Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Maple Hill University

Příspěvků: 66


Hraje se Domluvený termín  Vypravěč Ladyhawke je offlineLadyhawke
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Peter Lurk - 12. dubna 2017 21:42
ja5691.jpg

Kavárna

Jaimie, Vincent, Sonja

„Takže jsem tu vlastně největší mazák nakonec já!“ zasměju se a upiji trochu piva. Je fakt, že se už věk odhaduje špatně a já zkrátka nemám odhad. Ale se dvěma masterama jsem nakonec asi já ten nejstarší, byť mě všichni mají za ucho. Jak pak by ne, když tu usrkávám pivo jak student v začátcích a ještě k tomu mám studentskou kapelu. Pravda, všichni jsme studenti Ph.D. Jo, to je druhá věc, považuji doktorát stále za studium a někteří kolegové již za kantořinu a od toho se mé vystupování odvíjí.

„Zkoušíme pozítří, v sedm večer. Tak se přijď podívat a uvidíš, jestli to je tvůj šálek čaje.“
Na Vincentovu poznámku k jeho zpěvu provedu výřečné gesto: co se dá dělat. „Kytar i kláves máme dost. Jedinej problém je ten zpět.“

Poté se už začne rozebírat nějaká exkurse po škole. Za ta dlouhá léta se tu už trochu vyznám, byť na humanitní křídla prakticky nechodím krom návštěv učitele na bicí, které jsem před dvěma lety ukončil s tím, že už vím, co mám trénovat a naše styly se tak rozcházely, že mě neměl co více naučit. Ale občas by se nějaký ten jazzový prvek hodil a dal by se použít i v heavy metalu. Nu což.

„Jo, taky se přidám. Můžu vám ukázat technická křídla, tam jsem jak doma.“ Nebo spíše zde trávím víc času, než doma. No jo, život vědce je plný útrap a odevzdání.
 
Sonja Eiffel - 12. dubna 2017 18:25
sonjaold895.jpg

Kavárna – u jednoho ze stolů



Jaimie, Vincent, Peter

Vyzvání k přisednutí nakonec přišlo. Ráda jsem ho přijala, přitáhla si židli od vedlejšího stolku a s pitím i s koláčem si přisedla. „Prohlídka školy by byla fajn, sama jsem poslední roky trávila na velmi malé, až rodinné univerzitě,“ s úsměvem jsem přiznala směrem k Jaimie. Je přátelská. To je dobře, když je to má první kolegyně. Jaimie prohlídku nabídla i pánům, což mi nijak nevadilo. Aspoň nebudu muset obstarávat hovor. To mi nikdy příliš nešlo. Takhle mám spíš šanci, že nerušeně propluju.

Souhlasil i Vincent, takže další do party už byl jistý. Ještě uvidíme, co ten další s tím kamarádem. Peter a... Jak se jen jmenoval? Nikdy jsem neměla příliš dobrou paměť na jména. Studenti za to asi nebudou rádi. Upila jsem kávy a uždibla dortu. Měla jsem takovou úchylku, že jsem nerada jedla na veřejnosti a ještě takto blízko před cizími lidmi. Citronový koláč jsem ale zbožňovala, takže jsem se rozhodla svou nesnáz překonat v podobě malého uždibování. Ovšem pokud vyrazíme hned, budu muset přidat. Co jsem ale rozhodně musela uznat, že obojí bylo výborné, káva i koláč.

K tématu hudby jsem se nijak nevyjadřovala, byla jsem spíš přes jiné věci. Ovšem byla jsem zvědavá, co Vincent vyučuje. „A co tu budete učit?“ obrátila jsem se na něj s otázkou. Dost možná už to říkal, ale to jsem ještě nebyla u tohoto stolu. Že bych se mohla s dotazem opakovat, jsem si uvědomila až po jeho vyřčení. Teď už je pozdě to brát zpět...

 
Vincent Murdoc - 04. dubna 2017 23:54
nycfashion358178.jpg
Strata a nájdenie konverzačného vlákna

Jaimie Dalton, Peter Lurk, Sonja Eiffel, a okrajovo ďalší v kaviarni

Sedím na stoličke a aby som bol úprimný, v celom tom dianí okolo seba sa tak trochu strácam. Vlastne nie. Ja som sa v tom všetkom už kompletne stratil. Ani som nestihol postrehnúť kedy sa tu okolo mňa objavilo toľko ľudí. Len s veľkou námahou sa snažím z toho chaosu odfiltrovať interakcie mierené na mňa.
"Áno mám vyštudované prevažne humanitné odbory. Hlavne dejepis a filozofii." Odpoviem smerom k Petrovi.
V tom do kavárny vbehla mladá reinkarnace Dona Quijota a dožadovala sa dvojitého expressa.
"Hm....Toto som už dlho nevidel. Ale je fajn že tu niekto aj študuje históriu... Aspoň okrajovo." Okomentujem správanie a aj celú situáciu okolo neho. Jeho príchod sice upútal moju pozornosť, no kým sa ma to bytostne netýka, tak na to nijako extra nereagujem.

Moment na to ku nám pristúpila ďalšia slečna a predstavila sa ako Sonja. "Teší ma, ja som Vincent." S úsmevom som sa jej predstavil.
Keď Sonja spomenie že sa tu v areálu nevyzná usmejem sa. "Som rád že nie som jediný komu to tu príde ako labyrint."

"So spevom ti asi nepomôžem ale viem hrať na klavír... a trochu na gitaru." Poviem smerom k Petrovi.
Keď Jaime navrhne že nám poskitne prehliadku areálu, vduchu jej samou vďakou skoro bozkávam ruky.Veľmi rád, príliš sa tu nevyznám a pochybujem že by vedenie bolo nadšené keď by som vymeškával svoje prednášky z dôvodu že som nenašiel správnu miestnosť." Odpoviem jej s úsmevom.
 
Jane Anes - 04. dubna 2017 09:22
4d3fba83d5327c3877c1274ceafaef509956.jpg

Kavárna


Rachael, Marc, Chloe, Matt a zbytek



Nervózně ťukám špičkou pravé nohy o podlahu. Co teď? Měla sis sednout kousek dál, ty cigarety jsou hrozný. Smí se to tu vůbec? Asi jo, jinak by ji na to někdo upozornil. Ach jo…
Nenápadně sáhnu po mobilu, abych se podívala, kolik je hodin. Měla bych někde najít hodinářství, už týdny nosím hodinky s vybitou baterkou a do teď jsem si na to nevzpomněla. To jsem tu takovou chvíli?

Alarm lehce zapískal, když promluvil Marc. Na co se to ptal? Na školu? Škola… jo… To bych mohla vymyslet. Přesto se rozhlédnu po ostatních, jestli nechtějí začít oni. Třeba Chloe, ta je upovídaná dost, ne? Ale nějak se k tomu nemá. “Ehm… já anglickou literaturu. K tomu bych zkusila nějaké historické přednášky nebo i psychologii. Mohla by být zajímavá,“ řeknu polohlasně a přemýšlím, kam se dívat. Koutkem oka na Rach s Vikingem, i když o nich nevím, co si myslet. Jsou takoví moc… živí. Jsem zvědavá, jak to spolu zvládneme na pokoji. Ale jo, ve dvou to půjde určitě! Já si věřím!
“A co ty?“ napadne mě se po pár vteřinách ticha zeptat také Marca. A doufám, že už to tu nějak někdy neříkal, protože sem tam asi lehce nevnímám. Inu, je tu moc lidí!

Raději se věnuji svému čaji, alespoň zdánlivá vzpomínka na domov. A moc dobrá, ta kavárna si mě tím zatím docela získává!
 
Jaimie Dalton - 15. března 2017 20:38
16117510_1885328351712421_1359543289_n1764.jpg
Kavárna

Peter, Vincent, Sonja

Trochu překvapeně zamrkám na Petera, když mě ohodnotí mnohem výš, než jen na uchazeče o doktorát. I když s tím učením literatury má docela pravdu, začala jsem do toho kafrat pomalu ještě před koncem magisterského studia.
"To se sice dobře poslouchá a lichotí mi to, ale bohužel na ten doktorát tak trochu čekám. Tedy pokud mi jej vůbec dají, ty staří literáti se neradi pouští do kontroverzních témat," pokrčila jsem rameny a upila jsem kafe.
To mi v příštím okamžiku zaskočí, když se mě Thomas zeptá na to, jestli neumím zpívat. Školní kapela s učitelkou? Si nepamatuju, kdy naposledy tady něco takového bylo.

"Na střední jsem zpívala ve sboru, ale netuším, jestli ženský soprán bude to, co vy Peter potřeboval. No, ale kdyby chtěl, můžu na zkoušku přijít," pokrčila jsem rameny.

Rozhlédnu se kolem sebe a ukážu Sonie jednu prázdnou židli u vedlejšího stolku, aby si ji přemístila k nám.
Přeci tady nebudete jen tak stát, když už jste naše kolegyně. A pokud nespěcháte, po kávě bych vás vzala na prohlídku školy. Tedy, to co byste chtěla konkrétně vědět, chápu, že pro člověka, který je tu poprvé, je celý areál dosti nepřehledný. Ještě možná pár dní potrvá, než v učebně germanistiky skončíte v mezinárodních vztazích, ale nebojte se, to není žádná tragédie," nabídla jsem ji pomoc.
Možná bych měla sedět v kabinetě a psát práci, ale tohle bude taky záslužná činnost.

"No a pokud byste chtěla vidět víc než katedru literatury a jazyků – nechtěli byste se pánové k prohlídce taky přidat?" otočila jsem se zpátky k osazenstvu našeho stolu.
 
Rachael Mann - 26. února 2017 23:07
rach9288.jpg

Kavárna




Matt a ostatní u stolu




Zazubím se na něj."Rachael, ale říkají mi Rach." Stisknu mu ruku tak jak se sluší a patří. Přeci jen nechci mu urvat ruku.
Potom se posadím na poslední volné místo a dám si nohu přes nohu. Zamíchám si svou kávu a na jeden zátah vyprázdním hrneček. Přistrčím si blíž talířek s dortem a vidličkou si ukrojím kousek. Opět mi cukají koutky, když Matt promluví a odložím vidličku s dortem. Dám si ruku před pusu a stisknu rty.

Ty se mi fakt jen zdáš. Zavrtím hlavou a sáhnu po talířku s dortem, položím si ho na klín a konečně se pustím do vychutnávání si sladkého zázraku, rychle, než něco Matt zase pronese, abych se náhodou neudusila spolknutou vidličkou."Já tvé služby ráda využiju, jsem tu ztracená jak Goro před Tokiem." Zamrkám dlouhými řasami a nasadím pohled dámy v nesnázích. Je to asi tak věrohodné jako silikony Pamely Anderson.
 
Matthew Antos - 26. února 2017 22:02
16215966_1888805971364659_1329671142_n1215.jpg
Lidé. Asi.

S lehkým úsměvem jem pokrčil jedním ramenem v gestu 'no jak myslíš' a vydal se pomalým krokem za ní ke stolu. Přátelským pokývnutím jsem počastoval lidi, kteří u něho seděli a rychle si přitáhnul židli od nějakého volného stolu, abych se mohl posadit a dopít kafe.

Ale ještě dřív, než jsem to stihnul, malá zrzka se bleskově otočila, vychrlila na mě titul a alias a napřáhla ruku před sebe. Lehce jsem pozvedl jedno obočí a koutek úst. "Vidíš, nad tím jem ještě vůbec nepřemýšlel..." Zamumlal jsem zamyšleně spíš pro sebe a vzal jí za ruku. "Můžeš mi říkat Matte, svoje celý jméno ti povím, až mi ty řekneš svoje. To je fér, ne? Uznávám, je to nuda, ale lepší než něco vymýšlet z fleku..."

Potřásl jsem jí energicky rukou, pustil a pak si konečně sedl (tedy, až potom co jsem si upravil meč i opasek tak, abych si sednout mohl a celou dobu se přitom dál oslnivě usmíval). "Ahoj všichni," přejel jsem je všechny autogenem pohledu živeného dávkami kofeinu. "Já jsem Matt a podle vašich obličejů vidím, že vy jste noví. To víte, to ty kruhy pod očima, ve kterých stále doutná naděje na lepší zítřky. To přejde. Kdybyste něco potřebovali, stačí se mě zeptat. Když to budu vědět, tak vám to řeknu. Když ne, budu velice přesvědčivě lhát."

Jadwiga si občas stěžuje, že když jsem nervózní, moc mluvím. Asi na tom něco bude.
 
Sonja Eiffel - 20. února 2017 11:55
sonjaold895.jpg

Kavárna – u jednoho ze stolů



Jaimie, Vincent, Peter

Představení proběhlo úspěšně. Kromě Jaimie, kterou mi doporučil zdejší barman, jsem si podala ruku s jakýmsi Peterem a jeho kamarádem Thomasem. Jen okrajově jsem vnímala okolí, takže mě příchod zvláštního zjevu (Matthew) nějak zvlášť nezaujal.
Na moment jsem se zasekla. Nechtělo se mi jen tak upřímně přiznat, že ten plánek univerzitních pozemků je pro mě naprostá „böhmisches Dorf“. Jenže co jiného si vymyslet? Naštěstí jsem to rozhodnutí mohla na chvíli odložit díky Peterově poznámce o mém možném původu. Cítila jsem se trochu zahlcená informacemi a, protože jsem nezaznamenala žádnou otázku, zamýšlela jsem jeho proslov okomentovat jen úsměvem. V duchu jsem se ale okřikla: Chceš začít znovu, jinak!
„Ano, v poslední době to byla Evropa.“ Bezva, to bylo opravdu dlouhá odpověď.

Takže zpátky k Jaimie. „Popravdě...,“ zaváhala jsem lehce, „se příliš nekamarádím s mapami a plánky, takže... By bylo fajn znát někoho, kdo se tu vyzná a je ze stejného pracoviště.“ Znovu jsem se pousmála. Zatím jsem si nesedala, ostatně nebyla jsem k tomu vyzvána a za ta léta jsem ztratila americkou přímost. A nejspíš ji ani nikdy nezískala.

 
Ty Salcedo - 19. února 2017 22:47
gib83749.jpg

První den



Po příchod na pokoj jsem s velkou radostí zjistil, že v něm ještě nikdo ubytovaný není. Né, že bych neměl rád lidi, ale lepší flek na spaní a techniku je prostě bezva. Vteřinku mi trvalo otestování jak postele tak stolu, který jsem vybral podle vzdálenosti zásuvek. Svoji postel a stůl zaberu stylem položení všech batohů na onen kus nábytku. S vybalováním ještě počkám. Už bylo na čase zabrat si nejlepší předměty.

Na cestu k zapisování si znova vezmu sluchátka a pustím si muziku se kterou jdu do rytmu, aby mi cesta rychleji uběhla. Sice to není daleko, ale přece jenom.

Poté, co jsem dorazil na místo a zařadil se do fronty se ukázalo, že sluchátka byly celkem dobrý nápad. Fronta nebyla dlouhá, ale rozhodně neubývala. No to poteš koště. Abych se dneska vůbec stihl zapsat. I ty propozice o předmětech najednou příjdou na chuť. Protože jestli se to do pár minut nepohne, tak tady asi zakořením. Naštěstí se fronta pohnula a já jsem dostal možnost uzurpovat si jeden z počítačů. S lepšící se náladou jsem okamžitě zabavil IT a během pár chvil jsem si vybral co nejlepší předměty. Po pár minutách jsem byl hotový a mohl se vydat prozkoumávat zákoutí univerzity.

Chvíli jsem se jen tak procházel a nevěděl pořádně kudy kam, ale postupem času jsem se nějakým záhadným způsobem dostal až ke kavárně. Popravdě by mi teď kafe docela bodlo. Bez dalšího váhání jsem se vydal dovnitř a přímou cestou jsem zamířil k baru, kde jsem počkal na svoji řadu. ,,Dobrý den přeji, dal bych si Cappuccino.'' Na kávu jsem si počkal, zaplatil a zabral si místo u nějakého volného stolu.
 
Rachael Mann - 19. února 2017 22:08
rach9288.jpg

Kavárna



Matt a ostatní u stolu


Obrázek



Jako svou modlu sleduji baristu, kterak mi připravuje kávu. Zubím se jak sluníčko a jsem neskutečně ráda, že držím tác s dvěma kávami a dorty. "Mám celkem silná mobilní data, nikam do počítačové učebny se mi moc nechce, abych pravdu řekla." Zašklebím se. "Drží nám místa, pojď si sednout. Teda, asi si budeš muset vzít židli z nějakýho vedlejšího stolu, ale určitě se vejdeme." Trhnu hlavou k nesourodé trojici sedící u jednoho ze stolů.

Konečně někdo mimo Valinor, kdo je stejně praštěný, tak jako já. S uculením se na něj otočím, abych ho popohnala k chůzi.

Vyslechnu si jeho gentlemanskou nabídku, zvednou se mi koutky a ihned vím jak a čím ho setřu. Stojím před naším stolem, na který si odložím tác a prudce se otočím na vikinga. "Adepta arbites Shira Calpurnia, toho času převelena z Hydrapuru na toto místo." Jednu ruku ohnu v lokti, dám si ji za záda, postavím se do ukázkového vojenského pozoru, srazím paty k sobě až podpatky o sebe klapnou. Pravou ruku k němu natáhnu a na tváři mám dokonalý takzvaný americký úsměv.
"Stejně bych zapsání na předměty vyřídila odsud." Vytáhnu z kapsy IP68 a pozvednu obočí.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2017 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.056329011917114 sekund

na začátek stránky