| |||
(Janis) Toussaint |
| |||
Zrudla jsem. Četl ve mě jako v otevřené knize, i když ne úplně přesně. Když sklonil hlavu, Kousla jsem se do rtu. ,, Omlouvám se... Já. Nejsem moc zvyklá na takovou pozornost. Nikdy jsem nebyla na takovém místě úplně sama... Je to.. Sotva půl roku co zemřel... A Hasp asi není... " Tak nějak jsem se zarazila, zakabonila jsem se a odvrátila jsem pohled. ,, To že jste elf s tím nemá nic společného." Dívala jsem se do poháru, který mi dal když jsem lehce rukou odhnula pramen vlasů za vlastní špičaté ucho. ,, Otec mi vždy připomínal, abych byla s muži opatrná. Abych si dávala pozor." Srdce se mi sevřelo. Pomalu jsem se zvedla na nohy, a chtěla jsem vykročit. Celá jsem se začala třást. Vzpomínky na otce, dnešní napjaty den, večer plný veselí ale také podivného tlaku.. Udělala jsem krok.. Dva, když mi pohárek vypadl ruky a zkacela jsem se k zemi. Mozek se rozhodl ze pro teď bylo stresu dost a mě se zatmělo. |
| |||
Tajemný elf a Hasp v pozadí 1. Srpen roku 1293 "Pravdudíž. Pro příležitostné návštěvníky rozhodně." Souhlasil elf přívětivě. Nevypadalo to, že by se tě snažil někam odtáhnout násilím. Jeho pozorné oči tě však zkoumaly do těch nejmenších detailů. Chvílemi sis dokonce mohla před ním připadat, jako nahá. "Máte ze mne obavy. To mne mrzí." Řekl lítostivě, ale stále přátelsky. Mírně sklonil hlavu, takže jsi mnohem lépe viděla do těch kouzelných očí. "Zároveň to však chápu. Zaplést se s jakýmsi cizákem na slavnostech, to není to po čem dívky touží. Ještě, když je to navíc elf." Jeho hlas byl smířlivý. Cestou odložil na jeden ze stolů dopitou číši. Nevypadalo však, že by ti měl něco takového za zlé. |
| |||
Tajemný elf Usmála jsem se směrem do davu, leč vlastně přímo na Haspa. Jsem ráda, že na mě dával pozor nebo se to alespoň zdálo. Když jsem dav projela pohledem, vrátila jsem se očima k tajemnému elfovi. Ano, mému vášnivému srdci dával trochu zabrat, ale … bylo to bezpečné? „ Tomu věřím, Toussaint je kouzelné místo sám o sobě.“ Odpověděla jsem s úsměvem, leč trochu zdrženlivě. Pokud by mne náhodou chtěl vyzvat, abychom se někam podívali, nebudu s tím souhlasit a ani se nenechám odtančit někam dál od davu. Pořád je to někdo cizí. |
| |||
Tajemný elf a Hasp v pozadí 1. Srpen roku 1293 "Není vůbec špatné pravda. Ale jsou i mnohem lepší a vybranější ročníky a druhy vín." Usmál se přívětivě. Tvou otázkou se nenechal nijak zaskočit a mírně pokrčil rameny. "Ne nejsem zdejší, leč pravda, nejsem zde poprvé. Tak, jako mnozí jiní, ani já si nemohu tuto velkolepou událost nechat ujít." Mrkl snad až trošku laškovně a pak se napil ze svého pohárku vína. Všimla sis také, že Hasp po vás občas mírně pokukoval, ale jinak Vás nerušil a hleděl si svého. "Stejně, jako každé místo i Tussaint má svá kouzelná místa." Jeho hluboké topivé oči tě pozorovaly a nenechávaly tvé splašené srdce odpočinout. |
| |||
Tajemný elf Pobaveně jsem se usmála. „ Léta praxe…“ Odpověděla jsem mu na to, že netančím špatně a přijala jsem s ním díky pohár. Vyslechla jsem si ho ohledně vína a pousmála jsem se, zase tak dobře se nevyznám. Zlehka jsem si s ním přiťukla a upila jsem. „ Je výborné.“ Uznala jsem s mírným úsměvem a zadívala jsem se na tanečníky. „ Pocházíte odsud?“ |
| |||
Tajemný elf a Hasp v pozadí 1. Srpen roku 1293 Kývl a zamířil vedouc tě za ruku směrem k stánku s rychle zhotoveným občerstvením. Prohodil pár slov s prodejcem, hodil mu pár mincí a vzal dva hezky vyřezávané poháry naplněné rudou tekutinou. Poháry byly zdobeny podobiznou vinné révy, na které místy byly vyřezány i trsy hroznů. "Děkuji, léta praxe. Ale ani vy netančíte špatně má drahá." Usmál se na tebe a podal ti jeden z pohárů. Pa k tomu svému přivoněl. "Mmm 7 let uzrálé, velmi jemný a chutný ročník. Místní víno, sklizené na severním hřebenu Hirkelovy vinice." Zhodnotil uznale elf a pak si s tebou lehce přiťukl a napil se. Jakmile ses napila, hrdlem ti prošlo příjemné hřejivé teplo, které se usadilo v žaludku. Víno bylo dobré, sladké a docela hutné s příjemnou pozvolna se rozvíjející chutí. |
| |||
Tajemný elf a Hasp v pozadí Toussaint Musím přiznat, že ten elf měl velmi zvláštní kouzlo, charisma. Bylo v něm něco přitažlivého, a přesto jsem měla pocit, že z jeho sladkých slůvek se může nakonec vymotat něco jiného. Možná jsem jen zbytečně ostražitá a nic mi nehrozí, ale jeden nikdy neví. Usmála jsem se po jeho pokloně, nechala jsem se uvést mezi tanečními páry. „ Ráda.“ Odpověděla jsem na jeho otázku a pokud tedy vyrazil sehnat něco k pití, šla jsem s ním. " Jste velmi dobrý tanečník." |
| |||
Tajemný elf a Hasp v pozadí 1. Srpen roku 1293 Elfovy oči hrály podmanivými plamínky a jeho úsměvy by roztavily i ty nejtvrdší ledy na špičkách hor. Protočil tě v piruetě a pak ti přejel hřbetem ruky lehce, jako závan větru po tváři. "Oh tak sen. Hmmm sladké třešně? Pak jsem asi narazil na tu nejsladší." Pousmál se elf a udělal několik rychlejších tanečních kroků s tebou vpřed, jen aby vzápětí přešel do pomalejšího a zakroužil s tebou mezi ostatními tanečníky. "Dáme si něco k pití?" Otázal se přátelsky aniž by tě pustil z taneční pózy, nebo vypadl z rytmu tance. Jeho pohyby byly zkušené, přesné a nádherné. |
| |||
Na jeho pohyby jsem reagovala poddajnými natrénovanými pohyby. Ladnými, elegantními, jemnými. Když mne zvedl, nezalekla jsem se toho. Usmívala jsem se a nechala jsem se vést tanečním krokem, užívala jsem si každý daný pohyb. Bylo to úžasné. „ Toussaint sám. Plním si svůj malý sen.“ Usmála jsem se při odpovědi a dál jsem tančila. Bylo to omamné, ta jeho přítomnost a příjemné. Ale měla bych být opatrná. Mám své závazky a nechat si zamotat hlavu, to by mi mohlo přinést jen potíže. „ Všechno ostatní jsou jen sladké třešně.“ Zadívala jsem se elfovi do očí a dál jsem se nechala vést. |
doba vygenerování stránky: 0.077018022537231 sekund