Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Zaklínač: Odkaz Minulosti
Družina
Postava Janis je offline, naposledy online byla 26. dubna 2024 4:39Janis
| |||
 | Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete a dovedete jeskyni ke zdárnému konci. Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude bez milosti automaticky ukončeno. Bimba | ||
| |||
 | Ku krejčímu s Haspem 2. Srpen roku 1293 Krejčí tě poslouchal a postupně už, když jsi povídala svou představu se procházel po své dílně, tu a tam nakoukl do některé z nádobek, tuhle zase do police se smotkem látky, když jsi se chtěla na něco zeptat zvedl prst, aby tě umlčel a Hasp, ten jen stál opřený o dveře a spokojeně možná až potutelně se usmíval. Nakonec z několika polic vytáhl na svůj pracovní stůl hned několik různých látek a vzorů. Chvíli si je prohlížel, místy koukl po tobě. Přikládal k některým látkám další doplňující vzory, lemy a zdobení zamyšleně si hladil bradku. Celá tato procedůra trvala dobrou půl hodinu, než se zase začal věnovat více i tobě a ne jen práci na tobě. "Chápu chápu. Hmmm pohyblivost problém nebude to zařídíme zařídíme...hmmm přitažlivé jistě takže barva lahodící oku. Možná tedy makově červená, ale maková ne vínová, aby nebyla příliš vyzývavá, ale zároveň dostatečně teplá a svůdná....nebo snad chladivá aquamarínová, číšící svěžestí a svobodou. Oběma bychom samozřejmě dodali energický náboj. U červené doporučuji zlaté šití a doplňky a u modré zase stříbrné, aby to vše vyniklo. Chcete něco odhalujícího, takže držení šatů bych viděl na tělo přes hruď s ne příliš vyzývavým výstřihem ale odhalenými rameny pomocí volných ramínek na pažích, které budou spíše dekorativní, než držné." Přemýšlel nahlas krejčí a pak slétl okem ještě na třetí látku, kterou si nechal vytaženou. "Nebo mohu nabídnou ještě zelenou v barvě svěží letní trávy, zde bych také ponechal zlatavé zdobení. V každém případě budeme volit lehkou a volnější látku, která neomezuje v pohybu a příliš neváží. Co myslíte?" Konečně pohlédl na tebe zatímco vytáhl z krabiček ještě různé sady stříbrných, nebo zlatavých knoflíčků s různými vzory, od lístečků, přes kapičky až po takové které měly v sobě vsazeny barevné kamínky nebo sklíčka. Byl patrně velmi dobře vybaven a připraven, na jakéhokoli zákazníka. | ||
| |||
 | Jakmile se ozvalo dále, pootevřela jsem opatrně dveře, pak jsem je otevřela dostatečně na to, abychom mohli s Haspem projít. „ Dobrý den.“ Pozdravila jsem a rozhlédla jsem se po krejčovské dílně. Bylo to tu úchvatné. Tolik barev, materiálů, a rozhodně šikovná ruka, která se takové práce opravdu nebojí. Když se s Haspem přátelsky přivítal, trochu mi zrudly tváře. Prohlédla jsem si muže a pak i Haspa, než jsem odpověděla. „ No… Úplně ne. Něco… přitažlivého, avšak ne odhalujícího, nebo vykřičeného. Něco, v čem se dá opravdu dobře hýbat…“ Nejistě jsem se pousmála. " Moc jsem nepomohla, že?" | ||
| |||
| Jojo my víme kšá kšá leť. | ||
| |||
| Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup. | ||
| |||
| Bude se pokračovat, prázdninová pauza. | ||
| |||
| Ku krejčímu s Haspem 2. Srpen roku 1293 "Ech. Přílišno sa strachuješ." Zavrtěl nad tím Hasp hlavou a se založenýma rukama čekal, až zaklepeš na dveře. Když jsi zaklepala po chvíli se dveře otevřely. "Dále." Ozval se zvučný mužský hlas, ve kterém byl cítit již nějaký ten věk a zkušenosti. Když jsi vešla, obklopilo tě prostředí krejčovské dílny. Všude byly v policích látky, nějaké ty vystavené modely, či figuríny. Támhle špulky nití, tudyk zase dózičky, ve kterých se nejspíše ukrývaly nejrůznější knoflíky a za něčím, co by se snad dalo nazvat prodejním pultem seděl na štorkli muž, který už za sebou pár zim určitě měl. Vlasy stažené elegantně a prakticky do uzlu. Vousy upravené oči soustředěné na rozdělanou práci. Ruku měl dle vystavených kousků rozhodně jistou a jeho oděv taky nebyl žádnou zahálkou, ale hezkým elegantním kouskem, ve kterém se mohl dobře pohybovat.
Po chvilce k vám muž vzhlédl. "Jak mohu pomoci?" Otázal se a zadíval se na tebe. Pak za tebou uviděl i Haspa. "Áhh Haspe, neříkal si, že se zastavíš tak brzy." Usmál se na trpaslíka přátelsky, ten je pokrčil rameny. "Ech hentek tu jsme kvůli něj a ne mňa. Potřebuje cosik fešackého na sebe." Vysvětlil Hasp a koukl po tobě. "Ach tak, chápu. Nějaká představa?" Otázal se. Odložil jehlu a nit a vstal, aby si šel prohlédnout tebe a tvé proporce. | ||
| |||
| „ Jen nechci, aby ho ta srážka bolela…“ Podívala jsem se krátce na trpaslíka po svém boku. Nechci, aby na mě měl Miken ty bolestné vzpomínky. Když jsme došli k domečku s hezkým vývěsním štítem, Trochu nejistě jsem se ošila a krátce jsem se podívala na Haspa, než jsem zaklepala na dveře domečku a vešla opatrně dovnitř. „ Dobrý den!“ Pozdravila jsem pro jistotu, kdyby tam někdo byl. | ||
| |||
|
(Janis) Toussaint Léto | ||
| |||
| „ Tak my tě potom vyzvedneme, ano?“ Koukla jsem na Mikena, než jsme odešli, abychom se alespoň nějak dohodli a vydala jsem se po Haspově boku pryč. Všimla jsem si, že po mě Hasp čas od času koukl, ale nereagovala jsem na to. Když už to ale nevydržel, překvapeně jsem se na něj podívala. „ Ale kdeže, Haspe, nepohádali jsme se.“ Zavrtěla jsem hlavou a pousmála jsem se. „ A už vůbec ne kvůli tobě, příteli.“ Věnovala jsem mu úsměv, ačkoliv ani ten nepatřil k těm nejšťastnějším. „ Jen .. jsme si vysvětlili, že jsme každý z jiného světa.“ Odpověděla jsem mu, abych ukojila jeho zvědavost. Tak nějak jsem se přestala usmívat a přestala jsem klepat na loutnu. Nakonec jsem si tiše povzdechla. „ Je to ještě daleko?“ | ||