Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Pokus

Příspěvků: 89


Hraje se Denně  Vypravěč Qued je offlineQued
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Nyék Sztyepilovas je onlineNyék Sztyepilovas
 Postava Robin je offline, naposledy online byla 01. června 2017 10:55Robin
 Postava Řezňa je offline, naposledy online byla 09. listopadu 2017 10:42Řezňa
 Postava Papitäre je offline, naposledy online byla 15. listopadu 2017 23:30Papitäre
 Postava Miguel je offline, naposledy online byla 22. listopadu 2017 11:40Miguel
 
Bimba - 19. listopadu 2017 19:07
800832774060.jpg
Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete a dovete jeskyni ke zdárnému konci.
Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude bez milosti automaticky ukončeno.

Bimba

 
Bimba - 03. listopadu 2017 19:14
800832774060.jpg
Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci.

Bimba

PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.
 
Miguel - 25. září 2017 19:11
miguel5253.jpg

Sklep statku - večer a...



Všichni



Po velice nepohodlném a trhaném spánku se probouzím a ujímám se rozdělání ohně, doufajíc, že vymyslíme alespoň něco kloudného k jídlu.

Když zaslechnu podivné škrábání a hvízdání, hlasitě polknu a bez přemýšlení zacouvám za silnější členy naší skupiny. Když mi dojde, co jsem udělal, tak se to snažím zamaskovat hledáním jakékoliv alespoň trochu vhodné zbraně.

"Slyšíte to taky žejo. Nezdá se mi to,"zaskřehotám na ostatní, jak nejsem rozmluvený a dusí mě všudypřítomný prach.
 
Vypravěč - 24. srpna 2017 08:39
96934.jpg

Sklep statku - večer a ...

Všichni




Probouzíte se postupně, mezi prvními pravděpodobně Papitäre, kterou probudí hlad, následně i ostatní.
Ať už byly záměry s hlídkami jakékoliv, v tuto chvíli nikdo nehlídá a všeci jsou spokojeně prospaní. Řežňa leží mírně sesutý v polosedě pod schody. Skrze škvíry ve dveřích do sklepa k vám proniká šedivé světlo z venku.

Pakliže se někdo podívá ven, vidíte již ne tak rudou oblohu a horizont, ale spíše tmavě šedou oblohu a na ní sem tam rudá kola, možná odraz velkých ohňů v dálkách. Také se začal vracet na zem prach a popel v pomalých líných tanečcích jednotlivých kousků. Vypadá to jako kdyby sněžilo.
Také se citelně ochladilo i když zem pod vašima nohama je stále dostatečně teplá.

Nejste schopni určit jak dlouho jste spali, ale jste opět hladoví a poněkud ztuhlí, přesto však v zásadě dost odpočatí. Oheň zhasl a je studený. Jak se trochu rozhýbete, ztuhlost mizí a vy cítíte, že jste zase schopni normálně fungovat.

Když začnete snídat, zaslechnete z venku škrábavé zvuky. Nejdřív jen tak sem tam, po chvilce intenzivnější a častější. Do toho se ještě začalo ozývat strašně vysoké pravidelné pískání, "hvííízd __ hvííízd" , jak nenamazané kolo, ale mnohem víš a sotva slyšitelné.
 
Papitäre - 23. srpna 2017 13:46
heal3219.jpg

Sklep statku - od boje až po tmu

Všichni



Když jsem zahlédla ženu, jak se snaží dostat k mrtvému dítku z posledních sil a nakonec, jak její oči vyhasly, cítím, že mi po tvářích tečou slzy. Většinou mě tragické lidské osudy nijak nezasáhnou, na to jsme jako léčitelé cvičeni, ale prožité hrůzy a silná únava se na mně podepsaly.
Dění po té vnímám jako v chomáčcích mlhy. Nemám sílu na nic, o magickém zraku ani přemýšlet nemohu, natož ho použít.
Co zvládnu je položit mrtvé dítě vedle těla jeho matky a pomalu se belhám ke sklepu a dolů. Nevnímám neshody ohledně místa na přespání. Po cestě dolů se musím pevně přidržovat stěny.
Ani jsem si nevšimla, že někdo kolem mě prošel a prohlédl sklep. Ani to, jak někdo odnáší těla. Hovor nevnímám, jediné co vím je to, že si musím lehnout, nebo padnu jak podťatá.
Zalezu až dozadu, tam bude klid...
No, moje přání se nesplnilo. Jakmile jsem udělala další krok, cítím, jak se mi podlamují nohy a po stěně kloužu k zemi, kde se sesunu na hromádku.
Na tohle nejsem zvyklá... kde je má postel a pravidelné jídlo v sídle léčitelů...
S poslední myšlenkou odplouvám do říše snů....
 
Vypravěč - 23. srpna 2017 12:12
96934.jpg

Sklep statku - večer a noc



Všichni



Nakonec jste se sice názorově zcela neshodli na výběru místa noclehu, ale nikdo neměl sílu se nějak přít, či dělat okázalá gesta a tak jste zůstali ve sklepě.
Je tam koneckonců útulno a když se navíc vzduch provoní čerstvým jídlem, mysl dokáže vytěsnit na chvíli obrazy hrůz posledních hodin.
Není to žádná sláva sice, ale vám to nyní připadá jak královská hostina. Poslední co jste jedli byla stejně vězeňská strava a připadá vám, že to navíc muselo být tak předevčírem a před sto kiláky.
S únavou zápasíte velice, sem tam dokonce přivřete oči ještě během vaření, abyste se s trhnutím rychle probrali, protože ještě nejste uloženi.

každý kdo chce držet hlídku se nemilosrdně hodí 2k6, zda dokáže překonat únavu, když všichni spí - můžete zvýšit šance na úspěch popisem,jak se držíte vzhůru. Jestli se co pár vteřin kuchnete něčím do ruky, máte asi větší šanci uspět. Ráno bude až na základě hodu.




 
Řezňa - 06. srpna 2017 13:45
29284461b9476193b3f20cb0ec06062b1748.jpg
Bohužel se všechno odehrálo tak rychle že než jsem se stačil rozhýbat směrem k útočníkům, bylo po všem. Škoda že je vzniklá pohroma poznamenala na mysli, takovej pořízek navíc se nám moh hodit do krámu...nu co se dá dělat...takovej je život. Hlavní je že máme jakž takž kde přespat a doufat že se dožijeme dalšího hnusnýho rána. Jen doufám že to někde vypadá líp než tady.

Dívám se na Nyéka jak chce péct ryby na ohni a zeptám se ho:
"Hele Nyéku kamaráde, nechtěls uvařit nějakej tvůj hašišsalát bo tak něco? Já že bysme mohli použít tu konvici co sme našli a udělat to v tom a zbytek co se nevejde udělat na ohni což?"

Pak se otočím na ostatní:
"Hele si myslím že Nyék má recht, nemá cenu spát někde v okolí když se tu můžeme v klidu utábořit, jeslivá je to pro někoho problém tak si myslím že má smůlu. Měli bychom se držet pohromadě. A budeme se střídat na hlídkách u vchodu do sklepa. Beru si první a prostřídáme se jenom chlapi...nic proti holkám ale potřebujete víc odpočinku než my.

S tím se jdu domluvit s Nyékem a Miguelem na hlídkách a pak si sednu před vchod a čekám na véču co mi přinesou.
 
Nyék Sztyepilovas - 04. srpna 2017 10:42
avar34166.jpg

Zbořený statek - dohra




Shodím ze sebe mrtvé maso a postavím se, rozhlédnu se po místnosti a opráším se od bordelu.

"Kurva stálo ti to za to?"

Prohlásím trochu nasraně k mrtvole chlapíka. Pak se poohlídnu po sklepě. Zajímavé věci se zde nají, dobré místo.

Pak vytáhnu mrtvoly před sklep, pořádně je prošacuji a svléknu jim oblečení.

"Bude se to hodit"

Řeknu trochu omluvně spíše tak do placu.

Pak se ozve Miguel. Vyslechnu ho a pokrčím rameny.

"No jak chceš klidně se utáboř mimo vesnici já zůstávám tu ve sklepě a uvařím si ty ryby a pořádně se najím odpočinu a vyspím."


Nechám rozhodnutí na něm, ale lepší možnost než tohle těžko někde ted najdeme.

Jestli je možnost tak ty tři mrtvé chudáky zahážu sutí a hlínou jako provizorní hrob. Pak seženu nějaké dřevo a v ustí sklepa rozdělám oheň tak, aby oheň byl skryt a jen kouř šel ven a tam se rozptýlil. Vzhledem k tomu, že nemáme stále žádnou nádobu na vaření tak ryby nasolím a napíchnu na klacek a pomalu je na ohni opékám. U toho popíjím to mléko.

Otočím se na Papi.

"Prosím nachystej k tomu ty jabka a zeleninu."


Po jídle zatarasím vchod do sklepa a zalezu do zadu a tam se pokusím usnou a odpočinout si.


 
Miguel - 31. července 2017 14:05
miguel5253.jpg

Zbořený statek – dohra


Všichni



Roztřeseně a napolo nepřítomně přikleknu k ženě, kterou jsem zasáhl do hlavy. Třesoucí se rukou jí zkusím nahmatat pulz, ale moc nadějí tomu nedávám. Hlasitě polknu, bílý jako stěna se zvednu, překročím ženu a jdu se podívat do sklepa.

Po našem nálezu poberu králíky a jablek tolik, kolik se mi povede nastrkat po kapsách a za oblečení a vyběhnu ven. Nyéku, nechci tu zůstávat na noc, kdo ví, co dalšího tu může být. Pojďme přenocovat mimo vesnici. Otřesu se a nervozně se, se založenými pažemi, rozhlížím kolem, jakoby mělo každou chvíli odněkud vyběhnout strašidlo.
 
Vypravěč - 25. července 2017 08:26
96934.jpg

Zbořený statek - dohra


Všichni



Většina z vás na konci už jen stíhá přihlížet, jak se nebohý Nyék snaží zbavit prvně živé, po pár bodnutích mrtvé váhy urostlého mladíka.
K již tak celkové okrově zbarvenému pozadí se přidává rudá kaluž krve. Z ní se pak pomalu vyplazí žena směrem k Papi, ale z jejich unavených pohybů je jasné, že není hrozbou, po dvou pokusech o přitáhnutí se blíž plazením jí padá obličej do bláta z popelu a krve.
Na chvilku bylo snad možné v jejich očích spatřit porozumění a úlevu, možná. Možná jste to tam chtěli vidět.

Získáváte tak srp v použitelném stavu a dvě oblečené mrtvoly.
Je také možné konečně propátrat sklep

sklep



Do sklepa je nutné sestoupit zhruba dva a půl metru pod zem po nepříliš rovných kamenných schodech.
Tam se již nachází klenutý prostor s lehce proměnlivou výškou. V klenbě má dva metry, v okrajích se již někteří z vás musí sklonit. Prostor se pak skládá ze dvou neoddělených místnůstek tvořících písmeno L, jedna je asi tři na tři dlouhé kroky, druhá skoro dva na dva:

-----------------
|                    |
|                    |
|                    |
|            ------|
|            |
|            |
|            |
----|  |----

Působí to poněkud stísněně, pokud se tam nahrnete všichni, ale na druhé straně i útulně.
Našli jste také několik bedýnek uskladněných jablek, pár hliněných nádob s nakyslým mlékem a dva vykuchané zavěšené králíky.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2017 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.058620929718018 sekund

na začátek stránky