Ukončená jeskyně!

Družina

družina zatím neexistuje

Balin - 10. července 2018 09:46

Správná hospodská rvačka po trpaslicku

Dříve, než jsem se nadál, tak už se všechno mlelo. Můj bráška se rozhodl podat si toho Rohanského tlučhubu a další mí společníci se vrhali po každém, kdo se rozhodl postavit se jim do cesty.
"Chytrý tah mladíku, ale bohužel nešťastný pro kohokoli, kdo se rozhodne jej následovat. Jak vidno nikdy se nesetkali se skupinou trpaslíků, natož, aby se s nimi rvali."
Lehce zavrtím hlavou a rozhlédnu se po té spoušti.
"Nu, což já je varoval. Co dolovali to si taky odnesou."
Mlasknu a sáhnu po svém nyní již prázdném korbelu a rozfláknu jej jednomu vstávajícímu muži o hlavu. Patrně jej vstávání přešlo. Pak jsem se svou mírně kolébavou a pomalejší chůzí vrhl do víru boje také. Tu jsem se vyhl zkušeně židli, támhle zase letící pěsti. Přesným úderem jsem někomu vyrazil dech jinému zase pár zubu.
"Začínám se cítit, jako zamlada hoši!"
Rozesměju se a bokem ždrcnu jednoho z překážejících směrem na nejbližší stůl.
"To jednomu dokáže rozproudit starou krev v žilách."
Pochvaluju si v duchu a a podeberu koleny dalšího, aby přelétl před mou nižší postavu při snaze povalit mne.
"Je útrpné bojovat s někým nejším, než jsi sám. A právě proto se lidé nemohou s trpaslíky měřit."
Rozhlédnu se pohotově po bojišti, jak jsme na tom a jestli někdo z mých přátel nepotřebuje mou pomoc.

Alviara - 08. června 2018 10:45

femalethorinoakenshieldcosplayfromrussia–kopie6801.jpg

Bitka U skákavého poníka

Obrázek

První dole, dva zbývají… Aspoň z těch, které opravdu toužím sejmout...
Už už jsem se začala zvedat, když tu jsem zaslechla, jak ten poslední příchozí volá do boje celou hospodu. Většina hospody se začala zvedat, ovšem minimálně polovina z ní se dala na útěk. Chudák hostinský bude mít dneska po tržbě, ačkoliv to, co jsem mu zaplatila jen za ty tři piva, by vyšlo možná i na deset takových. Leč to je jen malé vyrovnání, které s porovnáním toho, co se tu stane, bude opravdu zanedbatelné. Balin se už omlouvá, za to co tu nastane.
V tom všem šrumci jsem také zaslechla klasický zvuk šípu, který proťal vzduch a zvláštní dunknutí, když narazil do vyztuženého dřeva. Ještě než jsem stihla zvednout hlavu, ozval se Kili.
Ti parchanti nehrají fér!
Zvedla jsem se na nohy a zjistila situaci v tomhle hospodském ringu. Směs všech ras snad krom Elfů, kteří tu asi stejně nebyli, tu bojovala v obrovském chumelci. A bylo jim jedno, kdo koho mlátí.
No, já aspoň vím, koho mlátit nemám. Trpaslíky… Všechno ostatní, co mi přijde pod ruku…
Každopádně, hned jam jsem se zvedla, sáhla jsem po korbelu na nejbližším stole, vypila jeho obsah a v zápětí přetáhla po hlavě nejbližšího člověka, který se po mě chystal chmátnout. Je škoda to pivo vylévat, no ne?
Mužský padl za zvonění střepů k zemi a já se protáhla, prokřupla si prsty a vyrazila k tomu zatracenýmu koňákovi…

Obrázek

Orsen - 25. května 2018 17:05

Skákavý poník - lidé proti lidem a trpaslíkům

Vše se zvrhlo tak rychle jako to začalo. Celá hromada přiopilých hospodských rváčů se na můj popud zvedla ze židlí rozdat si to s trpaslíky (a k mému zklamání i mezi sebou). Netrvalo ani sekundu a už se to v celé hospodě hemžilo jenom pěstmi.
Ani já však neváhal a rozběhl se svým krajanům na pomoc. Nejsem sice zastáncem násilí, ale lidé by se měli bránit, když už jsou sami napadeni. Prolétlo mi hlavou, když v tom se přede mnou objevil první protivník.
Byl to jakýsi extrémně tlustý trpaslík trpící pravděpodobně nějakou ošklivou formou nadváhy. To mu však nebránilo v tom, aby se po mně rozběhl svojí nezaměnitelnou kolébavou chůzí. Pokud do mne plnou rychlostí vrazí a zavalí mne, bude to můj konec. Uvědomím si zděšeně a hned se okolo sebe snažím najít dostatek prostoru pro vyhnutí se té hoře sádla.
Trpaslík je ode mne ani ne pět metrů a já už se chystám vyhnout. Čas se jakoby zpomalí. Třískavé rány rozbíjeného nádobí, mlaskavé rány pěstmi do tváří, létající půllitry a židle, létající lidé… Do mého zorného pole se pak dostali i další dva Hůrčané běžící hned za trpaslíkem. Snad spojenci?
Konec uvažování, špekoun je tu. Hnedle se pokusím uskočit stranou z oné smrtící trajektorie toho valouna. Ten už se jen tak nezastaví. Usmyslím si a v případě úspěšného vyhnutí jej ještě, než okolo mne proletí, pořádně nakopnu z boku do holeně. My léčitelé známe místa, kde to bolí… předpokládám, že po tomhle klopýtne a v nejlepším případě si i narazí hlavu o některý z všudypřítomných stolů… Ujasním si v duchu odhodlaně.

Ori - 24. května 2018 09:37

Veselá nálada u skákavého poníka

Orsen, Morgen, Éothéd a 13 trpaslíků

Vše se vyhrotilo více, než mohlo trpaslíci ztratili na klidu a rozhodli se, že je čas uvolnit atmosféru a pár zubu menší bitkou s domnělými špehy. První a nejvíce rázný je v tomto ohledu Dwalin. Alviara mezitím drsně doslova uspala Morgena, nebo respektive s tím mlátila o podlahu tak dlouho, dokud neztratil chudák vědomí. Jestli z toho nebude mít otřes mozku, rozbitou hlavu, nebo tak něco to se pozná až časem a nikdo to v tuto chvíli opravdu neřeší.
Orsen začal vyzývat lidi, kteří byli nyní v hospodě, aby jim pomohli proti trpaslíkům. Ti, kdož byli střízliví a zdravého rozumu si zamumlali něco o bláznech a nejkratší možnou cestou se vytratili z hospody (ano někteří toho využili, aby mohli utéct bez placení). Pak zde byli samozřejmě takoví, kteří již byli připití a možnost k rvačce si nenechali ujít. Bylo jedno jestli byli jako další v hospodě hobiti nebo lidé ať už odkudkoli, ale našlo se pár odvážných duší, které se rozhodly postavit na stranu naší lidské trojce. Na druhou stranu někteří sledovali konflikt už od samého počátku a věděli oč šlo, takže se nakonec rozhodli postavit a stranu trpaslíků. Schylovalo se k začátku klasické hospodské bitky.
"Ale pánové! No tak snažně vás prosím neničte mi mou hospodu!"
Zalamentoval prosebně hostinsky, který jen zdrceně klesl za bar, když ho Balin upozornil, že něco asi rozbijí a omluvil se mu za to.
Byla tu však jedna osoba, která porušila veškerá pravidla hospodských rvaček, ač byla nevyřčená.....Éothéd, který tasil svůj meč a začal se s ním ohánět proti Dwalinovi ještě před tím, než se mohutný trpaslík stačil přiblížit k němu na dosah. Než se stihlo stát něco dalšího zasvištěl vzduchem šíp, který málem ustřelil Dwalinovi ucho a Éothédovi pro změnu krk a zůstal trčet těsně nad ramenem v jeho štítu na zádech. Byla to dobrá a precizní rána, kterou vypustil Kili s pohrůžkou, že pokud nebude Éothéd dodržovat pravidla hospodských rvaček, bude příště střílet na ostro.
Dwalin, však nečekal, až se Éothéd vzpamatuje z prvotního šoku z toho, že ho málem provrtal skrz naskrz šíp, aniž by měl šanci tomu zabránit, a prosmýkl se kolem paže Rohira až k němu jedním rychlým úderem pěstí do předloktí srazil ruku s mečem k zemi a dost pravděpodobně tím donutil i Éothéda pustit meč bolestí.
"Já ti dám ohánět se po mě párátkem, se kterým ani neumíš zacházet zalomím ti ho do prdele smrdutý koňáku!"
Zavrčel Dwalin a jak byl dost natěsno u Éothéda, tak mu druhou volnou pěstí vrazil jednu pořádnou přímo do žaludku, i přes tlumení brnění byl trpaslíkův úder, jako rána válečným kladivem a rozhodně se nedá říct, že by nebyl úder cítit....
Mezitím se rozpoutala rvačka celkově. Trpaslíci bili lidi, lidé bili trpaslíky, hobiti se k tomu přichomýtali, lidé bili lidi.....Všude létaly židle a osoby. Byly rozbíjeny stoly a dřevěné nebo hliněné korbely. Orsen byl do celé věci zamíchán také, protože se připletl mezi skupinu peroucích se osob z čeho dva byli patrně lidé, na čí straně těžko říci, a jeden z nich trpaslík tak rozměrný, že kdyby si na něj sedl asi by z něj nic nezbylo.
Jak by se dalo říci zábava je v plném proudu.

Balin - 24. května 2018 09:10

Když rvačka tak se vším všudy

Bedlivě sleduji onoho tuláka, kterého právě vyslýcháme, jak se chová a co říká. Je vidět, že Alviařina přítomnost ho moc neuklidňuje, ale to není moc čemu se divit. Konečně se však zdá, že bude spolupracovat. I když se dál snaží vytáčet.
"Ach ti mladí, stále by hledali kličky a utíkali jako zajíci."
Povzdechnu si v duchu. Možná jsem pro tuhle dobu až příliš starý.
"Alviaro nedus ho tolik, nevidíš přece, že se nám ten chlapec snaží něco říct..."
Poukážu na chroptícího Morgena. Když vyslovil Gandalfovo jméno zpozorněl jsem.
"Že by ho sem poslal Gandalf....ale proč by nám o tom neřekl....ach Gandalf je tak tajnůstkářský...."
Lehce se pousměju do vousů, ale můj úsměv ihned opadne, když se otočím směrem ke dveřím, kde vidím, nějakého velice unáhleného a prostořekého Rohira.
"Ach chlapče ty nevíš co povídáš ani do čeho se ženeš."
Zavrtím pro sebe mírně smířivě hlavou. Mí přátelé reagují logicky a po trpaslicku. Dle všeho další špehové, kteří chtějí nakládačku. Bohužel nyní se zdají i Morgenova slova méně věrohodná, než byla v původu. Gandalfem se ohání i ti ostatní, takže dost možná to opravdu mohou být komplici a jsou tu za úplně jiným účelem.
Každopádně můj bratr toho měl až po krk a šel si to s tím Rohirem vyřídit.
"Upřímně toho koňáka lituji."
Vše se však začíná vyhrocovat, když ten třetí pobuřuje k celohospodské bitce a rohir tahá zbraň.
"Omlouvám se ale zanecháme tu trochu nepořádek."
Omluvím se hostinskému zdvořile a předem. Už nyní vím, co bude následovat. Alviara začala uspávat tvrdě a po svém Morgena. Éothéd vytasil meč a Kili varovně vystřelil pod pohrůžkou ať meč zase zahodí. Orsen jen pobuřoval ostatní patrně sám si vědom vlastní nedostatečné tvrdosti svých pěstí.
"Inu pánové.....mrzí mne to, ale řekli jste si o to sami. Teď poznáte zač je toho trpaslík a pak nám hezky všechno vypovíte. Jen doufám, že budete mít ještě čím."
Stále stejně, jako s Morgenem i s nimi mluvím klidně a mile, jako bych se s nimi bavil o počasí, ale pohrůžky jsou zde více, než jasné a o to nepříjemnější jsou, že to vypadá vlastně, že je jako pohrůžky ani nemyslím.
"Je na čase protáhnout staré kosti."
Promnu si pěsti a připojím se ke svým přátelům.

Kili - 24. května 2018 08:52

Špinaví špehouni

Myslel jsem, že budu muset střelit toho tuláka, ale jak se zdálo, tak Alviara si s ním docela dobře poradila i sama. To však neznamená, že jsem luk odložil. Jeden nikdy neví, kdy bude potřebovat rychle vystřelit. Situace v hospodě se mohla ještě jakš takš uklidnit a ten špehoun mohl odejít možná jen s pár monokly a nějakým tím vyraženým zubem, ale to by se nesmělo všechno podělat.
Do hospody vpadl totiž jeden po zuby ozbrojený chlápek, který smrděl koninou a vypadal, jako jeden z těch bájných Rohanský jezdců o kterých jsem již slyšel lidi vyprávět. Prý to byli jedni z nejlepších jezdců a chovatelů koní, ale jen co tenhle příchozí otevřel pusu usoudil jsem, že o Rohira určitě nejde, spíše nějakého podle zabil a ukradl mu věci, špeh jeden zatracený.
Netrvá to dlouho a začne nás tady všechny otevřeně urážet a navážet se do nás. Zatnu naštvaně zuby a probodnu ho pohledem. Prsty na povolené tětivě mi cukají. Váhám....nechci zbytečně situaci přitížit, ale pak do hospody vrazí další člověk, který spíše vypadá, jako oháknutý sedlák, než bojovník a začne přizvukovat tomu druhému.
"Takže tři zatracení špehové a ještě si berou do huby Gandalfovo jméno a špiní ho. To zrovna tyhle by určitě poslal Gandalf to tak."
Posměšně se ušklíbnu. Pak už však vše jde vlastním spádem a rychlostí. Alviara se rozhodne uspat našeho špehounského tuláka. Skoro bych ho litoval, ale dobře mu tak.
"Namyšlení lidi."
Zamračím se, pobuřování toho posledního, aby jim pomohli místňáci nějak přejdu, přece jen dobrá rvačka, je fajn. Zahlédnu Dwalina, jak míří k tomu rádoby Rohirovi, aby mu ukázal zač je toho trpaslík. Mé pozorné oči však zahlédnou také, jak onen rohansky oděný špehoun sahá po meči a vytahuje jej z pochvy.
Bez zaváhání pozvednu opět luk napnu tětivu co to jde a během toho, co luk dostávám do správné polohy už mířím. Pak s lehkým drnknutím tětivu a šíp pustím a ten prosvištěl hospodou, okolo ucha Dwalina přímo na Éothéda. Kdybych ho chtěl zabít byl by mrtvý, neměl dost času ani prostoru reagovat, aby stáhl ze zad svůj štít. Šíp skoro lízl jeho krk, minul jej jen asi o palec a zavrtal se do kusu štítu, který vyčuhoval Éothédovi přes rameno. Že mu k štítu přišpendlil i nějaké ty vlasy je samozřejmé.
"Ještě jednou do toho zkus tahat zbraně ty smradlavá lidská kryso a příště to už nebude jen varovný šíp."
Promluvím k němu sebejistě a odhodlaně. Ve své schopnosti věřím a nenechám ho do toho zatahovat zbraně když je tu tolik obyčejných lidí a když mí bratři také nešli do boje ozbrojeni.
"Ani čestně bojovat neumí, když se chtějí rvát."
Nechám opět luk poklesnout, ale jsem připravený v případě, že by se chtěl Éothéd opět ohánět mečem, zakročit trošku rázněji.

Éothéd - 23. května 2018 16:56

Muž vs. Divočina (Ultimátní přežití)

Trpaslíci začali vstávat ze židlí doprovázeni rachotem jejich neohrabanosti. Zvolali pár opileckých hlášek snažících se odvrátit pohled od jejich mrzkých životů. Něco takového jsem čekal, tohle asi nebudou ti lidé kteří mají být podle Gandalfa za ty dobré, nebo jsem se právě stal obětí jedné z gandalfových intrik. Trochu mě rozhodil příchod dalšího Gandalfem poslaného člena a utvrdil mne v tom, že ti trpaslíci to mají nejspíše sabotovat.
Nějaká urostlá vymlácená hlava si to ke mně rázovala s obnaženými pěstmi. V tu chvíli jsem přemýšlel nad pěstní bitkou, když v tom ta trpaslice, která dosud držela toho tuláka pod krkem se svou obětí párkrát praštila o zem a spravila mu fasádu pěstí. Do této doby to mohlo být vyjednávání, ale tímto se proslov v hospodě změnil v boj.
“ Jako bych jednal s bandity, “ řekl jsem a připravil se. V tom ten druhý, který vypadal, že má přízeň lidu se obrátil s prosbou k ostatním hospodským rváčům. To je chytré. Spatřil jsem naději, že nám pomohou a společně se postavíme onomu trpasličímu zlu.
Za jiných okolností bych se s tou nadutou přibližující se horou svalů vypořádal pěstmi, ale jejich mrzačení obyvatel mě donutilo bojovat za jejich svobodu. Uchopil jsem stále však u boku pohupující se meč. Pokud se ten svalnatý bandita přiblíží na dosah meče, tak s tasením naň švihnu, ne tak abych ukončil jeho prachobyčejný život, ale abych ho od sebe dostal do přijatelné vzdálenosti a donutil přemýšlet s kým má tu čest. To však záleží na nich a na tom, jak se dále vyvine situace.
Stále mi běželo hlavou, co tedy Gandalf chce. Přeci nemůže být daleko a zvuk hospodského běsnění byl zajisté slyšet po celé Hůrce. Kde je Gandalf, mohl by přijít, hodně by nám tím pomohl. Já však nedám najevo žádné pochyby a pln odhodlání se postavím útlaku.

Orsen - 22. května 2018 09:16

U skákavého poníka – lidé proti trpaslíkům

Po tom, co moje na můj vkus rozumná řeč skončila, jsem si nemohl nevšimnout extrémně negativní reakce všech přítomných trpaslíků, kteří se postupně začali zvedat, aby nás seřezali. Proč? Co jsem jenom řekl špatně? Divil jsem se v duchu.
Pravda, už jsem dávno slyšel o paličatosti trpaslíků a jejich nenadálým sklonům vůči násilí, na druhou stranu jsem však vůbec nechápal jejich důvody.
Jenom jsem přišel do hospody, slyšel jméno Gandalfa, přiznal se, že mne sem poslal a za to mám být zmlácen? Byl jsem naprosto zmatený a zároveň i vyděšený, protože si to k nám už valila první trpasličí hora svalů. Okamžitě jsem proto v hloubi duše zapojil veškeré mozkové buňky co mám… avšak řešení?
No, buď mne sem Gandalf ve své zlomyslnosti přivedl jak prase na porážku, nebo je to tu opravdové nedorozumění se kterým v závěru stejně nemohu nic dělat a nebo… náhle mi hlavou bleskne i třetí možnost, dosti pravděpodobná:
Co když do družiny o níž mluvil Gandalf patří pouze ti dva lidé a ostatní trpaslíci jsou pouze námezní násilníci pověření úkolem nás zlikvidovat hned na startu… dávalo by to potom logiku. Mimoděk si pak ještě všimnu trpaslice, která právě začala brutálně bušit do člověka u stolu. Ano, nic jiného, než násilničtí barbaři to nejsou…
Při tom pohledu se ve mně, ani nevím kde probudila odvaha. „Poslední varování… pokud nás opravdu chcete zmlátit, budete potom muset počítat i s vlastními ztrátami.“ Pronesu odhodlaně mezitím, co se za to v duchu proklínám.
Bude to opravdu zoufalý boj, avšak… zajisté pro dobrou věc. Náhle si také všimnu hromady dalších lidí dosud sedících jako přimražených ke svým stolům. Spoustu z nich jsem znal. Vždyť, za tu dobu, co jsem Skákavého poníka navštěvoval, jsem si také stihl nadělat hromadu přátel.
No jo, to je ono! Neváhám ani pikosekundy a pronesu k ostatním lidem v hospodě: „Copak nevidíte, co zde ti zdivočelí trpaslíci tropí? Přijdou si do vaší hospody a začnou se zde prát a roztahovat jako by se nechumelilo! Je to přeci naše hospoda přátelé. Pomozte mi jim tedy vysvětlit, kde jsou od ní dveře!“
Sám se v duchu plácám po zádech, takhle bych těm zatroleným trpaslíkům mohl pod pohrůžkou rozzuřeného davu vysvětlit ať se zklidní bez boje.
Nyní už jen zbývá doufat, že se mi od davu sedícího u okolních stolů dostane také konečně nějakého vděku za tu všechnu zdravotnickou práci, kterou jsem za svůj život v této zapadlé osadě učinil.
Potom ještě zběžně pohlédnu na Éothéda a připravím se na pěstní souboj.

Alviara - 20. května 2018 18:40

U Skákavého poníka, přeskakujícího třísky...

Obrázek

„ Co říkáš?! Špatně tě slyším… Gandalf??“
Nadzvedla jsem ho za košili do polosedu, stále ho škrtíc vlastním oblečením. Může si za to sám… Fakt může… Kdyby jednal opravdu narovinu, nikdy bychom nedošli do téhle fáze…
Možná bych ho i nechala. Možná bych mu dala i šanci… Hostinský se snažil všechno to zažehnat a já neměla zrovna chuť mu roztřískat hospodu… jenže ony vrzly dveře a do hospody vstoupil cizinec. Další cizák.
Nevšímala jsem si ho do té chvíle, než začal mluvit. Trochu se mi rozšířily oči, když nás nazval chátrou. Ale on toho nenechal. Poklesla mi mírně brada, a kdybych byla elf, pravděpodobně by mi ty dlouhý uši zastříhaly…
* To si ze mě děláte prdel!*
A nebyla jsem jediná, koho tohle vytočilo. Kéž by tohle byl konec tomu proslovu… jenže ono ne… Ono těch špehounů špinavých je víc… Další vlezl do dveří, rozhodně neměl ponětí, do čeho strká ten svůj špinavý čumák.
Neohlédla jsem se, protože jsem slyšela, jak se ostatní zvedají a věnovala se svému problému. Jestli jsou spolu, zaútočí a pokusí se mě dostat a to nedovolím.
Tak, jak jsem ho držela v polosedě, jsem zatla prsty ještě víc do tuniky a vší silou s ním praštila o zem. Jednou… po druhé. A třetí rána měla přijít shora rovnou do pěstí do oka.

Obrázek

Ori - 20. května 2018 18:22

U Skákavého poníka aneb když trpaslíci sedlají lid

Éothéd, Morgen, Orsen a 13 trpaslíků

Morgen na tom byl....no řekněmě dost bledě. Jeden rozlícený trpaslík na něj mířil lukem, další na něm seděla, jako velké závaží a snažila se ho sprovodit ze světa a poslední starý se s ním mezitím bavil, jako by se nechumelilo. Ostatní trpaslíci si situace více, než všímali a byli připravení přidat svou trošku do bitky, když by bylo zapotřebí. Jsou slyšet posměšky na účet Morgena a taky povzbuzování ze strany některých Alviařiny osoby.
"Velectění pánové trpaslící....snažně vás prosím nerozbíjejte mi hospodu, pokud máte nevyřízené účty prosím vyřešte to venku..."
Zajíkal se hostinský, který se ze všeho nejvíce bál o svůj majetek o svou hospodu, protože si asi dokázal představit, jak by mohla dopadnout v případě, nějakého lítějšího rvaní se. Stále měl naději, že se vše zažehná, že třeba Morgena utlučou k smrti někde venku ve škarpě, nebo, že si to vše nakonec vyříkají, ale pak vrazil do hospody další příchozí.
Dle odění je to rozhodně cizák. Oděný, jako jezdci z plání. Vysoký v plné zbroji, se štítem houpajícím se mu na zádech. A pak otevřel pusu a veškeré naděje na klidné jednání a bezpečí hospody vzalo za své.
"Komu říkáš chátra ty jeden smradlavej koňáku! Já ti ukážu chátru!"
Vstal Dwalin ze židle, práskl korbelem o stůl a židle letěla v dál, jak jí odkopl, aby nepřekážela. Ani se neobtěžoval brát si svou zbraň a vyrazil prostě rázným dunivým krokem směrem k Éothédovi.
"Vytrhám ti to, čemu říkáš vousy chlapečku až budeš křičet, jako malá holka!"
Zavrčel trpaslík temně. Mezi trpaslíky to byl opravdu mohutný a jedinec, ze kterého by rozumný člověk měl strach.
"Koho nazýváš nečestným! Sám jsi jen další hnusný špeh, který přišel na pomoc támhle tomu individuu, co to podělalo! Ha tebe Gandalf to zrovna!"
Zařval Fili posměšně a vstal rázně taky, mnouc si pěsti si to hrne za Dwalinem. Zdá se, že motivační řeč do srdcí trpaslíků byla opravdu špatně zvolená.
"Rozbijte jim držky hoši! Nikdo nás urážet beztrestně nebude!"
Zahláholil Glóin, který se už měl taky k tomu vstávat, a zbytek trpasličího osazenstva k tomu nemělo daleko. A aby všeho nebylo málo vstoupil do hospody další člověk, více prostě oděný, možná trošku oděvem podobný Morgenovi, jen ne tak ošoupaný a špinavý a začal pronášet své řeči.
"To snad není pravda! Kolik tam těch špehů ještě je! To je tak ubohá a průhledná lež! Gandalfa zná přeci každý a oni si chtějí zachránit jen své vlastní krky! Určitě jsou to všichni tři komplicové!"
Zaburácí od stolu Dori a definitivně taky udeří korbelem o stůl, aby měl volné ruce a mohl následovat ostatní.
"Ty své fáče budeš nejprve potřebovat na sebe, aby ti udržely zuby v hubě ty ranhojiči. Tvoje a tvých kámošů. Ukážeme vám jak se u nás zachází se špěhy!"
Zachechtá se Óin, ktery si drží u ucha trumpetku, aby lépe slyšel, co jeho druhové říkají. V tuhle chvíli už jsou na tom všichni přítomní trpaslíci tak, že vás asi budou chtít rozemlít na kousíčky, protože se jevíte, jako tři prolhaní, komplicové špioni, kteří ani nemají pořádnou zástěrku, pro své špehování.
"Házet, takovou špínu na Gandalfa toho zná a každý a může se na to teda vymluvit kdokoli!"
Zapojím se do hovoru rozbouřeně taky, protože už i mě štve, jakožto jednoho z nejmladších, jak špiní naše a Gandalfovo jméno.

nejnovějšínovějšístaršínejstarší

1514 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Hobit: Paměti Durinova lidu

Ukončená jeskyně!

Družina

Správná hospodská rvačka po trpaslicku

Bitka U skákavého poníka

Veselá nálada u skákavého poníka

U Skákavého poníka aneb když trpaslíci sedlají lid