Skupina 3 - Krásy zlatého Londýna

Tyrael, Zodiac a N.G.E.L

Proklepu si ruce a nohy a čekám na spojení naší linky a vyběhnu na Most. Na horizontu se zastavím a obhlížím s ostatními situaci a vůbec se mi nelíbí co vidím. Sice nějakou dívku, která evidetně je náš cíl ale pak i hromadu zlatodršek, které jsme hned zaujali natolik, aby po nás začali házet smrtící zlaté rampouchy a až vražedně cool frisbee. Instinktivně nastavím ruku a vzpomenu si na pocit tesně před koncem minulé cesty a kolem předloktí se mi zformuje z mlhy malý částečně průhledný štít, kterým rampouch v letu odkloním bokem od nás tří někam do prostoru, kde není ani dívka a stejně tak se pokusím vzápětí vrženým kulovým projektilem odklonit z dráhy disk. Nesnažím se ty věci přímo zastavit, spíše šetřit sílu a jen je vychýlit.

"Zodiacu, udělej jí eskortu, klidně jim vem na záda když bude třeba. Tyrael, ty hlídej průchod a nepusť je dovnitř, já zkusím udržet koridor" udělím stručně pokyny obou dvoum a hned seběhnu asi půl cesty mezi horizont události a dívku a projektilama se pokusím zastavit nejbližší držky podél cesty od toho, aby uzavřeli průchod k Mostu. Už za běhu si ale vzpomenu na rychlost, nebo tedy spíše pomalost, jeho otevírání a vzhledem k situaci zahlásím do vysílačky obleku "Dormo, jestli můžeš, podrž spojení. Máme cíl přímo na dohled, snad ji dostaneme do bezpečí během pár desítek vteřin". Na dívku pak pokynu mezi vrháním projektilů. "Poběž, dělej. Jsme tu pro tebe ale musíme rychle vypadnout! Tihle se nedají zastavit, jen zpomalit a my jsme tvá jediná cesta pryč bez úhony!" a pak se pevně postavím a plním svou roli - jednou rukou vrhám a zpomaluji, druhou pak se štítem odkláním co by na mě letělo. Čekám do té doby, dokud Zodiac i dívčina neproběhnou kolem mě a pak běžím za nimi a z mlhy si vyformuji po předchozích zkušenostech štít i na zádech. Ideálně abychom všichni prošli horizontem a i jako posledně poběžím až poslední, až budou všichni včetně nového úlovku skrz.

Skupina 3 - Králičí norou do Londýna

Caligo, Zodiac, Angel

Dobíháme do místnosti, kde Dorma otevírá mosty, a já jsem se zatím nasoukala do toho zvláštního obleku. Kupodivu mi fakt sedne a není mi nikde ani velký nebo malý. Co ale vše a hlavně jakou měrou umí, to budu muset časem zjistit. Nyní ale už jen slyším Caliga, jak nám všem udílí rozkazy. Myslela jsem, že to bude spíš dělat Anger, ale ten kupodivu nemá asi výtky, a tak jsme rychle rozděleni do třech týmů. Mám být v posledním právě s Caligem. „Jo, v pohodě,“ kývnu rychle na něj. Moc nad tím neuvažuju, protože na to fakt není ani čas. Prostě se budu držet spíš vzadu a pomůžu, kdyby ti dva nestíhali, protože to asi bude nejlepší taktika, kterou můžu v tuhle chvíli zvolit.

„Nahá nepůjdu, ale možná si to nechám zbarvit do černé a temně červené,“ ušklíbnu se a také se připravím, až na nás přijde řada. V Londýně jsem nebyla velmi dlouho. Možná takových pár hodin, pomyslím si uštěpačně, ale myšlenky si nechám čistě pro sebe. Zase tam budou ti, co mě honili, zase budu v ulicích stejného města. Občas člověk něčemu neuteče. Stojím tedy s Caligem a Zodiacem a čas naprosto změnil tempo. Nadechnu se, když se nám otevírá most.

„No, do háje,“ hlesnu. A ani nevím, jestli jen pro sebe nebo jestli to slyší i ostatní, když se dostaneme na druhou stranu Mostu do Londýna a hned nám jde o krk. Z potemnělé atmosféry se vynořili zlatomaskovaní a hned i ledová šipka a jakýsi ostrý disk, který vypadal také dost nebezpečně. Mému zraku neunikla ani dívka, po které šli.

„Pojď rychle s námi, jestli chceš žít,“ vykřiknu co nejhlasitěji na ni, zatím co se mlhoun a zubatka připravují na střet. Rozhlédnu se, jestli je tam cokoliv, co by se dalo použít na obranu před těmi útoky, pořádné prkno, širokou trubku, cokoliv, a skočím za první možnou bariéru, pokud tam je, abych se kryla. V takové situaci jsem ještě nebyla a nesmím si dovolit chybovat. Připravím se raději na možnost, že budu muset roztáhnout svá křídla na naši obranu.

Skupina 1 - Problémy v New Yorku

Rozběhl jsem se za Angerem po mostě a doufal jsem z celého srdce, že tenhle ostrý trénink přežiju. Zastavím se jen co se objevíme v New Yorku a snažím se zorientovat v tom co vidím. Nevnímal jsem moc ticho, které bylo tady v okolí, protože jsem se soustředil na zvuk svého srdce, které se snažilo vyskočit mi z hrudi. Viděl jsem hromadu plášťů a zlatých tlam jak se hrnou do jednoho z vchodů a bylo mi jasné, že někde tam je dotyčná osoba, pro kterou jsme přišli.

Myslím, že támhle je náš místo kam se chceme do...

Více neřeknu, protože to už na nás letí velká ohnivá koule. Z rukou vystřelím proti ohni svojí ledovou kouli, která by měla více než dobře tuhle ohnivou zlikvidovat. Už dlouho jsem nepoužil svojí sílu na takovouhle věc, ale musím říct, že je to poměrně osvěžující. Rychle dýchám a dívám se dál na zlaté tlamy, jak se spojují do ještě většího zlatého panáka.

Ty Angere? Tohle je dost na hovno.

Konstatuju jenom zplihle a proti té velké zlaté tlamě vyšlu další ledovou kouli. Pravděpodobně tam nedoletí, ale musím vyzkoušet co všechno umí.

Skupina 2 - Rozbouřená Californie

Jakmile Dorma propustila první skupinu, a začala s odpočtem pro náš portál, začala jsem počítat. Počítala jsem, jak dlouho může trvat spustit portál po tom, co se první uzavřel.
Prošla jsem víc než svižnou chůzí po bílém mostu a hned za ním jsem se rozhlédla. Náš přístup nezůstal bez pozornosti a co hůř, ta pozornost byla rovnou zlatooká. Paráda hned pro začátek.
Už na mostě jsem strhla z krku kladivo, které se okamžitě zvětšilo do požadované velikosti a dobře jsem chytila štít.
„ Dragone… drž se vzadu… Otevřít portál ti chvíli potrvá, ale myslím, že pokud Dorma zjistí, že ho otvíráš, nebude v tom bránit…“
Neotočila jsem se k němu, jen jsem začala kladivo roztáčet. Tak zvláštně to kolem něj začalo hvízdat.
Protáhla jsem si krk a vykročila vpřed, abych ty, co se rozhodli jít po nás, sejmula dřív, než se dostanou k mému společníkovi. Zahřmělo…
„ Otče dej mi sílu…“
Vydechla jsem. Zvedla jsem kladivo prudce nad hlavu.
„ Dragone běž za ní!“
Zablesklo se. Prudce jsem trhla rukou s kladivem dolů a udeřila kladivem do země. Co je mi po tom, co ta holka volala, na to byla daleko a tohle… tohle byl zatraceně velkej rachot…

Skupina 2 - Rozbouřená Californie
Elorea, Dragon a Mila

No, to si jako dělá prdel. Pomyslím si, když se dostanu na zem, zvedám se a dívám se za sebe na spoušť, kterou způsobil blesk. Běžela jsem k autu, tak jak jsem měla v plánu, jenže i z té strany už si kráčeli další kapucíni. Mě poser, co teď? Rozhlédla jsem se a hledala něco co bych mohla použít jako zbraň. Naštěstí se po stavbě povaluje dost potencionálních vražedných předmětů. Chvíli jsem se zastavila, abych našla ten nejvhodnější. V tu chvíli se zablesklo, původně jsem si myslela, že další blesk. Nakrčila jsem obočí, když jsem uviděla nějakej portál nebo co to? Nebyl čas čekat co z něj na mě vyskočí, takže jsem popadla nějakou pozinkovanou trubku, který mi pěkně padla do ruky, byla dlouhá tak půl metru a rozhodla se, že auto bude asi jediná cesta odsud. Portál zmizel a místo něj tam stála nějaká ženská s kladivem a chlápek v obleku. Dobrý bylo, že se okamžitě nějaká část kapucínů, oddělila a šla po nich. Byla jsem si jistá, že je neznám, takže je mi u prdele co s nima bude, ale mohli by mi poskytnout dost času na to, abych se dostala k autu.

Takže jo, teď musím být rychlá, než mě skřípnou a uzavřou kolem mě kruh. Takže doběhnu k tomu prvnímu, vezmu ho tyčí do hlavy, což ho hodí na zem. Přeskočit otočít, couvat k autu a máchat kolem sebe trubkou. Budu doufát, že nebudou posílat blesky do svých řad a že tuhle schopnost nejde použít na blízko. A to má být co. Do hajzlu. Tak, jestli si umí tvořit zbraně, tak změna taktiky. Zajít na kus řeči a i s nima se dostat k autu. O dva pasažéry víc, popřípadě o dva, který můžu použít jako štít. Jo, to už by mi značně zvýšilo šance. Při nejhorším je tady nechám a ujedu. 

Mile se usměji a kolem mě jakoby se vznášela příjemná vábivá vůně. "Ahoj. Támhle mám auto, chcete svézt?" Snažím se dostat k nim a tyčí si udržuju vzdálenost mezi mnou a těma kapucínama. "Všichni se zářícíma xichtama nejsou zvaní. Nebo, co kdybyste si mezi sebou zabojovali o místo?" Svůdně na ně mrknu. Ale myslím, že spíš než o mě stojí o mou mrtvolu.

Skupina 1 - Problémy v New Yorku
Mr. Anger a Cold, okrajově Neon

Oba jste proběhli Bílým Mostem a vyplivlo vás to uprostřed noci v ulících New Yorku. Na to, jak většinou bývá tohle město proslaveno tím, že v noci žije stejně, jako ve dne, tak dnes zde bylo relativně ticho a tma. Vypadalo to, jako by si každý řekl, že půjde spát. Jen chabé lampy osvětlovaly ulici, na které vás to vyhodilo. Bílý Most se krátce na to za vámi zavřel a vy jste zde zůstali uvěznění, přesně dle plánu.
Když jste se rozhlédli spatřili jste, jak se postavy v temných hábitech postupně dostávají do jedněch vchodových dveří a mizí v nich někam do útrob budovy a ještě dost jich bylo venku. Patrně máte místo vašeho cíle, nicméně, nezůstali jste nepovšimnutí. Vaším směrem se rozešlo klidnou až příliš klidnou chůzí několik zlatodržek. Zatím jich bylo jen pět a všichni jako jeden muž kráčeli v řadě směrem k vám a zahrazovali celou ulici a tedy i cestu k vašemu cíli.
Ještě jste ani pořádně nevykročili, nebo se nerozhodli, jak přesně postupovat, když tu od jednoho z nich vaším směrem vylétla ohnivá koule, kterou prostě hodil ze svých zlatých spárů. A další dva z přicházejících vypadali, jako by se najednou začali slévat dohromady a tvořit jednu mnohem větší mohutnější konstrukci s mnohem ohyzdnější zlatou maskou a o dost nepříjemnějšími zlatými spáry. Hábit byl postavě najednou o dost menší, než by bylo záhodno, ale zdálo se, že to vůbec nevadilo. Mohutnost a náhlá změna tíhy chůze nebyla vůbec povzbudivá.

Skupina 2 - Rozbouřená Californie
Elorea, Dragon a Mila

Mila se rozhodla těm podivným zakuklencům uniknout a vzala to rychle a obratně přes lešení. Jak se zdálo její pronásledovatele si nedělali žádný velký problém z toho jí nějak rychle pronásledovat. Šli za ní v klidu a pohodě, takže se jí podařilo docela rychle dostat se dolů z lešení.
"Bzzkřáááánkkkk!"
Rozhlehlo se okolím, když Mila málem skočila šipku do trávníku, protože za ní do lešení doslova uhodil blesk. Když se dala opět do pohybu, aby se dostala k autu a mohla vypadnout spatřila další nemilou věc a tou byly další zlaté masky, které se přibližovaly právě ze směru, kterým běžela tedy od jejího auta. A pak další ze stran....byli snad všude, jen od oka jich už teď dole napočítala cca patnáct.
V okamžiku jejího zamyšlení se objevil záblesk a otevřelo se něco, co vypadalo, jako portál z pohádky ze kterého vyběhly dvě postavy, hned na to se tato divná cesta zavřela a zmizela.
Samozřejmě nově příchozí Elorea a Dragon získali pozornost části svých zlatých obdivovatelů. Podstatná část šla stále po Mile a přibližovala se k ní. Zatímco čtyři zamířili směrem k nově příchozím. Mohli jste si všimnout, že jednom z příchozích se protáhl jeden ze zlatých spárů do dlouhé štíhlé čepele, kterou si párkrát máchl ve vzduchu.

Skupina 3 - Potemnělý Londýn
Caligo, Zodiac, Scarlett a Angel

Angela běžela zahradou rychle, jako vítr, tak jak jen mohla. Vzduch jí proudil okolo uší a v hlavě bubnovala babiččina slova a pak taky výjev těch zlatých masek. Vše se událo tak rychle. Věděla jen jediné, musí pryč, někam do bezpečí ale kam? První možností, jak se odsud dostat, která jí napadla byla stáj a její kůň.
Běžela tam, jako o závod. Zadýchaně už viděla stáj před sebou. Pocit úlevy, že se dostane pryč byl skoro hmatatelný, ale pak z útrob stáje vyšel jeden se zlatou maskou.....druhý.....třetí....a další....a další.....linuli se odtamtud, jako by tam všichni čekali jen na ní. A všechny ty postavy se vydaly její směrem a když se ohlédla za sebe, viděla další, kteří se jí klidnou chůzí blížili do zad a pak přišel záblesk, oslnivý a nepříjemný. O okamžik později pominul a nedaleko stájí stáli tři postavy, dva muži a jedna žena. Maskovaní na nic nečekali a část z nich se zaměřila na nově příchozí. Scarlett, Caligo i Zodiac mohli vidět, jak jeden ze zlatých po nich ze svého zlatého spáru doslova vystřelil ledový rampouch ostrý, jako jehla, rychlostí vůbec ne moc příjemnou a od dalšího z jiného směru vylétl zlatý disk, který obepisoval velkým obloukem vše okolo a mířil, jednak na vás tři a jednat se stáčel i směrem k Angel, na koncích jsme mohli matně zahlédnout hroty, takže opravdu doslova sekal a rozřezával do čeho narazil.

Tajná základna mezi dimenzemi - Ostrý trénink
Mr. Anger -> Elorea, Scarlett, Cold, Zodiac, Dragon a Caligo

"Ne tři mosty to rozhodně neudrží."
Zavrtěl jsem hlavou a zaskřípal naštvaně zuby. Tohle byla situace, která neměla nastat, se kterou se nepočítalo.
"Nastavuji........Bílý Most nahozen z 48%."
Oznamovala Dorma informace. Než jsem stihl vše nějak pořádně promyslet už se ozval Caligo se svou sekvencí plánu. Ujal se slova a hlavní organizace, co se týče plánu našeho postupu, rozdělení a útoku. Ač jsem si to přiznával nerad myslelo mu to rychle a správným směrem. Vyslechl jsem ho a chvíli mlčky zvažoval vše, co řekl a naše možnosti.
Nakonec jsem zabodl pohled do Caliga, zprvu se zdál tvrdý a nepřátelský, ale nakonec přešel v tak nějak dobrácký.
"Bílý Most na 81%."
Zahlásila Dorma a já se pomalu nadechl a mírně kývl.
"Je to dobrej plán, asi nejlepší, jaký si můžem takhle narychlo dovolit. Fajn....uvidíme se až bude po všem. Colde vyrážíme, jako první vlna náš cíl je New York......Elorea a Dragon mají Californií a na Caligovi, Scarlett a Zodiacovi zůstává Londýn. Hodně štěstí všem. Kdo obsadí první vytáčení linky domů ztíží to ostatním, ale dostane se domů nejdříve."
Oznámím ještě a vydám se k pomezí Bílého Mostu.
"No a jde se na to.....v noci..."
Zabručím pro sebe a pak už jde vše v rychlém sledu. Po chvíli naběhne Bílý Most a já vbíhám ať již s nebo bez svého společníka na druhou stranu......
O pár minut později naběhne druhý most, který pošle druhou skupinu do Californie a pak třetí pro zbytek, kteří jdou do Londýna.....Dorma to zvládla v rekordním čase, určitě to však bude horší zpátky.

Pojedeme na výlet pojedeme na výlet!

Diskuze se docela hezky rozproudila Caligo je dle všeho úplně hotovej z nového obleku a chce o něm hned vědět snad úplně vše. Mě se ten oblek líbí, ale zase na druhou stranu až tak brutální nadšení nemám zapotřebí na to se toho dneska událo až příliš.
Vidina toho, že půjdeme ještě dneska testovat, co obleky snesou se mi moc nelíbí a chci záhy svou námitku přednést když tu se ozve hlas Dormy, který veškeré mé námitky zarazí ještě dřív, než je mohu vůbec říct nahlas.
"Do háje.....to jako vážně?! An....angere počkejte!"
Křikl jsem ve chvíli, kdy už byl náš nejmenovaný vůdce někde v trapu.
"Asi nemáme na výběr co?"
Koukl jsem na zbytek v místnosti a pak se rozběhl za ostatními zpátky k Bílému mostu, když jsem doběhl na místo Caligo zrovna rozdával svá moudra a plán k nadcházející akci. Vypadalo to, že si nějak přebral roli vůdce. Proč kdo ví. Nicméně jak se zdá většina naší nesourodé skupiny s jeho argumenty souhlasí. Asi v tom taky nevidím problém, otázkou je co na to Anger. Očima sklouznu k nabíhajícímu Bílému Mostu.
"Obávám se Dragone, že s druhou linkou počítat nemůžeme...."
Nechám tu nepříjemnou větu vyznít do prázdna a pak se postavím po bok Scarlett a Caligovi.
"Takže já jdu do akce s Diablem a Chlápkem co prdí mlhu? Hustý!"
Zazubím se. Mé zuby se už mezitím stihly zostřit, do pěkných jehliček.
"Fajn lidi, tak za chvíli se uvidíme, kdo se vrátí první chystá zbytku kafe, čaj a sušenky."
Povytáhl jsem obočí povzbudivě a připravil se na "startovní čáru".

Prý budu zachraňovat?

Ujištění, že můj oblek nezamrzne i při velmi velkém mrazu se mi líbí. Přeci jenom ve chvíli, kdy se opravdu rozmrazím, tak by to nemuselo být nejpříjemnější. Být zmražený v nějakém blbém brnění bych opravdu nechtěl. Trošku začnu přemýšlet o svém novém kostýmu a tak trošičku vypustím tu konverzaci kolo kolem. Moc jsem toho nevymyslel, než se ozvala naše virtuální společnice, tak jsem vlastně došel jenom k tomu, že ten můj budoucí oblek bude bílý.

Tři další jako jsme my? No Jamie, kdyby jsi držel hubu, tak by se tohle třeba vůbec nestalo.

Vztekám se sám na sebe, když běžím za Angerem a zbytkem skupiny, tedy bez dam, protože ty se oblékají do našich nových úborů. Já se do popředí nikdy nedral, takže ve chvíli, kdy se rozdělují úkoly jenom tak stojím opodál a čekám, co bude. Mezitím si hraju s rozhraním obleku, takže nemám sice superhrdinský oblek, ale svoje normální oblečení. Jenom mám k tomu kabát s kapucí, která by mě měla zamaskovat, když to bude potřeba. Podívám se na Angera, který musí být zcela jistě nadšený, že by měl jít se mnou, ale je otázka, jak moc si nechá poroučet. Mě je to vlastně fuk. Řekněte mi kam mám jít a tam půjdu. Moje ruce začínají dostávat zase modrou barvu mrazu. Rád jsem připravený na cokoliv. Stejně jestli to chápu dobře, tak může Dorma udělat jenom jeden most na jedno místo. Takže buď půjdeme postupně, což snižuje šanci toho posledního a nebo nás tam vyplivne a pak bude sbírat, což může zabít nás všechny. No nechám se překvapit.

Tak jdeme na to. Začíná mi tu být trochu teplo.

Já jsem vlastně nebyl vůbec zapálený do boje, ale dnešek už mě začínal poměrně hodně štvát a chtěl jsem si na někom zchladit žáhu. Doslova a do písmene.