Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Únos v Sirilionu

Příspěvků: 76


Hraje se Jindy  Vypravěč Iowa je offlineIowa
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Loretta je offline, naposledy online byla 23. března 2017 2:15Loretta
 Postava Jenny je offline, naposledy online byla 17. března 2017 19:06Jenny
 Postava Warghulf je offline, naposledy online byla 23. března 2017 8:26Warghulf
 Postava Brol`Pallad Obrovský je offline, naposledy online byla 18. března 2017 23:13Brol`Pallad Obrovský
 Postava Brandon Blacktree je offline, naposledy online byla 23. března 2017 0:19Brandon Blacktree
 Postava Emberas je onlineEmberas
 Postava Lyra je offline, naposledy online byla 23. března 2017 9:04Lyra
 
Brol`Pallad Obrovský - 18. března 2017 21:06
barbar8421.jpg

Problémy u mlýna

Loretta



Vydal jsem se obhlédnout okolí mlýna, jestli nenajdu nějaké dveře, nebo cokoliv, kudy by se dalo dostat ven kromě hlavních dveří. Žádná okna, ani nic jim podobného. Jen malá dvířka a mlýnský kámen. Jaká to náhoda. Aspoň mám čím ty dveře zablokovat. S radostí jsem se pustil do přesunu kamene ke dveřím.

Po pár chvilkách přesouvání jsem se už chystal jít zpátky za Lorettou, když uslyším vyražení dveří a někoho se vybavovat před mlýnem s Lorettou. A né zrovna příjemným tónem. Světýlkář? Nevadí. Něco jsem slíbil. Neváhal jsem a vydal se ke vchodu se sekerou položenou v pravé ruce.

Jen co jsem viděl divně oblečeného člověka, který rychle postupoval k Lorettě, nahlas jsem promluvil. ,,Tady je ten druhej, kterého hledáte.'' Topůrko sekery jsem dal na zem a slabě se o sekeru opřel. ,,Mluví pravdu. Jsme tady kvůli mouce. Jo a tu šavli schovej. Nechceme snad přijít k úrazu.'' mluvil jsem na toho divně oblečeného. ,,Rád bych teda věděl jak je to s tou moukou. Měla dorazit časně ráno, ale nic se nestalo.'' Opírání o sekeru mě rychle přestalo bavit a tak jsem ji přesunul zpět do pravé ruky hlavou dolu.
 
Warghulf - 18. března 2017 19:58
pokilop(2)9766.jpg
Želený hrabě

" Nevím Jenny, nelíbí se mi že nás nechtěli pustit, ale ten příchozí byl až moc přátelský, až na to že to byl půlelf, míšenci a elfové si musí dělat přátele, jinak dlouho nevydrží."

Tak se vyjádřím k dotazu, opravdu si myslím že by to tak mohlo být, ale dost možná taky ne.

Když vejdeme k hraběti, tak jsem velmi překvapený jeho vzhledem.
ALe v jeho očích je něco děsivého, něco kvůli čemu bych si měl dávat pozor.
Samozřejmě na sobě nedám nic znát, ale Jenny na tom asi není tak dobře protože se na mě vyděšeně nalepí jako klíště a ne a ne se pustit, povytáhnu obočí ale neřeknu nic, nebýt šedé kůže, zrudl bych jako rak.
"Ano představoval, ale když se nad tím zamyslím dává to smysl."
Pousměji se, ale ani náhodou to není upřímně.
"Takhle se ho zeptat nemůžu a pokud na tom trváš, tak ano slibuji."
Jemně se vyprostím z jejího sevření a přistoupím k hraběti.
"Pane, došlo k únosu starostovi dcery a máme důvod se domnívat že s tím máte co do činění a přišli jsme to vyšetřit."
 
Lyra - 18. března 2017 08:09
femaleelfarcher3491.jpg

U Starého volka

Emberas,
poledne prvního dne



Rozhodnutí zůstat zde přes noc bylo jedním z těch lepších, rozhodně lepší než to, kdy jsem se v minulé vesnici vsadila, že vypiju tuplovaný pohár piva, jasně za dobrou večeři to stálo, ale pak mě všichni považovali za místního ožralu a lehkou děvu.
Teď jsem nádherně odpočinutá, a i když jsem vstávala déle, než jsem chtěla, za ten dobrý pocit to stojí. Posbírám si věci, obléknu se, vezmu luk, šípy, do bot zastrčím své dýky a sejdu dolu rozhodnuta dát si ještě pohár medoviny na cestu.
Dole to vypadá…inu stejně jako když jsem odcházela, tudíž samí ožrala. Kývnu na hostinského a objednám si pohár, usadím se ke stolu tak abych měla přehled o všech co jsou v místnosti, ale až na jednu výjimku není nač koukat. Ve chvíli kdy mě muž, který se svým vzhledem vymyká osazenstvu hostince, začne zajímat jako první ucítím hrozný smrad a pak i první slova, trable jsou zde.

„No a ty kocoure zase smrdíš jak náklad hnoje, takže jsme si vyměnili lichotky a každý může jít po svém ne? „

Snaha se počítá, ale tady zřejmě neuspěji, chlápek , kterému mohlo být minimálně sto už před sto lety si sedá vedle mne a další jeho kumpáni z druhé strany a pak na ruce ucítím jeho stisk. Bože, copak nemohu alespoň jeden jediný den prožít bez potíží?
Další slova těch ožralů mi jasně dávají najevo, že ne.Znova se rozhlédnu po hostinci a zachytím pohled cizince (Emberas) co se vybavuje s hostinským, na tváři vykouzlím jeden ze svých vzácně svůdných úsměvů a obdařím jím ty tři.

„Ach pánové, je mi jasné, že by jste jistě dokázali potěšit každou ženu, rozhodně si dokážu představit jakou péči by jste ji věnovali, ale víte….nejsem si jistá zda by s tím můj snoubenec souhlasil. Víte on…“ spiklenecky se nakloním jako bych jim prozrazovala to největší tajemství, „ víte, on je hrozně žárlivý a popravdě taky velký morous, lovec zločinců víte? Moc se neptá, většinou už nemá koho, každý s kým se setkal…no, chápete že? Prostě už neměl čas promluvit.“

S tím se pokusím odtáhnout od těch dotěrů a zároveň hostincem zazní můj jasný hlas, když pohledem upřeným na cizince zavolám„ halo drahý tady jsem, tady ti pánové ti jistě rádi uvolní místo.“
V mých očích musí cizinec vidět úpěnlivou prosbu, ale pokud mě potopí, budu muset vymyslet plán b.
Prosím tě, nebuď úplný buran, pomož mi, nemám náladu na nesnáze…


Lyra


 
Vypravěč - 17. března 2017 19:49
beznzvu37782195.jpg
U Starého volka

Emberas, Lyra
poledne prvního dne



Lyra se rozhodla přespat v hostinci. Nejedná se o zrovna poklidné místo, ale proč ne? Teplo, postel... a o patro níž se návštěvníci dokáží postarat i o kvalitní příděl adrenalinu. Zaplatila sis nocleh, malý pokoj. Únava udělala své, a tak ses přes veškerý kravál vzbudila až těsně před polednem.
Zabalila sis a sešla schody. A proč si nedopřát ještě nějaké občerstvení? Alespoň jeden korbel medoviny! Alespoň jeden...
A tak sis dala...
"Máš krásný tělíčko, kočičko!" spustí podnapilý jedinec mužského pohlaví, asi 50 let starý dědek. Přisedne si napravo od tebe. K němu se hned přidají dva další muži podobného věku. Evidentně chátrající, smradlaví a všichni už dosti posilněni alkoholem.
"S tou tvou tvářičkou by se dalo dělat věcí! Všichni čtyři si pěkně užijem, co ty na to?" šeptá ti dědek do ucha, pevně tě drží za paži a zvrhle se usměje, snad aby světu ukázal své žluté, špinavé zuby. Zbylí dva jsou nepříjemně blízko tebe...
A tu si všimneš Emberase. Neznámá postava, ale evidentně ne podnapilá. A zdá se snad jen o malinko čestnější, než zbylé osazenstvo...

Emberas nenašel nikoho, kdo by snad jen zdánlivě vypadal, že na někoho čeká. Ani náznak...
Hostinský se zamračí. "Takže si dáš něco jinýho? Pokud tu budeš, měl by sis něco vzít, bezdomovce kteří tu hledaj jen teplo zdarma, ty nestrpím!"
Možná ale že víc než hostinský Emberase zaujala dívka v nesnázích - Lyra...
 
Jenny - 17. března 2017 19:06
beznzvu2865.jpg
Železný hrabě

Warghulf
poledne prvního dne



Trošku mě rozladilo, že nás nechtěli jen tak pustit dovnitř. Nebýt Antonia, asi bychom se nedostali ani přes bránu.
"Kdo to ten Antonius vůbec je?" zeptám se udiveně Warghulfa a zvedám obočí... "Byl nějak... velmi přátelský. Lidé se s námi neradi baví. Bojí se nás. Hned mají všichni pocit, že udělali něco špatného, ale tenhle...?" zakroutím hlavou.
Při pohledu na hraběte jen vytřeštím oči. "Taky sis ho představoval nějak... prostě jinak?" zašeptám Warghulfovi do ucha, tak aby to nikdo jiný neslyšel.
Nevím proč, ale z hraběte mám strach. Udělám váhavě jeden krok k Warghulfovi, druhý... přitisknu se k jeho boku jako klíště.
"Asi, asi by bylo lepší, kdybys mluvil ty, budeš mít určitě větší autoritu, ako chlap... Zeptej se ho, jestli o tom něco neví. A jestli má starostu rád... A koho si najal, aby tu nebohou dívku unesl. Sám to určitě nezvládl, s jeho postavou." Držím se Warghulfa za ruku a ještě dodám.
"A kdyby mě chtěl unýst taky, slib mi, že mě mu nedáš!" Má šeptající slova jsou určena jen pro Warghulfa..
 
Loretta - 06. března 2017 21:59
imageedit_3_64839886766461.jpg
Prekvapenie v mlyne

Brol ´



Zvedavosť ma donútila spraviť pár krokov k dverám. Zreteľne som začula akési zvuky a naivne som sa nazdávala, že čím tesnejšie sa k dverám priblížim, tým jasnejšie ich dokážem rozpoznať. Na moje veľké prekvapenie sa ale dvere mlyna rozleteli a v jeho útrobách sa objavila mužská postava. Strachom som zalapala po dychu a zostala strnulo stáť na svojom mieste.

Cudzinec, aspoň tak som si ho podľa výzoru napochytre pomenovala, neváhal a vytasil zbraň. Iste, mať viac skúseností s bojom, asi by som reagovala podobne. Lenže táto situácia bola nová a nezvyklá, preto som na neho čumela ako teliatko na nové vráta. Ešte kým sa pohol mojim smerom, zaregistrovala som aj majiteľa druhého hlasu. Respektíve aspoň jeho siluetu a ostrý pohľad. A meno. Áno, mená sú dôležité, i keď práve toto meno rybár z trhu nespomínal.

Nechcela som sa okato obzerať, aby som nevyprovokovala cudzinca k unáhlenému útoku, ale periférne som hľadala Brol ´a. Snažila som sa pozbierať všetku odvahu a pozrieť cudzincovi do očí. „Prišla som.. skontrolovať zásielku múky. Dnes k nám nedorazila...“ napokon som zo seba vypľula. Tú podstatnejšiu otázku, kde je môj spoločník, som ale zatiaľ odignorovala.
 
Brandon Blacktree - 04. března 2017 20:45
bryndentully32_ikob75349962705.jpg
Výsluch

Počúval som starca, ktorý sa po chvíli takmer rozplakal. Jeho príbeh bol dosť tragický až dokonca smutný. Keď dohovoril, tak som mu najprv hneď doniesol tú medovinu (ktorú som musel vypýtať od skladníka a pripísať na môj účet). Dal som malú fľašku medoviny starcovi a znovu si k nemu prisadol. "Určite sa to s tvojou rodinou stálo už dávno. Ja si na to veľmi nepamätám." Prehodím, ale hneď sa vrátim k téme. "Ospravedlňujem, že som ťa zobral na kasárne mestskej stráže. Považoval som ťa za podozrivého alebo za niekoho, kto toho dosť vie." Hovorím, ale stále sledujem starca, či sa až teraz keď sa zdá, že je "nevinný", neukáže jeho pravá tvár. "Ak to je všetko čo vieš tak ti ďakujem za úprimnosť, ale ešte, by si mi mohol nejak pomôcť, aby sme chytilo tých vrahov tvojej rodiny." Obzriem sa po miestnosti, aby som sa uistil, že nikto nepočúva. Nakloním sa bližšie k starcovi a tichším hlasom prehovorím. "Informácie sú vždy neoceniteľné. Rád by som, aby si mi v pátraní pomohol. Ak sa niečo nové dozvieš, tak si ma vyhľadaj. Ak sa dostaneš do problémov, každý strážnik ti pomôže. Stačí im povedať, že za teba ručí Brandon druhým menom Blacktree." Dohovorím a očakávam jeho odpoveď. Dúfam, že mi bude ešte tento starec nápomocný.
 
Vypravěč - 04. března 2017 19:16
beznzvu37782195.jpg
Mlýn

Loretta, Brol'
brzké odpoledne prvního dne



Brol' se vydal obhlédnout mlýn. V okolí toho moc nebylo. Majitel si patrně všechny své věci schovával dovnitř, aby mu je nikdo neukradl. Nebyla zde žádná okna, ale na druhé straně budovy si Brol všiml malých zadních dveří. Byl tam i starý mlýnský kámen, tím by se snad daly dveře dobře zabarikádovat?

Před stavením zatím čekala Loretta. Mohla slyšet, jak osoby vevnitř ve spěchu tahají po zemi něco těžkého, že by pytle s moukou?
Když tu se znenadání rozletěly přední dveře. Postava zamžourala do denního světla a hned jak si všimla Loretty, tasila zbraň. Překvapivě disponovala velmi podobným arzenálem, šavlí.
Svalnatý muž střední postavy, kolem hlavy má omotaný turban. Není oblečen, jako zdejší obyvatelé. určitě je to cizinec. Hnědá oči, černé vousy.
"Světýlkáři, máme společnost!" zavolal nervózně muž dovnitř budovy hned se rychle a obezřetně rozhlížel, zda-li tu nečeká ještě nějaké překvapení. Pohlédl dolů ke svému vozu. Vašich dvou koní si patrně všiml.
Za první osobou v místnosti ze nyní objevila silueta druhé postavy. O něco vyšší. Patrně muž. Svítící modré oči tě propichovaly pohledem.
"Kolikrát ti mám opakovat, abys mě před cizími nejmenoval!" štěkne Světélkář.
"Co tady chcete? Kde je ten druhý?" pokládá muž s šavlí jednu otázku za druhou a rychlým krokem se k tobě blíží, avšak tasenou zbraň nepozvedl. Světélkář zatím nevyšel z budovy a jen přihlíží.

Brol' vše slyší.
Osoby: Neznámý a Světélkář


 
Emberas - 04. března 2017 17:50
beznzvu2628.jpg
U Starého volka

Něco se chystá. Nebo spíš už něco začalo. A toto město to semele. Aspoň mám takový pocit, pokud s tím někdo něco neudělá. A já to rozhodně nemíním být. napadne mne hned. Nikdy jsem neměl nějak dobrodružnou povahu. Přežívám si na svém písečku a nemám rád, když do něj někdo leze. Toť vše.

Chudinská čtvrť. Místo, kam nohy zloděje téměř nikdy neodnesou. Pokud se k němu ovšem nedonese nějaká informace o schované cennosti. Člověk si tady sice nemusí dělat hlavu s městskou stráží, ale najít něco cenného je téměř nadlidský úkol. A zbytečně těžký, vůči bohatství města.
Krčmu si zvenčí pořádně prohlédnu, přístupové cesty, okna, římsy a vryji si dané informace do paměti. V této lokalitě není nikdy jisté co se stane a rvačky jsou na denním pořádku. A tomu bych se rád přes den vyhnul. Ještě by mě chybělo, aby mě stráž zabásla za rvačku přes den. napadne mne, že mi to bizardním způsobem připomíná dětství.
Navíc to vypadá, že s rvačkou jsem se tolik nespletl. Když zrovna vykročím směrem ke vchodu, tak mi vstříc vylétne nějaký pobuda i s dveřmi. Na otázku opilce se ani nezdržuji odpovědí, jen jej přelétnu pohledem než zamířím znovu do krčmy.
Vypadá to v ní hodně přeplněně na to, že je teprve poledne. Je tady několik obličejů, známých kromě jiného i z kreseb městské stráže o hledaných osobách.
Stočím pohled směrem blba, který se začal vychloubat vlastní odměnou. Jeden z těch, co si myslí, že nejvyšší odměna znamená být nejlepší. Nejlepší zloděj je ten, o kterém se neví. vzpomenu si na slova mistra zloděje. Pohledem se vrátím k prozkoumávání lokálu, analyzování prostoru a pohledem hledám něco, co by mi naznačilo někoho čekajícího na mou osobu.
,,Díky, ale nechci. Na někoho čekám." odvětím stručně na nabídku alkoholu. Při tomto tempu bude půlka z nich pod stolem tak za hodinu, ta druhá za dvě. Nespoutaný svět? Naivní myšlenka, zástěrka anarchie.

 
Vypravěč - 04. března 2017 17:37
beznzvu37782195.jpg
Výslech

Brandon
poledne prvního dne



Stařík se rozhodne spolupracovat a Brandona pokojně následuje do kasáren.
Uvelebí se na stoličku a zamyšleně strážníka mlčky pozoruje a nakonec se odhodlá k odpovědi.
"Jmenuji se Berill. Řeknu vám vše co vím, ale jen proto, že jsem již starý a nemám co ztratit. Kdysi jsem býval obchodník a měl jsem krásný měšťanský dům v tomto městě. Ale Jednota mi zabila rodinu...teda asi, kdo jiný by to byl?? K smrti je nenávidím." stařík uhýbá pohledem a po tváři mu stéká slza. "...promiňte, je těžké o tom mluvit, vždy mě to dostane. Netuším, proč to udělali.."
Utře si tváře a povídá dál.
"... a nakonec jsem přišel i o svůj drahý majetek. Tak jsem se dostal do chudinské čtvrti. Dlouho jsem o nich neslyšel, jen samé povídačky. Vlastně jsem je nikdy doopravdy neviděl. Ale jsem si jistý, že existují, že si na ně můžu šáhnout. A udeřit je. A zabodnout jim ostří přímo do srdce.. Říká se, že se teď Jednota schází v hostinci U Starého volka. To je vše co vím, nikdy jsem tam nebyl. Vždy to bylo místo pro vyvrhely..."
Domluví stařec a potom dodá "Když už jsem tady, mohli byste mi dát trochu medoviny?"
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2017 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.04489803314209 sekund

na začátek stránky