| |||
|
| |||
|
| |||
Vyzvednutí posledního cíle |
| |||
Základna a poslední cíl Zase se nutně vydýchám a narovnám se, v břiše opět cítím svíravý pocit. Sáhl jsem po své tašce a vyndal z ní tři masivní energetické tyčinky pro případ nouze a rychle je do sebe nasoukám. Zatím vyslechnu od Angera co má na srdci a nijak dotčeně se netvářím. "Mno i tak, už tu chvíli jsi a znáš to ne? Alespoň víš, kdo byl ten doktor Strange hádám" pokrčím rameny a vyslechnu si další hlášení. Tak o jednoho jsme přišli. No, je to blbý, ale zatím je úspěšnost dost vysoká na to, v jak krátkém čase nás měli všechny posbírat. Když Anger pošle na další akci jen mě a Dragona, nehnu ani brvou, i když lehké překvapení se možná dostaví. Jako každý správný kriminální živel ho ale samozřejmě nenechám na sobě znát. Co mě také zarazí je, že máme nový cíl najít. Zatím Most cílil vždycky přesně k němu. Možná je tam nějaká magická serepetička, co tomu tady brání. Sáhnu do tašky po malé kapsičce, která obsahuje základní kit pro mou práci a připnu si ji k opasku. "Sem rád, žes dostal rozum starouši, tak pojď mladej, protáhneš si trochu kostru" pokynu rukou novému parťákovi. Když přijde blíž, podám mu ruku a plácnu ho s povzbudivým úsměvem po rameni celkem slušnou herdou, abych prolomil ledy. "Neposer to jo? Já to taky zkusím" zašklebím se. Svou tašku zase zazipnu, rozhlédnu se a podám ji dívce, která přišla dříve než asgarďanka a vypadá tady z toho dost vykulená. "Pohlídej mi to kočko jo? Ať se mi v tom nikdo nehrabe, nebo dostane přes držku. Teda chlapi přes držku, holky na prdel. Fakt, já to poznám" mrknu a zase dojdu k Mostu. "Dormo, můžeš nám dát informace o cíli? Jestli ho máme hledat, ať ho poznáme nebo víme kde začít. Hele, co vlastně dělá na akademii superhrdinů? To je vybílená a on je tam sám? Nebo proč by šli po něm a ne po ostatních?" nadhodím Angerovi i Dormě. Připravím se před Mostem a čekám na otevření a otočím se na Dragona "ready mladej? Hele, jak jsi na tom s kondičkou? Teď netrollím, ale jestli seš nějakej bookworm, ať vím s čím na druhý straně počítat". Až se průchod otevře, vyběhnu a zamířím na druhou stranu. Doufám, že najdeme koho hledáme hned, ale mám špatné tušení, že tentokrát tomu tak nebude... |
| |||
Tajná základna mezi dimenzemi "Povím ti jednu novinku mladej....já mám intel od Dormy nejsem tady od původu ale stejnou náhodou, jako vy řekl bych. Jen jsem tu o trochu déle. Nevybral jsem si tohle bylo mi to přiděleno, jako hotová věc." Řeknu Caligovi možná trošku nepříjemně ale přesto pravdivě, když jdeme pro náš cíl do Kanady. A pak už jsme pryč a Dorma má na krku celý zbytek té naší skvělé skupinky. "Ano funguje ač princip je trošku jiný.....cílů?...Bez toho, pro který nyní šli zaznamenávám pouze dva......Na Asgard? V tuto chvíli? To bohužel není možné." Odpoví Dorma na otázky Elorey. "Prosím nehádejte se, nebo budu muset zakročit v době nepřítomnosti pana Angera. Oznámí ještě Dorma lehce varovně. Něco v jejím hlase naznačuje, že by vás možná i dokázala ukáznit všechny, když by bylo zapotřebí. Mezitím se nám podařilo přimět toho otužilého týpka, aby s námi vlezl na most a pelášil směrem zpátky na základnu. "Takoví, který sebou rozhodně nechceme." Zahulákám na Colda za běhu a dovolím si vydechnout, až všichni proběhneme na druhou stranu mostu a Dorma to za námi zavře. Těžce oddechuju a opírám se o kolena, když se ohlédnu na vypnutý Bílý most. "Dormo? Kolik ještě zbývá cílů?" Vydechnu a doufám, že to nebude už moc velké číslo. Za dnešek toho na mě bylo až až. "Dva jeden ve Velké Británii na akademii superhrdinu a druhý v.....moment.....druhý cíl se mi z ničeho nic ztratil.....je mi líto Angere nezvládli jsme ho včas odtamtud dostat...zbývá už jen jeden...." Promluví Dorma hlasem prosyceným smutkem. Když to slyším zatnu zuby a sevřu levou ruku zlostně v pěst. "Sakra!" Zavrčím podrážděně a únava mě přinutí klesnout do kolen. "Uhh....musíme odtamtud dostat toho posledního ale....nemám už dost síly na to ustát další zběsilou cestu." Vydechnu a poslouchám, jak nabíhá Bílý most. "Caligo." Oslovím jej bez obalu jeho superhrdinským jménem. "Vezmi sebou Dragona a běžte pro poslední cíl bude někde na akademii, nebo na jejích pozemcích. Je to odlehlá část severního Skotska okolo pozemků jsou hlavně lesy. Najděte ho a vraťte se, jak jen to půjde. Kdyby skrz Bílý most přicházelo nebezpečí vypneme ho a počkáme, až ho aktivujete zvenčí, jako to udělal Dragon předtím. Když se nebudete vracet dlouho přijdu pro vás." Pomalu se opět postavím na nohy a pomalu se nadechnu. "Hodně štěstí vy dva. Můžete jít....a žádné protesty nikdo další nepůjde. Musíme mít zálohu." Zarazím případné projevy nesouhlasu ještě v jejich počátku. "Snad to zvládnou. Musí být dost schopní." Zžírá mne uvnitř to, že jsem neuspěl a nechal někoho ze svých cílů umřít. U toho posledního se to stát nesmí. |
| |||
V krvi zrozen, v krvi zapomenut Stála ses nemohl přimět k tomu, abys utekl a zachránil svůj život. Touha zachránit rodinu a zlikvidovat útočníky zvítězila, takže ses pevně postavil a začal si pohrávat s krví, která se ti začala vznášet v ruce byl jsi připraven pomocí ní zaútočit až prolomí dveře. Byl jsi připraven ovládnout krev v jejich tělech a donutit je trpět za to, že vnikli do vašeho domu. Dveře nakonec povolily a rozlétly se do strany, když vstoupil jeden z oněch zlatě maskovaných cizinců. Kain se vrhl vpřed s vřískotem ve snaze tě ochránit. Zahlédl jsi jen ohnivou záři a žár, který tě donutil ucouvnout a pak jsi se zděšením mohl pozorovat, jak zuhelnatělé tělo tvého přítele padlo k zemi a zůstalo nehnutě ležet. Byl upečený na škvarek. Ve zlosti jsi se pokusi použít jejich krev, abys je zastavi a zlikvidoval, ale buď jsi to nestihl, nebo to na ně nepůsobilo, protože zlatá osoba postoupila vpřed a plameny šlehly jakoby odnikud i na tebe. Zachvátila tě agónie bolesti, jako jsi nezažil. Žár spaloval tvé tělo a krev, kterou jsi poslal ve tvaru tvrdé šipky, proti muži se zlatou maskou jen neškodne prolétla kolem. Minul jsi a zlaté spáry onoho muže se ti sevřely drtivě okolo krku. Cítil jsi, jak se ti zabodávají do kůže a krůpěje tvé krve stékají v horkých kapičkách po tvém krku. Snažil jsi se bránit ale stisk nepovolil a tobě se začaly dělat mžitky před očima. Z posledních sil jsi se snažil probodnout ho proudem své krve, ale myšlenky ti příliš zastřel stín a pak vše potemnělo. Nastala jen černočerná tma, která tě přivítala do svého sevření, které bylo tak chladivé a uklidňující..... |
| |||
|
| |||
Základna Mr. Anger, Elorea, Dragon, Caligo Sundám si z ramen svoje zavazadlo. Položím ho na zem a posadím se na něj. Chvilku si přes botu prohmatávám kotník, ale zdá se to dobré, jen trošku zvrtnutý, ale to rozchodím. Jen jsem si něco maličko natáhla, nic vážného. „Ne, díky, myslím, že to bude v pořádku,“ zavrtím na Matta hlavou s lehkým pousmáním, aby věděl, že to opravdu nic není. Pak se drobet zarazím. „Jestli by se tu dala sehnat voda, tak bych ji uvítala. Chvíli jsem musela před těmi chlapíky se zlatými maskami utíkat a vyschlo mi v ústech.“ Asgarďanku poslouchám spíše tak na půl ucha. Něco mi smysl nedává, něco ano, lecos si musím domyslet z jejich rozhovoru. Začínám se pomalu orientovat a další odpovědi na otázky určitě přijdou od Angera. Počáteční zmatení pomalu střídá údiv mísený strachem i nadšením. Určitě nejsem hloupá, ale tenhle „svět“ vidím takhle zblízka poprvé. Zvláště na kouzlo, které ochránilo Angera a střelce, opravdu kulím oči údivem. Když jsem byla malá, vždycky jsem snila o bojovnících a kouzelnících … a teď to fakt vidím a je to opravdové. Jsou tady a já tu s nimi sedím. Není to jen článek v novinách nebo povídka v knížce, kterou bych si četla. Ironman, doktor Strange, Ódin, Thor a další jména. Jejich rozhovor se pomalu skládá do příběhu, který ještě potřebuje kus dovyprávět. Možná v něm mám i já svou roli, protože proč bych tu jinak byla. „Já se omlouvám, jestli budu působit nejapně. Nikdy jsem v takové společnosti, jakou jste vy, nebyla. Neříkám, že jsem nic nezažila, ale … páni... kouzelník a polobohyně z jiného světa. Omlouvám se, ale je úžasného někoho takového vidět,“ pokusím se zase pousmát a vstoupit tak do hrozícího konflitku mezi Eloreou a Mattem jiným tématem. „Nevím, jestli je lepší být ráda nebo se bát toho, co to znamená, že jsem tu s vámi, ale ta první možnost je mi milejší.“ „Věřím, že Anger nám dodá nějaké informace, a že pak společně zvolíme ten nejlepší postup nebo směr, kterým dál jít,“ řeknu po chvilce přemýšlení o záchraně Asgardu. "O jakém výcviku to ale mluvil?" |
| |||
Základna |
| |||
|
doba vygenerování stránky: 0.11380100250244 sekund