kde kotvila Pomsta Královny Anny, ze které právě vynášeli bedny s lupem a celkově se vyloďovali. Pirátů, kteří tam právě makali ses na přímo zeptal a naznačil koho hledáš. Chvíli si jen něco šuškali mezi sebou a nejevili se, že by právě oni byli někým výše postaveným na téhle lodi.
Po chvilce se napřímil od jedné z beden dobře stavěný chlapík, samý sval a šlacha průměrného vzrůstu, ale ostrých rysů a prohnaných očí. Krátká hnědá čupřina mu neposedně stála na hlavě.
"Jsem první důstojník Kapitána Barbossy, co chceš?"
Opráší si ruce a dá si je v bok. Jeho oči si tě měří a očividně hodnotí. Ruce pak skončí vepředu zavěšené o opasek nebezpečně blízko pistole, kterou tam má zastrčenou.
"Hmmm tak ty chceš na naší loď jo? Fajn a co umíš? Plavil si se už někdy na něčem větším než je člun?"
Otáže se věcně a trošku pohrdavě.
"Umíš se ohánět kordem? Zacházet s pistolí? Obsluhovat děla? Kasat plachty?....."
Začne vyjmenovávat nejrůznější věci, které bys mohl, nebo snad měl znát a stále z tebe nespouští oči. Několik námořníků, kteří pracovali se na chvíli zastavilo a pozoruje tě.
"Zpátky do práce kůže líné nebo vás Barbossa protáhne pod kýlem!"
Zaburácí jeho velitelský hlas a všichni se opět vrátí k práci. Panuje tu očividně vysoká pracovní kázeň.

Tortuga - Vrabčák?
Nathan

12. června
Ráno

"Hmmm....fajn chlape tak ten soudek polož támhle, pak ho chlapci spustí do podpalubí."
Ukáže ti rukou do středu lodi, kde již pár soudků se svými záhadnými obsahy stojí. Po celou dobu cítíš v zádech oči onoho muže, ač se ze svého stanoviště nepohnul ani na krok.
Když soudek složíš uslyšíš další kroky po lávce.
"Rád vás vidím kapitáne. Jdete, jako na zavolanou."
Mluví ten snědý obr. Když se ohlédneš spatříš jeho.

V klidné póze stojí na konci lávky a hledí na svého muže a na tebe.
"Skutečně? No dejme tomu. Copak to tady máme?"
Zvídavě se na tebe podívá a vstoupí na palubu.
"Ten muž chce do posádky kapitáne a přinesl nám dárek."
Trhne s náznakem úsměvu muž hlavou směrem ke středu paluby. Jackie tamtím směrem také pohlédne a mírně kývne.
"Pokud je v tom rum, pak je to dobrý začátek to chvaluju."
Usměje se a přejde až k tobě a natáhne k tobě pravou ruku.
"Vítám tě na palubě Vrabčáka. Každopádně předpokládám, že víš, kdo já jsem, ale já nevím, co jsi zač ty, takže kdybys byl té lásky a prozradil mi své jméno byl bych rád."
Klidně se usměje a jakmile si potřesete rukou, nebo nepotřesete ruku stáhne zpět a opře si jí o kord. Patrně je to levák má totiž kord u pravého boku.
"Tak a teď k formalitám. Co všechno umíš chlape? Je to tvá první plavba? A tak dále povídej."
Sáhne Jackie mezi lodní nástroje kamsi dozadu za smotek provazu a pak vytáhne láhev, kterou zubama odzátkuje.
"Samozřejmě si dáme trochu rumu, aby se nám povídalo lépe....a počkej s tím vykládáním rád si na to sednu, takže půjdeme do mé kajuty."
S pořádným lokem rumu sejde dolů do podpalubí ani nečeká jestli jdeš za ním a zmizí ve své kajutě, do které zůstanou otevřené dveře. Uvnitř jej najdeš, jak tam sedí s nohama na stole a opět si přihne s lahve a podá ti jí.
"Ták už můžeš."
Usměje se spokojeně a zhoupne se na židli.

Tortuga - Černá Perla?
Angela

12. června
Ráno

Zarostlý pomenší muž se kterým jsi mluvila se na tebe zašklebí, když promluvíš a odhalí zažloutlé zuby.
"Výborně vypadá to, že jsi přesně to, co hledáme, tak pojď se mnou na loď kapitánka tě uvítá."
Podotkne mile a ukáže ti rukou abys vylezla po molu na Černou Perlu. Muž kráčí za tebou.
"Na palubě prosím směr podpalubí kapitánka je tam kontroluje zásoby."
Vysvětlí ti muž a vstupuje po tobě na palubu. Ta je nyní prázdnější, ale není čemu se divit, protože přece jen asi doplňují zásoby a vyloďují svůj lup a část posádky určitě užívá volného času v Tortuze, takže vlastně to nijak zvláštní není. Muž kráčí pomalu za tebou.

Problémy na lodi

"Víte Gibbsy, někdy mám pocit, jako byste mě ani mého otce ani neznal. Anemarie v zátoce bude, věřím tomu a nemám v plánu se plést. A když by náhodou v Tortuze nebyla... no tak vyplujeme za ní. Přeci jen... čím šílenější cesta, tím lepší ne?"

Pohlédnu na něj, zatím co se pomalým krokem vydávám přes loď. Výkřik a následné nadávání upoutá mou pozornost, okamžitě po té, co jeho dva strůjci vyběhnou na palubu a dělají ještě větší vyrvál. Znechuceně jsem se ohlédla a pak sklouzla pohldem k panu Gibbsovi.

" On si nedá pokoj, že?"

Zamručela jsem rozladěně a zahleděla jsem se na muže, který vykřikoval, že si Willovi hodinky poctivě ukradl.

" Pane Whitnei, už jsme jeden takový zážitek měli. Znáte pravidla na lodi. Vraťte ty hodinky jejich vlastníkovi. Mimo loď si ukradněte, co chcete a komu chcete, a neste za to následky sám, ale tady platí pár pravidel i pro vás."

Začala jsem mluvit relativně klidně. Všichni vědí, že nestrpím hádky a loupeže na vlastní lodi. Všichni na tom jsou stejně, stejným dílem dostávají vše, co se rozděluje. Ale pravidla jsou. Jinak by posádka nakonec skončila jako smečka rozdováděných vlků, rvoucích se mezi sebou.

" Vraťte to..."

Ozvala jsem se varovně. Už mě nebaví jeden výrůstek, který dělá na lodi problémy.

" Hned!"