Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Superheroes: Defenders of Time

Příspěvků: 197


Hraje se Denně dle časových možností PJe  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Elorea Foster je offline, naposledy online byla 22. ledna 2021 22:41Elorea Foster
 Postava Leo D. Norgen "Zodiac" je offline, naposledy online byla 20. ledna 2021 20:15Leo D. Norgen "Zodiac"
 Postava Nathan "Caligo" Hackett je offline, naposledy online byla 24. prosince 2020 13:31Nathan "Caligo" Hackett
 Postava Matthew Morgan "Dragon" je offline, naposledy online byla 20. ledna 2021 23:25Matthew Morgan "Dragon"
 Postava Mike Sanders "Mr. Anger" je offline, naposledy online byla 20. ledna 2021 20:15Mike Sanders "Mr. Anger"
 Postava Scarlett Crow je offline, naposledy online byla 17. července 2020 20:25Scarlett Crow
 Postava Rebecca Miller *Mila* je offline, naposledy online byla 14. ledna 2021 15:09Rebecca Miller *Mila*
 Postava Adrianne N.G.E.L. Pevensey je offline, naposledy online byla 22. ledna 2021 22:41Adrianne N.G.E.L. Pevensey
 
Badtime - 18. prosince 2020 23:34
badtime28152.jpg
Předvánoční spánek bude snad nahrazen brzy znovu nabitým probuzením :)
 
Leo D. Norgen "Zodiac" - 09. listopadu 2020 12:24
hero25801.jpg

Čas běžící na základně


Když se vše konečně uklidnilo a my byli ubytovaní vzal jsem si jeden z prvních pokojů někde zkraje. Nijak jsem se nezdržoval. Otiskl svou ruku a zavřel se uvnitř. V rychlosti jsem si vybalil těch pár švestek, co jsem sebou měl a pak shodil boty ke dveřím. Usadil jsem se krátce na postel a dlouze vydechl.
"Tohle bude ještě sakra dlouhý výlet."
Promnul jsem si oči a pak jsem se svlékl, abych si mohl dát sprchu. Voda byla horká, příjemná a smyla špínu a trochu únavy. Po usušení jsem si vzal erární oblečení, co tam bylo nachystáno.
"Fuh ten stejnokroj je děs."
Vydechl jsem a nachystal své oblečení k vyprání. Snad ho hned nezlikvidují pro jistotu.
Nakonec jsem se natáhl na posteli a chvíli hleděl do stropu. Postupně mě přemohla únava a já prostě odpadl.....
Vzbudil jsem se až s trhnutím a vyplašeným výrazem ve tváři.
"Kde.....co?.....Sakra.....uh....ahaa."
Vydechl jsem úlevně, když jsem si vzpomněl, kde se vlastně nyní nacházím. Promnul jsem si obličej a došel jsem se ke dveřím obout. Letmo jsem se podíval na digitální hodiny. Hlásily, že je kdo ví kolik v noci. Rozhodl jsem se, že dnes už asi neusnu, tak jsem se šel proběhnout po chodbách, jen tak v klidu pro relax. Ráno po další sprše jsem zamířil do jídelny abych si tam ulovil k jídlu, přišel jsem ale dost pozdě, takže už jsem jen minul Dragona a krátce na to i Caliga, jak si to kvačí pryč. Elorea tam ještě byla, s kývnutím jsem jí pozdravil a šel si nabrat jídlo, ať to bylo zrovna cokoli, měl jsem strašný hlad. Sedl jsem si k volnému stolu. Nevypadala totiž, že by stála o společnost a vsadím se, že už jí prudili ti dva, takže si prostě hledím svého a naházím to s chuti do sebe.
Po snídani mě pak docela trápila otázka, co sakra budu dělat celý den na základně. Skončilo to dlouhou procházkou po chodbách a dumáním nad tím, co všechno se tu může skrývat a být funkční, nebo nefunkční. Ostatní jsem potkával jen minimálně, asi si našli své druhy zábavy.
"Hmmmch no nic..."
Nakonec jsem si na jedno chodbě sednul a začal zkoumat aplikace a funkce svého náramku, který byl vlastně mým oblekem. To mi zabere času až až.


Další den ráno byl obdobný zašel jsem si na snídani, ale vzhledem k oznámenému meetingu jsem se vydal do zasedačky. Upřímně jsem zabloudil, kdyby mě hlas Dormy neodnavigoval správným směrem asi bych tam nikdy nedorazil. Vše se mi tu zdá stejné. Začínám uvažovat, že se začnu řídit pomocí pachů.
"Bré ráno, omlouvám se trošku jsem zabloudil."
Zasmál jsem se omluvně a zapadl na volnou židli. Poslouchal jsem Dormu a následně s úsměvem přešel nadšení se kterým se Caligo přihlásil na zprovozňování základny.
"Se dalo čekat."
"Já bych se asi pustil do tréninku v simulační místnosti, zajímá mě, jak funguje a rád bych se s ní naučil pracovat. Pomůže nám určitě také analyzovat nejrůznější situace a možnosti."
Nadhodil jsem a koukl se okolo, jestli bude někdo chtít jít taky.
 
Nathan "Caligo" Hackett - 21. října 2020 20:24
humansully2117.jpg
Kývnu na oba dva, ale řeč směřuji spíše na Dragona. "Jasně, až bude možnost, víš kde mě najdeš. Jo a mimochodem, jestli tuhle základnu stavěl Stark, většina her se bude dát hrát i na budíku nebo kuchyňský minutce" zazubím se a zamířím i s tácem zpět do laboratoře, kde pracuji dál na schématu funkčnosti zbroje, kterému zatím věnuji veškerý čas.

Když pak dojde řeč na rozdělování práce, jen kývnu "půjdu s týmem na zprovoznění základny. Však říkám od začátku, že bez toho nemají další akce smysl. Potřebujeme mít kompletní zázemí a znát své zdroje. Už jsem si v dílně nahrabal nějaký vercajk" pohodím menší brašnou, jejíž obsah jsem si dal dohromady z dostupného vybavení v momentální dílně a je zamýšlena jako přenosná pracoviště.
 
Matthew Morgan "Dragon" - 26. září 2020 11:02
hero265853875.jpg
Jídelna

Elorea, Caligo


Při Eloreině námitce ohledně zrcadlové dimenze jen pokrčím rameny. “Jen návrh. Navíc tohle by nebylo úplně cestování spíš… tréninkový prostor.” Když vidím, jak je zamyšlená, nechám ji prostor a ujím něco z jídla. Když se mě zeptá jestli tuhle situaci dokážeme vyrěšit, zvednu oči a chvíli přemýšlím. “Když ne my, tak kdo. Nikdo jiný nezbyl. Možná to nedokážeme hned, ani za týden, nikdo jiný ale není. Nebo, je to v současné době rozumné to předpokládat. Nejspíše všichni koho jsme znali a známe, jsou buď v područí oné… entity nebo jsou mrtvý. Asi je rozumné počítat s oběma možnostmi.” Při poslední větě se podívám kamsi do dálky a na chvíli jako bych byl jinde. “Myslím, že se to dozvíme všichni, až přijde čas.”

Vrátím se k jídlu, aniž vypadá, že bych chtěl nějak pokračovat v rozhovoru, aspoň pro tuhle chvíli. Pak si všimnu Caliga, který přijde do jídelny a když přijde k nám kouknu na něj. Když vyslechnu, co zjistil, kývnu. “Rozhodně, myslím, že šlo by to. Neříkám že hned, potřebuju nějaké místo na práci, ideálně bezpečné. Jen Strange věděl, co za kouzla tam jsou, a rozhodně to bude jiný kalibr než cirkulační, případně jiná matoucí a ochranná zaklínadla. Potřebuju zjistit jaká to jsou a případně se je naučit. Neříkám, že umím vše. Ale dokážu je myslím zreplikovat, když budu mít prostor a čas na pokusy a studium. Musíme najít a zprovoznit jeho Sanctum tady. To je základ všeho dalšího, s čím budu moct pracovat. Věřím, že jestliže tady je, bude připravené k téhle možnosti, co nastala.” Při poslední větě přejedu pohledem z Caliga na Eloreu s povytaženým obočím. “No, spíš bych zjistil, jakým způsobem se náramek adaptuje. Nikdo nemohl vědět, kdo konkrétně ty obleky oblékne.” Dojím a zvednu se. “Tak se zatím měj, Eloreo, díky za rozhovor.” Vezmu tác a kouknu na Caliga. “Dneska chci ještě studovat jednu z knih, co mám od místra, ale rozhodně se do toho pustíme co nejdřív, taky mě zajímá, co zjistíme. Zatím. Kdybys tu našel něco na nějaké hry na odpočinek, dej vědět.” Usměju se a vyrazím z jídelny pryč.


Druhý den při mítingu s Dormou po vysvětlení všech věcí souhlasně kývnu. “To je pravda, musíme se zkoordinovat. Každopádně, já se hlásím do týmu ke zprovoznění dalších částí základny. Máme nějakou představu o tom, jaké další části jsou na tomhle podlaží?” Počkám na vyjádření ostatních, abychom mohli začít.


 
Nathan "Caligo" Hackett - 17. září 2020 01:40
humansully2117.jpg
V první řadě se nechám Dormou nasměrovat do jídelny, kde se pořádně nacpu, asi tak za tři lidi. Úplně cítím, jak se hmota uvnitř mě mění a posiluje mou vnitřní konzistenci. No je dobré vidět, že to funguje. Nějaké jídlo si vezmu i na pokoj, kde mi hudba pomůže trochu vyčistit hlavu a mávnu na Dragona, který jde kolem. Dokonce při písničkách i usnu, pokud se dá tedy mluvit o spánku. Tou hlavou se mi toho honí až příliš, abych prostě jen tak usnul. Pár hodin to ale dá, než se brzy ráno zase vzbudím.

Dojím si zbytek zásob a odeberu se do vyhrazené laboratoře. Trochu si povzdechnu, když vidím její vybavenost, ale co. Musí to stačit. Okamžitě se pustím do zkoumání obleku, ale spousta měření je pro mě zpočátku nepochopitelných. Brzy si uvědomím, že se skutečně nedívám pouze na ultra hi-tech zbroj, ale i dílo magie a ať je to sebekrutější si přiznat, na tu jsem já krátký. Naštěstí je mi Dragon nápomocen a začneme rozplétat první nitky souvislostí funkčnosti. "To máš kurva pravdu. Ale co, já jsem na posírání zvyklej, ostatně i ta moje mlha je výsledek toho, že se něco podělalo. Všechno má svoje pro a proti..." podotknu lehce nepřítomně sledující kvanta dat a grafů na obrazovkách. "Jasný, žádnej strach, secvakl jsem to pár svorkama do sešívačky a pro jistotou přetáhl ducktapem, to vydrží všechno" ušklíbnu se a mávnu rukou.

Když se pak můj dosavadní společník vytratí, dál pracuju na analýze a projíždím si na vedlejších monitorech data. Je neuvěřitelné, jak komplexní tohle je. Pokud to půjde alespoň ve slabší formě zreplikovat, bude to patrně vyžadovat nejen specifické materiály, ale i zdroj magie v procesu. S tím jsem tak trochu nepočítal, ale stále tu možnosti máme. Ale těch dat, co budu potřebovat k nějakým konkrétnějším závěrům, je daleko víc.

Když mi pak začne kručet v břiše, zamířím do jídelny, kde uzřím Dragona a Eloreu ve vzájemném rozhovoru. "Vida, už se nám to tu začíná párovat a družit" zazubím se a začnu si na tác nakládat jídlo a pití a dojdu k nim blíž. "Dragone, to propojení techniky a magie v oblecích je asi silnější než jsem původně myslel, jsem si už teď celkem jistý, že nepůjdou duplikovat bez příspění magie. Myslíš, že když přijdem na to jakým způsobem do nich je tenhle druh energie zapletený, že to dokážeš zreplikovat?" zadívám se na něj a tácem v rukou jako ve školní jídělně. "Taky bych pro lepší pochopení příjmání impulsů od nositele potřeboval proměřit prostupy různých vlastností a jeji zpracovávání. Stačí nějaká slabší kouzla, abych viděl přímou reakci, nevím jaká data dokážeme extrahovat z boje" kývnu na něj a otočím se víc k jeho společnici "pro co nejlepší šance pochopení bych potřeboval i zjistit, jestli se liší princip fungování i podle genetické struktury. Může to být klíčová věc v procesu reinženýringu schématu pro výrobu a v případě, že by selhaly samoopravné protokoly. Sledování měření pří působení Asgardské DNA může být výrazný posun, myslíš že mi dokážeš věnovat na tohle nějaký kratší čas, aniž bys mě vykostila?" nadhodím k Eloree.
 
Elorea Foster - 05. září 2020 12:55
thorwallpapers13–kopie9374.jpg

Základna - Jídelna

Dragon


„ Ale kdeže…“
Mávla jsem rukou.
„ Máme… trochu složitější rodinný strom. Ano, Fjörgyn je také moje babička, je to matka Thora, ale Odinova manželka je Frigg. Vychovala všechny Odinovi děti, jako své vlastní a nějak mě nikdy nenapadlo jí říkat jinak, než jak mě požádala.“
Zamyšleně jsem se zadívala na knihu, když mluvil o zrcadlové dimenzi a podobných věcech.
„ Nejsem si jistá, jestli se mi chce až tak za hranu normálního-“ U toho slova jsem prsty naznačila uvozovky. „- světa. Nikdy jsem moc teleporty a pokřivené cestování neměla ráda.“
Trochu jsem se zamračila. Nejvíc jsem toho takhle nacestovala s Lokim, takže rozhodně je to něco, co fakt nemusím zažívat každý den. Ošila jsem se při vzpomínce na to, jak se semnou přesouval a zamračila jsem se. Chvíli jsem zahloubaně hleděla na knihu, než mi opět mozek naznačil, že tu nejsem sama.
„ Ehm… jo viděla jsem, co tvá křídla dokážou. Jsou impozantní.“
Zadívala jsem se na jeho tetování a uznale jsem přikývla.
„ Myslím, že měl dobrý důvod k tomu, aby ti cestování ztížil. Kdyby pro tebe bylo tak snadné, jako obvykle, vrátil by ses dříve, o což zjevně nestál.“
Odpila jsem z hrnku kávu, docela už vychladlou, takže jsem si s tím raději trochu pohla. Nad jeho optimismem jsem se zamračila.
„ Vážně věříš tomu, že tohle nějak vyřešíme? Když to nedokázali ani Avengers ani bohové zastavit?“
Dívala jsem se mu chvíli do očí, ale pak jsem zabloudila očima k mému prstenu.
„ Vím, že jsou na živu a vím, že udělám všechno pro to, abych je dostala zpátky. Ale mám obavu, že na tohle nebudeme stačit jenom my.“
Vydechla jsem.
„ Kdyby byli mrtví, rubíny by praskly a prsten by ztratil svou moc. Nezezlátly by. Možná jsem mu vtiskla nějakou vlastnost, o které nevím, každopádně, když jsem na nich pracovala, vím, že tohle jsem nezamýšlela… měli odhalit, kdo z nich je v nebezpečí a jestli se k nim přiblížil On…“
 
Matthew Morgan "Dragon" - 05. září 2020 11:42
hero265853875.jpg
Jídelna

Elorea


Při zmínce o Odinově ženě a Eloeřině babičce se zamyslím. “Fjörgyn, nemýlím-li se, že? Četl jsem o ní.” Ohledně Daria jen pokývu hlavou, asi tady k tomu není víc co dodat, než to co již bylo řečeno. Prsten mě zaujme víc, ale je mi jasné, že víc než tohle se nedozvím. “Asgardsky? No, opravdu základy, myslím si, že bych v téhle chvíli spíše více věcí nepochopil než pochopil, takže tvoje konstatování o obrázkové knížce je asi celkem na místě. Vím naprosto přesně, kde mistr měl knihu o asgardských runách v Sanctu v New Yorku, ale tam se asi jen tak nevrátím.” Přitom si překontroluji, zda mám Shippariovu bránu stále na ruce. "Myslím si, že trénink to bych asi dokázal vyřešit zrcadlovou dimenzí, i když by to bylo zezačátku asi jen na krátké trvání a asi víc vzrušující než normální trénink. Tento přechod je pro mě stále celkem náročný. Ale již jsem tam několikrát trénoval. Když mluvíš o magii, samozřejmě, mám trochu jiné schopnosti než mistr, je tu důvod proč mi ostatní i já sám říkají Dragon. Co se týče toho jak jsem se tu ocitnul já. Mistr ve mě věřil, což mi došlo docela rychle po tom, co jsem se vrátil do sancta z mých cest, kam mě částečně asi i záměrně poslal. Nejsem asi typický student magie, co by se jen krčil u knih a nasával vědomosti, snažím si udržovat formu a od mala jsem byl v jednom kuse v problémech nebo rvačkách. V 18 jsem srovnal polovinu lesa svými magickými dračími křídly. Na to mám jako vzpomínku tohle, aby mi to vždy připomnělo, že se musím ovládat a být disciplinovaný.” S tím vyhrnu rukáv a předvedu svoje dračí tetování téměř po celé ruce “Myslím, že v akci jsi je už viděla, i to co napáchali s tím lesem. Poté mi přišel lístek s adresou do Sancta. Tam mě Strange po volných chvílích trénoval nebo jsem byl v rukou zkušenejších a znalejších mystíckých umění než jsem měl já. Podařila se mi další část kouzla draka, a to spáry, ale ty mě za velmi krátkou dobu poslaly do bezvědomí, stálo to hodně magie. Ale při zpětné cestě mi přišlo, jako by někdo moje teleporty úmyslně blokoval, nebo ze mě odsával sílu. Když jsem se dostal do Sancta, magickým rozborem prstenu jsem zjistil, že mi mistr do dvouprstenu vložil zaklínadlo, které mě “trénovalo” tím, že každý portál stál asi dvojnásobně více sil než obvykle. No, k něčemu to dobré bylo, musel jsem zesílit než jsem se vrátil a zjistil, že Sanctum je prázdné. Našel jsem prsen - artefakt od mistra, který mi umožnil otevřít Bílý most zvenčí a poté vás taky dostat bezpečně sem. Teda, přiměřeně bezpečně, některé. A dopis. Dopis s vysvětlením a krátkým nastíněním, co je třeba udělat, nebo spíše kde začít. To je můj příběh o tom, jak jsem se sem vlastně dostal.” Chvíli vypadám zamyšleně, jako kdybych se toulal na jiných místech nebo rovnou v jiných dimenzích. Pak se ale velmi rychle proberu a usměju se. “Takže nezbývá než věřit, trénovat, zesílit a vyřešit to, co se tady stalo.”


 
Elorea Foster - 04. září 2020 16:02
thorwallpapers13–kopie9374.jpg

Základna - jídelna


„ Už je to dost dlouho, co se to stalo, pár dní před tím jsem Daria přivedla do tábora mezi polokrevné, nějak se dokázal příšerám ztratit a měli štěstí, že je s matkou nikdo nenapadl, to se nepovede každému. Rána už je zhojená, mluvíme li tedy o mé páteři, byl to on, kdo přinesl magické rouno, které mě uzdravilo, ani bohové s tím nezmohli nic, zranila mě zbraň z Vulcanovi kovárny, jeho syn přiznávám je velmi zručný kovář… Škoda jen, že se nechali zaslepit Lokiho sliby. Najít řešení, aby nevznikla válka mezi panteony, které jsme se snažili marně zabránit, trvalo taky pěkně dlouho…Děda neuvěřitelně zuřil a nebýt babičky asi by to v Římě bouřilo do teď.“
Ušklíbla jsem se.
„ Pokud zmiňujeme, co provedl Darius a ostatní, aby mě dostali pryč… Tahle rána není tak strašná v porovnání s jejich úplnou ztrátou, i když pocit, že někdo komu jsi svěřil vlastní život, tě zničehonic zradí, je taky fakt na nic. Dopis ho omlouvá, aspoň z části, i když bych byla raději, kdyby mi to řekl narovinu rovnou… bohužel s mou povahou už by semnou nehnuli z místa.“
S povzdechem jsem se zadívala na knihu, a když se pokusil pohnout s prstenem a následně i s ní, trošku škodolibě jsem se ušklíbla.
„ Děkuji, že to zůstane jen mezi námi, Matte Morgane, zvaný Dragone.“
Usmála jsem se na něj.
„ Ten prsten má další dva sourozence, které jsou v podobném ražení. Můj mistr po tom, co jsem je ukovala, mi řekl, že už mě nemůže naučit víc. Tohohle prstenu být hoden ani nemůžeš. Jsou jen další tři osoby, které s ním můžou hnout. Má matka, můj otec a můj mistr, který vykutal rudu, proto na něj reaguje. Ty prsteny jsou jedinečné, ale nemají až tak velkou moc… i když zjevně jsem při kování nedala úplně pozor. Takto by nikdy vypadat neměl.“
Navlékla jsem si prsten zpět na pravou ruku a zahleděla jsem se na knihu.
„ Je tam spousta informací o tom, jak vůbec probrat v kovech jejich sílu, jak záleží na správném postavení planet, hvězd, denní době a tak. V jakou chvíli vyrýt do železa runu, která ho posílí. Je tam toho mnoho. Když nad tím ale uvažuji, nebude to pro tebe jen obrázková knížka? Umíš asgardsky?“
Naklonila jsem hlavu zvědavě na stranu. Nejsem si jistá, jestli to zvládne, zmiňoval, že runám moc pozornosti nevěnoval, ale třeba mu v hlavě něco zůstalo.
„ Taky nemám kde bezpečně trénovat, abych někomu neublížila, nebo nezničila základnu. Pravděpodobně asi bude nějakým způsobem odstíněná, ale když se tak Dorma bála, že prorazím stěnu jen kopím, tak kdo ví…“
Pokrčila jsem rameny a tvářila jsem se, že o tom kopí vím houby. Vím o něm dost na to, abych věděla, že kdyby to kopí nezastavila, udělala bych z Caliga motýla zavěšeného za batoh na zdi, tohle kopí nikdy nemine, i v rukou nezkušeného bojovníka, ale tomu asi ani nepodlehne. Dívala jsem se na knihu, zamyšleně jsem poslouchala o čem mluvil, o jeho obavách, i o tom, že se klidně můžu ptát já. Co vlastně potřebuju vědět. Potřebuju si někoho dalšího přiřadit na seznam, ve kterém lidé umírají a mizí?
„ Magie není o tom, najít návod. Ale udělat si vlastní cestu… A s tím,že jsi tu jediný, na tom přece nesejde. Jsou tu ostatní a mají další jiné schopnosti. Jsou tu tací, kteří se mají postarat o to, aby se k tobě nic nebezpečného nedostalo a když už, tak aby to hodně rychle zase zmizelo.“
Zadívala jsem se Dragonovi do očí.
„ Nepotřebuji kouzla. Budu ti důvěřovat. Jak si viděl včera, ti kteřímou důvěru pošlapou nebo ji nezískají… no…“
Pokrčila jsem rameny.
„A co mi povíš o sobě, Dragone?? Jak jsi se do tohohle zamotal ty?“
 
Matthew Morgan "Dragon" - 04. září 2020 13:37
hero265853875.jpg
Jídelna

Elorea


Poslouchám Eloreu, když vypráví svůj příběh. Trochu z toho mrazí. “Takový soudce je vždy k nezaplacení.” Poznamenám. “Když ses vrátila mezi živé, to muselo být… neskutečný zážitek. I když teda mečem do páteře bych nechtěl dostat v žádném případě. Rozumím tomu, že to musela být od Dariose rána, ale jestliže mohl vědět, že se něco takového chystá, s určitým odstupem času, ta rána by se mohla zhojit. Dal ti šanci je pomstít, nebo lépe, pokud to bude možné, osvobodit.” Mě samého zarazilo, jakou oduševnělou větu jsem vytvořil. Když mi ukáže Dariův dopis, snažím se ho přelétnout očima a přečíst. Když mě požádá, aby to zůstalo mezi námi, přikývnu. “Pro mě stejně jako pro mého mistra je mé slovo můj závazek, samozřejmě vše zůstane mezi námi, Eloreo dcero Thorova.” Když ke mě posunula knihu s prstenem, zvědavě a s určitým podezřením jsem se na ty dva předměty podíval. “Hm, a bude to to samé jako s kladivem? Kdokoliv není hoden, tak ho nezvedne? Nebo mě to v něco promění?” Podotknu s humorem a ze zvědavosti se pokusím prsten z knihy posunout dolů a knihu otevřít. Stejně tak bych se mohl pokusit hnout s kusem skály. “Tak mě to alespoň neproměnilo v nic divného.” Zkusím tedy aspoň knihu posunout zpět k Eloree, což je se stejným výsledkem. “No, velká zvědavost. Spíše obyčejná profesionální zvědavost. Nikdy nemáme dost znalostí o mystických uměních, tvorech, rudách, zbraních a tak dále. Ale je pravda, že zpracování rudy nepatřilo nikdy mezi mé… oblíbené disciplíny. Já raději buď přímo zbraně, nebo různé styly magie, třeba runová magie, kterou ovládal Ódin. To je velice zajímavá věc. Ale jinak můj nos asi netrápí nic, v současné době. Je toho teď tolik čím se tady zabývat. Jsem velice zvědav a trochu nervózní, jestli a jak dobře vybavené sanctum tady vybudoval. Protože představa, že bych měl být vlastně Sorcerer Supreme, jelikož jsem asi jediný mág, tedy, co víme prozatím je silně zneklidňující. Ještě víc, že se na to vůbec necítím. A ještě méně, když nemám bezpečný prostor, kde trénovat, krom zrcadlové dimenze.” Nervózně se zasměju a podívám se na Eloreu. “Takže musím teď najít sanctum, nebo alespoň zprávu, jak to zprovoznit a zprovoznit ho. Potom se moje pozornost může přesunout zase jinam. Mé tajemství je u mě bezpečí, pokud bys na tom trvala, myslím, že bych zvládl kouzlo na uchování tajemství. Ale kdyby něco zajímalo tebe, nebo sis chtěla popovídat, jsem ti k dispozici.”

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.099486112594604 sekund

na začátek stránky